Adventní výlet Prahou

Tak jsem si řekl, že trochu nasáknu tou adventní atmosférou a udělám si takovou a procházku Prahou. Vydal jsem se z Malé Strany přes Karlův Most až na Staré Město.

Vystoupil jsem z metra na Malostranské. Tady jsem si nejprve prohlédl památník československých letců, kteří sloužili za 2. světové války v Anglii.

Od něj je také hezký pohled na Hradčany. A pak jsem se vydal směr Malostranské náměstí. Protože je advent, řekl jsem si, že navštívím místa, které mají něco společného s vánoci nebo adventem.

A tak jsem nejprve navštívil kostel sv. Josefa na Malé Straně. Svatý Josef, jak známo, byl manželem Panny Marie a pěstounem malého Ježíška. Tento barokní kostel byl postaven v letech 1686-92 architektem Abrahamem de Parigi.

To už jsem ale přišel na samotné Malostranské náměstí. A tomu dominuje chrám svatého Mikuláše, světce, který má též svátek v době adventní. A postava jím inspirovaná je jedna z mála adventních masek, která se dochovala až do současnosti. 5. prosince chodí dětem nadělovat dárky.

Je to barokní kostel, který byl vystavěn zhruba v letech 1704-1755 na místě původního gotického kostela. A to podle projektu Krištofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Má dvě věže. Jednak kupoli a pak stejně vysokou hranolovou věž. Není bez zajímavosti, že  v době socializmu byla ve věži pozorovatelna STB. Na štítě ve výklenku je socha sv. Mikuláše a na atice další světci (sv. Petr a Pavel, Ignác a František Xaverský.

Nádherný je také vnitřek kostela, který představuje nejhonosnější pražský barokní interiér. A tak jsem si ho také prošel. Stěny jsou zdobeny umělým mramorem od Jana Hennevogela. A stropy freskami od Jana Lukáše Krackera. Malba v 70 metrů vysoké kupoli pochází od Františka Xavera Palka. Interiér je pak zdobený i dřevěnými sochami potaženým bílým štukem a zlacením, z nich nejmohutnější jsou čtyři církevní učitelé pod kupolí. Jejich autorem je Ignác František Platzer. Na barokní varhany, které mají více než 4000 píšťal hrál v roce 1787 i Mozart.

Z fotografií jsem pak udělal speciální fotoblog: „Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně“

Když jsem si prošel tento chrám, vydal jsem se ke kostelu dalšímu. A kupodivu takovému, který je známý víc mezi cizinci, než mezi samotnými Čechy. Kostel Panny Marie Vítězné, nalézající se zhruba mezi Malostranským náměstím a Újezdem.

Byl jsem tu předloni při „Výletu Prahou z Holešovic na Petřín“, ale to ničemu neškodí se sem podívat znovu. Kromě kultovních obrazů Panny Marie na zlatočerných oltářích je tu umístěno něco, kvůli čemu sem jezdí lidé z celého světa.

Tajuplná, 47 centimetrů vysoká soška Pražského Jezulátka, která má podle mnoha věřících zázračné účinky. Podrobně se ji věnuji v článku „Mystéria pražského Jezulátka“

Odtud jsem se vydal ve směru Karlova mostu, kde jsem si nejprve vyfotografoval levitující lidi.

Vešel jsem na Karlův most.

A zněj sestoupil na Kampu.

Je to jeden z nejhezčích pražských ostrovů s mlýnskou strouhou Čertovkou. Nejstarší dochované zprávy o tomto umělém ostrově pocházejí z roku 1169. Mezitím zde vzniklo několik mlýnů, z nichž ty nejznámější jsou Sovův mlýn a Velkopřevorský s legendárním velkým mlýnským kolem, které je vidět přímo z Karlova mostu.

A také známá Werichova vila. Právě prochází rekonstrukcí.

Toto jsou mimina od výtvarníka Davida Černého, které můžeme vidět na Žižkovském televizním vysílači (viz Žižkovský televizní vysílač).

Po břehu Vltavy jsem se zase vrátil na Karlův most.

Tento magický a zároveň nejstarší pražský most přes Vltavu má za sebou velmi dlouhou historii. Založil ho císař Karel IV místo dřívějšího Juditina mostu, který zničila povodeň v roce 1342. Traduje se, že položení základního kamene Karlova mostu je známo na minutu přesně. Údajně se mělo konat v roce 1357, a to 9. července  v 5 hodin 31. minut. A to hned ze dvou důvodů. Jednak se s tímto datem kryje číselná posloupnost 1-3-5-7-9-7-5-3-1 a jednak v tento den, mělo dojít k příznivé astrologické konstelaci, a to konjunkci Slunce a Saturna. Není bez zajímavosti, ani to, že Staroměstská mostecká věž byla na rozdíl do předešlého Juditina mostu o cca 40 metrů posunuta, a to tak, aby v den letního slunovratu se zde odehrály dvě jedinečné scenérie. Jednak v poledne zde vrhá zdejší plastika lva stín na erb se svatováclavskou orlicí a jednak v ten den v pohledu odtud zapadá slunce přesně za katedrálou sv. Víta.

Od konce 17, století bylo na Karlův most přidáno 30 barokních soch a sousoší, která dnes tvoří jeho neodmyslitelnou součást. Některé z nich a další fotografie odtud jsem dal do speciálního fotoblogu Magický a tajuplný Karlův most. A nesmíme také zapomenout na velké povodně, které Prahu postihly. Ty největší proběhly v letech 1432, 1655, 1784, 1890 a 2001. Jen trochu nevýhodou na focení je to, že je tu spousta turistů. Ale na druhou stranu buďme rádi, že sem do Česka jezdí a že máme tolik památek, kterými se můžeme pyšnit.

Ocitl jsem se na Starém Městě a prošel Královskou cestou, která je také vánočně vyzdobena.

A odbočil jsem na Betlémské náměstí k Betlémské kapli. Nejen proto, že se jmenuje podle místa narození malého Ježíška. Ta byla vybudována v roce 1391-94 a byla určena pro kázání v českém jazyce, kde působil i Mistr Jan Hus. Roku 1786 byla zbořena a obnovena v 50. letech 20. století.

Druhým důvodem, proč jsem ji navštívil, je vánoční výstava, která se každoročně koná v jejím suterénu.

Tady jsem si prohlédl nejrůznější betlémy, lidová řemesla a další vánoční tradice.

A pak jsem se vydal na Staroměstské náměstí, kde už byl ozdobený svítící strom. Kromě toho i stánky a vše ve stylu malíře Josefa Lady. Viz můj fotoblog „Předvánoční Staroměstské náměstí“.

Také jsem navštívil i obě chrámové dominanty tohoto náměstí. Nejprve Kostel Panny Marie před Týnem. Týnský chrám je jednou z dominant pražského Staroměstského náměstí. A svojí gotickou architekturou zdálky připomíná gotickou katedrálu. Však se také na jeho stavbě podílely obě pražské katedrální hutě. Výstavba týnského chrámu začala kolem roku 1350. Nový gotický kostel byl tehdy postaven na místě dřívějšího kostela románského. V první fázi se na jeho výstavbě podílela huť Matyáše s Arrasu a od roku 1380 huť Petra Parléře. Obě dvě známe i jako stavitele Katedrály svatého Víta. Výstavba chrámu pokračovala až do začátku 16. století. Dodnes je to hlavní kostel pražského Starého Města. Chrám je trojlodní bazilika s dvojicí věží v průčelí postavený z neomítaných kamenných kvádrů. Portál nad západním vchodem je zdobený pašijovým cyklem v tympanonu. Na východě je chrám uzavřen presbytářem (kněžištěm) tvarovaného do čtyř stran osmiúhelníku.

Velice cenný je i vnitrech kostela, který je převážně barokní. Ale i ze středověku se dochovala cínová křtitelnice z roku 1414, kamenná kazatelna, Týnská madona a sousoší kalvárie, dále oltář s dřevořezbou Kristova křtu a  kamenný baldachýn z roku 1493. Z barokního mobiliáře jsou nejvýznamnější varhany z roku 1670-73, hlavní oltář s vyobrazením Nanebevzetí Panny Marie od Karla Škréty. Tentýž umělec vyrobil i plátna bočních oltářů. V kostele je pohřben i dánský astronom Tycho de Brahe, jenž působil na dvoře císaře Rudolfa II. A také kostel vyfotografoval a z fotografií pořídil fotoblog „Kostel Panny Marie před Týnem“ 

Už jsem dnes navštívil chrám svatého Mikuláše na Malé Straně, a tak také navštívím ten stejnojmenný na Staroměstském náměstí.

Ten byl postaven v letech 1732-37 Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na místě vyhořelého gotického kostela.

V letech 1870-1914 sloužil kostel pravoslavné církvi a v roce 1920 byla v tomto kostele vyhlášená Církev československá husitská, která zde působí dodnes.

Poté jsem se prošel po Staroměstském náměstí a Malém náměstí, abych nasákl atmosférou stmívající se vánoční Prahy. Koupil jsem si svařák a trdelník,

prohlédl jsem si apoštoly na staroměstském orloji a vydal jsem se na hlavní nádraží na vlak.

Cestou jsem prošel i Celenou ulicí a Prašnou bránou. Je to pozdněgotická stavba z roku 1475, kde začínala Královská cesta. Od poloviny 18. století sloužila jako sklad střelného prachu, a tak se jí začalo říkat Prašná.

I na Náměstí Republiky jsou vánoční trhy. A také vánočně ozdobený obchodní dům Kotva, který byl vystavěn v letech 1970-75 podle projektu manželů architektů Věry a Vladimíra Machoninových.

A naproti nim i obchodní centrum Palladium, které vzniklo v roce 2007 z přestavby původních Josefských kasáren.

Nic jsem nikde moc nekupoval. Jen jsem se kochal předvánoční atmosférou v Praze. A to je to, proč jsem si vůbec tento výlet udělal.

Zdroj: wikipedie, Magický a tajuplný Karlův most, místní informační tabule

Související články:

Další reportáže z mých výletů:

103: Pěší výlet po Vinohradech a Žižkovu,102: Pěší výlet z Poděbrad do Kolína, 101: Pěší výlet přes Borotín, 100: Pěší výlet z Kutné Hory do Čáslavi, 99: Pěší výlet přes Broumovské stěny, 98: Pěšky z Teplic nad Metují do Police, 97: Pěší výlet kolem Adršpachu, 96: Pěší výlet kolem Teplic nad Metují,  (K Bučnickým chaloupkám) 95: Pěší túra ze Slaného do Kladna, 94: Pěší výlet ladovským krajem kolem Sázavy, 93: Pěší výlet kolem Mukařova, 92: Pěší výlet přes Brdy, 91: Na inlajnech kolem Štěrbohol, 90: Pěší výlet po okolí Votic, 89: Pěšky z Motola do Unhoště, 88: Pěší výlet kolem Kolína, 87: Pěší výlet z Roztok do Kralup nad Vltavou, 86: Pěšky Voděradskými bučinami, 85: Předjarní pěší výlet Kunratickým lesem, 84: Na běžkách podél Botiče, 83: Pěší výlet z Holešovic do Bubenče, 82: Na kole podél Labe z Nymburka do Čelákovic, 1-81: v rubrice výlety a tramping