Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Beton. Že by technologie z dávnověku?

Beton je jeden z nejpoužívanějších stavebních materiálů současné doby. Neobejde se bez něj téměř žádná stavba. Jeho původ je však zahalen zvláštním tajemstvím.

Setkal se s ním snad každý, kdo někdy něco stavěl. Kdo se v betonech trochu vyzná, ví, že jeho namíchání je celá věda. Musíte mít správný poměr cementu, kameniva a vody (a případně dalších přísad). A to tak, abyste se dostali na tu konkrétní situaci potřebnou pevnost. A právě ta v tlaku je značná. A to samé platí i o pevnosti v tahu a ohybu i když tam je menší. A tak ji stavbaři pomáhají ocelovou drátěnou výplní, čímž vznikne známý železobeton. Když už jsme u pevnosti betonu, není jistě bez zajímavosti, že tento materiál stále tvrdne. Hodnotu pevnosti, na kterou je počítán, dosáhne zhruba po měsíci od svého namíchání. Na rozdíl ale od jiných věcí, tak čím je beton starší, tím je pevnější. Ale to není ještě jeho konečná pevnost. Čím to je, to se pořádně ještě neví. A stejně tak záhadný je i jeho původ. Moderní civilizace tento materiál používá zhruba od 18. století. Jenomže se jedná o něco, co už tu kdysi dávno bylo a teď to bylo jen znovu objeveno.

Beton totiž užívali i staří Římané. Ti na jeho míchání používali hlavně pálené vápno smíchané z vodou a sopečným popelem. I přesto, že tehdejší beton měl zhruba desetkrát mešní pevnost, než beton dnešní, vydržel kolikrát v překvapivě dobrém stavu, a to třeba až do současnosti. Svědčí o tom celá řada známých římských staveb, na který byl použit. Například:

Chrám Concordie

Jedná se zřejmě o vůbec nejstarší památku v Římě, o které víme, že na ní byl použit beton. Chrám vznikl v roce 367 před naším letopočtem na západním konci římského Fora Romana. Má částečně vybetonovaný podstavec, který byl zhotoven v době jeho první rekonstrukce v letech 121 před naším letopočtem (http://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1m_Concordie)

Římský Panteon: 

Úžasná stavba, která byla postavena 27 let před naším letopočtem. Jeho centrem je obrovská aula, která je zakryta velkou betonovou kupolí o průměru 43 metrů. Ta je současně největší kupolí na světě, která byla postavena v době starověku. Silný architektonický efekt jí dodávají především pravoúhlé kazety, jež navíc mají tu vlastnost, že celou kupoli odlehčují. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Pantheon )

Cestiova pyramida

Tato pyramida v Římě byla postavena  v letech 18 - 12 před naším letopočtem jako náhrobek pro lidového tribuna Gaia Cestia Epula. I ta je postavena z betonu, který je pokryt je mramorovými deskami. Její výška 27 m je vyšší než její šířka 22 m, a tak svým tvarem připomíná pyramidy núbijské. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Cestiova_pyramida).

Koloseum

Asi nejznámější starověká stavba v Římě. Jeho stavba začala mezi roku 70 a 72 našeho letopočtu. Tento jedinečný amfiteátr dokázal pojmout až padesát tisíc sedících diváků, čímž může konkurovat i nejmodernějším fotbalovým stadionům. A během několika minut bylo i možné zdejší arénu zatopit vodou.

Římané beton hojně využívali i ke stavbám technickým, jako jsou například akvadukty a nebo přístavy. Ale kupodivu nebyly první kulturou, která tuto technologii použila. Ve svém článku „Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky“, jsem navrhl hypotézu, že staří Římané mohli tuto technologii převzít od Egypťanů. Vždyť například doba stavby římského Panteonu v roce 27 před naším letopočtem, který zahájila římský betonářský boom, souhlasí s dobou, kdy byl Egypt připojen k Římské říši. A podle některých hypotéz právě Egypťané uměli vyrábět umělý kámen. Dle profesora doktora Josepha Davidovitse – (viz Wikipedia)  byly takové kameny, jako se například používaly na stavbu pyramid, ulity z podobného materiálu jako beton. A aby tomu nebylo málo, v jednom z kamenů z pyramid Davidivits skutečně nalezl zalitý lidský vlas, který by se do obyčejného přírodního kamene nemohl dostat.  Kromě toho na ostrově Sehel nedaleko Asuánu nalezl egyptolog Charles.E. Wilbour stélu, na které je popsán postup na výrobu umělého kamene. Tuto technologii prý měl ve snu sdělit staroegyptský bůh plodnosti a stvořitel všeho živého Chnum faraónu Džoserovi, staviteli první pyramidy.

Jenže věc je ještě složitější, neboť technologie podobná betonu byla objevena ještě u starších staveb. Například v Srbsku, na břehu Dunaje, byla objevena podlaha z betonu u jednoho z pravěkých domů. Tento dům stál v období cca 5600 let před naším letopočtem. Ale pojďme ještě dál do historie. Betonu podobnou podlahu měla i stavba, která byla nalezena v Izraeli, v jižní Galilei. Doba původu cca 7000 let před naším letopočtem. A aby tomu nebylo málo, tak i u nás v Čechách je známo místo, kde se ve velkém množství těžil vápenec už v době 6000 let před naším letopočtem. Je to skála „Bílý kámen“, která se nalézá nad městem Sázava. Já jsem jí například navštívil během svého výletu „Po magických místech kolem trampské řeky

A tak je vidět, že je to opět jedna z těch technologií, která pochází odněkud z dávnověku a která byla lidstvem několikrát zapomenuta a pak zase objevena. Kdo tuto technologii objevil? A nebo ji spíš lidstvu někdo předal? Co když ony staroegyptské báje o Džosérovi jsou pravdivé a skutečně to byly ony bytosti, které staré civilizace považovaly za svoje bohy?

 

Použité zdroje:

wikipedie a odkazy použité v článku

http://vtm.e15.cz/zahada-trvanlivosti-rimskeho-betonu

http://www.emefej.cz/historie-betonu

fra: Tajemství stavby pyramid, článek v Magazínu 2000 záhad číslo 11, ročník 2014, Nakladatelství a vydavatelství Etna

Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky

http://magdalenazachardova.pise.cz/55-umeli-egyptane-vyrabet-umely-kamen.html

použité foto: wikipedie

Související články:

Kde jsou trhliny nové teorie o stavbě pyramid?

Je to prastará přehrada nám předešlé civilizace?

Existovaly kolečkové brusle už před tisíciletími?

Zlato z hlediska archeoastronautiky

Končí už záhada egyptské sošky z britského muzea?

Autor: Libor Čermák | středa 28.5.2014 9:23 | karma článku: 22,72 | přečteno: 2779x
  • Další články autora

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

Po zázračném osvobození z indiánského zajetí se naši přátelé dostávají do srubu trapera Donalda, kde je jednak čeká odpočinek s idylkou, ale také se dozvědí jedno velké překvapení.

28.10.2023 v 7:46 | Karma: 8,53 | Přečteno: 151x | Poezie a próza

Libor Čermák

Zázračné vysvobození z indiánského zajetí

Cesta našich přátel za tajemnou čelenkou pokračuje přes Brazelovu farmu, kde si budou vyprávět staré indiánské legendy. Nakonec ale padnou do indiánského zajetí. Ale i zde najdou spojence, který jim spolu s Manitouem pomůže.

12.8.2023 v 7:50 | Karma: 7,58 | Přečteno: 230x | Poezie a próza

Libor Čermák

Indián v Roswellu

Naši čtyři přátelé Tom, Jack, Dan a indiánských hoch Tokakua se ukryli ve vesnici Apačů. Proč? Když byly u petroglyfů Tří řek, všimli si, že je pronásledují čtyři banditi ze strýcova gangu. Morgan, Hill, Smith a Dark.

17.6.2023 v 10:23 | Karma: 6,39 | Přečteno: 177x | Poezie a próza

Libor Čermák

Tajuplnosti indiánských souhvězdí

Ve scifi westernu "Putování za tajemnou čelenkou" teď naše bandity pronásledované hrdiny převede sám velký Manitou přes hory a dostanou se tak do apačské vesnice, kde mimo jiné budou rozjímat nad indiánském pojetí hvězdné oblohy.

29.4.2023 v 13:34 | Karma: 8,77 | Přečteno: 187x | Poezie a próza

Libor Čermák

U Petroglyfů Tří řek

Dnes vás hrdinové mého seriálu přivedou na málo známé posvátné místo severoamerických indiánů, které je jistě zajímavé i z hlediska záhad a archeoastronautiky. K Petroglyfům Tří řek v Novém Mexiku.

5.3.2023 v 7:47 | Karma: 9,88 | Přečteno: 202x | Poezie a próza
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Nejdřív spor o Green Deal. Sliby politiků pak převrátila umělá inteligence

26. dubna 2024  5:42,  aktualizováno  14:05

Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...

USA a Čína musí být partnery, řekl Si. Blinken mu vyčetl podporu Ruska

26. dubna 2024  13:10,  aktualizováno  13:45

Ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy zůstává mnoho problémů. Musí ale být spíše partnery než...

KOMENTÁŘ: Byrokracie s vízy? Přitvrdíme. Jak Česko zařízlo studenty z ciziny

26. dubna 2024

Premium Nenápadná úřední klička zásadně zkomplikovala život zahraničních studentů v Česku. Stát ještě...

Podvodník prodával falešné vstupenky na koncerty i sport, naletělo mu 500 lidí

26. dubna 2024  12:50

Falešné vstupenky na kulturní a sportovní akce nabízel na internetu muž z Uherskohradišťska, který...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 2384
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1899x
Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám