Co když byl Bosporský průliv vytvořen uměle?

Když jsem se dozvěděl, že Černé moře není tak staré jako jiná moře, nejprve jsem tomu nevěřil. Podle těchto studií mělo vzniknout jen před pouhými 8 tisíci lety. A právě tehdy došlo i k prolomení Bosporu.

Bosporský průlivwikipedie

Když jsem se o této teorii dozvěděl poprvé, doslova jsem otevřel pusu. Jenomže se od té doby s ní setkávám stále častěji. A to třeba i na wikipedii nebo v populárně vědeckých televizních pořadech. Tak na tom zřejmě asi něco bude. Takže, jak to tedy se vznikem současného Černého moře je?

V dobách dřívějších a hlavně během poslední doby ledové se v prostoru mezi dnešním Tureckem, Bulharskem, Ukrajinou a Kavkazem údajně vyskytovala obří proláklina, na jejímž dnu se nalézalo poměrně velké sladkovodní jezero. Jeho hladina byla minimálně o 170 metrů níž, než dnešní moře. I když vezmeme potaz, že v době glaciálu byly celkové hladiny moří skutečně o nějakých cca 120 metrů níž, než dnes, pořád je to ještě proláklina hlubší než 50 metrů. Jak se doba ledová blížila ke svému závěru a místo ní nastupovala současná doba meziledová, nastalo mohutné tání ledovců. A to takové, že to způsobilo vzestup mořské hladiny. A to pravděpodobně dokonce na víc než dnešní úroveň. V tu chvíli došlo údajně k protržení Bosporu a všechna nadbytečná voda natekla právě do té prolákliny. A tak vzniklo dnešní Černé moře. Dokonce už i prý byly objeveny zbytky prastarých obydlí na jeho dně. A nedávno jsem viděl televizní dokument, kde vědci z nánosů na dně Bosporu potvrdili, že tato lokalita byla skutečně zalita až v této době.

Dobře, nejspíš to tak asi skutečně bylo, když to říkají vědci. Ale i tak to ve mne vzbuzuje řadu otázek.

Například šířka současné pevniny mezi Černým a Marmarským mořem měří asi 26 kilometrů. A tak se ptám, jak je možné, že ani šestadvacetikilometrová hráz nedokáže odolat náporu moře, když například i současným největším mistrům ve stavění protimořských hrází, tedy Holanďanům stačí jejich šířka podstatně menší.

Za druhé. Bospor mi ne

připomíná žádný jiný průliv jinde ve světě. Ve svojí podstatě vypadá jen jako větší řeka. Díky menším zákrutám je dlouhý cca 29 kilometrů a jeho šířka se pohybuje v rozmezí 700 metrů do 4000 metrů. Dnes ho většinu obklopuje turecké město Istanbul. A z Evropy do Asie se tu dá dostat dokonce po dvou mostech.  Bospor tak svým tvarem připomíná spíše klasické průplavy než průlivy. Porovnejme například Suezský průplav, jenž je dlouhý 163 km (více než pětkrát) a šířka cca 0,5 kilometru) a nebo Panamský (délka 82 kilometrů x šířka 150 x 305 metrů.

Za třetí. Bosporská úžina vede právě nekratší možnou spojnicí mezi Černým a Marmarským mořem. Není to podezřelé?

Za čtvrté. Díky své šířce není Bospor téměř na první pohled vidět ani z vesmíru. A tak se odtud pevninský most oddělující Černé moře od Marmarského zhruba mezi dnešními městy Silivri a Izmitem jeví jako souvislá pevninská šíje.

Za páté. Bospor odděluje Evropu od Asie. Ač jsem se snažil hledat na internetu sebevíc, nepodařilo se mi dokonce objevit ani žádný geologický zlom, který by vedl právě Bosporskou úžinou. Proč tedy tento mořský průliv vede zrovna tam, kudy vede?

Za šesté. Ve střídání dob ledových a meziledových v posledních půl milionu let se vystřídalo celkem pět koloběhů. A některé z dob meziledových byly dokonce i o něco teplejší, než ta současná. Jak to, že jak Bospor, tak celé Černé moře tedy vzniklo až teď?

Jak to, že Bosporská úžina vznikla právě tam, kde vznikla? A také, jak vznikla? A proč vznikla až právě teď? Když se nad těmito otázkami zamyslím, přichází mi na mysl jedna zvláštní hypotéza. Jestliže se tato úžina podobá spíše moderním průplavům, než klasickým průlivům vytvořených matičkou přírodou, co když i Bospor byl tehdy prokopán uměle? Zkusme si představit následující situaci. Pokojně si žijeme na naší planetě a najednou náhlá změna podnebí. Oteplí se a stoupne hladina moře. Tím se zaplaví přímořské oblasti, kde bují nejvyspělejší civilizace své doby. K takové situaci pravděpodobně skutečně došlo, neboť o podobných situacích vyprávějí pověsti nejrůznějších kultur po celém světě (viz Mají pověsti o potopách reálný základ?) Zprávy o obrovských povodních, jako například té, před kterou se zachránil biblický Noe, se dochovaly i z mytologií mnoha dalších národů. A lidé nebo ten, kdo tu tehdy vládl, se s tím samozřejmě smířit nechtěli. A tak řeší, co s tím udělat. Najednou si všimnou, že tu mají obří proláklinu, kam by šlo tu přebytečnou mořskou vodu odvést. Jedinou svízelí je cca šestadvacetikilometrový pás pevniny, který se musí nějakým způsobem prokopat a udělat v něm kanál. Pokud se to podaří, bude problém s přebytečnou vodou vyřešen. Voda nateče do prolákliny a přímořské oblasti budou zachráněny.

Navíc se domnívám, že Bospor původně mohl být i daleko užší! Do současné šířky ho pak mohla rozšířit až ona síla proudu vody, neboť podle počítačových modelů při napouštění Černého moře stoupala jeho hladina až o 12 až 15 centimetrů (pozor) denně! To musel být obrovský průtok, který samozřejmě musel překonat právě bosporskou úžinu a odnášet s sebou vše možné.

Otázkou však ještě je, kdo to byl, kdo mohl takovouto stavbu provést. Zda to mohlo být v silách těch primitivních lidí, o kterých se učíme ve školním dějepise. Nemohla tu ale na Zemi například v té době tady působit nějaká předešlá a dnešnímu světu obdobná civilizace, která tu působila před námi? A její zkázu vyvolala právě ona celosvětová povodeň způsobená táním ledovců na konci poslední doby ledové? Jak známo, tak právě z okolí Černého moře se zachovaly památky prastarých civilizací, o jejichž úžasných stavbách nám zůstává rozum stát. Za všechny připomeňme například turecké Göbekli Tepe, což je úžasná prehistorická kultura stará až 10 tisíc let (viz Slyšeli jste už o Göbekli Tepe?). Co když je tato lokalita pozůstatek oné nám předešlé civilizace? A je také jen náhoda, že právě v okolí Černého, Marmarského a Egejského moře vznikla později první vyspělejší evropská civilizace, a to antická?

A nebo snad za všechno můžou starověcí bohové, kteří ve skutečnosti byli příslušníci nám nadřazené civilizace (například nějaké té z vesmíru)? A je jen náhoda, že je to právě Marmarské moře, tedy okolí Istanbulu, které je i dnes známé tím, že zde dochází ke zvýšenému výskytu neidentifikovaných létajících objektů UFO i neidentifikovaných podmořských objektů USO? (viz  článek Jsou to návraty antických bohů?)

Možná si teď řeknete, co si to ten Čermák zase vymyslel. Jenomže já jsem člověk, který rád o všem přemýšlí. A tak mi tato bosporská fakta nějak stále dohromady nesedí. A tak se ptám, co když to přece jen mohlo být tak nějak, tak jak v tomto článku popisuji? Řada zde popsaných otázek by se touto hypotézou vysvětlila.

Zdroje použitých informací: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e

Použité obrázky: wikipedie, googlemapa.

 

Související články:

Tajuplný kód prastarých biblických měst

Jsou leylines obrazce otisky předchozích civilizací?

Byl už u nás nalezen fragment dřívějších civilizací?

Co můžou být nově objevené geoglyfy v Asii a Africe?

Byl už na Zemi ještě někdo před lidstvem?

Existují nějaké stopy po předešlých technických civilizacích?

Co když existovala v druhohorách civilizace?

Mají pověsti o potopách reálný základ?

Rubrika: archeoastronautika