Možná to zní moc fantasticky, ale je možné, že naše současná technologická civilizace, jež obývá modrou planetu, není v její více než čtyřmiliardleté historii tou první.
Naše civilizace trvá asi 6 tisíc let. To je s porovnáním obrovského stáří naší planety a s obrovského stáří života na ní jak plivnutí do moře. Stačí si jen představit dobu od druhohor, tj. posledních 250 milionů let. Proti té je 6 tisíc let epizodou tvořící pouhou jednu čtyřicetitisícinu. To znamená, že jen doba trvání naší civilizace by se do celého období dala naskládat více než 40 tisíckrát. Co když se někdy v dávných dobách v některém z těchto relativně krátkých úseků též na naší planetě zformovala civilizace, jež třeba dosáhla naší úrovně? O možnosti takové civilizace v druhohorách jsem se zabýval v článku „Co když existovala v druhohorách civilizace?“ Ale co když nějaká taková civilizace existovala i v době k nám o hodně mladší? Co když zde byla například někdy před 15, 30 nebo 50 tisíci lety? Lze ji vůbec nějak vystopovat? Vždyť za tu dobu se veškeré její výdobytky musely zákonitě v přírodě rozpadnout. Nedávno jsem měl na Youtube možnost shlédnout jedinečný dokument BBC „Planeta Země po vymření lidstva (2008), kde je vše důsledně pospáno, jak se vše po zániku naší civilizace bude postupně rozpadat, až se vše za pár staletí opět vrátí do lůna přírody. A z našich civilizačních vymožeností pak nezbude téměř nic. Takže, kdyby tu už někdy nějaká podobná civilizace, tak jako my, už působila před tisíciletími, lze ji vůbec nějak vystopovat?
Jak se zmiňuje výše uvedený dokument, jediné co tu po nás zůstane za takových deset tisíc let po úpadku naší civilizace jsou monumentální kamenné stavby typu Velké čínské zdi nebo egyptských pyramid, protože kámen stárne a zvětrává jen velmi pomalu. Ovšem dle onoho dokumentu je něco, co zde po nás vydrží možná až 100-200 tisíc let. Tím je kamenný památník na Mount Rushmore v Jižní Dakotě. Zde bylo v letech 1927-41 vytesáno do žulové skály obrovské sousoší čtyř amerických prezidentů George Washingtona, Thomase Jeffersona, Abrahama Lincolna a Theodora Rooswelta. Takže pokud bychom chtěli hledat stopy případné dávno zaniklé vyspělé civilizace, musíme se podívat tímto směrem. A kupodivu po celém světě (a to i u nás) nalézáme skály, které skutečně svým tvarem připomínají zobrazení nějakých lidí. Geologové sice původ jejich tvarů dávají za vinu přírodním procesům. Ale co když takto byly takto záměrně vytvarovány někdy dávno, a to někým, po kom za tu dobu nezbylo jediné stop? Tak proto jim dávají vznik přírodní. Samozřejmě také, že tyto sochy by za tu dobu musely projít i značnou fází eroze. Což také jsou. A tak si nyní pojďme na některé takové lokality podívat blíže:
M a r c a h u a s i
Necelých 100 kilometrů od peruánského hlavního města Lima se nalézá v Andách ve výšce cca 4000 metrů nad mořem majestátní náhorní plošina Marcahuasi. Právě zde se vyskytují zajímavé skalní útvary, ve kterých lze rozeznat vyobrazení tváří, ale také zvířat, například želv, žab nebo lam a dalších. Shodou okolností stejně jako v Rushmore je zde dominující horninou žula. Ovšem, zda jsou jednotlivá zobrazení přírodního či umělého původu, se přou i odborníci. Pokud by byly umělého původu, musely by být starší než 10 tisíc let. Není od věci i to, že pokud by výjevy byly uměle vytesány, museli by jejich autoři používat kvalitní horolezecké vybavení, jaké se začalo používat až od 19. století.
P e d r a d a G á v e a
O hoře Gávea jsem se prvně dozvěděl z filmu „Poselství bohů“, což je na motivy knížek Erich von Dänikena. Ve filmu jsou nádherné záběry této tajuplné hory, jež se nalézá západně od brazilského města Rio de Janero. Hora Gavea je opět vymodelovaná do tvaru obřího obličeje neznámo koho. Jsou zde vidět oči, vysoké čelo a nos. Opět se vedou spory, zda byla hora takto vytvarovaná uměle nebo zda se jedná o přírodní útvar. Pokud by měla být takto vysochaná uměle, opět se musíme ptát, zda jeho autoři měli vyspělé horolezecké vybavení. To protože se skládá z vysoké skalní stěny jež je opět tvořená žulou a rulou. Je jen náhoda, že autoři zmíněného filmu srovnávali tento skalní útvar právě s Mont Rashmore?
D a l š í l o k l a i t y
B r o u m o v s k o
A v České republice? Vždyť my tu máme také zajímavá skalní města obsahující útvary, z nichž některé při bližším zkoumání vypadají jako tvarované do lidských postav. Nejzajímavější lokalitou jsou v tomto Adršpašsko-Teplické skály. Je to jedinečné skalní město, které dokonce posloužilo filmařům jako kulisa, když zde natáčely Letopisy z Narnie. Existuje dokonce legenda, že někde tady, by měl být i vstup do bájné podzemní říše Agharty. To je sice jen legenda, ale co se nestalo. V roce 2006 zde byl objeven největší pískovcový jeskynní systém v Evropě. Tím samozřejmě nechci říci, že by tato jeskyně měla být vytvořena uměle, ale to, že by tak některé legendy mohly mít reálný základ. Systém údajně měří neuvěřitelných 27 km a byl nazván jako systém „Poseidon“. (více viz zde: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=c9724107-b7c6-42c0-b116-7148c4a82643).
Ale pojďme dál. Nejvyšší pískovcovou skalní věží nejen zde, ale i v Evropě je skalní útvar „Milenci“. Každý, kdo před tímto bezmála 100 metrů vysokou skálou stojí, je překvapen její majestátností. Ta je tak dokonce vyšší než pověstná Socha svobody v New Yorku, a to včetně podstavce. Je jen náhoda, že právě takováto výjimečná skála je vytvarovaná do podoby dvou postav?
A co třeba takové skalní útvary, jako jsou „Starosta“ a „Starostová“? A že ta druhá jmenovaná vypadá jako postava s obličejem? Má na svém hrudníku dokonce patrné rovnoběžné svislé proužky představující oblek s jakousi pruhovanou krajkou. Kromě toho je patrný tvar hlavy s nosem a také plášť až na zem.
Podobný obličejový útvar se nalézá i na nedaleké stolové hoře Ostaš a je znám pod názvem „Zrádce“. I zde je patrná hlava s čelem, očima, nosem i ústy.
U ř í z n u t é k o p c e
Ovšem, kromě tvarovaných skal existuje ještě jedna věc, která by také mohla mít původ v pradávných neznámých civilizacích. Po světě totiž nalézáme několik kopců, které jakoby někdo seřízl nějakou obří pilou do náhorní plošiny. Taková věc se podle mne neobejde bez vyspělé technologie, a to pravděpodobně ještě vyspělejší, než máme my. Nejznámější takovýto kopec se nalézá v peruánských Andách, a to mezi liniemi pověstnou planinou Nazca a Palpou. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak nejspíš k pařezu. Svahy má svislé a pak najednou nepřirozená rovina o velikosti cca 200 x 600 metrů. Na té rovině je pak namalována síť dalších linií a též několik obrazců. Domnívám se tedy, že něco takového, tedy mohutné odstranění takové množství horniny se dá zvládnout jen za pomocí vyspělé technologie.
Ale já vím o obdobné podivuhodnosti, která se nalézá i u nás v ČR. Pokud vystoupíte z vlaku na nádraží v Mutějovicích (na Rakovnicku) a dáte se do stoupání na přilehlý kopec, budete do jeho svislého svahu stoupat asi kilometr. Ovšem až vystoupáte úplně na vrchol, zjistíte, že je tam obrovská náhorní plošina, jež také působí přímo nepřirozeně. Tato rovina je tak rozsáhlá, že je zde dokonce lán pole, kde se pěstuje obilí. Toto pole je dlouhé asi kilometr a je to zde rovné, jak kdyby tu mělo být letiště. Až projdete pole, narazíte na lesík, jenž se pořád rozprostírá na oné rovině. A stejně jako u Palpy, kde jsou na tom vrcholu linie, tedy památky na dávné civilizace, tak zde se také nalézá také něco hodně zajímavého. Šestnáct kamenných řad, které známé pod názvem „Kounovské kamenné řady“. O nich jsem se na svém blogu zmiňoval v článku „Kde leží český Carnac?“ A v dalších článcích „Máme linii svatého Michaela také v Čechách? „ a „Ptáci nebo letadla?“ jsem se zmínil o tom, že tato lokalita je v přímé geometrické souvislosti s dalšími dávnými památkami v Čechách. Jen pro dokreslení situace přidávám též mapu tohoto vrcholu, kde je podle hustých vrstevnic vidět, jak zde jsou strmé svahy, které najednou zcela nepřirozeně přecházejí v rozsáhlou náhorní rovinu. Samotné Kounovské řady se nalézají zhruba uprostřed roviny a severně od nich se na dalším výběžku nalézá i pravěké hradiště „Malé Hradisko“. Proto se domnívám, že tato lokalita má s Plapou hodně společného. Pokud by se má hypotéza potvrdila, tak zde muselo být dokonce odstraněno mnohem víc zeminy než tam v Andách.
Možná si teď říkáte, že tato moje hypotéza až moc fantazijní. Možná. Ale já si myslím, že pokud bychom měli nalézt indicie o tom, že naše civilizace není na naší planetě první svého druhu, tak že by takovéto pátrání mělo být tím správným ukazatelem.
Zdroje: wikipedie, odkazy uvedené v článku,
Krulcová J.:Marcahuasi: trůn Bohů, Enigma, č. 9. ročník 2011, RF HOBBY, Praha
http://www.youtube.com/embed/-gZOqHkuK4Q
Forografie: Wikipedie, www.mapy.cz, Erich von Däniken
Související články:
