Jsou to návraty antických bohů?

Podle archeoastronautické hypotézy nejsou starověká božstva nic jiného než pozorování činnosti nějaké vyspělé civilizace. A nejinak to bude i s bohy řeckými. Můžou být současná pozorování UFO jejich návraty?

Kdo zná staré řecké báje a pověsti, ví, že i zdejší božstva používala jakési létající stroje. A některé z nich možná i havarovaly. Jedna z nich se například vztahuje k bohyni Afroditě.  Na jihozápadním pobřeží Kypru se nalézá jedinečný skalní útvar, známý jako Afroditina skála. Mimochodem, je to nejnavštěvovanější historické místo na Kypru. A právě k této skále se váže legenda o zrození bohyně krásy a lásky - Afrodity. Dle staré antické báje se jednou stalo, že Uranův syn Kronos uřízl svému otci genitálie a odhodil je do moře. Ty oplodnily mořskou pěnu a z té se pak zrodila Afrodita. Na Kypr pak doplula v mušli ústřice. V této pověsti máme hned tři věci poukazující na to, že mohlo jít o nějaký technický prostředek. Za prvé ty genitálie odhozené do moře ve skutečnosti nemusí být nic jiného než prastarý popis havárie nějakého podlouhlého předmětu, který se zřítil do moře. Naše současná letadla a rakety snad vypadají jinak? Za druhé Afrodita pak doplula ke břehu v mušli. Zde se mi chtíc, nechtíc vybavuje souvislost se současným pozorováním létajících talířů. A za třetí. Dnes víme, že pokud nějakou chemikálii vylijeme do vody, vznikne pěna. Nemůže být pěna popisovaná v báji ve skutečnosti směsí vody a zbytku pohonného materiálu tohoto stroje?

Podle jiné staré řecké báje si prý Faethon, syn boha Slunce Helia, vynutil od svého otce, aby mu půjčil jeho sluneční vůz. Jeho otec samozřejmě nechtěl, protože věděl, jak je jeho řízení náročné. Například mu řekl toto: „Je tam plno nástrah a příšerných oblud. I kdyby se ti podařilo udržet směr a neuchýlil by ses ze správné cesty, musel bys jet přes rohy Býka, jež hrozivě trčí proti vozu, projížděl bys lukem Střelce a zuřivou tlamou Lva, jel bys přes Štíra, jenž svá hrozná klepeta stáčí v dlouhém oblouku, a jel bys přes Raka.“ (zdroj: https://sites.google.com/site/starovekebajeapovesti/faeethon). Mladý Faethon se nedal přemluvit, až s vozem skutečně vzlétl. Jenže let nezkušeného mladíka učinil své. Nejdříve letěl vysoko ke hvězdám a pak naopak sletěl velmi blízko k Zemi. Žárem tak spálil úrodné oblasti Arábie, Sahary a Núbie, které se tímto proměnily v poušť. Vše nakonec musel zachránit mocný Zeus, který ho srazil bleskem do hlubin, aby nedopadl na lidská obydlí. Podle pověsti dopadl zbytek této lodi do řeky Ariadnos. 

Co si o této báji máme myslet? Nemůže to být nějaká pravzpomínka starých Řeků na něco, co bychom dnes nazvali sestřelením nebo opět havárií UFO? Skeptik by řekl, že slunečním vozem je samozřejmě myšleno slunce. Jenomže je zde ještě jedna věc. Zcela určitě i staří Rekové věděli, že slunce se během své denní cesty po obloze přeci nesetkává se souhvězdími Býka, Střelce, Lva a Štíra. Slunce v každém souhvězdí přeci zůstává cca měsíc a nikoliv že jimi putuje v průběhu dne. A tak se domnívám, že v tomto případě tedy nejspíš půjde o něco jiného, než jen o slunce. Druhý aspekt této pověsti je v tom, že my dnes z vědeckých poznatků víme, že zmíněné pouštní oblasti (Arábie, Sahara i Núbie) bývaly dříve skutečně úrodné a plné vegetace. A v poušť se změnili až relativně nedávno. Ale odkud se to dozvěděli staří Řekové?

A je také jen náhoda, že i v moderní době tedy ve 20. a 21. století máme z oblasti tehdy ovládané Řeky, tedy území dnešního Řecka a Turecka četná svědectví o pozorování UFO, a to včetně jejich havárií? Například:

21. srpen 1915, Gallipoli, Turecko

Jedena z nejzvláštnějších událostí se odehrála 21. srpna 1915 v průběhu bitvy u Gallipoli u průlivu Dardanely. O události vypovědělo několik novozélandských vojáků, jak vidělo na obloze asi osm mraků ve tvaru bochníku, které se nijak ve větru neměnily a dokonce jejich let na něj vůbec nereagoval. Na rozdíl od běžných mraků působily, jako by byly o dost větší hustoty, než normální mraky. Jeden z nich se nacházel přímo na zemi. Jeho velikost svědkové odhadli cca na 240 x 60 x 65 metrů. Tímto místem však postupoval britský regiment, tzv. 4. norfolský pluk ve směru na kótu 60. Když však dorazil k mraku, tak je samozřejmě nezastavil a všichni pochodovali dál. Protože kdo by se bál mraku? Takto tam vpochodoval celý pluk o počtu cca 266 vojáků. Ale z něj už nevyšel! Jakmile v něm zmizel poslední voják, oblak začal pozvolna stoupat, a to až k ostatním mrakům. Tyto vojáky už nikdy nikdo neviděl, a oni tak zkrátka zapadli mezi ostatních 34 tisíc obětí této důležité bitvy první světové války.

Zdroj: Hausdorf H.: Záhady a fenomény, NS Svoboda, Praha 2012

 

Září 1946, Soluň, Řecko

V článku Skandinávské havárie UFO jsem se věnoval záhadnému úkazu „tajuplných raket“ neznámého původu, který se objevil ve Švédsku, a který vyvrcholil v létě 1946. Je jen náhoda, že ve stejném roce se něco obdobného objevilo i v Řecku, a to mezi Makedonií a Soluní? Tuto skutečnost dokonce osobně přiznal 5. září 1946 při rozhovoru v Londýně samotný tehdejší předseda řecké vlády M. Tsaldaris. Fenomén dokonce vyšetřoval jeden z předních řeckých vědců, profesor Paul Santorini. Ten došel k závěru, že v tomto případě se o žádné střely nejedná. Nakonec došlo k tomu, že vyšetřování těchto jevů zastavila přímo armáda, neboť se zřejmě jednalo o něco z oblasti vojenských tajemství.

Zdroj: Spencer J. Encyklopedie UFO, Etna, Praha, 1994

 

A nyní přejdu k údajným haváriím UFO Docházelo k nim nejen ve starých řeckých bájích, ale i v moderní době:

 

20. dubna 1959: Istambul a Marmara, Turecko

Velký počet svědků na různých místech Turecka pozoroval modrozelené světlo, které se pohybovalo obrovskou rychlostí. Když se zdálo, že se zřítí, zmizel směrem na západ nad Marmarské moře. Objekt zahlédl též pilot SAS. Meteorologové se domnívali, že jde o meteorit, jenomže ten by narozdíl od tohoto objektu letěl horizontálně.  Několik dní poté však vojenské námořnictvo prohledávalo pobřežní vody, protože podle svědectví rybářů prý zapadlo do moře, které pak zářilo.

Zdroj: Záhady na tureckém nebi,  Magazín 2000 č. 8, roč. 99

22. dubna 1959: Gonen, Turecko

Zhruba ve 21 hodin zde explodoval velmi jasný, asi 50 metrů dlouhý a 5 metrů široký objekt. Bylo při tom slyšet velký hukot a prý se i zachvěla země. V městě Tekirdagu u Marmarského moře exploze dokonce vyhnala lidi do ulic. Objekt se pak zřítil u Gönenu. podle vesničanů vznikl na místě dopadu kráter 40 – 50 metrů hluboký a asi kilometr široký. Oblast byla i uzavřena, kdy dokonce ani vesničané se nesměli vrátit do svých domovů.

Zdroj: Záhady na tureckém nebi,  Magazín 2000 č. 8, roč. 99

2. září 1990: Megasplatanos, Řecko

Podle místních vesničanů se k nim přiblížila skupina pěti nebo šesti neidentifikovatelných objektů. Jeden z nich se prý zřítil. Několika vesničanům se prý údajně několik úlomků podařilo nalézt.

Zdroj: Day M.:Aliens, Mimozemšťané setkání a nevysvětlitelným, Rebo, Praha 1998

http://www.cseti.org/crashes/086.htm

26. května 2002: ostrov Sivri, Turecko

Turecký rybář a několik málo dalších lidí u ostrova Sivri v Marmarském moři údajně spatřili purpurově zbarvený objekt, který se náhle zřítil do vody. Údajně se podařil natočit i videozáznam. Někteří ufologové však upozorňují, že nemuselo jít nutně o havárii, ale o plánovité přistání tzv. USO – neidentifikovatelných podmořských objektů

Zdroj: Viděno, natočeno, popsáno, Magazín 2000 záhad, č.15, roč. 2002, http://www.ufoinfo.com/roundup/v07/rnd0723.shtml

 

Souvislosti?

A tak se mi díky zdrojům, které popisuji pod každým odstavce podařilo nalézt i čtyři údajné havárie UFO i v této oblasti. Jako vždy se pokouším hledat nějaké souvislosti. A hned tu mám jednu zajímavou souvislost, která úžasným způsobem doplňuje mojí hypotézu o tom, že na údajné havárie UFO mají vliv měsíční fáze. (viz články: Ovlivňuje Měsíc havárie UFO?, Měsíc ovlivňuje i havárie doutníkových UFO a Jak ovlivňuje Měsíc havárie létajících talířů?). Proto pro srovnání opět přidávám tabulky s výše zmíněnými údajnými haváriemi, kde je srovnávám se stářím Měsíce:

případ	datum	Stáří měsíce
20. dubna 1959	Istambul a Marmara	12-13
22. dubna 1959	Gonen	14-15
2. září 1990	Megasplatanos	12-13
26. května 2002	Ostrov Sivri	14-15

 Když se na tuto tabulku zadívám, tak se ptám, zda je opět jen náhoda, že ke všem čtyřem údajným haváriím UFO došlo opět právě v době měsíčního úplňku?

A pak je tu ještě jedna zvláštnost. Z nějakých důvodů UFO přitahuje právě okolí Istambulu a Marmarského moře. Viz tři ze čtyř případů údajných havárií UFO, zmizení 4. norfolského pluku a mnoho dalších případů, jejichž popis by zabral mnoho. Můžou se tedy v pozorování těchto případů znovu nějak ozývat prastaří antičtí bohové? A je jen náhoda, že právě poblíž Marmarského moře se nalézá jedno z legendárních měst, popisovaných básníkem Homérem v Iliadě, a to starověká Trója? Záhad a souvislostí je tu víc než dost a nám nezbývá, než je nějak zkoumat. 

Související články a další studie údajných havárií UFO: Havárie UFO (UFO crashes)

Dále:

Kypr z pohledu záhad a archeoastronautiky

Kréta z hlediska záhad a archeoastronautiky

Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky

Rubrika: archeoastronautika