Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kypr z pohledu záhad a archeoastronautiky

9. 09. 2011 6:31:00
Kypr je ostrovní stát ve Středozemním moři, jenž je dnes z politických důvodů rozdělen na řeckou a tureckou část. Jeho rozloha odpovídá zhruba Jihočeskému kraji. A historie byla odedávna spjata s Řeckem. Je tedy možné i zde najít nějaké záhady?

afroditinaskala.jpgB o h y n ě A f r o d i t a

Pokud bychom se na tento ostrov s prastarou civilizací zaměřili z hlediska archeoastronautiky, tak nejvýraznějším prvkem je báje o bohyni Afroditě. Na jihozápadním pobřeží Kypru se nalézá jedinečný skalní útvar, známý jako Afroditina skála. Mimochodem, je to nejnavštěvovanější historické místo na Kypru. A právě k této skále se váže legenda o zrození bohyně krásy a lásky - Afrodity. Dle staré antické báje se jednou stalo, že Uranův syn Kronos uřízl svému otci genitálie a odhodil je do moře. Ty oplodnily mořskou pěnu a z té se pak zrodila Afrodita. Na Kypr pak doplula v mušli ústřice. Já osobně si nemůžu pomoci, ale mne osobně zmíněná pověst připomíná vzpomínku na prastarou událost, která by se z moderního hlediska dala označit jako havárie něčeho letícího po obloze. Zřejmě pradávní obyvatelé Kypru spatřili podlouhlý objekt, jenž jim zkrátka připomínal penis. A možná měl na sobě i nějaké pohonné zařízení, připomínající to ostatní, z čehož se skládají mužské genitálie. Ostatně dnešní létající prostředky vypadají velice podobně. A tuhle tu věc prostě spatřili, jak se řítí do moře. V těchto pradávných dobách samozřejmě ještě nic takového nelétalo. Leda jen, že by se mohlo jednat o letecký prostředek někoho, koho tito pradávní lidé zkrátka považovali za Bohy. A ta pěna by pak mohla být klidně nějakým zbytkem pohonných materiálů onoho prostředku. Že bychom tedy po báji o Faetónovi (o němž jsem se zmínil v článku „Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky“, měli další antickou indicii o havárii něčeho, čemu bychom z dnešního hlediska říkali UFO?

Představa neidentifikovaného létajícího objektu ještě dokresluje to, že Afrodita pak připlula na Kypr v mušli. Cestování bohů v mušlích není v řecké mytologii něčím ojedinělým. O tom, že na zem přiletěla ve zlaté mušli, se pověst zmírňuje i o Thetidě, jež měla k Afroditě hodně blízko. Vůbec nemusím připomínat, že mušle může připomínat jak záchranný člun, tak létající talíř. Obdobné mušle navíc nalézáme i jinde na světě. Například u boha Ta'aroa z Tahiti nebo též z atolu Nukumanu v Melanésii. Byla tedy Afrodita členem posádky, kterému se podařilo při oné havárii zachránit?

A n t i c k é p a m á t k y

Amathus.jpgNa ostrově se nalézá těž mnoho antických památek. Kult Afrodity byl na celém ostrově velice silný. To dosvědčuje to, že se zde dochovala řada chrámů a lokalit, které jsou této bohyni zasvěcené či s ní jinak spojeny. Například severozápadně od Afroditiny skály se nalézá významné přístavní město Paphos, které dokonce bývalo v minulosti hlavním městem ostrova. Dalším důkazem je třeba Afroditin chrám u nedalekého Palaepafosu. U Paphosu se též nalézá „hrobka králů“, což je úžasná stavba vytesaná přímo do skály, z nichž mnohé dosahují stáří až do doby 4. století před naším letopočtem. Další Afroditin chrám se nalézá v lokalitě Amatus na východ od města Limassol na jihu ostrova, jejíž datování sahá do až doby 1100 let před naším letopočtem. Na jihu ostrova ještě chvíli zůstaneme, neboť asi 20 kilometrů na západ od Limassolu se nalézá další místo s významnými antickými památkami, a to Kourion. Na místě, kde dávní obyvatelé Kypru v době 6000 před naším letopočtem měli svatyni pro uctívání boha lesa, vyrostl v 8. století př.n.l. Apollónův chrám. Dodnes zde můžeme obdivovat zachovalé sloupoví a úžasné zdivo. Asi 500 metrů od chrámu se pak nalézá obrovský půlkruhový amfiteátr z 2. století před naším letopočtem, do kterého se vejde na 3500 lidí. Toto divadlo dodnes slouží kulturním účelům. Obdobná antická památka, tedy amfiteátr, se nalézá i v severní části Kypru v lokalitě „Soli“. Další významné místo Marion, jež se nacházelo u dnešního města Polis, je významné tím, že to byl důležitý přístav a také se zde podle bájí měla setkat Afrodita se svým milým Adónisem. Určitě bych se měl zmínit také o Salamis na východním pobřeží, což je jedním z nejlépe dochovaných antických míst na Kypru. Zde se dochoval další antický půlkruhový amfiteátr a zbytky chrámu ze sloupovím. O záhadě, která poukazuje na archeoastronautické souvislosti těchto památek, se zmíním za chvíli

hrobkakralu.jpg

S t a v b y z n e o l i t u

Na Kypru však existují i další dávné památky, jež však vznikly ještě mnohem dříve před antikou, a to v době neolitu. Jedním z nejznámějších je Khirokitia, jejíž datování spadá až do 6. tisíciletí před naším letopočtem. Objevena byla v roce 1934 a dnes je zapsána na seznamu památek UNESCO. Nalézají se zde válcové budovy, postavené z kamene, které jsou doslova namačkané na sebe. Jejich průměry jsou od 2,3 do 9,2 metrů, přičemž některé ze staveb měly na sobě ještě kopulovité střechy. Proč tito dávní lidé, žijící v době neolitu měli za potřebí stavět takovéto architektonicky složité stavby? A co to muselo být navíc za úžasné stavby, že zde vydržely déle než egyptské pyramidy? (zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Khirokitia)

Choirokitia.jpgZhruba šest kilometrů jihozápadně se nalézá další podobné místo – Tenta. Opět zde nalézáme základy kruhových staveb a dalších nálezy, jejichž stáří se pohybuje od 6 do 10 tisíci lety. (http://de.wikipedia.org/wiki/Tenta) A vzhledem k tomu, že podobně staré lokality se nalézají i v sousedním Turecku, například lokalita Göbekli Tepe (viz podrobnosti v mém článku„Slyšeli jste už o Göbekli Tepe?“) a nebo Çatalhöyük, kde se vyskytují další neolitické památky staré 8000- 9500 let, můžeme zde vytušit další možné souvislosti.

Ovšem jsou zde další zajímavé věci z neolitu. Například v roce 2009 bylo u Paphosu objeveno něco fantastického. Tým archeologů z univerzity v Edinburgu zde nalezl šest šachet hlubokých cca 5 metrů. Výzkum prokázal, že se jedná o prastaré studny. Ovšem šok přišel, když se určilo stáří těchto studní. To se odhaduje na neuvěřitelných 9000 -10500 let! Jedná se tedy o nejstarší studny na světě! Znamená to, že i tehdy lidé měli značné povědomí o geologii a věděli, jak a kde nejlépe hledat vodu. http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8118318.stm)

Všechny zmíněné lokality spadají přibližně do stejné doby a jsou neuvěřitelně zachovalé. Proto se domnívám, že na území Kypru a Turecka, musela v této době neolitu žít fantastická civilizace, jež byla na značné kulturní i architektonické výši.

T a j u p l n á g e o m e t r i e

Jak známo, mezi antickými památkami v Řecku se vyskytuje docela důmyslná geometrická síť, jejíž význam stále neznáme. Zmínil jsem se o ní v článku „Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky“ a též v článku „Kréta z hlediska záhad a archeoastronautiky“. Když se už nalézají mezi památkami na řeckém území, proč by se něco podobného nemohlo odehrávat i zde, na Kypru, když tu byl značný antický vliv? A tak, jako to dělám vždy, i v tomto případě jsem si nejvýznamnější místa Kypru, o nichž jsem se zmínil výše, vynesl na googlemapu a zkusil, zda i tady se vyskytují nějaké geometrické zajímavosti. A výsledek mne opět velice překvapil, a tak se domnívám, že opět nejde o žádnou náhodu. V centru ostrova, v pohoří Troodos, se nalézá nejvyšší vrchol Kypru, a to Olympos Mont, vysoký 1952 metrů. Už z názvu vrcholu je patrný silný vliv řecké kultury a jeho blízkost k legendárnímu řeckému Olympu.

kypr.jpg1) A je jen náhoda, že tento vrchol leží přesně uprostřed mezi Paphosem (dřívějším hlavním městem ostrova) a Nikósií (současným hlavním městem)? Jejich vzdálenost od Olymposu je cca 47 km. Je to jen náhoda? Vždyť přes ono pohoří Troodos přeci nejde ze země vidět. To dosvědčuje o vyspělém geodetickém umění toho, kdo zde tato místa v dávné historii zakládal. Pokud tuto linii (Pathos – Olympos – Nikósie) prodloužíme dále, zjistíme, že se vlastně jedná i o osu ostrova, jež ho rozpůlí na dvě zhruba symetrické části. Když si promítneme, kam tato linie ukazuje, tak navíc zjistíme, že na této linii se vyskytují tři další významná prehistorická místa na území dnešního Turecka. Jednak je to již zmíněné Göbekli Tepe (Slyšeli jste už o Göbekli Tepe?). Pak je to posvátná hora Nermut Dag (turecká památka zapsaná na seznamu UNESCO), což je posvátná hora s královskou hrobkou z 1. století před naším letopočtem u které se nalézá řada tajuplných soch. A aby tomu nebylo málo, na této linii leží i biblická hora Ararat, kterou snad blíže popisovat ani nemusím.

2) Ale to pořád není všechno. Zmínil jsem se, že jak Paphos, tak Nikósie, jsou od vrcholu Olympos vzdáleny cca 47 km. Je jen náhoda, že v okruhu obdobné vzdálenosti od tohoto vrcholu se nalézají i Khirokitia a Tenta, tedy nejzachovalejší kyperské neolitické památky z neolitu, o nichž jsem se zmínil? Pokud tuto linii (Olypos- Khirokitia) prodloužíme na opačnou stranu od Olymposu, zjistíme, že ukazuje k Marionu. A dále také k Rhodskému kolosu, též na Athény (metropoli jak antického, tak dnešního Řecka), také na Delphy, nejznámější starověkou řeckou věštírnu. A nakonec i na Řím (metropoli jak římské říše, tak současné Itálie viz „Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky“). Alespoň na googlemapě to tak vychází.

3) Bez zajímavosti není ani to, že s Olyposem jsou na jedné přímce i antické lokality v Kourionu a v Soli, kde se například vyskytují zachovalá antická divadla. Tím vlastně dostaneme paprskovitý obrazec linií, jenž se kříží právě na Olymposu a který je navíc symetrický! Opět náhoda? A je také náhoda, to, že i v lokalitě nejvyšší kyperské hory se nacházela další ze svatyní bohyně Afrodity? Alespoň jak jsem zjistil dle anglické wikipedie http://en.wikipedia.org/wiki/Mount_Olympus_(Cyprus) . Píše se tam například i to, že z nějakých důvodů do tohoto chrámu nesměly ženy.

4) A vše dovršuje i ten fakt, že i další zmíněná turecká lokalita z neolitu - Çatalhöyük – leží od nejvyšší kyperské hory přesně na sever. Znamená to tedy, že dávné neolitické kultury na území dnešního Turecka a Kypru o sobě z nějakého důvodu věděli a takto nám to dali najevo?

5) A aby tomu nebylo málo, současné hlavní město Nikósie leží uprostřed mezi Soli a Salamis. Takže mne osobně připadá geometrická síť mezi památkami Kypru možná ještě zajímavější než ta v Řecku.

Salamis.jpg

A proto se domnívám, že rozmístění těchto míst bylo někým předem důmyslně promyšleno a hlavně nakonec i vyměřeno a že ten dotyčný v tom musel opravdu vynikat, protože jinak by takovéto podivuhodné vztahy snad ani nešly vytvořit.

Když už jsem se zmínil o tajemné geometrii, musím se zmínit, ještě o dalším svém zjištění. Ostrov Kypr totiž leží na jedné přímce s dalšími dvěma významnými středomořskými ostrovy, jenž se vyznačují bohatou historií, a jež též obestírá nejedna záhada. Jednak je to Kréta (Kréta z hlediska záhad a archeoastronautiky) a pak je to Malta (Archeoastronautické středomoří). A aby toho nebylo málo, tato linie ukazuje na Palmýru v Sýrii, jež blíže popisuji v článku „Že by poselství boha Baala?

Co to vše znamená? Především to, že je tak vidět, že i Kypr je nedílnou součástí jak antické tak i další dávné historie. Je s podivem, že se o těchto zajímavých místech píše dost málo. A je to škoda, protože i ta jsou to nedílným dílem oné historie a též je obestírá mnoho záhad a mystérií, které je třeba řešit.

Zdroje: wikipedie, Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999

Použité fotografie: wikipedie

Související články:

Kréta z hlediska záhad a archeoastronautiky

Slyšeli jste už o Göbekli Tepe?

Že by poselství boha Baala?

Archeoastronautické středomoří

Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky

Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky

A články v rubrice archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | pátek 9.9.2011 6:31 | karma článku: 18.17 | přečteno: 3527x

Další články blogera

Libor Čermák

Na kterých amerických základnách můžou ukrývat UFO?

Už od 40. let 20. století se proslýchá, že americká armáda ukrývá havarovaná UFO a těla mimozemšťanů. Ale na kterých základnách by se měly ukrývat? Ufologové a záhadologové mají několik typů.

18.1.2018 v 9:42 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 315 |

Libor Čermák

Jak se prezident Miloš Zeman zasloužil o českou ekonomiku?

Myslím si, že hodně. Miloš Zeman je ekonom, a proto je i takovým prezidentem, který se snaží, aby naše země bohatla i hospodářsky. Pojďme se tedy podívat na nejzajímavější jeho úspěchy v této oblasti:

17.1.2018 v 18:21 | Karma článku: 27.53 | Přečteno: 887 |

Libor Čermák

Proč je Miloš Zeman naším nejlepším prezidentem za posledních 70 let

Nadpis tohoto článku není žádné prázdné pláctnutí do vody. To je konstantování, za kterým si plně stojím. A pokud budete číst dál, dozvíte se proč.

16.1.2018 v 5:13 | Karma článku: 38.11 | Přečteno: 1832 |

Libor Čermák

Skalní hrad Sloup

Skalní hrad Sloup je nezapomenutelné místo nedaleko Nového Boru. Já jsem zde byl v roce 2012. A tak jsem si v tomto fotoblogu na tuto úžasnou památku v pískovcových skalách zavzpomínal.

15.1.2018 v 10:30 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 599 |

Další články z rubriky Věda

Jakub Kouřil

Na konci vesmíru

Už několik světelných let jsem nikoho nepotkal. Poslední planety, kolem kterých jsem proletěl, byly prázdné a bez života. Čenichám konec vesmíru, vnímám jej ve svých kostech, musí tu už někde být. Prostor je čím dál řidší

18.1.2018 v 12:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 8 | Diskuse

Libor Čermák

Na kterých amerických základnách můžou ukrývat UFO?

Už od 40. let 20. století se proslýchá, že americká armáda ukrývá havarovaná UFO a těla mimozemšťanů. Ale na kterých základnách by se měly ukrývat? Ufologové a záhadologové mají několik typů.

18.1.2018 v 9:42 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 315 |

Dana Tenzler

Jak se pozná stáří hornin? (2) Vesmírné hodiny

Stáří hornin dnes umíme určit hned několika na sobě nezávislými metodami. Tomu, že je Země stará 6000 let, proto už věří jen hrstka zaslepených fanatiků. Na jedné metodě datování hornin se podílí i kosmické vlivy. (délka 5 min.)

18.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 12.87 | Přečteno: 212 | Diskuse

Dana a Rudolf Mentzlovi

Kosmická strava

Americký astronaut John Glenn již při svém prvním letu prokázal to, co Jurij A.Gagarin tušil. I v kosmu se musí jíst.

17.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 10.07 | Přečteno: 182 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak se odhalí stáří hornin?

Stvořil Zemi Bůh nebo se stvořila jaksi sama od sebe? A jak je vlastně stará? To, že je Bible jen pohádka, se podařilo prokázat pomocí zirkonu, nepatrného krystalu, který hraje roli geologických hodin. (délka blogu 5 min.)

15.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 545 | Diskuse
Počet článků 1733 Celková karma 23.45 Průměrná čtenost 1768

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.