Co jsem si měl o této informaci myslet? Zřejmě to, že se potvrzuje můj názor z mého článku „Pluto, planeta nebo ne“, že krok, který učinila Mezinárodní astronomická unie v roce 2006 na svém zasedání v Praze, skutečně způsobil zmatek v hlavách našich dětí. Snažil jsem se mu teda vysvětlit, že Pluto nijak nebylo ze sluneční soustavy vyřazeno a že byla pouze vytvořena nová kategorie vesmírných těles s názvem „trpasličí planeta“ nebo „plutoid“. Ale že ve sluneční soustavě prostě zůstalo, stejně jako ostatní planety, asteroidy měsíce a komety.
A tak se ptám, jaké by v tomto případě přicházelo řešení, aby si už děti nemyslely, že Pluto přestalo patřit do sluneční soustavy. Vrátit ho mezi běžné planety by nejspíš v tuto chvíli vypadalo hodně trapně. Ale mám jiný nápad. Podobně jako se zavedla nová kategorie vesmírných těles „trpasličí planety“ neboli „plutoidy“, mohlo by se stávajících osm „oficiálních“ planet rozdělit na dvě kategorie vesmírných těles. Každý kde se ve sluneční soustavě trochu vyzná, ví že na jedné straně Merkur, Venuše, Země a Mars jsou hodně rozdílná tělesa od takového Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu.
Prvně jmenované planety jsou menší tělesa, svojí hmotností řádově odpovídající Zemi. Říká se jím terestrické planety. Odvozeno od slova Terra, což je latinské slovo pro Zemi. Jejich povrch je pevný (dalo by se po nich chodit), jejich rotace je většinou pomalejší a mívají žádné nebo jen velmi málo přirozených družic. Do této kategorie bude zřejmě spadat i nově učiněný objev evropských astronomů Astronomové objevili první hornatou planetu mimo sluneční soustavu, kdy bylo u hvězdy vzdálené 500 světelných let objeveno těleso o podobné hustotě jako je u Země. Proč bychom nemohli takovým to tělesům po vzoru plutoidů říkat třeba „terraidy“?
Druhá jmenovaná tělesa jsou naopak větší, jejichž průměr několikrát přesahuje Zemi a říká se ji obří planety. Jedná se o plynná tělesa tvořená nejčastěji vodíkem nebo heliem, které mají snad jen pevné jádro. Jejich rotace je většinou rychlejší než u planet zemského typu a mívají obrovské rodiny přirozených družic. Do této kategorie bude patrně kromě našich čtyř planet spadat i většina planet objevených u hvězd mimo sluneční soustavu. Proč bychom tedy nemohli zavést název třeba „jupiteroid“ tedy těleso podobné Jupiteru?
Všechny tři druhy planet (trpasličí, terestrické i obří) by byli pěkně rozděleny a když se někde objeví nějaká nová planeta mimo sluneční soustavu, bude na první pohled vidět, o jaký objekt se jedná.
A na závěr bych se ještě zmínil o tom, že při takovém to rozdělení planet na tři druhy již nebude na překážku citování sluneční soustavy v tomto složení: Merkur-Venuše-Země-Mars-Ceres-Jupiter-Saturn-Uran-Neptun-Pluto-Makemake-Hauamea-Eris.
Související články: Již dvanáct planet ve sluneční soustavě
