Existenci této siločáry prokázali ve své knize „The Sun and the Serpent“ (Slunce a Had) britští geomanti Hamish Miller a Paul Broadhurst. Linie začíná v Lands End v Cornwallu a končí v Hoptonu v hrabství Essex.  Kromě již zmíněného Avebury ( viz Avebury – místo zasvěcené záhadám) a Glastonbury (Glastonbury – kraj mýtů a pověstí) na ní leží některá další významná místa, jako například hradiště Oliver Castle u Devize ve Wilshiru nebo pahorek Burrowbridge Mump se zříceninou z 12. století.  Kromě toho se na ní nalézá celkem padesát odpovídajících kostelů, kapliček, hradů a kamenných křížů. Většina zdejších kostelů je zasvěcena sv. Michalovi nebo sv. Jiřímu. Nejzajímavější je ovšem fakt, že každého 1. května, tedy o prastarém keltském svátku „Beltine“, ukazuje ve směru východu slunce.

Co je ovšem nejzajímavější, je to, že tato nejznámější anglická ley line má svojí obdobu i u nás v Čechách. Nyní se přenesme na pole k obci Klobuky poblíž Slaného. Zde totiž od pradávných dob stojí největší menhir v Čechách, známý jako „Zkaměnělý pastýř.“ Jeho význam ani stáří neznáme. A právě zde se podařilo v roce 2000 Ing. Zdeňku Ministrovi prokázat, že právě na 1. května, tedy o Beltainu, zde vychází Slunce přesně za horou Říp.      

Neméně tajuplná je i samotná hora Říp. Nejen, že je známá z pověsti o praotci Čechovi. Tento vrchol byl posvátný pro naše předky od nejstarších dob, Kelty nevyjímajíc. A tak se k ní váže i řada dalších legend a pověsí. Věděli byste například to, že o Květné neděli se prý hora otevírá a uvnitř je možno spatřit velký palouk, kde se pasou koně se zlatými podkovami? Prý je v něm také rybník s hejnem hus zlatého peří a kvočna s dvanácti zlatými vejci. Jiná pověst vypráví o vzniku kopce. V jeho stavbě prý soutěžil sv. Petr s čertem.  Dnes je zde románská rotunda svatého Jiří. A nedaleko od něj bylo objeveno několik čtvercových mohyl, takže mnozí uvažují, že se mohlo jednat též o pyramidy )viz Svět plný pyramid).

Na opačné straně od Klobuk, jako je Říp, se nalézají Kounovské kamenné řady. Tuto památku bych asi označil za nejznámější a asi i největší megalitický komplex v České republice. Kdysi jsem o něm psal i samostatný článek (Kde leží český Carnac?)

Takže se odvážím říci, že linie svatého Michaela tak má skutečně svůj protějšek i zde v Čechách. Jenomže zkusme se podívat na tuto linii více a zjistíme, že ona tři místa, zde vůbec nejsou osamocena. Jinak řečeno, nalézají se na ní a nebo v její těsné blízkosti (max. do 1 km) další velice zajímavé oblasti a objekty. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

K o k o ř í n s k o : Na této linii leží i oblast skalních měst, jež jsou i hodně bohatá na nálezy z nejstarších pravěkých dob.

H o u s k a : tajuplný hrad, postavený Přemyslem Otakarem II., k němuž se váže řada pověstí především o tajuplné díře do pekla, která se zde nalézá. I v současné době se tu zas několik lidí údajně setkalo s projevem duchů. Svojí magii vzbuzuje i tajuplná hradní kaple vyzdobená hermetickými motivy. http://www.hrad-houska.cz 

D r á b o v n a : pískovcové skalní město mezi Malou skálou a Turnovem. Je zde pravěké sídliště z doby kamenné a zbytky hrádku. Jen pro zajímavost: když jsem zde před dvěma roky byl, spatřil jsem jeden zdejší skalní útvar, který by se klidně mohl nazvat „Hlava mimozemšťana“.

V r a n o v : skalní ostroh nad Malou Skálou, kde byl postaven pozdně gotický skalní hrad, jenž byl v 19. století přestavěn na tzv. Panteon. Po něm se pak jmenuje celý skalní masiv mezi Malou skálou a Frýdštejnem. Jednou z vytesaných postav, která se zde nalézá, je i bájný keltský pěvec Ossian, jemuž je věnována i zdejší jeskyně.

N á v a  r o v : zřícenina hradu, stojící nad soutokem potoka Zlatníka s říčkou Kamenicí, postaveného ve 14. století.

R ů ž e n č i n a   z a h r á d k a :   asi 1 km poblíž prodloužení této linie až do Krkonoš se nalézá záhadný objekt, jehož původ též zatím nebyl uspokojivě vysvětlen. Růženčina zahrádka na severním svahu vrcholu Kotle. Vyskytly se názory, že se jedná o kultovní místo pravěkého lidu popelnicových polí či místo pro pěstování léčivých rostlin, či místo odpočinku hrabě Harracha a jeho manželky Rosy nebo dle pověsti kamenný kruh, který zde z žalu navršila komtesa Růžena  v 10. století. Dle mého názoru by však mohlo jít o val s obdobným významem jako jsou obrazce pro bohy, jaké známe třeba z Peru, z USA nebo z Velké Británie (Po stopách obřích křídových postav). Val je totiž dobře vidět z výšky, o čem je možné se přesvědčit na googlemapě. Mohla by to klidně být i nějaká květina či dokonce růže, čímž by se její název přenesl i do jejího tvaru. http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mspindmlyn/ruzahr.htm  

O k o l í   Ž l u t i c : Pokud se nyní vydáme na opačnou stranu od Kounovských řad, nemůžeme si nepovšimnout, že linie prochází zajímavou oblastí v okolí Žlutic. Je zde například vrch Vladař s jedním s největších keltských hradišť v ČR. Dále zříceniny hradu Nevděk, hrad o kterém existuje mnoho zpráv o zakopaných pokladech. A pak samotné Žlutce, ze kterých se též zachovalo spoustu legend a pověstí například o dvanácti zakopaných zlatých soch apoštolů a nebo o ďáblu v podzemí města, jenž zde prý i zanechal své otisky ve skále. Mimochodem po Řípu a Housce je to třetí místo na této linii, ke které se váže pověst o čertovi.

M a r i á n s k é    L á z n ě : i toto místo bohaté na přírodní léčivé prameny leží na této linii

D a l š í   m í s t a   v   z a h r a n i č í : pokud linii prodloužíme mimo území naší republiky, zjistíme, že na ní leží i významná evropská města. Například Norimberk v Německu nebo Strasbourg ve Francii. Na opačné straně, v Polsku to je zas Wroclav, Lodž nebo Varšava. 

Takže máme tu dvě významné linie, jejichž směr odpovídá pozici východu Slunce o prastarém keltském svátku Beltine. Anglickou a tu středoevropskou. Zřejmě to musel být pro naše předky hodně významný svátek. A také byl. Měl funkci tzv. pololetí, začátku teplého a konce studeného období. Bylo zvykem při něm zapalovat i velké ohnivé vatry, čím se tento zvyk dochoval i do současnosti v podobě tzv. pálení čarodějnic (Pálení čarodějnic nebo Beltine?) Musela to tedy být pro naše předky silná magie. Což dosvědčují i množství magických míst, které se na této linii nalézají.

Ovšem napadla mne ještě jedna možná souvislost s touto linií. Slunce v tomto směru nevychází jen pouze 1. května. Stejný azimut mu též odpovídá i v létě, a to kolem 12-13. srpna. Je jen náhoda, že právě této noci vrcholí maximum snad nejznámějšího meteorického roje Perseid, kdy je možné pozorovat až 110 meteorů za hodinu? (Perseidy - Wikipedie, otevřená encyklopedie).  Padání meteorů totiž muselo na naše předky působit tak trochu mysticky. Co když si při něm například představovali sestupování svých bohů z nebes?

Zdroje a doporučená literatura:

Odkazy uvedené v článku

Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991

Lenková J. a kolektiv: Velká kniha tajemství a záhad, Regie, Praha, 2001

Hesemann M.: Záhadné kruhy v obilí, Etna, Praha, 1997

www.kpufo.cz

foto: autor, google.com/maps

související články:

Ley lines z mého pohledu

Tajemná místa dávné Anglie