Pěší výlet kolem Mukařova

Konečně čas a počasí dovolily a já jsem se mohl zas vydat na další pěší toulky přírodou. Tentokrát jsem se vydal z Vyžlovky přes Žernovku, Pánovu březinu, Mukařov, Janovický les až do Říčan.

Nebyl to tentokrát nijak náročný výlet, dalo by se říci, že jsem šel téměř po rovině. Ale i tak tu jsou velice zajímavá místa. A první hned, když jsem vystoupil z autobusu ve Vyžlovce. Bylo asi jedenáct hodin a já jsem si řekl, že dřív, než se vydám na cestu, tak že se naobědvám. A tak jsem si sedl do restaurace zdejšího hotelu Vyžlovka. Tady, na obchodní stezce z Prahy do Kutné Hory stál již od 13. století selský dvůr. A ten byl v 16. století přebudován na krčmu. Za třicetileté války byla vypálena a pak znovu vystavěna roku 1653 Lichtensteiny z Kostelce nad Černými lesy. Dnes je rekonstruována a kromě restaurace je v ní i hotel. Když jsem se naobědval, přešel jsem silnici a vydal jsem se odtud po zelené turistické značce.

A za nedlouho jsem dorazil k ocelové rozhledně Skalka.

Ta byla vystavěna v roce 2011. Vede na ní ocelové točité schodiště s průhlednými (roštovými) stupni.

Její vyhlídková plošina je ve výšce zhruba 21. metrů. Za dobré viditelnosti je vidět například Bezděz, Ralsko, Milešovka, Ještěd, Krkonoše, Orlické hory a další.

A vedle rozhledny je arboretum doplněné informačními cedulemi o okolí.

Já jsem odtud pokračoval dál po zelené turistické značce a současně po naučné stezce „Po stopách kameníků“. Například v lese „Zájezdí“ jsem narazil na takovéto balvany, z nichž jeden mi připomíná, jako kdyby tam seděla ovečka.

A za nedlouho jsem došel k jezírku.

Je tu dřevěná chata.

A co víc, v jezírku jsou teď i rozkvetlé lekníny.

Pokračoval jsem dál a dorazil do vesnice Žernovka.  Její počátky se datují do 2. poloviny 14. století. Vyznačuje se především tím, že se tu těžila a v jednom lomu dodnes těží kvalitní žula. O tom dosvědčuje i tato kamenná zvonička.

Pokračoval jsem dál po zelené značce a dokonce jsem tu potkal jednoho kluka z mého turistického oddílu, který tu bydlí. A také několik koňských ohrad.

Ale to už přicházím k místu nanejvýš tajuplnému. V záhadologocké literatuře je popisováno jako jeden z nejtajemnějších lesů v Čechách.

Jde o les „Pánova březina“. Pověst říká, že tu před žoldnéry utíkala kněžna Ležárka a uschovala zde někde zlatý kalich. Ale i přesto ji žoldnéři chytili a umučili. Od té doby se obec, která tu vznikla jmenuje Mukařov. Zlatý kalich hlídá černý pes, jehož vytí prý oznamuje blížící se neštěstí. Také zde někteří lidé prý už spatřili i mlžnou postavu světlovlasé ženy v šedivém šatu.

A tak jsem se vydal po tzv. „Zelené cestě“, která vedla k mukařovskému kostelu. Potkal jsem tu akorát děti na koníčkách, ale žádnou tajuplnou bytost jsem tu nespatřil. Co místu možná dodává na tajemnosti, je stromořadí starých vzrostlých tújí. Asi právě podle nich se této cestě říká „Zelená“ Pro své stáří jsou z dálky téměř k nerozeznání od smrků. To, že jde o túje, zjistíte, až když k nim přijdete. Ale díky nim to tu možná vypadá jako v nějaké tajuplné zahradě.

Jo. A v jednom místě jsem tu narazil na tento ozdobený stoleček.

A tak jsem došel až do Mukařova. Před chvílí jsem se zmínil o pověsti, že Mukařov získal název podle mučení kněžny Ležárky. Existuje však ještě jedna pověst. Ve 12. století král Vladislav II za dobré služby daroval manský úděl ve zdejších Černých lesích šesti vojínům. Ti si tady pak založili své dvorce a pojmenovali je po sobě. A tak například Ondřej založil Ondřejov, Kubjata Kubětín (zaniklá obec u Ondřejova v místech astronomické observatoře), Hlaváč založil Hlaváčov u Ondřejova, Myšla Myšlín nad Mnichovicemi, Srba nedaleký Srbín konečně vojín Mukar založil Mukařov.

No jo! Zkusil jsem si všechny tyto vesnice nalézt na mapě a čeho jsem si všiml? Výše zmíněné obce vytvoří rovnoramenný trojúhelník. Na jedné spojnici trojúhelníku se nalézá Myšlín, Srbín a Mukařov, na druhé Mukařov, Kubětín a Ondřejov a na třetí Ondřejov, Hlaváčov a Myšlín. Je to jen náhoda?   

První písemná zmínka o Mukařově je z roku 1318 (vláda Jana Lucemburského). Ve 14. století tu také byl postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Ale protože chátral, byl v 2. polovině 19. století stržen a nahrazen tímto novogotickým.

Pokračoval jsem dále po modré turistické značce a přitom jsem potkal větší skupinu rybářů u jednoho ze zdejších rybníků. Je to první z řady čtyř rybníků na potoku Výmola.

Já jsem si však řekl, že navštívím i ty další tři rybníky, které se nalézají v nedalekém lese. A tak jsem odbočil z turistické značky a vydal jsem se podél potoka. Toto je nedaleký druhý rybník.

Tento v pořadí třetí rybník leží v místech, kde ve středověku stávala ves Janovice, která zanikla za třicetileté války.

U kamenitého odtoku rybníka jsem se i vyfotografoval.

A čtvrtý rybník má dokonce malý ostrůvek se stromem.

Kousek za rybníkem u chatové osady jsem nalezl červenou turistickou značku a po ní se vydal na rozcestí Janovický les. Kromě přístřešku je tu například obrázek sv. Josefa s malým Ježíškem.

Cestou jsem se rozhodoval, zda svojí cestu ukončím už na Vojkově a nebo dojdu až do Říčan. Měl jsem čas, a tak zvítězila druhá varanta.

A tak jsem přešel hlavní silnici z Prahy do Kutné Hory. A tady se v lese nalézají složité meandry říčky Rokytky.

Udělat z pařezu židličku je hezký nápad. Když jsem byl dítě, udělal mi děda na zahradě podobnou.

A pak jsem došel až sem. A tak uhodnete, co to je za hezkou stavbu? Že by nějaký zámek? Ne. Olivova dětská léčebna. Má s tradici 120 let. Říká se, že právě tudy vede jakýsi pás, ve kterém je vzduch podobný tomu na horách. A tak jsem v duchu zdejším malým pacientům popřál hodně zdraví a vydal jsem se do Říčan k Rychtě, kde jsem počkal na autobus, jenž mě dovezl zpět do Prahy.

I když jsem proti jiným výletů ušel asi jen patnáct kilometrů, myslím, že to byl opět velice hezký výlet.

Zdroje: wikipedie, místní informační tabule, http://www.hotel-vyzlovka.cz/z-historie-naseho-hotelu.html,    http://www.rozhlednaskalka.cz, Použitá mapa: www.mapy.cz

Další reportáže z mých výletů:

92: Pěší výlet přes Brdy, 91: Na inlajnech kolem Štěrbohol, 90: Pěší výlet po okolí Votic, 89: Pěšky z Motola do Unhoště, 88: Pěší výlet kolem Kolína, 87: Pěší výlet z Roztok do Kralup nad Vltavou, 86: Pěšky Voděradskými bučinami, 85: Předjarní pěší výlet Kunratickým lesem, 84: Na běžkách podél Botiče, 83: Pěší výlet z Holešovic do Bubenče, 82: Na kole podél Labe z Nymburka do Čelákovic, 1-81: v rubrice výlety a tramping