Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Magický Vyšehrad

Je to jedno z nejstarších míst staré Prahy. A podle bájí i legendární sídlo českých knížat. Ovšem magickým je i v současnosti. Zvu vás na malou procházku po této pražské památce.

Jako protipól Pražského hradu na pravém břehu řeky Vltavy tu stojí už odedávna. A téměř v každé historické době tu bylo něco postaveno nebo přestavěno. A tak není divu že tento druhý hrad v Praze k sobě váže řadu legend a pověstí. Právě tady měla bájná Kněžna Libuše věštit Praze slávu a právě odtud měl skočit do Vltavy bájný Šemík se svým pánem Horymírem, kterého tak zachránil od popravy.

Ovšem Vyšehrad je plný i řadou přízraků a strašidel, neboť legendy o nich se tu také zachovaly. Například strašidelná zjevení psů. Jeden z nich by měl například běhat od rotundy sv. Martina k rohu bašty. Další, s ohnivýma očima, se má objevovat v bývalém kanovnickém sídle a dokonce se tu má pohybovat i ohnivý pes bez hlavy, a to společně s pekelným kočárem taženým bezhlavými koňmi a řízeném bezhlavým kočím. Dalším oblíbeným vyšehradským strašidlem jsou přízraky žen. Například jedna ze zdejších bílých paní se má zjevovat u tzv.“ Myší díry“ z nitra skály.  A pak jsou tu i kostlivci, například v okolí rotundy sv. Martina. Abychom se dostali i k něčemu příjemnějšímu, tak uvnitř Vyšehradu je prý jeskyně, ve které jsou uloženy poklady. Například stříbrný kůň darovaný knížeti Nezamyslovi nebo Libušina zlatá žabka a zlatá kvočna s dvanácti zlatými vejci.

 

Vyšehradská skála byla osídlena už od nejstarších dob. Nalezeny tu byly archeologické nálezy z eneolitu, tedy z konce 4. a ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. A poté i z řivnáčské kultury kolem roku 2500 před naším letopočtem. Bylo zde tzv. výšinné hradiště. Zda byla vyšehradská skála osídlena i v 6. až 9. století našeho letopočtu, kdy se sem podle starých pověstí směřoval počátek české státnosti, o tom se vedou spory. Na jednu stranu tu máme ony pověsti o Krokovy, o Libuši, o Horymírovy a dalších, ovšem na druhou stranu si musíme přiznat, že z této doby odtud nepocházejí žádné archeologické nálezy které by potvrzovaly jakoukoliv kulturní činnost v této době.

V moderní době jsou první počátky osídlení datovány do 10. století, tedy do doby knížat Bořivoje, sv, Václava a Boleslava. Už tehdy tu stávalo několik staveb, z nichž se nic do současnosti nedochovalo. Byly zde například nalezeny základy předrománské církevní stavby křížového půdorysu. Ta se měla nalézat v místě pozdější románské baziliky sv. Vavřince, ze které se už také zachovaly už jen zbytky. Dále tu byl kostel sv. Klimenta a rotunda sv. Jana Evangelisty. Ani ty se nezachovaly. A tak nejstarší dochovanou stavbou na Vyšehradě je rotunda sv. Martina vystavěná za vlády krále Vratislava II v 2. polovině 11. století. Ta je současně i nejstarší pražskou dochovanou rotundou. Ovšem i ta několikrát unikla nepříznivému osudu, kdy hrozilo, že bude zbourána. Naštěstí se tak nestalo, ale i tak některé její prvky jsou již jen pseudorománské.   

Vratislav II tu založil nejen rotundu sv. Martina. Ale i nejstarší kamenný most v Praze (který se nedochoval) a také kapitulní chrám sv. Petra a Pavla. Stalo se tak mezi lety 1070-80 a vystavěna tu byla jako trojlodní bazilika v románském slohu. V roce 1249 byl chrám těžce poškozen požárem, po němž byl goticky obnovován, ale v roce 1369, za doby panování Karla IV. však došlo k náročné přestavbě, defakto k  výstavbě nového gotického chrámu. Tehdy se například vystavělo dnešní trojlodí s bočními kaplemi. Později se zde vystřídaly ještě přestavby renesanční (1576), barokní (1707-29), kdy se prováděla stavba podle projektu Jana Santiniho-Aichela. A naposled v letech 1885-1903, kdy mu byla Josefem Mockerem vtisknuta současná novogotická podoba. Samotnému chrámu sv. Petra a Pavla jsem věnoval samostatný blog s názvem Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Tam je nejen popsán, ale i vyfotografován.

