Před pěti lety jsem podnikl svou dovolenou na Chebsko. A tam jsem také navštívil českou sopku Komorní hůrku, která je společně s nedalekou Železnou hůrkou považována za nejmladší sopku, která byla na území ČR činná. Stáří Komorní hůrky se odhaduje na 250 tisíc - 400 tisíc let. (Stáří Železné hůrky je 150 - 400 tisíc let). To není dávná doba. Už například žili předkové dnešních lidí, kdy se na Chebsku soptilo. A přece byl původ Komorní hůrky pro vědce dlouho záhadou. Až štola z roku 1837 pomohla rozluštit dávný spor o původu této přírodní památky mezi tzv "neptunisty" (těmi co prosazovali teorii, že památka vznikla usazením hornin ve vodním prostředí) a tzv. "plutonisty" (že je vulkanického původu).
Jenže v místních lidových pověstech, které určitě vznikly mnohem dřív než v 19. století, se vyprávělo něco, z čeho zamrazí. Lidé zřejmě měli o skutečném původu Komorní hůrky jasno už někdy v dávnověku. V pověstech se vypráví o trpaslících, kteří zde měli žít. Cituji z wikipedie z pověsti "O zlém lesníkovi":
| Poblíž Chebu žil jeden lesník, který měl velmi zlou a bezcitnou povahu. Ten lesník nakoupil pozemky jižně od Komorní hůrky a postavil si zde velký statek. Avšak každou noc mu trpaslíci zbořili část budov. Lesník se o tom přesvědčil sám, když v noci pozoroval vstup do jeskyně a viděl, jak z ní vycházejí skřítci s kladivy, krumpáči, pilami a sekerami. Poté, co trpaslíci všechno zničili, se vrátili zpět do jeskyně. Lesník vše viděl, ale jako by byl očarován a nedokázal proti nim zasáhnout. Věděl ale, že trpaslíci opouštějí jeskyni jen v době, kdy Měsíc přechází do úplňku. Také se věřilo, že zvuk zvonu má kouzelnou moc a dokáže spoutat a zažehnat bytosti, žijící v podzemí. Lesník proto pověsil na trám ve svém domě velký zvon a čekal. Když nastala půlnoc, rozhoupal zvon. Po prvních úderech zvonu zazněl z nitra hory děsivý hluk a z otvoru jeskyně vyšlehly plameny. Hluk sílil a budova statku skřípěla a otřásala se v základech. Vzápětí vše zmizelo a nikdo pak už nikdy nespatřil ani lesníka, ani jeho dům. (zdroj https://cs.wikipedia.org/wiki/Komorn%C3%AD_h%C5%AFrka) |
Jak jste si možná všimli, v této pověsti se neodráží jen skutečný sopečný původ Komorní hůrky (děsivý hluk a vyšlehnuté plameny z jeskyně), ale i četné zemětřesné roje, které se na Chebsku občas skutečně objevují.
Jenže toto není jediný podobný případ, kdy místní pověsti potvrzují to, co odhalila až moderní věda. Podobných pověstí jsem zaznamenal po republice víc. Jaká vyprávění se nejlépe shodují s něčím, co je žhavé a nalézá se pod zemí? V tomto případě nás nejčastěji napadnou čerti a peklo. A přeci je po republice několik vrcholů, které jsou jak vulkanického původu, tak se k nim váží nejrůznější čertovské pověsti.
A začneme u české národní hory Říp. Pověst vypráví o vzniku Řípu vypráví, že v jeho stavbě prý soutěžil sv. Petr (případě Panna Maria) s čertem (Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=524514).
Velmi podobná pověst se váže i další slavné hoře vulkanického původu, a to k Bezdězu. Pověst o vzniku dvouvrší Malého a Velkého Bezdězu, kde se dnes nalézá známý středověký hrad, říká, že jednou nabídl čert Panně Marii sázku, kdo z nich vystaví do kuropění vyšší kopec. I přesto, že čert podváděl, kradl materiál Panně Marii či nedalekému sedlákovi, tak když zakokrhal kohout, byla hora Panny Marie vyšší. (Zdroj: www.hrady.cz/hrad-bezdez).
Teď se přesuňme k Jičínu, a to k další hoře vulkanického původu. Na severovýchodním okraji Jičína poblíž Valdic se nalézá 399 metrů nad mořem vysoký kopec Zebín. O jeho vzniku vypráví pověst o čertovi, který se vsadil s místním mlynářem k závodu z Krkonoš. V místě dnešního vrchu Zebín si potřeboval vyklepat kamínky z bot. A tak vznikl tento vrchol. (zdroj: Stejskal M.: Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991)
A opět velmi podobná pověst se váže k Čertímu kopečku (433 metrů nad mořem) u obce Koberovy na Semilsku. (zdroj: Stejskal M.: Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991). Čertí kopeček je opět vršek vulkanického původu.
A teď se vás zeptám. Víte, co je považováno za hlavní český vstup do pekla? Přeci hrad Houska. A je jen náhoda, že právě v okolí hradu Houska se nalézá hned několik kopců sopečného původu? Ať už je to Vrátenská hora (508 m.n.m), Kuželík (482 m.n.m) nebo Lipový vrch (471 m.n.m.). (zdroj wikipedia. mapy.cz)
Co to je? Vždyť to všechno jen potvrzuje hypotézu, že naši dávní předkové tak vlastně měli znalosti takové, jaké potvrdila až současná věda. A není to jediný podobný případ. Do souvisejících článků dávám odkazy na některé podobné mé postřehy. Proto se domnívám, že i tyto vulkanické zajímavosti opět můžou doplnit záhady a zajímavosti české archeoastronautiky. A nejen to, můžeme na to nasadit i některá místa v zahraničí. Například mne už nepřekvapuje, že třeba taková Ďáblova věž ve Wyomingu se jmenuje "ďáblova".
Související články:
Pohádka o Šípkové Růžence ukrývá lékařská tajemství z dávnověku
Věděli naši dávní předkové, z čeho pocházejí savci?
Co když pohádková mrtvá a živá voda jsou vzpomínkami na zapomenuté vědění?
