Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Páťa a Zláťa: Jak spolu vyráběli elektřinu

10. 03. 2017 4:03:13
Když Páťa obešel celou Horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, dorazil opět k bufetu, kde si nechal zaparkované svoje kolo. „Tak to je něco úžasného!“, prohlásil. A to ještě netušil, že to ještě není všechno.

Tento díl navazuje na předešlou část: Páťa a kolo Zláťa: Na Dlouhých stráních

„No a co sis myslel?“ odpověděl mu Zláťa. „Já tě přeci beru na samá úžasná místa.“

„To jo,“ přitakal mu Páťa. „Akorát nemůžu pochopit, jak z toho vlastně vzniká ta elektřina.“

„Aha, odpověděl mu Zláťa. „Tak jestli to nemůžeš pochopit, tak šlápni z kopce po cestě dolů a tam to poznáš.“

A tak Páťa šlápl do pedálů, jak mu jeho kamarád poradil. Vyjel zpátky tou samou cestou, kterou se sem dostal. Když dojel k dřevěnému přístřešku, odbočil naopak doprava a rovnou dolů. Cesta nebyla úplně nepříjemná. Vždyť jel pořád z kopce, a tak nemusel ani moc šlapat do pedálu. Jen přibrzďovat to občas chtělo. Za chvíli projel kolem dalšího vstupu do podzemí zdejší přečerpávací elektrárny.

Ale to už vlevo pod sebou párkrát zahlédl i Dolní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Je to neuvěřitelné. Zatímco vzdušnou čárou jsou obě nádrže vzdáleny asi jen 1,5 kilometrů, po cestě dolů po těch serpentýnách to je od jedné nádrže ke druhé neuvěřitelných třináct kilometrů. Pěšky je to asi hezký pochod. A kdyby to měl na kole jet obráceně ze zdola nahoru, těžko říci, zda by to takový cykloturistický začátečník, jako byl Páťa, vůbec zvládl.

Ovšem na kole byl Páťa dole asi jen za půl hodiny. A u hráze Dolní nádrže narazil na další cyklisty. A také jednoho pána, asi ve středním věku, který zde na upnutém kole do speciálního cyklotrenažéru vysvětloval, jak vzniká elektrický proud. Je třeba mít otáčející, takzvaný rotor. To zde představuje zadní kolo bicyklu, pohánějící šlapáním. A k tomu pevný stator, v němž se nalézá magnet. To je ten cyklotrenažér. A přesně tímto způsobem vzniká elektrický proud. Například v dynamu jízdního kola. Pán nyní vyzval Páťu, aby si své kolo on teď upnul do speciálního pevného cyklotrenažéru. Samozřejmě, že mu pomohl, protože jinak by měl hoch s tím to upnutím problémy. Pak nasedl na Zláťu v trenažéru a šlapal. Jel sice pořád na místě, ale přeci se na displeji cykloternažéru ukazovalo, že se vyrábí elektřina. A ve vodních elektrárnách takto vlastně voda pohání rotory v turbínách a tím tam vzniká také elektrický proud. A tady na Dlouhých stráních tomu dochází díky gravitaci a přečerpávání vody z jedné nádrže do druhé. Ale tam té elektřiny je o mnohem víc než od pouhého šlapání na kole. A ta se pak posílá do rozvodné sítě. Když takto Páťa šlapal asi deset minut. Řekl mu pán, aby už skončil. Aby se zas tak moc neunavil. A aby si mohli zašlapat i další kolemjedoucí cyklisti. Páťa odepnul Zlátu z trenažéru a poděkoval. A Zláťa mu poblahopřál. Tím, že takto svým šlapáním vyrobil tolik elektřiny, si mohl teď odšlapat kýžených třináct, kterého přenesou zpět domů do Ryklic. A přitom si říkal: „To by bylo něco, kdyby si takhle lidé za pomocí svého jízdního mohli vyrábět šlapáním tvorbou elektrického proudu častěji! To by bylo panečku fitcentrum!“

„To jo“, odpověděl mu Zláťa, "vždyť už existují posilovny, které energií zásobují právě ti, kteří v nich šlapou na rotopedech. A dokonce si i představ, že v jedné brazilské věznici vymysleli i to, že tam takhle šlapou přímo odsouzení, aby se tam na celách zbůhdarma neváleli.“

Zajímavé to nápady se dají dělat s jízdními koly a výrobou elektřiny, napadlo Páťu. A s těmito myšlenkami se po třinácti minutách nepřetržité jízdy na kole konečně teleportoval zpět domů na ryklickou cyklostezku. A odtud je to k němu domů už jen, co by kamenem dohodil.

(Další dobrodružství Páti a Zláti zase někdy příště.

Páťa a kolo Zláťa (seriál) :

První výlet: po Modřanské cyklostezce: 1. díl: Nečekaná výhra, 2. díl: Opravdu zvláštní kolo, 3. díl: Cesta pod Vyšehradem, 4. díl: Zloděj na cyklostezce,

Druhý výlet: Ve skanzenu: 5. díl: O své kolo se musíš starat!, 6. díl: Školák z 19. století, 7. díl: Páta a kolo Zláťa: Jak Páťa pomohl propadlíkovi

Třetí výlet: Na Dlouhých stráních: 8. díl: Výlet do hor, 9. díl: Na Dlouhých stráních

Reportáže z mých výletů: které s tímto dílem souvisí:

Horská túra přes Dlouhé stráně

Dlouhé stráně – netradiční reportáž z budoucnosti

(další zdroj: http://zpravy.idnes.cz/brazilsti-vezni-vyrabi-energii-pro-mesto-slapanim-na-rotopedech-pxn-/zahranicni.aspx?c=A120716_101642_zahranicni_ipl)

Další moje příběhy pro děti a mládež na mém blogu:

Seriály:

Páťa a kolo Zláťa (seriál) (O dobrodružství chlapce Páťi na zvláštním jízdním kole)

Seriál „Vánoční doba“ (Jak chlapec Matěj prožíval dobrodružství adventních, vánočních a tříkrálových obyčejů)

Seriál „Inlajnový duch“ (Jak se chlapec Rosťa učil jezdit na kolečkových bruslích a měl při tom velice zvláštního učitete)

Seriál „Hrdinové Čeksasu“ (Jak se skupina kluků dostala na letní tábor, kde po vzoru divokého západu bojovala a s jinými tábory v okolí)

Výročí havárie UFO (seriál) (Jak Vojta s Domčou řešli možnou havárii neidentifikovaného létajícího objektu)

Pohádky:

Pohádka „O bílé paní Bradlecké“ a další mé dárky čtenářům

Můj blogerský vánoční speciál s pohádkou „O zakleté královně a kouzelném amuletu“

O Honzovi a říční víle Stříbravě

Vánoční doba: Nová pohádka i na Den přípitků (O dračím stromu)

Jak inlajny chtěly být čisté

Jak se planety učily bruslit

Pohádka o (ne)šťastné Třináctce

Autor: Libor Čermák | pátek 10.3.2017 4:03 | karma článku: 11.48 | přečteno: 278x

Další články blogera

Libor Čermák

Probudí smrt tohoto chlapce už konečně celou západní civilizaci?

Se slzami v očích jsem přijal zprávu, že hledaný sedmiletý australský chlapec Julian Cadman, který byl nezvěstný po teroristických útocích v Barceloně, se stal jednou z obětí tohoto hrůzného činu náboženských šílenců.

21.8.2017 v 5:50 | Karma článku: 37.51 | Přečteno: 1424 |

Libor Čermák

Výlet po hrázděných domečkách Chebska

Kraj, kde jsem letos strávil svojí dovolenou, jsem si vybral Chebsko. Tam jsem ještě nikdy pořádně moc nebyl, a tak jsem to jel letos napravit. Zabalil jsem si batoh, stan, spacák a karimatku a vyrazil jsem tam z Prahy vlakem.

20.8.2017 v 6:13 | Karma článku: 16.19 | Přečteno: 253 |

Libor Čermák

Co má písmeno "P" společného se spaním?

Dovolte, abych vás dnes upozornil na jednu jazykovou zajímavost. Zkusili jste si někdy zmapovat, kolik věcí související se spaním v českém jazyce začíná na písmeno "P"? Čím, že to bude?

19.8.2017 v 11:34 | Karma článku: 15.91 | Přečteno: 405 |

Libor Čermák

Chrám svatého Mikuláše a Alžběty v Chebu

Své slavné chrámy svatého Mikuláše nemá v Česku jen Praha. Například v Chebu je tomuto světci zasvěcen největší a zároveň nejstarší zdejší kostel, jedna z chebských dominant. A ten jsem navštívil i při své letošní dovolené.

18.8.2017 v 8:36 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 204 |

Další články z rubriky Věda

Jaroslav Chudáček

Astrologie se opět potvrdila

Dnes odpoledne bude ve Spojených státech viditelné úplné zatmění Slunce. Dle astrologie to pro tuto zemi na dnešek nevěstí nic dobrého. Den teprve začal a už se to potvrdilo.

21.8.2017 v 9:27 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 375 | Diskuse

Dana Tenzler

Planety – samotáři

Kolik osamělých tmavých planet se potuluje vesmírem? Kolik planetárních soustav podlehlo gravitačním katastrofám? Vědci zveřejnili nové odhady. (délka blogu 4 min.)

21.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 11.71 | Přečteno: 153 | Diskuse

Libor Čermák

Co má písmeno "P" společného se spaním?

Dovolte, abych vás dnes upozornil na jednu jazykovou zajímavost. Zkusili jste si někdy zmapovat, kolik věcí související se spaním v českém jazyce začíná na písmeno "P"? Čím, že to bude?

19.8.2017 v 11:34 | Karma článku: 15.91 | Přečteno: 405 |

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 28.65 | Přečteno: 868 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 1060 |
Počet článků 1690 Celková karma 22.84 Průměrná čtenost 1744

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.