V době Karla IV. se nejen přebudoval chrám sv. Petra a Pavla, ale vybudoval se tu i královský palác a též gotické opevnění s hranolovými věži. Většinu toho z Karlovy přestavby je bohužel možno spatřit už jen ve zbytkách. To je například i ona charakteristická hradní zřícenina nad současným Vyšehradským tunelem (vybudovaným v letech 1903-05), které se říká „Libušina lázeň“. S kněžnou Libuší nemá hrádek nic společného, je to totiž zbytek strážní bašty vybudované právě ve 14. století. Pokud ji chcete vidět i z jiného úhlu, navštivte můj článek „Inline výlet kolem Vltavy“, kde jsem ji fotografoval přímo z nábřeží.

Současné opevnění Vyšehradu, které zde můžeme spatřit spadá do období třicetileté války. Tehdy zde vznikla rozsáhlá pevnost pro tehdejší strategické účely, a to včetně několika bastionů. To vše dnes slouží hlavně jako vyhlídkové plošiny.

Tehdy tu vznikly i charakteristické vstupní brány, například Táborská brána.

Nebo Leopoldova brána.

Další významné místo českého národa bylo na Vyšehradě vybudováno v sedmdesátých letech 19. století. Ze starého vyšehradského hřbitůvku tu vzniklo národní pohřebiště, kam se od té doby začaly pohřbívat nejvýznamnější osobnosti české kultury, vědy a společenského života.  Byl zde vybudován na přelomu 80. a 90. let 19. století i Slavín, což je společná hrobka zasloužilých osobností národa. Ta byla vybudována podle návrhu Antonína Wiehla.

Je to velký výčet českých osobností, které jsou zde pochovány. Tak za všechny připomeňme například Karla Hynka Máchu, Boženu Němcovou, Karla Čapka, Vlastu Buriána, Miladu Horákovou, Antonína B. Svojsíka, Josefa Bicana a nebo Waldemara Matušku. A tak dále, a tak dále…

A ještě bych se zmínil o jedné zajímavé lokalitě vybudované v moderní době. Protože Vyšehrad je v současné době především místo určené k procházkám, je zde postavené velice umělecky vyvedené dětské hřiště, které zdobí vyřezávané postavy z českých dějin a pověstí.

A samozřejmě bych se chtěl zmínit o dalších místech, která zde na mne působí doslova magicky. Jednak je to labyrint z katedrály v Chartres, který je namalovaný před jednou z budov v sousedství Slavína. Bohužel, vždy když jsem tady, stojí zde zaparkovaná auta, a tak si ho nikdy nemůžu projít.

A pak tu jsou také vyšehradské menhiry. O jejich stáří i původu se dodnes vedou spory. První z nich, vysoký 115 cm, se nalézá u hradební zdi naproti vchodu do chrámu svatého Petra a Pavla. Je zhotoven z tmavé hlubinné vyvřeliny (syenitu, dioritu). Takovýto kámen se nejblíže nalézá v Posázaví, středním Povltaví a na Příbramsku. Otázkou je, proč sem byly přivezen až z takovéto dálky.

Další menhir se nalézá ve svahu u rotundy svatého Martina. Je vysoký 110 cm a zhotoven je z ortoruly, jež se nejblíže nalézá na Kutnohorsku. Opět se tu vyskytuje otázka, proč musel být přivezen z takové vzdálenosti (cca 60 km). Proč sem nebyl použit kámen z nějakého bližšího lomu?

Asi nejznámějším kamenem často považovaný též za menhir je tzv. Zardanův sloup nalézající se před vchodem do vyšehradského hřbitova.  Je to asi nejzáhadnější kámen, jenž se na Vyšehradě vyskytuje. Jsou to vlastně tři válcové kameny postavené do pyramidy. Tyto kameny mají nestejnou délku, 220, 160 a 150 cm. A dokonce mají i nestejnou šířku (162, 156 a 151 cm). Materiálem je granodiorit, jaký se těží v Posázaví v oblasti Kamenného Přívozu. O jeho původu se dokonce zachovala legenda, podle níž kdysi sv. Petr nakázal ďáblovi nosit kamení na stavbu vyšehradského kostela. Čert se však vsadil s vyšehradským knězem, že přinese sloup s římského svatopetrského chrámu, a to dřív, než on odslouží mši. Když se sloupem letěl, byl třikrát svržen sv. Petrem, aby se jeho cesta protáhla. Když přiletěl až do Prahy, poznal, že dorazil pozdě a mrštil s ním o Vyšehradskou skálu. To říká pověst. Jaký je však jeho pravý původ, těžko říci. Ale jak jste možná poznali z tohoto článku, nejrůznější stavby na Vyšehradě byly v průběhu věků mnohokrát bořeny a přestavovány, takže podle mne je pravděpodobné, že jde o materiál z nějaké dřívější stavby.

Další cca metrový menhir se nalézá v křoví, zhruba 60 metrů severně od Zardanova sloupu a dokonce kroniky popisují ještě pátý menhir, jež se měl vyskytovat na vyšehradském svahu směrem k podolské nemocnici. Když jsem si je vynášel na mapu, všiml jsem si, že první tři popisované kameny, ten u hradební zdi, Zardanův sloup a menhir u rotundy jsou umístěné přesně v přímce. Je to jen náhoda nebo se v této geometrické souvislosti nalézá i nějaký smysl těchto záhadných artefaktů? Když vezmeme v úvahu, že podolská nemocnice, tedy „Ústav pro péči o matku a dítě“, se nalézá na jih od Zardanova sloupu, napadá mne, zda s ním náhodou nebyly v přímce ony i dva posledně jmenované menhiry..  

A co závěrem? Asi to, že Vyšehrad se zapsal i do naší moderní historie. Naposledy, kdy se tak stalo, je datum 17. listopadu 1989. Právě přes Vyšehrad, totiž vedl studentský pochod z Albertova, který byl pak na Národní třídě brutálně potlačen složkami  veřejné bezpečnosti.  Pochod vedl přes vyšehradský hřbitov, kde se vydal ke hrobu Karla Hynka Máchy. Události z tohoto pátku pak odstartovaly tzv. „Sametovou revoluci“ která vedla k pádu totalitní moci v tehdejším Československu a znovunastolení demokracie.

A úplně na závěr ještě pár momentek:

A pár výhledů:

 

Zdroje a použitá literatura:

wikipedie

Staňková J., Šturma J., Voděna S. :Pražská architektura

http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mvysehrad/mvysehrad.htm

Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991  

 

Související články:

Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Poslední pohledy v životě sebevrahů

Inline výlet kolem Vltavy

Na inlajnech kolem Vltavy a Berounky

Praha mystická

Autor: Libor Čermák | neděle 11.11.2012 6:18 | karma článku: 35,47 | přečteno: 8767x
  • Další články autora

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

Po zázračném osvobození z indiánského zajetí se naši přátelé dostávají do srubu trapera Donalda, kde je jednak čeká odpočinek s idylkou, ale také se dozvědí jedno velké překvapení.

28.10.2023 v 7:46 | Karma: 8,54 | Přečteno: 152x | Poezie a próza

Libor Čermák

Zázračné vysvobození z indiánského zajetí

Cesta našich přátel za tajemnou čelenkou pokračuje přes Brazelovu farmu, kde si budou vyprávět staré indiánské legendy. Nakonec ale padnou do indiánského zajetí. Ale i zde najdou spojence, který jim spolu s Manitouem pomůže.

12.8.2023 v 7:50 | Karma: 7,58 | Přečteno: 231x | Poezie a próza

Libor Čermák

Indián v Roswellu

Naši čtyři přátelé Tom, Jack, Dan a indiánských hoch Tokakua se ukryli ve vesnici Apačů. Proč? Když byly u petroglyfů Tří řek, všimli si, že je pronásledují čtyři banditi ze strýcova gangu. Morgan, Hill, Smith a Dark.

17.6.2023 v 10:23 | Karma: 6,39 | Přečteno: 177x | Poezie a próza

Libor Čermák

Tajuplnosti indiánských souhvězdí

Ve scifi westernu "Putování za tajemnou čelenkou" teď naše bandity pronásledované hrdiny převede sám velký Manitou přes hory a dostanou se tak do apačské vesnice, kde mimo jiné budou rozjímat nad indiánském pojetí hvězdné oblohy.

29.4.2023 v 13:34 | Karma: 8,77 | Přečteno: 187x | Poezie a próza

Libor Čermák

U Petroglyfů Tří řek

Dnes vás hrdinové mého seriálu přivedou na málo známé posvátné místo severoamerických indiánů, které je jistě zajímavé i z hlediska záhad a archeoastronautiky. K Petroglyfům Tří řek v Novém Mexiku.

5.3.2023 v 7:47 | Karma: 9,88 | Přečteno: 202x | Poezie a próza
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Záchranka na maratonu ošetřila 52 běžců po kolapsu, do nemocnice museli čtyři

5. května 2024  13:30,  aktualizováno  17:53

Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili 52 běžců, vesměs po kolapsu. Informovali o...

V německém Magdeburgu strhl vichr skákací hrad i s dětmi do Labe

5. května 2024  17:45

V německém Magdeburgu v neděli poryv větru strhl do Labe skákací hrad, na kterém se bavilo několik...

Ruští úředníci utíkají z Ukrajiny, nedočkali se slíbené raketové kariéry

5. května 2024  17:34

Ruští úředníci, kteří v počátcích invaze odešli na výzvu Kremlu pracovat na okupovaná území na...

Absurdita blahobytu. Miliardy porcí jídla končí v koši, nejvíc plýtváme doma

5. května 2024

Premium Přestože existují potravinové banky, kam míří neprodané jídlo ze supermarketů a řada hotelů,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 2384
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1899x
Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám