Křesťanství a mimozemské civilizace, jde to k sobě?

9. 01. 2012 6:42:00
Tuto otázku si už jistě kladlo spousta vědců, věřících i filozofů. A kladl jsem si ji i já, a to už od doby své puberty, kdy jsem se takovými to otázkami začal zabývat. A tak bych tu svůj názor chtěl sdělit.

Bylo mi tenkrát asi čtrnáct let a byl jsem v kostele u svaté zpovědi. Řekl jsem si, že se přitom zkusím pana faráře zeptat i na to, zda náhodou není něco hříšného na tom, že mne zajímají mimozemšťané a mimozemské civilizace. Jeho odpověď byla velice zajímavá. Vyzněla tak, abych se tím netrápil, neboť Ježíš Kristus nikdy nic neřekl o tom, zda by to mělo být něco špatného nebo ne. Tím pro mne tak zájem o mimozemšťany přestal být důvodem k hřešení. To, že věřící křesťan nemusí být nutně i osamocenionistou, bylo tehdy pro mne velké povzbuzení.

Je tomu už asi dvacet let od výše popsané události a já jsem za tu dobu došel k přesvědčení, že hříchem vůči Bohu není zájem o mimozemské civilizace. Hříchem by tak podle mne byl spíš pravý opak. Ale k tomu se postupně dostanu. Kromě toho se však i domnívám, že případné objevení života ve vesmíru by řada věřících nemusela nést právě v libosti. Ale dle mého názoru by však tento objev ničemu nevadil. Spíš naopak. A tak bych tu chtěl též upozornit na souvislosti, které by právě mohly dle mého názoru křesťanskému náboženství pomoci vyrovnat se s očekávaným faktem objevení mimozemské civilizace (jaké například popisuji v článku Svět potřebuje zažít pořádný šok!.) Ale začnu popořadě.

Ž e b y i s a m o t n á B i b l e ?

Nedávno jsem na ČT2 sledoval zajímavý dokument o hledání mimozemských civilizacích. Jmenoval se „Pátrání po mimozemských civilizacích“ a šel tam těsně před vánoci. Byl to nesmírně zajímavý a poučný pořad, který se zabýval právě těmito věcmi na vědecké úrovni. Vystupovali zde vědci, kteří například pracují na projektech typu SETI a jemu podobných. Z naší problematiky je důležité, že mnozí z nich se tu netajili i svým křesťanským přesvědčením, což je další důkaz, že obě věci (jak víra v Boha, tak mimozemšťané) se navzájem nevylučují. A tak zde mimo jiné padla i poznámka, že odkaz na případnou existenci mimozemských civilizací se možná skrývá i ve Starém Zákoně. Ve 38 kapitole knihy Job se totiž praví:

1 Na to odpověděl Jóbovi ze smrště Hospodin slovy: 2 "Kdo to zatemňuje úradek Boží neuváženými slovy? 3 Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě. 4 Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom. 5 Víš, kdo stanovil její rozměry, kdo nad ní natáhl měřící šňůru? 6 Do čeho jsou zapuštěny její podstavce, kdo kladl její úhelný kámen, 7 zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol?

Dle názoru vědců vystupujících v tomto pořadu jde v sedmém odstavci o přímou spojitost tzv. „jitřních hvězd“ a „synů Božích“. Tedy na možný odkaz o existenci mimozemských civilizací mezi hvězdami a že i tam se uznává boží velikost.

Kromě toho se objevil názor, že nepřímo o mimozemských civilizacích mluví přeci jen i samotný Kristus. Samozřejmě nemluví o žádných mimozemských civilizací, ale jak je to u něj obvyklé, tak mluví v podobenstvích. V 10. kapitole Janova evangelia se píše:

14 Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, 15 tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. 16 Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř.

Vždyť Kristus zemřel za nás za lidi. Ale podle některých názorů by právě ty zmíněné ovce z jiného ovčince, tedy mohly představovat právě nějaké příslušníky jiného lidstva z jiné planety. Je to samozřejmě věc názoru, o čem se zde hovoří. Ale v případě, až se existence mimozemské civilizace skutečně prokáže, tak by dle mého názoru tato část Janova evangelia i předešlá část z knihy Job mohla pro křesťanství posloužit jako ochrana před kulturním šokem, o kterém jsem psal ve výše uvedeném článku „Svět potřebuje zažít pořádný šok!

I s t ř e d o v ě c í u č e n c i

Giordano_Bruno.jpgAč to na první pohled vůbec nevypadá, tak s nejrůznějšími hypotézami o cizích obydlených světech nijak nešetřili ani středověcí církevní učenci. Určitě všichni znáte jméno Giordano Bruno. To byl italský dominikánský mnich a renesanční filozof matematik a astronom. Ten přišel z celou řadu revolučních pohledů na svět a vesmír, mimo jiné i s teorií, že vesmír obsahuje nekonečné množství obydlených světů a to včetně mimozemskými bytostmi. Jeho myšlenky se však staly trnem v oku tehdejší církevní inkvizice, a tak byl prohlášen za kacíře a 17. února roku 1600 byl v Římě upálen na hranici a jeho popel vhozen do řeky Tibery. Byla to jistě smutná epizoda v dějinách církve, ale pro nás je podstatné to, že jako dominikánský mnich to byl křesťanský myslitel, jenž uvažoval o možnosti života na jiných planetách. A kupodivu nebyl sám.

Jedním z jeho předchůdců z řad církevních představitelů, jenž z našeho pohledu mohl uvažovat o možnosti existence života ve vesmíru byl pařížský biskup Etienne Temper, jenž žil už ve 13. století. Ten také mimo jiné říkal, že Bůh mohl stvořit více než jeden svět a učení o jednom – pozemském světě považoval za kacířské.

Nicholas_of_Cusa.jpgA v roce 1440 to byl další církevní představitel, německý kardinál Mikuláš Kuzánský. To byl jednak církevní hodnostář, ale také renesanční filozof a všestranný učenec, který například ovlivnil i Jana Amose Komenského či Johannesa Keplera. Podle jeho myšlenek není vesmír absolutně nekonečný a nemůže mít tedy žádné okraje a střed. A ani naše planeta Země nemá v jeho systému žádné privilegované postavení. Je až s podivem, jak filozofie tohoto učence z 15. století souhlasí se současným pohledem na svět. A podle něj by i na jiných vesmírných tělesech mohli žít i nějací lidé.

Další francouzský teolog, jenž otevřeně uvažoval o tom, že Bůh mohl stvořit jiné obydlené světy byl v 15. století William Vorilong, avšak tvrdil, že Kristus mohl přinést vykoupení jen obyvatelům Země. A zmiňme se ještě o sv. Albertu Velikém, který žil ve 12. století, jenž napsal: “Jednou z nejpodivuhodnějších a nejvznešenějších otázek o přírodě je, zda existuje více světů (což touží vědět i lidská duše sama od sobe).”

A c o m o d e r n í t e o l o g o v é ?

alh.jpgZajímavé myšlenky současných teologů se vyrojily například v roce 1996 v souvislosti s objevem prvního přímého důkazu o možné existenci života mimo planetu Zemi – s meteoritem ALH84001 pocházejícím původně s planety Mars (věnoval jsem se mu v článku Blíží se už konec jedinečnosti pozemského života?) Samozřejmě, že mnozí náboženští fundamentalisté a sektáři se k objevu začali stavět velice odmítavě. Naštěstí se však vyskytli i rozumnější teologové, kteří se této problematice začali stavět realističtěji. Na důkaz toho bylo opět citováno Janovo evangelium, a to tentokrát 14. kapitola:“ 2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to.“ Takže tu máme další výrok z Bible, ze kterého by se mohlo vycházet, že by existence případného života mimo Zemi, nemusela být pro křesťanské učení nijak problematická.

A kdo se všechno z církevních představitelů kladně vyjádřil objevu z meteoritu?

Tak například Keith Ewing z evangelické Anglikánské aliance: „Objev nepředstavuje žádnou hrozbu pro křesťanskou víru a bylo by nesprávné tvrdit, že křesťanství a věda jsou ve vzájemném rozporu“.

