Záhady nejstarších egyptských pyramid

Myslíte si, že když v Egyptě začaly vznikat první pyramidy, ještě na nich nebylo nic tajuplného a záhadného? Tak vás vyvedu z omylu.

Bylo to v páté třídě základní školy. Dodnes si pamatuji takový jeden svůj menší žákovský prohřešek, kterého jsem se tehdy dopustil. Zrovna jsme se začali učit o starověkém Egyptě. Protože šlo o zcela novou kapitolu, napadlo mne si tuto novou stránku v sešitě nějak vyzdobit. A jak jinak než pyramidami. Využil jsem linek v sešitě a podle nich jsem si tam namaloval několik stupňovitých pyramid. Když to uviděl můj učitel dějepisu, podíval se na mojí okrášlenou stránku v sešitě a s vytřeštěnýma očima se mne zeptal: „Co že to má znamenat?“ „No přeci pyramidy, když se začínáme učit o Egyptě“, odpověděl jsem. Na to mi však učitel řekl, „ale vždyť takhle ty pyramidy přeci vůbec nevypadají!“. Nerozuměl jsem tomu. Jak by asi jinak měly vypadat pyramidy? Teprve později jsem se dozvěděl, že stupňovité pyramidy se stavěly hlavně ve střední Americe. Tady v Egyptě to byly především jehlanovité stavby.  

Ale tak úplně nepravdu jsem v tom sešitě přeci jen neměl. To protože první egyptské pyramidy byly doopravdy stupňovité. Píše se zhruba rok 2690 před naším letopočtem a na egyptský trůn nastupuje nový faraón. Jmenuje se Džoser. Vládl despotickým způsobem zhruba 20 let. Protože, to bylo to za jeho vlády, kdy se v Egyptě začaly stavět nové monumentální kamenné stavby, kterým říkáme pyramidy, je Džoser považován za jednoho ze zakladatelů tzv. 3. dynastie. A tak ve své době povolává svého dvorního kněze, vezíra, mudrce a architekta Imhotopa, aby mu ji v Severní Sakkáře  postavil. Imhotep, jak už jsem se zmínil, nebyl žádný obyčejný člověk, byl to velekněz a mudrc, který byl později doslova zboštěn. A tak se dlouho nevědělo, zda se jednalo o reálnou postavu nebo ne. Dnes už víme, Že to reálná postava skutečně byla.

Pyramida, kterou Džoserovi vystavěl, byla skutečně na svojí dobu monumentální. Využil mastabu, která patřila jeho předchůdci Sanachtovi. Na ní nechal zbudovat další stupně. A tak vznikla pyramida o šesti stupních, vysoká 62,5 metrů, což je téměř taková výška, jako Petřínská rozhledna v Praze. Je vystavena z žuly a vápence. Protože žula se v okolí nikde netěžila, byly tyto kameny (některé z nich váží až 3,5 tuny) dováženy z lomů vzdálených 800 kilometrů.  Kromě toho všeho byl do podkladní skály vyhlouben i složitý systém podzemních tunelů a komor.

Půdorysný rozměr pyramidy (121 x 109 metrů) v obou směrech převyšuje velikost našich fotbalových stadionů. Stejně jako jiné pyramidy, je i ta Džoserova orientovaná do čtyř světových stran. A stejně jako u jiných pyramid je z Džoserovy pyramidy možné vysledovat astronomické souvislosti ze vzdálenostmi planet ve sluneční soustavě. Šířka 109 metrů je totiž téměř přesná jedna miliardtina vzdálenosti planety Venuše od Slunce (108,2 mil km).  Mimochodem, asi pouhý čtvrt kilometru jižně od Džoserovy pyramidy se nalézá menší 43 metrů vysoká pyramida faraóna Venise z 5. dynastie. Její půdorysný rozměr je 58 x 58 metrů, což je zas téměř přesná miliardtina vzdálenosti velké poloosy planety Merkur (57,9 milionů kilometrů). Náhoda?

Když už jsme u okolních pyramid ještě bych se měl zmínit o 49 metrů vysoké Veserkafově pyramidě též z 5. dynaste, jež se nalézá také u Džoséroy pyramidy v Sakkáře. Když jsem se podíval na rozmístění Džosérovy, Venisovy a Veserkafovy pyramidy, opět mi stejně jako Gíze připomíná rozmístění hvězd v tzv. „Oriónově pásu“. Později, za 6. dynastie, tu však navíc o kus dál přibyla ještě další, 52 metrů vysoká Tetiho pyramida.    

Džoserova pyramida tu stojí bez mála už 4700 let. To je úžasná doba. Téměř pět tisíc let a její tvar je stále ještě patrný.  Imhotep tedy musel být velký stavitel. Hůře však dopadla pyramida Džoserova nástupce Sechemcheta. Ta byla postavena kolem roku 2645 před naším letopočtem též v Sakkáře, a to jihozápadně od té Džoserovy. Původně měla být prý sedmistupňová a svojí výškou cca 70 metrů měla nekonat tu Džosorovu. To se však nepodařilo, a tak její výška tvoří v současné době jen pouhou desetinu té původně zamýšlené. 

Další faraón 3. dynastie Chaba postupoval obdobně. I on si nechal postavit stupňovitou pyramidu v oblasti Záwíjit el-Arján mezi Gízou a Abúsírem. Říká se jí „Vrstvená pyramida“. Původně měla 5-7 stupňů. Její půdorysné čtvercové rozměry činily 84x84 metrů a výška byla 20 metrů. Protože v okolí nebyly nalezeny žádné zbytky svrchního pláště, archeologové soudí,  že i tato pyramida zůstala nedokončena.

K lokalitě Záwíjit el-Arján se však váže ještě jedna zajímavost. Je to nejstarší pyramidová lokalita, která zapadá do systému tzv, „egyptského Orionu“, jež se vyznačuje Orionovým pásem pyramid V Gíze (viz Záhady Menkaureovy pyramidy), Heilopolisem vyznačujícím hvězdu Sírius (viz Záhady egyptských obelisků) a pyramidami v Dahshuru, které označují polohu hvězdy Aldebaran v Býkovi (viz Záhady pyramid v Dahshuru). V tomto Záwíjit el-Arjánu zdejší pyramidy označují polohu hvězdy Bellatrix, třetí nejjasnější hvězdy v souhvězdí Orion.

Posledním faraónem 3. dynastie byl Hunej. Ten započal stavbu pyramidy v Medúmu. Stavba to byla úctyhodná. Rozměry jejího půdorysu (144 x 144 m) jsou takřka shodné s výškou druhé největší, Chefrenovy pyramidy (viz Záhady faraóna Rachefa).  Ovšem dokončil ji až faraón Snofru, zakladatel 4. dynastie. A jak to bylo dál, se můžete dočíst v mém článku Záhady pyramid v Dahshuru.

Zkrátka a dobře je vidět, že záhady se netýkají jen Cheopsovy pyramidy, případně těch dalších v Gíze. Leccos záhadného se dá nalézt i na těch ostatních egyptských pyramidách. Škoda jen, že ty jsou stále jen ve stínu té největší, Cheopsovy (Záhady egyptských pyramid v Gize). Pokud by se médiím povedlo je z tohoto stínu vyvést, jsem přesvědčen, že to ztajuplní pohled na celý starověký Egypt.

Zdroj a požité fotografie: wikipedie

http://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php

www.google.com/maps

Související články:

Záhady egyptských obelisků

Záhady Menkaureovy pyramidy

Největší úspěchy české egyptologie

Záhady faraóna Rachefa

Záhady pyramid v Dahshuru

Egyptské symboly z hlediska archeoastronautiky

Záhady egyptských pyramid v Gize

Záhady faroského majáku

Svět plný pyramid

Rubrika: archeoastronautika