Jaké je galaktické okolí Mléčné dráhy?

Galaxie Mléčná dráha je domovem pro asi 200 miliard hvězd. Pojďme však nahlédnout za její okraj. Co že se tam všecko skrývá? To víte, že tam něco je. A myslím si, že ten, kdo není vesmíru alespoň trochu znalý, že se bude divit.

Galaxie se totiž gravitačně sdružují do takových seskupení, kterým se říká místní skupiny galaxií. Naše místní skupina obsahuje, kromě mnoha dalších menších také tři velké galaxie. Největší je známá M31 v Andromedě (foto v závěru článku). Je to spirální galaxie obsahující asi 450 miliard hvězd a vzdálená od nás 2,5 milionů světelných let. Na jejích fotografiích můžeme sledovat ještě dvě další hvězdné skvrny, což jsou dvě její satelitní galaxie M32 a M110. A kromě těchto dvou tvoří její satelitní galaxie ještě asi dvanáct menších galaxií.

Druhá v pořadí je naše Mléčná dráha (viz první obrázek). Je to spirální galaxie s příčkou, která obsahuje asi 200 miliard hvězd. Třetí v pořadí je galaxie M33 v Trojúhelníku (druhé foto). Obsahuje asi 40 miliard hvězd. Astronomové na ni mají podezření, že to však ve skutečnosti může být i satelit galaxie M31 a nebo je s ní alespoň o něco více gravitačně spoutána. No vida. Jak je ta naše sousední galaxie v Andromedě bohatá na galaktické satelity. A co naše Galaxie – Mléčná dráha? Je to jen chudá příbuzná? Zkusme tedy projít po jejím okolí.

V e l k ý   M a g e l l a n ů v   o b l a k  : Takže pokud bychom se vydali na kosmický výlet mimo naší Galaxii, tak nejdříve bychom ve vzdálenosti cca 160-170 tisíc světelných let (průměr naší Galaxie je cca 100 tisíc světelných let) narazili na Velký Magellanův oblak, čtvrtou největší galaxii v oné výše zmíněné místní skupině galaxií (třetí foto). Zde bychom ho nalezli na jižní obloze jako obláček na hranicích souhvězdí Mečouna a tabulové hory.  Obsahuje asi 20 miliard hvězd a také obrovskou emisní mlhovinu Tarantula, která zaobírá  až 1000 světelných let

M a l ý    M a g e l l a n ů v   o b l a k  : Ve vzdálenosti zhruba 200 tisíc světelných let bychom narazili na menšího bratříčka předešlé galaxie, a to na Malý Magellanův oblak (4. foto). Ten obsahuje asi 300 milionů hvězd, přesto je pořád ještě větší než obě největší satelitní galaxie M31. Takže pokud srovnáme její průvodce s průvodci naší Galaxie, má nám galaxie v Andromedě díky Magellanovým oblakům hodně co závidět. Ale to není zdaleka všechno.

T r p a s l i č í   g a l a x i e   B o o t e s : Kolem naší galaxie se totiž pohybuje několik dalších trpasličích galaktických satelitů. Zhruba ve stejné vzdálenosti jako Malý Magellanův oblak se nalézá malá trpasličí galaxie v souhvězdí Honáka. Byla objevena v roce 2006 a jedná se o jednu z nejslabších galaxií vůbec.

T r p a s l i č í   g a l a x i e   U r s a   M i n o r:  A v této vzdálenosti kolem 200 tisíc světelných let ještě chvíli zůstaneme, protože se tu asi galaxiím líbí. Zhruba v této vzdálenosti se nalézá i trpasličí galaxie v Malém Medvedu, kterou objevil Albert G. Wilson v roce 1954. Tato galaxie se skládá z převážně starých hvězd.

T r p a s l i č í   g a l a x i e   D r a c o : Stejný astronom a ve stejném roce si přidal další symbolický zásek na pažbě objevením trpasličí galaxie v Draku, vzdálené od nás cca 260 tisíc světelných let. Tato galaxie si vysloužila zvláštní pozornost při studiu temné hmoty.

T r p a s l i č í   g a l a x i e   S e x t a n s : Další satelitní galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Sextantu se nalézá ve vzdálenosti cca 290 světelných let. Jedná se o malou eliptickou galaxii, která byla objevena v roce 1990 astronomy M. Irwinem , M. Bridgelandem, P. Bunclarkem a R. McMahonem.

T r p a s l i č í   g a l a x i e   S c l u p t o r : Tato trpasličí eliptická galaxie v souhvězdí Sochaře se též nalézá 290 tisíc světelných let a byla objevena americkým astronomem Harlowem Shapleyem v roce 1937.

T r p a s l i č í   g a l a x i e   U r s a   M a j o r : Tato trpasličí galaxie v souhvězdí Velké Medvědice se nalézá od nás zhruba ve vzdálenosti 330 tisíc světelných let.

T r p a s l i č í   g a l a x i e   C a r i n a : Další satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, trpasličí galaxie v souhvězdí Lodní Kýl, která je vzdálená též 330 tisíc světelných let. Objevena byla v roce 1977.

T r p a s l i č í   g a l a x i e   F o r n a x : je malá eliptická galaxie v souhvězdí Pece (páté foto). Objevena byla v roce 1938  americkým astronomem Harlowem Shapleyem, o kterém jsem se již jednou zmínil v souvislosti z galaxií v Sochaři. Vzdálena je od nás cca 460 tisíc světelných let.

T r p a s l i č í   g a l a x i e   L e o   I I  : Tato trpasličí galaxie v souhvězdí Lva se nalézá od nás ve vzdálenosti cca 690 tisíc světelných let. Objevena byla v roce 1950 astronomy R. Harringtonem, A Wilsonem a M. Wislonem z observatoře Palomar v Kalifornii.

T r p a s l i č í   g a l a x i e   L e o   I  : Ve stejné observatoři a ve stejném roce došlo k objevu další obdobné trpasličí galaxie v souhvězdí Lva, která je od nás vzdálená cca 820 tisíc světelných let. Galaxie je obtížněji pozorovatelná, protože se nalézá pouze 12 úhlových minut od nejjasnější hvězdy tohoto souhvězdí, od hvězdy Regulus (šesté foto).

T r p a s l i č í   g a l a x i e   P h o e n i x  : Ve vzdálenosti 1,4 milionů světelných let se nalézá trpasličí nepravidelná galaxie v souhvězdí Fénix. Byla objevena v roce 1976 německo-dánskou dvojicí astronomů Hans-Emilem Schusterem and Richardem Westem.

B a r n a r d o v a   g a l a x i e : Tato nepravidelná galaxie je od nás vzdálená cca 1,6 milionů světelných let. Objevena byla v roce 1881 astronomem E. Bernardem a je to tedy po Magellanových oblacích třetí nejdéle známá satelitní galaxie Mléčné dráhy. Svojí velikostí i strukturou se hodně podobá  Malému Magellanovu oblaku. (sedmé foto)

P o h l c o v a n é   g a l a x i e :

Tak jsem čtenáře svého blogu seznámil se čtrnácti nejznámějšími satelitními galaxiemi Mléčné dráhy. Zcela určitě to není všechno, neboť v průběhu čerpání zdrojů pro tento článek, jsem se na  wikipedii dozvěděl, že jich má být snad až 24. hezky je na své satelity bohatá ta naše Mléčná dráha. To jsem se však ještě nezmínil o dvou malých galaxiích, které v současné době naše galaxie do sebe pohlcuje. Jednou z nich je trpasličí eliptická galaxie ve Střelci, vzdálená od nás zhruba 70 tisíc světelných let. A druhou je trpasličí nepravidelná galaxie ve Velkém Psovi, která je od nás vzdálená 24 tisíc světelných let. Hold ať chceme nebo ne, naše Galaxie se hold chová k okolním galaxiím jako kanibal. Ale co se dá dělat, je to nejspíš vlastnost všech velkých galaxií ve vesmíru.

Má to však pro nás ještě jedno ponaučení. Čas od času se můžeme někde dočíst, k jaké pak to dojde k obří vesmírné katastrofě, když se srazí dvě galaxie. Co se tak asi stane. Nestane se přeci vůbec nic. Pouze se ty galaxie do sebe navzájem sloučí, jako naše Galaxie s těmi dvěmi malými trpasličími. Je to i naprosto logické, že hvězdám uvnitř galaxií se stane jen naprosto minimálně. Představte si, jak vzdálené jsou hvězdy v galaxii. Jestliže si je znázorníme pingpongovými míčky, tak pokud jeden bude u vás, tak druhý se bude nalézat na opačné straně Zeměkoule. A teď si představme, že do tohoto znázorněného prostoru někudy vniknou další dva obdobné míčky. Jak velká je pravděpodobnost. Že se s těmi našimi míčky srazí? Naprosto minimální!

Takže co říci závěrem? Svět galaxií je úžasný. Vždy když se někde objeví nějaká pěkná fotografie jakékoliv galaxie, vždy mne to uchvátí na tolik, že bych se na to dokázal dívat bůhví jak dlouho. A když si to člověk sloučí s těmi ohromnými vzdálenostmi, musí uznat, že vše toto, co náš vesmír obsahuje, je ve skutečnosti moc a moc úžasné.

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_nearest_galaxies

http://en.wikipedia.org/wiki/Local_Group

a zdejší odkazy

Fotografie tamtéž

Pokud budete chtít, můžete si přečíst mé další články o vesmíru.

Nové objevy nám přibližují existenci života ve vesmíru

Jaký tajuplný kód nám předává sluneční soustava?

Blíží se už konec jedinečnosti pozemského života?

Tajuplnosti jižní hvězdné oblohy - s odkazem na mapu jižní hvězdné oblohy, kterou jsem vytvořil

Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?

Bylo Pluto vyřazeno ze sluneční soustavy?

Interaktviní mapa severní hvězdné oblohy

Ať žije život mimo Zemi!

Vatikán uznává existenci mimozemšťanů

Také bych chtěl doporučit další svůj aktuální článek: Záhady do rubriky „věda a technika“ prý nepatří