Mluvčí anglikánské církve: „Věříme, že Bůh stvořil celý vesmír, proto pro nás objev nepředstavuje žádný problém.“

Teolog reverend John Polkinghorne: „Vše to znamená v teologických pojmech, že Bůh stvořil ještě jeden plodný a zázračný vesmír, než jsme si před tím mysleli, a když existuje život někde jinde, můžeme si být jisti, že ho miluje stejně jako nás.“

Jezuita Guy Consolmagno z vatikánské observatoře: „Objev života na jiné planetě potvrzuje, že Bůh nemůže být vymezen naší představou o něm. S naším chápáním Stvoření se rozrůstá i náš obraz boží.“

GConsolmagno.pngPosledně jmenovaný je k otázce mimozemského života zvlášť otevřený. Na nedávném Britském festivalu vědy prohlásil ve svém projevu mimo jiné i toto: „Naše církev uvítá velmi vyvinuté nepozemské formy života, a to bez ohledu na to, kolik chapadel mají.“ A pak ještě pokračoval, že pokud bychom se setkali s inteligentními mimozemšťany, rád by je pokřtil, pokud by o to požádali. „Byl bych potěšen, pokud bychom zjistili existenci života někde jinde ve vesmíru a tím spíše, pokud bychom zjistili, že jde o inteligentní život:“ Doktor Consolmagno je ve vatikánské observatoři kurátorem papežské sbírky meteoritů a i zkušeným astronomem a vědcem. A současně si i plně uvědomuje, že objev případných mimozemšťanů by mohl vést k teologickým problémům. I ty jsem ostatně nastínil v mém článku „Svět potřebuje zažít pořádný šok!“, a tak věřím, že takovýto otevřený přístup vatikánských kruhů, by ho dokázal zmírnit.

JoseFunes-2009.jpgDr, Consolmagnovi v tomto sekunduje i samotný ředitel vatikánské observatoře a též jezuita José Gabriel Funes. Ten již v roce 2008 prohlásil, že víra v Boha je slučitelná s vírou v mimozemšťany, a dokonce řekl, že by mohla existovat planeta obydlená bytostmi, které se neprovinily prvotním hříchem. (viz též můj článek Vatikán uznává existenci mimozemšťanů). A o rok později uspořádal několikadenní seminář na téma astrobiologie, na kterém se tázal, zda existuje nějaká forma mimozemského života (viz Vatikán se táže, zda existuje mimo Zemi život). I přesto, že život tam venku ještě nalezen nebyl, mnozí účastníci tohoto semináře jsou přesvědčeni, že takový objev přijde poměrně brzy (viz též můj článek Blíží se už konec jedinečnosti pozemského života?)

Z á v ě r

Co z toho vše vyplývá? I když se můžou objevit mezi náboženskými fundamentalisty objevit názory zcela opačné, tak mimozemský život i mimozemské civilizace není nic, co by bylo v rozporu s křesťanskou vírou. Řada církevních představitelů a teologů si to plně uvědomuje. A uvědomuje si i to, že v souvislosti s objevením mimozemského života může přijít i kulturní šok, jenž může náhled na různá náboženství silně ovlivnit.

A závěrem bych se chtěl ještě vrátit na samotný začátek svého článku, když jsem se jako teenager lámal hlavu s tím, zda zájem o mimozemské civilizace je vůči Bohu něčím špatným nebo ne. Jak jsem se nad tím v průběhu dalších let zabýval, dospěl jsem k přesvědčení, že špatným vůči Bohu by spíš byl názor opačný, kterému říkám „osamocenionizmus“.To je víra, že život na Zemi je ve vesmíru vzácný či dokonce ojedinělý. Na tento zjednodušelý názor, který bohužel rádo přijímá i mnoho tzv. skeptiků, neexistuje jediný vědecký důkaz. A podle mého, zde uvedeného, názoru je tedy v rozporu i s pohledem náboženským. Představme si víru v to, že Stvořitel, jenž je všeobecně vnímán jako všemohoucí, by v celém obrovském vesmíru, obsahujícím triliardy hvězd a ještě víc planet, dokázal zvládnout stvořit pouze jednu jedinou planetu ze životem. Nevím jak z vašeho, ale z mého pohledu je to jednoznačně vědomé omezování, snižování či dokonce pochybování o boží všemohoucnosti. Takže pokud se někdo bojí otevřít mysl vůči mimozemským civilizacím jen z důvodu náboženské víry, tak jsem mu snad ukázal, že se ji k tomu už klidně otevřít může. Na zájmu o mimozemský život není vůbec nic špatného. Spíše naopak.

Zdroje: wikipedie, odkazy uvedené v článku

Bible – Starý zákon (Projekt Gutenberg)

Bible – Nový zákon (Projekt Gutenberg)

http://www.paignion.info/?m=201110

http://jamsedlacek.blog.idnes.cz/c/169987/Nejstarsi-uvahy-o-mimozemskem-zivote.html

Potvrdí sondy život na Marsu?, Magazín 2000, č. 11, roč. 1996, Etna, Praha

Däniken E: Poselství věčnosti, Ikar/KK, Praha, 1998

Katolická církev vítá mimozemšťany, Magazín 2000 záhad č. 26m roč. 201, Etna, Praha

Použité foto: http://vaticanobservatory.org, wikipedie

Související články

V rubrice Vesmír a život v něm

V rubrice myšlenky

Autor: Libor Čermák | pondělí 9.1.2012 6:42 | karma článku: 21.25 | přečteno: 5334x

Další články blogera

Libor Čermák

Čemu pomůže hromadné vniknutí do Oblasti 51?

V září 2019 se prý milion lidí chystá hromadně vniknout do tajuplné Oblasti 51. Jako aktivní záhadolog si ale nemyslím, že se jim zde podaří nalézt mimozemšťany. Ale myslím si, že k něčemu by to přeci jen mohlo být dobré.

18.7.2019 v 7:41 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 519 |

Libor Čermák

Gratuluji Karlu Gottovi nejen k osmdesátinám, ale i k občanské odvaze

Protože říci v dnešní době do kamer ČT "Ať žije pan prezident", to se rovná podobné odvaze, jako říci do kamer předlistopadové ČST, že KSČ vládnou špatně. Takže si pan zpěvák zaslouží obdiv nejen za své umění, ale i za toto.

16.7.2019 v 8:02 | Karma článku: 36.13 | Přečteno: 860 |

Libor Čermák

Proč doporučuji dětem Historii Svorné sedmy?

Jsou prázdniny a jako kluk jsem o prázdninách rád hltal foglarovky. A to samé doporučuji i dnešním dětem. Dnes vás seznámím s Historií Svorné sedmy. A mám několik důvodů proč ji současným dětem doporučit.

14.7.2019 v 6:31 | Karma článku: 15.31 | Přečteno: 270 |

Libor Čermák

Pěší výlet Českým krasem ze Srbska do Srbska

Můj další výlet tentokrát směřoval do Českého krasu. Vydal jsem se ze Srbska přes Svatý Jan pod Skalou, Beroun zpět do Srbska. Pojďte se tudy projít společně se mnou.

13.7.2019 v 13:37 | Karma článku: 21.64 | Přečteno: 440 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Alkohol se nemusí jen pít - dá se s ním i hrát

Následující pokus na první pohled vypadá jako něco, na co přišel člověk pod přílišným vlivem alkoholu. Spálit peníze? Jak to, že bankovka neshoří? (délka blogu 10 min.)

18.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 18.69 | Přečteno: 290 | Diskuse

Libor Čermák

Čemu pomůže hromadné vniknutí do Oblasti 51?

V září 2019 se prý milion lidí chystá hromadně vniknout do tajuplné Oblasti 51. Jako aktivní záhadolog si ale nemyslím, že se jim zde podaří nalézt mimozemšťany. Ale myslím si, že k něčemu by to přeci jen mohlo být dobré.

18.7.2019 v 7:41 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 519 |

Jan Veselý

Začalo to před padesáti lety a (ne)skončilo o tři roky později

16. července 1969 začala cesta k nepřekonatelnému milníku v historii lidstva. Šest úspěšných přistání na Měsíci zanechalo nesmazatelnou stopu v myslích lidí – i těch, kteří to vůbec nezažili.

16.7.2019 v 8:30 | Karma článku: 12.94 | Přečteno: 274 | Diskuse

Dana Tenzler

Kronika jedné katastrofy - zákaz německé jaderné energetiky

O tom, jak se jedna z evropských zemí (Německo) vzdala nejmodernějšího a nejefektivnějšího zdroje energie a snaží se ho nahradit těžkopádnými, neefektivními zdroji. (délka blogu 10 min.)

15.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 45.26 | Přečteno: 7717 | Diskuse

Julius Maksa

Vlny a vlnění ve vesmíru.

Ve vlnění gravitonového éteru je až 96% veškeré energie vesmíru. Zbývající 4% je energie tepelná, která se generuje ve hvězdách. Zbývající energie nedosahuje ani promile. Nauka o vlnění je často opomíjená a přitom tvoří vesmír.

14.7.2019 v 23:06 | Karma článku: 8.85 | Přečteno: 277 | Diskuse
Počet článků 2251 Celková karma 30.09 Průměrná čtenost 1766

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz