Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeoastronautické Markézy

22. 09. 2012 6:46:00
Tichomořské ostrovy jsou prolnuté archeoastronautickými záhadami. Stačí vyslovit taková místa jako Velikonoční ostrov, Nan Madol, Tonga nebo Kiribati a záhad najdeme spoustu. A nebo také Markézy. I zde se nalézají málo známé záhady.

Z a j í m a v é u m í s t ě n í

markezy.PNGSouostroví Markézy je zajímavé například svým umístěním. Nalézají se totiž v samotném středu Tichého oceánu. Je odtud po rovnoběžce zhruba stejně daleko jak k břehům Jižní Ameriky, tak k břehům Papuy – Nové Guiney. A to samé se dá říci o poledníku, po kterém je též odtud zhruba stejně daleko jak k břehům Aljašky, tak k břehům ledové Antarktidy. Markézy se také nalézají cca uprostřed mezi břehy Nového Zélandu a Mexika a též cca uprostřed mezi Ohňovou zemí (na jihu Jižní Ameriky) a Japonskem. Toto souostroví se podle wikipedie nalézá přesně na 9. stupni jižní šířky, což je přesná jedna desetina vzdálenosti rovníku a jižního pólu. To ve mne budí vzpomínky na můj článek „Věděli naši dávní předkové, že Země je kulatá?“, ve kterém jsem se zabýval myšlenkou, že mnohá prastará místa leží na zajímavých zeměpisných souřadnicích, které z archeoastronautického hlediska vůbec nemusí být nijak náhodné. Pokud by někdy v dávných dobách měli v oblasti tichomoří přistát mimozemšťané, tedy pardon bohové sestupující z nebes, toto místo se mi zdá proto jako hodně pravděpodobné. Nalézáme se zde totiž nejdále na světě od všech kontinentů a velkých ostrovů. Co kdyby si tu proto například udělali nějakou svojí základnu?

Jak to tedy je? Zvu vás na záhadologickou procházku po tomto souostroví, které je součástí Francouzské Polynésie. A tak, i když se prakticky nalézáme na druhé straně Zeměkoule, v tropickém ráji, jsme současně na zámořském území Francie, tedy i na zvláštním území Evropské unie. To jsou panečku paradoxy!

Z á h a d n ý T i k i

tiki.jpgPrávě zde na Markézách začala krátce před druhou světovou válkou badatelská pouť jednoho z nejznámějších dobrodruhu, mořeplavců, antropologů a experimentálních archeologů Nora Thora Heyerdahla. Právě zde na ostrově Fatu Hiva začal studovat kulturu polynéských praobyvatelů. Je docela možné, že právě tady ho napadl jeho nejznámější experiment, a to přepravit se z Jižní Ameriky do Polynésie na inckém voru z balzového dřeva, zvaného Kon-Tiki. Tu pak podnikl v roce 1947, aby prokázal prastaré mezikulturní kontakty vzdálených prastarých civilizací. Název tohoto voru byl odvozen od legendárního inckého boha Virakoči, jehož původní jméno bylo „Apu Kon-Tiki Virakoča“. Je jen náhoda, že právě zde na Markézách nalézáme sošky boha zvaného „Tiki“? V polynéské mytologii se jedná o jakého si prapředka člověka, jakého si prvního muže. A právě zde na Markézách se nalézají jeho největší sochy, prý jich je tady až 7000. Ta vůbec největší měří 2,7 metrů a připomíná bytost s podivně tvarovanou hlavou a abnormálně velkýma očima, že spíš vypadají jako brýle. A tak se ptám, zda vlastně nemůže jít o zobrazení nějakého mimozemského cestovatele. A vzhledem k názvoslovnému pojmenování, nemůže se v případě Virakoči a Tiki jednat o jednu a též osobu?

Z á h a d n á m a r a e

Tohua.jpgNesmím také zapomenout na tajuplné stavby známé pod označením „marae“. Ty se nalézají i jinde v Polynésii. Jedná se o velké terasy, postavené z kamenů. Stavěny byly obvykle z čedičových kvádrů (což ve mne vzbuzuje souvislost s Nan Madolem – „Souvislosti mezi místy na protilehlé straně Zeměkoule?“) a vydlážděné jsou korálovými deskami. Ve Velké encyklopedii Ericha von Dänikena od Ulricha Dopatky jsem nalezl zajímavou zprávu, že v údolí Taipi na Markézách byla dle pověsti postavena takováto terasa přímo bohy, a to za jeden pouhý den! Bohy a nebo mimozemšťany? Co když právě toto byla ta ona jejich základna? Podle této publikace by měla mít velikost 100 x 20 metrů. Napadá mne: jestliže má něco velikost 100 metrů, tak zda náhodou jeho autoři nemohli znát velikost planety Země, neboť jak známo, jeden metr je jedna desetimiliontina zemského kvadrantu.

A zamínku ještě stojí, že i na těchto ostrovech se nalézají záhadné petroglyfy, čili podivné rytiny na kamenech a skálách. I zde je tvoří známé motivy lidí, zvířat, slunce, geometrických tvarů a také takových těch tvarů záhadných, jejichž význam dnes nebyl spolehlivě prokázán. Otázkou však je, co lidi na různých místech planety nutilo, dělat stejné věci, neboť petroglyfy se vyskytují i v Americe, Asii, Africe a i v dalších koutech světa.

Z á v ě r

Takže, vedle Velikonočního ostrova, Nan Madolu, Kiribati, ostrovu Tonga, Tahiti a mnohých dalších tu máme další tichomořské souostroví plné záhad a tajemství. Otázkou je, proč si takovéto záhady vybírají i ony malé ostrovy vzdálené tisíce kilometrů od kontinentů. Když se na tyto tichomořské ostrovy podíváme jako na celek, a když zjistíme, že téměř všude se tu nalézá nějaká archeoastronautická záhada, to se pak nesmíme divit, že tu vznikla i legenda o jakémsi zaniklém či potopeném kontinentu, kterému se říká ještě tajuplněji, a to na pouhá dvě písmena . „Mu“. Je to vše jen náhoda?

Zdroje: wikipedie, Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999

http://zeme.sopka.cz/zeme_kapitola.php?tisk=1&idZeme=82&klic=11B

Foto: wikipedie, http://www.ms-starship.com/sciencenew/marquesas.htm

http://www.nationsonline.org/oneworld/french_polynesia.htm

Související články v rubrice archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | sobota 22.9.2012 6:46 | karma článku: 19.63 | přečteno: 2927x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 679 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 370 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 768 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 611 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 384 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 242 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 507 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 22.31 Průměrná čtenost 1753

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.