Hrdinové Čeksasu – Martinovy kytarové začátky

Po obědě, když si všichni umyli a uklidili svoje ešusy, vytáhly se z týpek karimatky a všichni si je položili na trávu. Dan si přinesl kytaru a začal hrát Ascalonu a další trampskou klasiku.

Tento příběh navazuje na předešlý díl: Hrdinové Čeksasu – Těžko na cvičišti

Začal ho poslouchat Bugy. A když dohrál, řekl mu: To je dobře Dane, že ses naučil hrát na kytaru. Čím víc nás na to bude umět hrát, tím větší bude pestrost a romantika našich večerů.“

„A to jsi ještě neslyšel, jakou složil na předešlém turnusu tábornickou hymnu.“ podotkl mu Lukáš. „Teda slova jsem k tomu napsal já.“

„No tak to jsem zvědavý,“řekl mu Bugy a Dan se dal do hraní.

1.Ref:2.Ref:3.	Ref:Ref:Ref:

 „Tak to je moc hezká písnička.“ Pochválil je Bugy. „Koukám, že nám tu vyrůstá nový Uhlíř a Svěrák.“

Písničku poslouchali i ostatní kluci. A mezi nimi i Martin, který na to řekl: „Bugy, nezapomněl jsi, že jsi mi slíbil, že i mne naučíš hrát na kytaru?“

„To víš, že jsem na to nezapomněl. Pojď se mnou, já ti půjčím svojí. Můžeme začít.“

Martin šel pro Bugyho kytaru a pak se s ní posadil vedle Dana.

Tak kluci“, řekl Bugy Danovi a Lukášovi, „jestli ho chceme naučit hrát, mohli bychom ho ze začátku naučit hrát nějaké jednoduché akordy.“

„Tak se posaď proti mně, řekl Martinovi Dan. A škola na kytaru začíná.“

Martin se posadil, Bugyho kytaru si dal na klín a Dan mu radil:

„Tak krk kytary si do levé ruky vezmi ho tak, abys palec měl nahoře a ostatní prsty dole.

„Mám,“ odpověděl Martin.

„Tak, teď na druhém pražci zmáčkni prostředníčkem tu nejspodnější strunu. Pak v tom samém pražci zmáčkni ukazováčkem tu, která je o dvě struny výš. A nakonec prsteníčkem zmáčkni tu druhou strunu, která je mezi nimi, ale o pražec blíž.“

Když to Martin zmačkl přesně tak, jak řek Dan, zkusil drknout. Ale neznělo to tak, jak by čekal

„To ještě není ono,“ řekl mu Dan, „musíš to ještě víc zmáčknout, pořádně!“

Martin to, tedy ještě zmáčkl víc, a tentokrát už to znělo lépe.

„Výborně,“ pochválil je Bugy, „jen tak dál kluci.“

„Tak a teď struny pusť!,“ Přikázal mu Dan, „a zkus ten akord zmáčknout znovu.“

Když se mu to povedlo, Dan ho pochválil a řekl mu: „Výborně, docela ti to jde. Právě ses naučil hrát déčko.“

Martin z toho měl pochopitelně velkou radost. A Dan také, že se mu podařilo někoho něco naučit.

„Tak zkuste D7“, nabádal je Bugy, „tenhle akord je dost podobný.

Dan tedy vyslechl jeho radu

„Tak tu samou spodní strunu ve druhém pražci zmáčkni prsteníčkem. I zde zmáčkneš tu třetí strunu jako v déčku, ale prostředníčkem tu prostřední strunu zmáčkneš ukazováčkem v prvním pražci.“

Martin to zahrál, přesně tak, jak mu Martin řekl. A po několika neúspěšných pokusech mu začal jít i tento akord.

„Tak a teď udělej to, že ty dva akordy, které ses naučil, tak střídej. A trénuj to třeba několik minut.“

Martin to zkusil. Ale to střídání těch prstů nešlo zpočátku zas tak dobře.

„Hold trénovat to chce,“ doporučil Bugy.

A tak Martin teď trénoval střídání akordů D a D7. Až to nakonec jít začalo. Asi po čtvrt hodině přišel opět Bugy a doporučil mu, aby pravou rukou hrál rytmus. A to drnknout dvakrát dolu, pak dvakrát nahoru a pak znova jednou dolu a nahoru. A Martin zase trénoval. Jenže mu za chvíli začali od ustavičného mačkání strun bolet prsty na levé ruce a že bude s učením pokračovat jindy. Vrátil tedy kytaru Bugymu a ten potom ukončil polední klid. „Pojďte si pro svačinu, pak si převlékněte do plavek a můžete se jít vykoupat. Je horko, tak ať se trochu osvěžíte.“

„Tohle kluci slyšeli velice rádi. Ohledně plavek je nemusel jejich vedoucí ani tak moc pobízet. Všichni je na sobě za chvíli, jak kdyby se počítalo do třinácti. Velké sladké jezero nebylo ani tak moc hluboké. Vody v něm bylo většinou tak po hrudník. Jediné, co se tam nemohlo, bylo skákat do vody. Ale pro kluky, kteří ještě moc neuměli plavat, to bylo na učení přímo ideální. Kdekoliv v jezeře, když si někdo unavený, mohl se klidně postavit na dno a měl jistotu, že dosáhne. Když se všichni dostatečně vyčvachtali, vytáhl je Bugy z vody, aby se usušili a oblékli. A dle Pueryho nápadu půjdou na druhou stranu jezera pomoci stavět ten nový tábor.

pokračování příště

 Hrdinové Čeksasu (seriál)

1.díl: Cesta do Čeksasu 2.díl: Zkouška čeksaských pušek 3.díl: Kde budeme spát? 4. díl: Večer pod širákem 5. díl: Bude tábor náš? 6. díl: Úvodní táborák 7 díl: Co pozorovala noční hlídka?, 8. díl: Podivný nález, 9. díl: Jak se vážou autíčka?, 10. díl: V indiánském táboře, 11. díl: Na válečné stezce, 12. díl:  Bitva u New Old City, 13. díl: Zázračné vysvobození, 14. díl: Oběd u Algoniků, 15. díl: Sportovní odpoledne, 16. díl: Večerní filozofování nad ohněm, 17. díl: Cesta temnotou, 18. díl: Nový tábor, 19. díl: Těžko na cvičišti

Další příběhy na mém blogu

Seriál „Inlajnový duch“Výročí havárie UFO (seriál)	Jak inlajny chtěly být čistéJak se planety učily bruslitPohádka o (ne)šťastné TřináctceO zakleté královně a kouzelném amuletu (vánoční speciál s pohádkou)O Honzovi a říční víle Stříbravě