Záhady egyptských obelisků

Vedle egyptských pyramid jsou dalšími úžasnými stavbami starověkého Egypta i monumenty zvané obelisky. Jsou vyrobeny z jednoho kusu kamene. Jejich výška mnohdy převyšuje 20 metrů a váha 200 tun.

Egyptské obelisky jsou bezesporu jedním z nejúžasnějších staveb starověkého Egypta. Obvykle byly vyráběny z jediného kusu žuly, což jak známo je velice tvrdý těžký kámen. Šlo o komolý jehlan s čtvercovým průměrem a prudkým sklonem, jehož výška byla dána poměrem 1:10, co se týče šířky ku výšce. A úplně nahoře byla jeho špička vytvarována do tvaru pyramidy, a tak se nazývá „pyramidion“. Z dálky tak vlastně může egyptský obelisk vypadat jako startující raketa do vesmíru. Že by se tedy opět jednalo o prvek tzv. cargo kultu, kdy se nižší kultura setká s technologií kultury vyšší? A když si nedokáže vysvětlit, tak se ji snaží alespoň napodobovat jako prvek náboženského uctívání.

Proč tedy vůbec byly monumenty tohoto tvaru stavěny? Podle Egypťanů to prý byly zhmotněné paprsky slunce. Podle dalšího názoru symbolizovaly pahorek benben, což byl první kus suché země, který se na počátku vynořil z vod. Ale pahorek, který vypadá jako sloup? Co když benben byl ve skutečnosti díky tomuto tvaru nějaká ponorka, nebo dokonce již zmíněná raketa?

A co ten poměr velikostí jedna ku deseti? Jak jsem se zmiňoval ve svých článcích o egyptských pyramidách (viz odkazy níže), nějaká astronomická souvislost se dá najít takřka ve všech nejdůležitějších pyramidách starého Egypta. A v obeliskách? zaostřeme se například na onen poměr šířky ku výšce, což, jak jsem už psal, je 1:10. Všiml jsem si například  toho, že hodně podobný poměr cca 1:9,5 odpovídá cca poměru jak vzdáleností tak velikostí planety Země a planety Saturn, která tehdy byla nejvzdálenější známou planetou sluneční soustavy. Byl snad tvar obelisku zároveň i jakýmsi prvkem, který určoval polohu a velikost planet ve sluneční soustavě? V tomto případě by hned nastala další otázka, odkud by staří Egypťané vlastně vůbec znali správné vzdálenosti a velikosti planet od Slunce? Vždyť to dokáže spočítat až moderní astronomie.  

Egyptské obelisky však ještě skrývají další hádanky. Tou nejpodstatnější je velká hmotnost. Ty největší převyšují 200 i 300 tun, což pro zajímavost je cca stokrát víc, než váha průměrného kamene, ze kterého byla stavěna například Cheopsova pyramida. A přesto s nimi uměli staří Egypťané nějak manipulovat. Nejprve vylámat z lomu, pak ho dostat na místo učení a nakonec ještě postavit. Jak je to náročné poukazují moderní pokusy s jejich transportem. Například v roce 1999 zkusili američtí archeologové dopravit obelisk o váze „pouhých“ 25 tun. Potřebovali k tomu 150 lidí, kteří za den kámen posunuli jen o několik metrů. Kolik lidí by asi bylo potřeba k transportu desetkrát těžšího obelisku? Vztyčování obelisku se pak údajně dělo za pomocí písečného náspu, na který se sloup vytáhl. Museli to nějak ovládat jak nejen starověcí Egypťané, ale i starověcí Římané, kteří si je dokázali přivézt až do své vlasti.

Obelisk byl navíc popsán hieroglyfy či pokryt nejrůznějšími reliéfy. Snad právě proto se během novověku mnohé z nich zalíbili nejrůznějším mocným světa, kteří si je nechali převést do své země. Ovšem až v novověku, kdy už byla technologie jeřábů a dalších pomocných strojů. Jak tento problém řešili staří Egypťané a Římané?

V Egyptě se nalézají tři hlavní lokality, kde se obelisky stavěly. Zde bych chtěl vytvořit jejich přehled.

Heliopoilis

Faraón Senurset I. o kterém jsem se zmínil v předešlém odstavci, kromě obelisku založil ještě jednu významnou stavbu. Kolem roku 1950 před naším letopočtem založil chrám v Karnaku poblíž Luxoru. Postupem času (tedy během následných 1500 let) se z něj stal největší chrámový komplex v Egyptě. Na jeho stavbě se podílela i většina faraónů, z nichž někteří zde nechali vystavět i famosní žulové obelisky.

1)     Učinila tak například královna 18. dynastie Hatšepsut, která zde v 15. století před naším letopočtem nechala vztyčit hned dva obelisky. Ten, který dosud stojí má výšku 28,6 metrů a hmotnost 343 tun. Jeho pyramidiony byly zhotoveny z elektra, což je slitina zlata a stříbra.

2)     Obelisk zde nechal vystavět i její otec Thutmose I. Ten je necelých 20 metrů vysoký a váží 143 tun.

3)     Z chrámu v Karnaku pochází i slavný lateránský obelisk. Který dnes stojí v blízkosti lateránské baziliky v Římě. Ten je pravděpodobně vůbec největším obeliskem. Nechal ho zbudovat faraón Thutmose III. Měří 32 metrů a váží 455 tun. Jeho stěhování a vztyčení se účastnilo cca 1000 mužů, 140 koní a 47 jeřábů.

4)     Thutmose III. tu nechal zbudovat ještě jeden obelisk vysoký původně 30 metrů. Ten je však dnes k vidění v Istambulu. Bohužel jeho spodní část byla poškozena a tak dnes měří jen asi 19 metrů.

Obelisky svojí mystikou však přitahují i dnes. Říká se, že symbolizují nadvládu. A dokonce je lze nalézt i v symbolice zednářské. A tak je dnes můžeme spatřit v mnoha významných místech. Jak jsem se zmínil, z Egypta byl obelisk dovezen například do Říma, do Londýna, do Paříže nebo do New Yorku.

V dalších místech můžeme zas nalézt novodobé obelisky. Za všechny takové jmenujme například Washington D.C. a nebo i pražské Hradčany (viz můj článek Praha mystická). Prakticky všude tam, kde se dnes rozhoduje o něčem důležitém, lze nalézt nějaký obelisku podobný monument. A tak se ptám, zda se jedná jen a pouze symbol a nebo zde hraje i nějaký význam konkrétní tvar předmětu? Zkrátka a dobře obelisky pořád v sobě drží spousta záhad a tajemství.  

Zdroje:

Wikipedie

http://www.litosonline.com/en/articles/en/84/obelisk-hatshepsut

http://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/karnak-monumentalni-slava-egypta.php

http://www.egyptartsite.com/karbelisk.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Benben

použité fotografie: wikipedie, Libor Čermák

Související články:

Záhady Menkaureovy pyramidy

Největší úspěchy české egyptologie

Záhady faraóna Rachefa

Záhady pyramid v Dahshuru

Egyptské symboly z hlediska archeoastronautiky

Záhady egyptských pyramid v Gize

Záhady faroského majáku

Svět plný pyramid

Rubrika: archeoastronautika