Tajemství souhvězdí v památkách dávných civilizací

Už jste určitě slyšeli, že v pyramidách egyptské Gízy je ukryto zobrazení souhvězdí Orion. Ovšem jak se mi podařilo zjistit, podobné hvězdné obrazy se nalézají i v jiných památkách dávných kultur jinde na světě.

E g y p t   -   O r i o n

Mezi zájemci o záhady starého Egypta je už téměř notoricky známá věc, že tři hlavní pyramidy v Gíze, tedy Cheopsova , Chefrenova a Menkoureova jsou umístěna v postavení tří hvězd z Orionova pásu (viz Svět plný pyramid). Jejich postavení vůči řece Nil navíc odpovídá postavení Orionova pásu vůči Mléčné dráze. Souvislosti z Orionem a okolními souhvězdími odpovídají i další stavby čtvrt Abú Rawáš (Orion), Závijet el-Arján (Orion), Dahšúr (Hyády) a  Letopolis (Sírius). A co víc, řeka Nil vytvoří dokonalý obraz pásu Mléčné dráhy kolem souhvězdí Orionu. Otázkou je proč staří Egypťané měli potřebu zobrazovat takto hvězdy a souhvězdí, které viděli nad hlavou. Ale už méně se ví, že tito Egypťané nebyli jediní, kteří měli tuto potřebu. Některé další případy jsem našel na internetu a jiné jsem se dokonce se pokusil nalézt sám. Tak tedy vítejte na procházce po starých ( a to nejen) pozemních zobrazení našich souhvězdí. 

A n g o r   V a t   -   D r a k

V časopise Enigma č 9, z roku 2009 jsem nalezl článek „Jsou prastaré stavby zrcadlem hvězdné oblohy?“. Tam byla zmínka o tom, že podobná situace jako v Egyptě se vyskytuje i mezi starými chrámy v okolí kambodžské svatyně Angkor Vat. Tato prastará svatyně má pro tuto zemi mimořádný význam, neboť se dostala i na její vlajku. Postavili ji Khmerové ve 12. století. Původně to byl hinduistický chrám a později se stal buddhistickým. Měří 187 x 215 metrů. Je postaven převážně z pískovce a jeho dominantu tvoří devět kónických věží. Mimochodem, když má něco kónický tvar, velice mi to připomíná tvar aerodinamický, jako například věci, o kterých se zmiňuji v  článku „K čemu sloužily záhadné zlaté klobouky?“. Tedy něco, co mi připadá jako projev kargo kultu, kdy se dávní pozorovatelé setkali s něčím, co zmíněný tvar potřebuje ke svému pohybu vzduchem jako třeba letadla nebo rakety. Takže z trochou fantazie tak tyto věže vypadají jako devět raket připravených k odstartování. Jenomže ve své oblasti to není takový chrám zdaleka jediný. V okolí Agkor Vatu se nalézají i další podobné, které pokud si vyneseme na mapu, zjistíme, že jejich poloha se nápadně podobá souhvězdí Draka a kde právě Angor Vat tvoří jeho hlavu.

Zhruba kilometr na severozápad se nalézá chrám Baksei Chamkrong, zasvěcený bohu Šivovi, jenž pochází z roku 968 n.l. Další hvězdu, epsilon Dra, tvoří chrám Banteay Thom, který se již bohužel nalézá v polorozpadlém stavu. Hvězdu „Chí Dra“ znázorňuje další chrám, a to Preah Khan postavený rovněž ve 12. století. My ale půjdeme dál ke hvězdě „zeta Dra“, kterou znázorňuje další z chrámů – Ta Keo. Hvězda „éta Dra“ pak náleží chrámu Ta Prohm a hvězdě „théta Dra“ pak další mohutný chrám z konce 12. století. Má opět kónické věže, a v současné době je bohužel též v chátrajícím stavu. Jmenuje se Banteay Kdei. Ale to už se dostáváme ke hvězdě „jota Dra“ a jí odpovídajícímu chrámu Srah Srang. Naše putování po hvězdách souhvězdí Draka zakončíme u Thubana, nejjasnější hvězdě tohoto souhvězdí, jež díky precesi zemské osy bývala před 4000 lety polárkou. Tak této hvězdě odpovídá chrám East Mebon z 10. století, jehož opět zdobí pět kónických věží. Zvláštní je ještě jedna věc. Postavení jednotlivých chrámů neodpovídá postavení hvězd v současné době, ale tak jak vypadal zhruba před 12,5 tisíci lety. Znamená to snad, že tyto zmíněné chrámy byly postaveny na místech daleko starších staveb? Ještě se zmíním o jedné zajímavosti: Poblíž Angor Vatu se nalézá ještě jedno významné místo, a to chrám Bayon u města Angkor Thomu.

Další mohutný chrám s kónickými věžemi, jenž byl postaven na přelomu 12.-13. století. Je až z podivem, že nezapadá do žádné hvězdy ze souhvězdí Draka. On nezapadá do hvězdy, ale do něčeho jiného. V odpovídajících místech na hvězdné obloze se totiž nalézá pól ekliptiky. Znamená to tedy snad o výtečných astronomických znalostech našich dávných předků? (zdroje: kromě výše zmíněného článku i wikipedie a odkaz:  http://www.earthportals.com/Portal_Messenger/draco.html

T i k a l   –   P l e j á d y

Ve výše zmíněném článku v časopisu Enigma je zmínka i o tom, že nejen staří Egypťané a Khmerové stavěli své chrámy po vzoru hvězdné oblohy. Stejného principu se drželi například i Mayové ve střední Americe. A tak jsem se pustil ve vyhledávání na internetu a pokud jsem to nenašel, zkusil jsem souhvězdí v mayských stavbách nalézt sám. Na internetu jsem našel dva případy. V prvním případě je pyramidové město Tikal v Guatemale. Založen byl v 6. století před naším letopočtem. Jak ukazuje webová stránka  http://www.thehiddenrecords.com/tikal.htm , jsou chrámy v Tikalu uspořádány do tvaru otevřené hvězdokupy „Plejády“ v souhvězdí Býka.

U x m a l   –   O r i o n

Na internetu jsem také narazil na tento obrázek (http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTXEY2U-oSoymlAhaDIAGpS81iCKIvAd-KmYC3aWPDjEZzvt5-lXQ ), který se snaží dokázat, že chrámy v dalším mayském městě – v Uxmalu“, založeného kolem roku 500 n.l. na mexickém poloostrově Yukatan, jsou umístěny obdobně jako v Egyptě do tvaru souhvězdí Orion. Pokud se podívám na plánek Uxmalu, mám velice podobný pocit.   

C h c h é n   I t z á   –   O r e l

Asi nejznámějším mayským pyramidovým městem je Chichén Itzá. Nejvýznamnější zdejší pyramidou je Kukulkanova pyramida, nazývaná El Castilo, známá úžasným divadlem světla a stínů, (viz článek „Hry světel a stínů jako důkaz dokonalosti dávné architektury“), které můžeme spatřit o rovnodennostech. Ovšem já sem se pokusil najít plánek tohoto pyramidového města a schválně jsem se zkusil zamyslet, zda mi nepřipomíná nějaké souhvězdí. A její jihozápadní část se mi docela jeví podobná souhvězdí Orla. Viz plánek.

C o b a   –   H y á d y

Zajímavější se mi v tomto ohledu jeví jiné mayské město na Yukatanu. Tím je Coba, jejíž půdorysné uspořádání zdejších chrámů mi připadá velice podobné hvězdokupě Hyády v Býku. Viz plánek.

E l   M i r a d o r   –   V o z k a

Čtvrté mayské město, které dnes navštívíme, je El Mirador v Guatemale. Založeno bylo kolem 3. století před naším letopočtem. Spodní část tohoto prastarého pyramidového města se nazývá El Tigre. Když jsem si na internetu nalezl plánek a podíval se na polohu těch největších staveb, začalo mi připadat, že tyto chrámy jsou velice podobné postavení hvězd v souhvězdí Vozka, a to včetně otevřené hvězdokupy M37. Dokonce i ta pyramida, která je zde nejvyšší, odpovídá nejjasnější hvězdě tohoto souhvězdí – hvězdě Capella.     

 M o n t e v e c c h i  -   O r i o n

A nyní navštívíme v pořadí již čtvrtý kontinent, kde se vyskytuje toto zobrazení souhvězdí. A to Evropu. Na severu Itálie, jak jsem psal v článku Svět plný pyramid byly u městu Montevecchi nedávno objeveny za pomoci satelitních fotografií tři pyramidy, z nichž nejvyšší je 150 m vysoká. I zde jsou ony pyramidy poskládané do podobné formace, jako je pás Orionu v Gíze.(http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1184)

M a r ť a n s k á   C y d o n i a   –   O r i o n

Nyní se přesuňme do tolikrát diskutované marťanské oblasti Cydonia, o níž se i přes nejnovější snímky stále vedou spory, zda se náhodou nemůže jednat o dílo někoho inteligentního. Už jste jistě slyšeli o slavné tváři. Já jsem se o ní zmínil ve svém článku „Hry světel a stínů jako důkaz dokonalosti dávné architektury“, kde oblíbenou skeptickou hypotézu, „hru světel a stínů“, dávám naopak do souvislosti s hypotézou o umělém původu. Druhým velice zajímavým objektem v této oblasti je pětiboká pyramida D & M, jejíž vrchol se nalézá na specifickém stupni severní šířky Marsu, ze kterého lze vyčíst dvě známé matematické konstanty, tedy číslo „pí“ a číslo „e“, o čemž se podrobněji zmiňuji ve svém článku „Věděli naši dávní předkové, že Země je kulatá?“. Je jen náhoda, že mezi těmito dvěma objekty se nalézá další skála, která polohu těchto dvou objektů dokreslí opět do pásu Oriona? A je také jen náhoda, že jižně od tohoto marťanského pásu Orionu se nalézá další skupina trojúhelníkových skal, jejichž poloha odpovídá poloze mlhovin v Orionu, tedy M42 a okolním? A také to, že další zajímavá část Cydónie, tzv. „City“, zas odpovídá svojí polohou mlhovině M78?

M a r ť a n s k á   C y d o n i a   –   P l e j á d y

A u Marťanské Cydónie, ještě jednou zůstaneme a tentokrát se zaměříme na ono již zmíněné „City“, které se nalézá nedaleko na západ od oněch třech objektů, které vytváří onen Orionův pás. Při pátrání po souhvězdích ukrytých v mayských chrámových městech, jsem narazil i na odkaz, ve kterým se autoři zabývali tím, že poloha objektů v tomto marťanském „City“ odpovídá opět hvězdokupě Plejády v souhvězdí býka, obdobně, jako je to v mayském městě Tikal. Více informací o této souvislosti je v odkazu http://www.thehiddenrecords.com/mars.htm. Je to opět jen náhoda a hříčka přírody?  

Č e c h y   –   O r i o n

Na závěr si nechám jedno vyobrazení souhvězdí Orionu, které se mi podařilo objevit na území středních a severních Čech. Mezi Kladnem a Kralupy nad Vltavou jsou tři prastaré hradiště postaveny obdobně jako pás Orionu: Rusavka (pozdněkeltské hradiště), Budeč (středisko Přemyslovců v 9. -10. století) a Stehelčeves (výšinné hradiště z eneolitu). Když si pak vyneseme Říp (mýtická hora jak starých Čechů, tak Keltů), keltské hradiště u Stradonic na Lounsku, keltské oppidum Závist (nejvýznamnější keltské oppidum v Čechách), dále Svatý Jan pod Skalou (největší travertinová jeskyně ve střední Evropě užívaná už 10 tis. let) a hradiště z eneolitu na Malé Babce u Řevnice. A vedle toho tvar toku řeky Vltavy. Nepřipomíná výsledný obrazec tak trochu souhvězdí Orion v poloze vůči Mléčné dráze?

Tak zde jsem představil jedenáct případů, kdy naši předkové vystavěli svá sídla podle souhvězdí, které vidíme v noci na obloze. Jaký je závěr? Proč to ti lidé tenkrát stavěli? Možností je několik. Buď cítili mimořádnou sounáležitost s hvězdnou oblohou, protože hvězdné nebe dokáže uchvátit nejednoho člověka. A nebo to opět byl projev onoho kargo kultu, kdy se tak lidé snažili přilákat své bohy, kteří jak známo přiletěli odněkud z nebes. A čím by je lépe přilákali, než zobrazením toho, co je k vidění právě v noci na obloze a odkud ti bohové z největší pravděpodobností i přišli?

Zdroje: Woff P.: článek „Jsou prastaré stavby zrcadlem hvězdné oblohy?, Enigma č. 9, roč. 2009, RF HOBBY, Praha

Wikipedie, zdroje uvedené v článcích

Foto a obrázky: wikipedie, www.google.com/maps,

Související články:

Rubriky:  archeoastronautika, Vesmír a život v něm

Že by marťanská Nazca?

Nalézají se na Marsu i další záhadné artefakty?