Putování po trampských Brdech

Že české trampy nepřitahovaly pouze řeky, svědčí to, že si s oblibou své osady zakládali i v místech o něco výše položených. Vždyť co by více připomínalo divočinu kanadských krajů, než pohoří? Zvu vás na výlet po trampských Brdech.

Český tramping je zajímavý fenomén. Svědčí o tom jedenáct článků, které jsem mu zatím věnoval. A protože většinou jde o příběhy z mých cest, doplněné fotografiemi, které jsem na nich pořídil, tak Vás zvu na další.

 Tentokrát jsem na Smíchovském nádraží nasedl do autobusu, v báglu jsem měl náhradní oblečení (kdyby začalo pršet, pití svačinu a nezbytného průvodce „Dějiny trampingu“ od Boba Hurikána. Však také tento trampský písničkář, spisovatel a zakladatel několika trampských osad, věnoval Brdům celou jednu kapitolu ve své publikaci. Ale popořadě. Autobus s námi jede po hlavní silnice směr Příbram a Strakonice a když přijíždíme do Mníšku pod Brdy, tak název tohoto města už nám napoví v podhůří jakých to hor se nalézáme. Je to město Káji Maříka, nad kterém se vypíná zdejší dominanta vrch Skalka s křížovou cestou. Ale o tom všem jsem psal už v jiném výletě, a to v článku „Přechod Hřebenů“

Já jsem tentokrát měl namířeno na ještě asi jednu zastávku za Mníškem, kde se nalézá místo, které svým názvem docela zaujme. Říká se mu Malá Svatá hora. Proč Malá Svatá hora? Mne to také zajímalo, a tak jsem to šel zjistit. Je to proto, že toto místo leží na polovině cesty mezi Prahou a Příbramí a právě zde poutníci, kteří na Svatou horu putovali z Prahy, svůj cíl poprvé mohli v dáli spatřit. Kapli Navštívení Panny Marie, která tu je, nechal vystavět v roce 1809 Edmund Chvalský a o rok později byla vysvěcena mníšeckým děkanem Janem Cipeliem. (kaple Navštívení Panny Marie, Kytín - Malá Svatá Hora)

Nedaleko odtud u televizní vysílačky pak začíná zelená turistická trasa, která mne po dvou kilometrech lesem a po okresních silnicích dovedla do dalšího zajímavého cíle, do Kytína. Na návsi se zde nalézá rybník a hned vedle gotický, v 17. století zbarokizovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kytín je také jednou z pomyslných bran do brdského kraje trampů, a tak se tam tudy také vydáme.  

Odtud vede značená turistická trasa přímo Na Roviny na Kytínské louce, vzdálené odtud asi 2 kilometry. Dle Boba Hurikána zde první chaty byly postaveny roku 1929. Vzniklo zde několik osad, které v roce 1934 utvořilo klub „Trampské osady Kytín“ a dnes se označují souhrnným názvem „Na Rovinách“. Já když jsem sem dorazil, tak jsem si celou osadu obešel kolem dokola. Dnes tvoří jakési její pomyslné centrum občerstvení u Dernerů. A jak jsem spatřil na místní vývěsce, osada i dnes pořádá mnoho zajímavých akcí. Například Dětský karneval, Dětskou tombolu, Houbový bál a nebo mariášové turnaje. 

Protože mám stále větší část své cesty ještě před sebou a protože se také v dálce blíží dešťové mraky, raději půjdu dál. Vydávám se po červené turistické značce, jejíž cesta je upravena i jako cyklotrasa, tak se nedivme, že tu občas můžeme potkat i spoluvýletníky na kolech. Dostávám se až k Červenému kříži. Pokud bych šel dále, dorazil bych až na Skalku, ale já jsem odbočil na žlutou značku a mým cílem bylo nedaleké jezírko. Tedy vlastně starý zaplavený lom.  A protože Brdy přitahovaly spíše náročnější samotářské trapery, tak právě zde v okolí ve 20. letech dvacátého století působila tzv. „Brdská zimní armáda generála Jerry Packarda“ Dnes bychom řekli, že se vlastně jednalo o takové průkopníky zimního táboření.  Ovšem byla to docela významná skupina trampů, která zde například na Nový rok chodila pomáhat honcům nadhánět . Měla i vlastní stejnokroj skládajícího se z klobouku „na tři facky“, manchestrové kalhoty, Milton svetry a tzv. policajty neboli kabáty. V dnešní době už tu zbyla jen osada El Paso, která vznikla u jezírka v roce 1925. Nejhezčí pohled na ni je z výšky od pomníku p. Maršálka, což byl myslivec, který zde byl nešťastnou náhodou zastřelen při honu v roce 1918.

Moje další cesta pokračuje směrem dolů do obce Halouny. Když si pročítám, co se o této obci píše na druhé straně turistické mapy, možná porozumím tomu, proč se tu do dnešních dnů dochovalo jen tak málo z toho, co tu trampové vybudovali Píše se zde, že „…v 70. a 80. letech byly bohužel mnohé trampské osady z podnětu tehdejších vládních kruhů záměrně likvidovány . Některé byly zničeny s odůvodněním , že se zde skrývají „protistátní živly“, jiné zanikly při rozšíření vojenského výcvikového prostoru v centrální části Hřebenů.“ Smutné. Zmiňuji se o tom i v článku Český tramping to nikdy neměl moc jednoduché… jako o tzv. „Velká dynamitové show v lednu 1977, která byla provedena jako jeden z důsledků Charty 77.

Jak tak čtu popisky ve zmíněné mapě, zjišťuji ještě další zajímavé věci z trampské historie. Tak například právě hospoda v Halounech bývala shromaždištěm oné „Brdské zimní armády“. Již několik reklamních cedulí informuje o jakési zdejší hospodě. Ostatně je poledne, a to oběd nikdy není k zahození. Tak se do té hospody vydávám na jídlo.  Usadím se ke stolu a v tom spatřím, že jedna část stěny je vyzdobena vlaječkami a vyřezávanými předměty z trampské osady Westend. Vždyť je to jedna z nejstarších trampských osad! Vím, že zde má být někde v okolí, ale na mapě jsem ji nikde vyznačenou neviděl. Kde se tedy vlastně nalézá? Poradila mi až zdejší číšnice. Musím jít po cestě podél lesa a asi po dvou kilometrech tam u obce Hatě k ní dorazím.

Poslechl jsem jí a po obědě jsem se tam vydal na cestu. A za půl hodiny skutečně vidím v dálce několik chat. Projdu je a za chvíli jsem na konci osady. To má být celé? Vždyť to má být jedna z našich nejstarších osad, která vznikla již v roce 1921! Naštěstí zde visel leták ohledně vývozu odpadků z horné části osady Westend. Takže pokud je toto horní část, tak někde musí být i spodní část. Jdu tedy dál. A skutečně je. A zrovna ne nijak malá. Dá se říci, že svojí rozlohou se doslova spojila s obcí Hatě, takže jsem jen velice špatně rozeznal, kde končí obec a kde začíná trampská osada, neboť mnoho osadníků se zde již zřejmě usadilo natrvalo. V dávných dobách jejího vzniku se zde říkalo „Údolí Hadru“. Osadu založili dvě skupiny. Jednak parta vedená Emanem Hladíkem a jednak skautský kmen „Sinawa“ z Ligy Lesní Moudrosti. Z období první republiky se pak největší příliv osadníků datuje do let 1930-31. V dnešní době, jak jsem již psal je tato chatová osada poměrně rozsáhlou a má i pěkně hřiště na volejbal a na hokejbal, a to dokonce i s mantinely. A jak jsem se dozvěděl z webových stránek osady www.westend.ic.cz, tak se zde pořádá i mnoho zajímavých akcí.

Když už je zmínka o obci Hatě, měl bych se zmínit ještě o jedné zajímavosti. Naproti místní kapličce je hospoda „U Menclů“, kde má stálou výstavu svých obrazů můj jmenovec, kreslíř, hudebník a hlavně tramp Marko Čermák. http://instinkt.tyden.cz/rubriky/rozhovor/marko-cermaknenapadny-guru_24441.html)

Když jsem si tuto legendární trampskou osadu obešel kolem dokola, vydal jsem se zpět do Halounů. Cestou mne ještě zastihl kratší deštík. No nic se neděje. Pokud jste si dobře přečetli toto vyprávění, dobře víte, že zdejší trampové byli zvyklí na daleko drsnější podmínky.

A pak ještě asi čtyři kilometry dolů do Řevnice. Když už se věnuji trampingu, tak jsem nemohl vynechat zdejší lesní divadlo. Proč? Zde se totiž od roku 2008 koná celostátní kolo Porty, autorské a interpretační soutěže v hudebních žánrech country, folku a trampské hudby. (http://www.porta-festival.cz ) Myslím si, že je dobře, že se stále objevují noví a talentovaní muzikanti, kteří se do těchto žánrů snaží přinést něco nového.

A pak už mi nezbývalo nic jiného, než sejít dolu k vlaku a vrátit se zpět do Prahy.

 

Zdroje, použitá a doporučená literatura: Hurikán Bob: Dějiny trampingu, Novinář, Praha, 1990

wikipedie a odkazy uvedené v článku

Hřebeny a Slapská přehrada, soubor turistických map 1:50 000, TRASA, Praha, 2001

 

Reportáže z autorova putování po historii českého trampingu:

11: Radotínským údolím za trempy i megality

10. Český tramping to nikdy neměl moc jednoduché…

9. Z Černošic do Černolic

8. Z Bojovského údolí přes Remagen do Zlatého kaňonu

7. Za trampy na pravém břehu Svatojánských proudů

6. Ladovým krajem na běžkách

5. Králičím údolím za trampským duchem Hagenem

4. Trampskou stopou po Českém Krasu

3. Zlatým kaňonem kolem Zlaté řeky

2. Po stopách trampů po Hadí řece k Askaloně

1. Svatojánské proudy – kolébka českého trampingu

TRAMPSKÝ SPECIÁL S MAPOU OSAD