Podivné létající objekty i v české historii

Patříte k těm, co si ještě pořád myslí, že ani v nejstarší české historii se nevyskytují žádné podivné létající objekty? Tak vás přesvědčím o omylu.

Na svém blogu jsem se věnoval už Létajícím objektům ve východních mytologiích, Biblickým létajícím strojům, Tajuplným létajícím objektům u severoamerických indiánů, Létajícím objektům ve starověkém Římě, Létajícím objektů ve starověkém Řecku a Létající objektům ve starověkém Egyptě. Tak proč se podobným způsobem nepodívat i na naší českou historii? Ve svých badatelských i toulavých článcích na blogu jsem se jim už věnoval dost. Tak proč je teď nedát do jednoho pytle?

Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu dlouho ukrývala kromě mnoha dalších ještě jedno tajemství. Objeveno bylo v roce 1995, kdy v jedné z postraních jeskyň zvané „Jižní odbočka“ byla nalezena jeskynní kresba jelena a nedaleko ní další podivný obrazec, který nejvíce připomíná jakousi mřížku z „pivních čárek“. V roce 2006 se však veřejnost mohla seznámit s výzkumem vzorků z kreseb, která se prováděla za použití radiokarbonové metody C14. Bylo zjištěno, že kresba jelena je nanejvýš 700 let stará, zato kresba mřížky může pocházet až z let 3200 před naším letopočtem. Z toho by vyplývalo, že se jedná o nejstarší jeskynní kresbu na území ČR (http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=6). Zde jsou i fotografie oné kresby. Co však tato kresba představuje? Je to jen nějaký rituální obrazec? Dovolte, abych zde řekl svůj vlastní osobní názor na význam této kresby. Když jsem hledal materiál pro tento článek, tak jsem narazil na pořad České televize Toulavá kamera: z 20. 8. 2006. Tam jsem si všiml, že v okolí tohoto obrazce se nalézají ještě další obdobné „čmouhy“, které pokud bychom spojili dohromady, dostaneme obraz jakého si ptáka se zavřenýma očima. Vlevo nahoře jde jasně rozpoznat hlava se zobákem a pod ním kus křídla. Zbytek už dokreslí fantazie, pokud se podíváme na vystínování skály. V tom případě by ony „pivní čírky“ znázorňovaly peří. Proč ale že pravěký autor kladl větší důraz na ono peří? A co když to peří třeba vůbec není? Copak je peří na ptákovi výraznějším tvarem než jeho obrys? Vždyť jsou to takové cikcaky, které se i občas spojují i kříží. S podobnými věcmi se lze setkat dnes běžně – v elektronice (viz obr). Že by se pravěký autor setkal s nějakým ptákem elektronickým, dnes bychom řekli letadlem? Viz Jaká tajemství se ukrývají v Býčí skále?

Možná, že někteří z vás jezdí rádi tábořit k Orlické přehradě. Je to oblast plná kempů a rekreačních oblastí, kam lidé jezdí rádi odpočívat. Jenže v těchto místech se už zřejmě líbilo i lidem v dávných dobách. Jinak by se zde nenacházelo tolik pravěkých či raně středověkých hradišť. Asi nejvýznamnější bylo zřejmě keltské oppidum Nevězíce, které se nalézá zhruba 3 km jižně od dnešního zámku Orlík nad Vltavou. Důležité místo v této pradávné historii měl i ostroh, kde se dnes nalézá hrad Zvíkov. Pokud tyto dvě místa spojíme a pak linii prodloužíme, narazíme na další tři pravěká hradiště: Svatý Jan, Kořensko u Hostů při soutoku Vltavy a Lužnice a Litoradlice. Podél této osy jsou pak souměrné další dvě pravěké památky. Jednak hradiště „Hrad“ u Skočic a halštatské mohyly u Dražiček nedaleko Tábora. Vzniká nám tedy kříž, který je základ tohoto téměř sedmdesát kilometrů dlouhého ley lines obrazce, kterému říkám „Orlický pták“, a který navíc kopíruje tok řeky Vltavy. Tento pták má i hlavu se zobákem. Tu vytvoří další tři dávné památky, jež mají navíc tu vlastnost, že jejich vzdálenost je od sebe ve velice podobných relacích, a to cca 9 -10 km: Baba, Hradec (poblíž Hluboké nad Vltavou) a slovanské mohyly na vrcholu „Vávra“ v Mojském lese. Tento pták má i zadní ocas, který vytvoří pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník s obdobnými proporcemi, jako u „hlavy“. Vytvoří ho Hradeň u Vystrkova a Hrad u Čimelic. Celý obrazec je pak možné si prohlédnout na přiloženém obrázku a nebo na googlemapě. (viz Ptáci nebo letadla?)

Krajinné ley lines obrazce: Berounský drak

Přesuňme se však o něco severněji, a to k řece Berounce. Zde se nám totiž vytvoří další obdobný obrazec. Jeho základ tvoří čtverec o straně zhruba 30 km. V jeho vrcholech se pak nalézají pravěké hradiště Damil u Tetína a Hamouz, dále Jemníky (menhir - viz Jemníky na kpufo.cz) a pověstné Kounovské řady (Kde leží český Carnac?). Když si jejich okolí prohlédneme dále, zjistíme že další obdobně významná pradávná místa (Klobucký menhir a Žatec na severu a hradiště Otmíčská hora a Radná na jihu) opět vytvoří symetrii, která dodá čtverci dojmu křídel. Významné pravěké hradiště Vladař u Žlutic (viz Máme linii svatého Michaela také v Čechách?) na západní straně a keltské oppidum Závist společně s dolnochaberským menhirem, pak vytvoří obrazec jakéhosi obřího draka. Toho jsem podle řeky Berounky, která mu kopíruje část obou úhlopříček nazval „Berounský“. Opět viz obrázek a nebo podrobněji googlemapa ley lines obrazců . A i zde. Pokud změříme šířku drakových křídel, zjistíme, že měří opět cca 9 km. (viz Ptáci nebo letadla? Jsou leylines obrazce otisky předchozích civilizací?)

Z Berouna kolem Staré řeky na keltské oppidumTrampskou stopou po Českém KrasuMystická hora v BrdechPřechod HřebenůZe Srbska přes Koněpruské jeskyně do Berouna

Co to je na keltských statérech? Že by létající talíř?

Co to je na keltských statérech?

Po stopách záhadných bytostí v České kotliněDošlo už na našem území k havárii UFO?)

:www.kpufo.czDošlo už na našem území k havárii UFO?)

Ačkoliv je zámek čtyřhranný, tak má pouze tři věže. Proč? Existuje pověst o tom, že se jednou přihnala obrovská vichřice, a to tak velká, že si sní vyšel na procházku i sám kníže pekel. Když letěl nad mníšeckým zámkem, popadl jednu z věží. Když byl nad příbramskou Svatou horou, tak tam zrovna zvonili klekání. Toho se čert lekl a sloup tam upustil přímo nad studánkou s léčivou vodou. Je to sice jen pověst. Ale kdo ví, co naši dávní předkové viděli letět, že si k tomu domyslili rovnou čerta. Dnes bychom tomu možná řekli UFO. (viz Pěší výlet přes Brdy)

Jedna z pověstí, které se vztahují k zámku ve Škvorci říká: že v komíně starého zámku prý kdysi sídlil drak. Létal nad místními zahradami a za sebou nechával ohnivou stopu. nepřipomíná vám něco? Copak moderní letadla nedělají něco podobného? Ovšem nesmíme zapomenout, že tato pověst je jistě mnohem starší než vynález prvních letadel. A tak se ptám, zda náhodou místní lidé zde nespatřovali nějaký podivný neznámý létající objekt, jakému bychom dnes řekli UFO. A protože nevěděli, co to je a zřejmě to obdobně jako dnešní letadla vydávalo kouř či to zanechávalo kondenzační čáru, tak tomu zkrátka začali říkat „drak“. Co tomu říkáte, pane Dänikene? (viz Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991 a Pěší túra do „Záporna“)

Ačkoliv předešlá pověst přímo vybízí k pozorování nějakého létajícího objektu zanechávajícího kondenzační čáru, podobných pověstí o dracích je plná celá Česká republika. Zabýval jsem se tím v článku „Draci jako pradávná pozorování UFO“. Ze svých toulek po Česku připomenu například draka koupajícího se v jezírku z pověsti ze Smečna  - viz Pěší túra ze Slaného do Kladna nebo pověst o ohnivém drakovi, který přelétával přes kopec Přerovská hůra u Přerova nad Labem (viz Na kole podél Labe). Ale co mi připadá nejzajímavější, je to, že například dračí pověsti na Moravě vytvoří opět krajinný ley lines obrazec draka. (Viz „Draci jako pradávná pozorování UFO“)

http://www.projektzare.cz/seznamy-pozorovani-ufo

Takže jak je vidět, že i v historii Česka se vyskytují věci, které by se mohly zařadit mezi létající objekty. Otázkou je, co to před érou letadel se tady všude možně vůbec vyskytovalo.