Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velikonoční skanzen

13. 04. 2017 5:41:13
Nevím, jak vy, čtenáři, ale já o velikonocích rád jezdím do skanzenů. Protože tam nejlépe nasáknu prastarou atmosférou lidových velikonočních zvyků. Letos to byl po několika letech skanzen v Kouřimi, protože tam jsou nové chalupy.

V Kouřimském skanzenu jsem byl naposledy o vánocích roku 2013 při svém výletu (viz reportáž Pěší výlet kolem Kouřimi). Tehdy mne tu zaujalo zaměření na vánoční zvyky (viz Za vánočními tradicemi do skanzenu v Kouřimi). A proto jsem se o letošní Květné neděli vydal právě sem. Proč? Jednak jsem se chtěl podívat na obdobně uspořádané velikonoční zvyky a jednak jsem si chtěl prohlédnout nové domečky a další objekty, o které byl v loňském roce skanzen rozšířen. I ty jsou hezké, a tak jeho návštěvu doporučuji.

Jak vypadala postní doba našich předků? To je k vidění právě ve výše zmíněné chalupě "Loupežníka Karaby". Oblíbeným pokrmem o tzv. Černé neděli (první postní neděli) a Družební (čtvrtá postní neděle) byly prý preclíky.

Jeden z nových objektů kouřimského skanzenu je roubený dům z Týřovic postavený v 16. až 18. století.

O letošních velikonocích je možné se v něm seznámit se zvyky, které se udržovaly a snad i někde pořád udržují o Smrtné neděli (pátá postní neděle) a o Květné nedědeli (svěcení kočiček neboli ratolestí). O Smrtné neděli se obvykle vynášela smrt, neboli Morana a házela do vody.

Dívky pak přinášely tzv. líto, vejci ozdobený jehličnatý strom, který se umisťoval do blízkosti včelích úlú.

Dům z Masojed a dům z Krchleb. Oba jsou z přelomu 18. a 19. století.

takto vypadá Svatý týden v podobě lidových tradic. Například nejrůznějšími řechtačkami a klapačkami chlapci nahrazovali zvuk zvonů, které tzv, odlétly do Říma.

Velký roubený dům ze Strašic z 1. čtvrtiny 19. století a vedle něj sýpka z Kornatic (rok postavení 1774) jsou další dva nové objekty ve skanzenu.

Rychta z Bradlecké Lhoty z roku 1689 sice není novým domem, ale povedla se mi její fotka s nádherně rozkvetlými stromy v okolí.

A v ní? Jak vypadají velikonoční tradice na Boží hod velikonoční a Pondělí velikonoční? Prostřený stůl, mazance, pomlázky, kraslice, atp.

Moje maličkost u domu z Jílového u Děčina. Budova pochází ze začátku 19. století. Opět s hezky rozkvetlými stromy.

A v něm expozice, jak vypadaly velikonoční svátky u německy mluvících obyvatel severočeského pohraničí. Můžeme se tu dokonce setkat i s jakýmsi "betlémkem", znázornující scénu s Kristem z Olivetské hory.

Zdroj: místní informační tabule

To mi připomnělo, že i já jsem letos vytvořil svůj, jak říkám "velikonoční Jeruzalém", který znázorňuje Kristovo vzkříšení. Už jsem tak na svém blogu představil Kalvárii (Velikonoční čokoládový kalendář), Kristovo Vzkříšení (O velikonocích vstal Kristus z mrtvých), Jeruzalémský chrám (Postavte si maketu jeruzalémského chrámu) a kapli Božího hrobu (Jak postavit kapli Božího hrobu?). Ale proč nedat do jeho popředí i nějaké chaloupky jako ze skanzenu?

Npříklad můžete použít tyto jednoduché vystřihovánky, které jsem vytvořil. Jedná se o chaloupku se stodolou. Samotná chaloupka se skládá z roubených zdí (č. 1) a střechy (č. 2), která se na ní přilepí. Stodola se slepí s částí č. 3 a č. 4. A na ně se umístí střecha (č. 5). Květinky na oknech můžete nechat ty, které jsem do vystřihovánky nakreslil a nebo podobně jako já na obrázku, můžete použít odstřižky z houbiček na nádobí.

A pokud byste chtěli ještě další chaloupky, můžete například použít další podobnou, kterou jsem na svém blogu publikoval při předloňských vánocích, v článku "Vánoční doba: Jak Matěj vyráběl jednoduchý betlém " jako kulisu k betlému. Také by se hodila. Nebo o něco složitější vystřihovánku, viz "Jak si postavit roubenou chalupu", kterou jsem udělal podle jedné z chalup z dalšího známého středočeského skanzenu, a to z Přerova nad Labem (viz Pohádkový Přerov nad Labem)

Psal jsem před třemi roky v rubrice Velikonoce 2014 :

Velikonoční fotoblog

Psal jsem před dvěma roky v rubrice: Velikonoce 2015 :

Je to pití vína zdravé a nebo ne?

Psal jsem před rokem v rubrice výlety a tramping :

Pěší výlet z Milovic přes Loučeň

A další související články:

Páťa a kolo Zláťa: Školák z 19. století

Páta a kolo Zláťa: Jak Páťa pomohl propadlíkovi

Autor: Libor Čermák | čtvrtek 13.4.2017 5:41 | karma článku: 11.63 | přečteno: 325x

Další články blogera

Libor Čermák

Výlet po Mariánských Lázních a jeho okolí

Při své letošní dovolené jsem zavítal i do Mariánských Lázní. Ty patří mezi nejkrásnější česká lázeňská města. Prošel jsem se po nich i po jejich okolí a i trochu zavzpomínal. Takže další pěší výlet.

12.11.2017 v 20:49 | Karma článku: 20.51 | Přečteno: 506 |

Libor Čermák

Tajemství pohádkového polibku

"Ke spící panně přišel princ, políbil ji, a ta se probudila." Takto vrcholí řada známých i méně známých pohádek. Například o Sněhurce nebo o Šípkové Růžence. Ale už vás napadlo, že se za tím možná skrývá něco mnohem víc?

11.11.2017 v 5:20 | Karma článku: 11.36 | Přečteno: 504 |

Libor Čermák

Politické procesy ve Španělsku? Tak to teda sorry.

Já osobně nejsem žádným příznivcem toho, když se v demokratickém světě chtějí odtrhávat území od států. Ale když slyším, že tamějším politikům za to hrozí až 25 let vězení, zírám na to přímo s vytřeštěnýma očima.

9.11.2017 v 8:05 | Karma článku: 30.06 | Přečteno: 696 |

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky

Jakožto křesťan a současně záhadolog jsem se již několikrát zabýval i křesťanskými záhadami a zázraky. Proto bych tyto články rád dal do speciální rubriky, která tyto články bude kromě rubriky "archeoastronautika" také shraňovat.

28.10.2017 v 20:00 | Karma článku: 10.00 | Přečteno: 477 |

Další články z rubriky Fotoblogy

Zdeněk Huspek

Říjnové cyklofotofoto

Vraťme se o měsíc zpátky, kdy podzim zářil v plné své kráse. Ten den jsem na kole a s foťákem zajel k rybníku U dubu, kam si chodí posedět rybáři...

21.11.2017 v 21:08 | Karma článku: 8.60 | Přečteno: 172 | Diskuse

Lucie Plicová

Dolomitské železo v blízkosti Tre Cime di Lavaredo

Za první světové války tu vzduchem svištěly kulky v bojích o italsko rakouskou hranici. Dnes patří skalní masiv Drei Zinnen nebo li Tre Cime kompletně Itáli a láká turisty z celého světa.

21.11.2017 v 18:48 | Karma článku: 16.19 | Přečteno: 325 | Diskuse

Jiří Stratil

Jak nedostavět Staroměstské náměstí? II

Pasivitou a čekáním co bude dál. Je třeba v této věci stále vyvíjet jak tvůrčí úsilí, tak i úsilí různým způsobem podpůrné.

21.11.2017 v 9:59 | Karma článku: 4.58 | Přečteno: 136 | Diskuse

Jaromír Šiša

Putování Prahou aneb z Bílé hory stále z kopce až na Staroměstské náměstí.

Na historicky strastiplném putování mě na začátku ani na konci nic drastického nečekalo. Co se událo během mojí cesty už je vlastně taky historie, ale mnohem živější, veselejší a zdokumentovaná.

21.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 33.41 | Přečteno: 623 | Diskuse

Jiří Stratil

Jak nedostavět Staroměstské náměstí?

Negováním všeho, co jeho dostavbu podporuje a umožňuje. Tedy obracením pravdy o lidských hodnotách, snižováním poctivé práce a vydáváním lži za pravdu.

20.11.2017 v 9:24 | Karma článku: 8.87 | Přečteno: 285 | Diskuse
Počet článků 1707 Celková karma 20.87 Průměrná čtenost 1758

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.