A tak jsem v Praze nasedl na autobus č. 381 a z něj vystoupil na zastávce Oleška, rozcestí Krymlov. Nejprve si vyfotografoval zdejší kříž na křižovatce a pak přešel hlavní silnici a dal se polní cestou po zelené turistické značce.
Pomalu jsem se blížil k vísce Bulánka, když jsem zde zažil své první dnešní dobrodružství. Jak jsem šel po cestě, potkal jsem spoustu myslivců, kteří utvořili jakousi řadu. Jeden z nich mne informoval, že se zde provádí naháňka. Tak abych šel jen po cestě, kde to je prý bezpečné. Jak jsem tak šel, tak v jednu chvíli normálně pár metrů proti mně z pole vyběhla srna pronásledovaná psem a namířila si to do protějšího lesa. Kousek dál běžela další. Zkrátka a dobře v tu chvíli jsem se ocitl v centru myslivecké akce.
Nic se mi naštěstí nestalo, a tak jsem mohl přes Bulánku pokračovat dále. Nejprve jsem si zde vyfotografoval vodojem a pak pokračoval po zelené značce dál do lesa.
Došel jsem až k hájovně Ostrák. Zdejší hájovna tu byla už od 15. století. I když současná stavba bude zcela určitě z modernější doby.
Pokračoval jsem dál po zelené značce a ta mne dovedla hned ke dvěma zámkům, které jsou od sebe tak 150 metrů daleko. První byl zámek Diblíkov. Jeho historie je relativně mladá, protože ho postavil v roce 1905 Karel Milner z Milhauzenu, jenž ho o čtyři roky později prodalBedřichu Lonskému. Jeho potomkům patří zámek i dnes a je veřejnosti nepřístupný. (http://cestyapamatky.cz/kolinsko/diblikov/zamek)
Doslova oněch pár metrů za ním se nalézá zámek Molitorov. Jeho historie je podstatně starší. Nejstarší písemná doklad o obci Molitorov je z let 1492. Mimochodem, tomto roce vládl českým zemím Vladislav Jagellonský a Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. A nedaleko Kouřimi vzniká víska Molitorov. V roce 1650 vznikla na zdejším dvoře Jiřího Molitora z Mühlfeldu první obytná budova, kterou však až v letech 1790-93 nechal na zámek přestavět hrabě František Karel Cavriani, hejtman Kouřimského kraje. V letech 1908-09 nechal další jeho majitel Jaroslav Veselý zámek přestavět podle projektu významného architekta Dušana Jurkoviče. Za minulého režimu zde bylo zahradnické učiliště a dnes je opět v soukromých rukou. (http://cestyapamatky.cz/kolinsko/molitorov/zamek)
A odtud mne dovedla zelená značka do mého dnešního hlavního cíle. Asi jen pouhý kilometr od tohoto zámku se totiž nalézá kouřimský skanzen. Byl jsem tu už vloni na jaře (viz Pěší túra po magických místech Kolínska). Ale k mé velké lítosti, bylo tenkrát ještě zavřeno. Dnes naštěstí ne. I když přes zimu asi bude. A tak jsem si koupil vstupenku, dále za dvacetikorunu povolení k fotografování a šel jsem si prohlédnout skanzen, včetně interiérů.
Skanzeny jsou vůbec úžasná místa. Jejich hlavním posláním je, aby byla zachráněna díla lidové architektury, kterým by jinak hrozil zánik. Skanzen v Kouřimi byl založen v roce 1972 jako záchranný skanzen lidové architektury pro památky v zátopové oblasti vodní přehrady Švihov na Želivce. Postupně se však sběrná místa rozrostla i na další oblasti České republiky. A teď v době vánoční tu navíc měli udělanou výstavu věnovanou tradičním českým vánocům.
A tak jsem si prohlédl, expozici věnovanou adventním postavám, sv.Mikulášovi, Třem Králům a samozřejmě i Štědrému dni. Nejen kouřimskému skanzenu, ale každému, kdo tyto prastaré vánoční obyčeje připomíná, patří velký dík. Kdo ví, třeba se díky tomu stane, že některý z těch polozapomenutých zvyku se podaří zase časem nějak oživit a tím se zase o trochu víc zpestří i vánoční doba.
A tak, když jsem mohl tak jsem i fotografoval a z fotografií a dalších informací jak o jednotlivých stavbách, tak o lidových zvycích jsem udělal fotoblog: viz
Za vánočními tradicemi do skanzenu v Kouřimi |
Skanzen jsem si celý prošel. A další info o něm je na adrese: http://www.skanzenkourim.cz nebo http://cs.wikipedia.org/wiki/Muzeum_lidov%C3%BDch_staveb_v_Kou%C5%99imi
Když jsem si skanzen prohlédl, pokračoval jsem dál na kouřimské náměstí, kde jsem si došel na oběd. Kromě toho jsem si vyfotil zdejší kostel Sv. Štěpána. Ten byl postaven v 60. letech 13. století v burgundském slohu, ve kterém se prolíná sloh románský a gotický. A dokonce se k němu vážou zajímavé pověsti. Říká se například, že v kryptě pod kostelem se kdysi jedné školačce, jež sem chodila za školu, zjevila bílá paní a ukázala jí ostatky svatých, o kterých nikdo před tím nevěděl. A o další pověsti se zmiňuje kouřimská kronika. V roce 1631 se zde v noci na svatodušní svátky prý dokonce konaly mše duchů.
Tak a teď mým cílem bylo dostat se nějak zpět ke kutnohorské silnici, kde bych nastoupil na autobus. A tak jsem zvolil cca šestikilometrovou trasu podle potoka Výrovky (neboli Kouřimky), která by mne měla dovést až do Zásmuk, dalšího místa plné historie. Tudy jsem ještě nikdy nešel, a tak jsem vyrazil po modré značce směrem na Toušice.
To, že Kouřim byla významné sídliště lidí už od pravěku, jsem se zmínil už při své „Pěší túře po magických místech Kolínska“ Tzv. hradiště Stará Kouřim s Lechovým kamenem a s dalšími věcmi. Ale tam jsem tentokrát namířeno neměl. Šel jsem tady po druhém břehu potoka, kde se od nejstarších dob nalézalo další hradiště. Podle zdejšího zaniklého kostela z 12. století se hradiště nazývá „sv. Vojtěch“. Ale bylo zde prokázané pravěké osídlení od eneolitu přes dobu bronzovou, halštatskou až k ranné době dějinné. Hradiště se mi sice se podařilo vyfotit, ale při slézání jsem se málem poranil o ostnatý drát, který ho kolem dokola obepíná. Závěrem, když jsem se zmiňoval o významných kouřimských hradištích, musím se zamyslet ještě nad tím, čím to, že takto tolik významná prehistorická místa jsou postavena právě na přesné 50. rovnoběžce severní šířky. Mimochodem mezi prastarými památkami to není žádná výjimka (viz můj článek: Prastará místa v Česku na tajuplných souřadnicích)
A tak jsem se po modré dostal až do Toušic, obce o nichž první písemná zmínka pochází z roku 1207 (vláda Přemysla Otakara I.). Zde jsem odbočil na žlutou turistickou značku.
Asi nejvýznamnější pamětihodností v Toušicích je zřícenina tzv. Trmalovy tvrze. Naštěstí kolem ní vede přímo značená cesta, po které právě jdu. Už zdálky je vidět velký kamenný most a pod ním vodopády.
Samotné zbytky Trmalovy tvrze jsou hned nad ním. Jsou zde vidět kamenné zbytky zdí a kolem nich mohutný příkop. Tvrz byla pravděpodobně postavena v první polovině 14. století a most pochází z 2. poloviny 17. století. No vida, takže jsem během dnešního výletu byl kromě skanzenu vlastně i na zřícenině hradu. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Trmalova_tvrz )