Někde se pořádá velká slavnost jakožto společenská událost obce, jinde je to určeno jako zábava pro děti, jindy zas jako politická agitace a nebo se jedná jen posezení několika přátel a jistě se najdou i další způsoby. Tomuto prastarému zvyku se lidově říká pálení čarodějnic. Myslím si, že je to pěkná akce a zvláště, když je to kolikrát první příležitost v roce, kdy se lidé sejdou u ohně.
Chtěl bych se však zamyslet ještě nad něčím jiným. Na podstatě a původu tohoto svátku. Na počest čeho se vlastně filipojakubská noc každý rok slaví? To například někdy v tento den byla upálená nějaká významná zlá čarodějnice, nebo proč? Odpověď je jednoduchá. Tento svátek nemá svým původem s čarodějnicemi nic společného. Jeho historie sahá až do nejstarších dob a to možná až do pravěku, a tak se zřejmě jedná o vůbec nejstarší dochovanou tradici. Její původ bychom vystopovali až někde u starých Keltů, kteří několik staletí před naším letopočtem obývali i Českou kotlinu. Těžko říci, zda i oni tento zvyk převzali od někoho, kdo tu byl ještě před nimi. O co jde. Keltové byl národ, jenž žil v souznění s přírodou. Každý kámen, studánka i strom byl pro ně posvátný a podle stromů například pojmenoval svůj kalendář - stromokruh. Není divu, že i jejich svátky byly vlastně oslavou přírody. Nejvýznamnější byl Samain, který se slavíval 1. listopadu. To byl pro ně i jakýsi Nový rok. Druhým nejvýznamnějším svátkem pro ně byl právě Beltine – čili pololetí. Byla to oslava konce studeného a začátek teplého období roku. Lidé i zvířata se po dlouhé zimě očišťovali a vítali teplo a příroda se znovu probouzela. K tomu měly sloužit i ony velké ohně. Tento svým původem vlastně pohanský zvyk se udržoval v průběhu staletí a to i po příchodu křesťanství. Samozřejmě, že pro církev to proto byl svátek nelegální, to znamená že čarodějnický. Odtud pak ty čarodějnice. A tak jsme se zase k nim dostali.
Co tím chci říci? Mezi nadšené pořadatele ohňů o poslední dubnovém večeru patřím i já. Několikrát jsem například v minulých letech uspořádal u nás v Uhříněvsi pro děti slavnost spojenou s ohněm. Ale nikdy jsem ji však nenazval „Pálení Čarodějnic“. Tento název mi totiž silně připomíná nešťastné události středověku, kdy mnoho nevinných dívčin a dam, ale i mužů zemřelo na hranicích často jenom pro to, že se nějak odlišovali, či měli jiný názor na svět, než uznávala oficiální doktrína. A tak jsem se rozhodl připomínat spíše její původní poslání – tedy slavnost spojenou s Kelty a přírodou. Čili „Beltine“.
A myslím si proto, že právě v současné době by se měl dávat větší důraz na oslavu přírody před trestáním nepohodlných lidí.
Libor Čermák
www.sweb.cz/toselmy/beltine.htm
www.sweb.cz/toselmy/beltine05.htm
www.sweb.cz/toselmy/beltine06.htm
www.sweb.cz/toselmy/beltine07.htm
