Než se jí začnu věnovat podrobněji, musím nejdřív v krátkosti shrnout moje předešlé hypotézy. Protože bez toho byste tuto moji hypotézu jen asi těžko pochopili. Tak dle mých hypotéz může být vesmír mnohorozměrný. Je možné dokonce spočítat, kolik částí by mělo takové vícerozměrné těleso. Například krychle: viz Existují i jiné světy či vesmíry?. Nebo jehlan: viz Nekonečnorozměrný prostor?. Možností „více než tří geometrických rozměrů“ se už mnohokrát zabývali i přední vědci. Například podle Alberta Einsteina je takový časoprostor i zakřivený, což není nic jiného než gravitace. Já jsem se na základě tohoto zabýval takovou myšlenkou, že paralelní vesmíry můžou být navzájem svoje kopie. Že pokud by vedle našeho vesmíru existovaly nějaké paralelní vesmíry, tak by se to zakřivení přeci mělo nějakým způsobem protlačit i do nich. Obdobně, jako když vyryjete čáru do sešitu, tak ta čára se protlačí na několik dalších listů. A díky hmotě, která by se v těchto časoprostorových prohlubních „usazovala“, by vznikala kopie sousedního vesmíru.

Když se však nad tím zamýšlím, docházím k závěru, že je však těžko představitelné, že by se tyto tělesa v těch paralelních vesmírech kopírovala do nekonečna a že by tak vznikalo něco ve stylu nekonečného čtyřrozměrného válce. I když vyryjete onu čáru do sešitu, tak po několika listech bude slabší a slabší, až nakonec zmizí úplně. A proč by to tak nějak nemohlo být i vtom  multirozměrném vesmíru? Vždyť, co je nejčastější těleso ve vesmíru? No přeci koule či mírně zploštělý elipsoid. Do takového to tělesa se všechny větší vesmírné objekty od přírody automaticky či přirozeně formují. Proč by nějaký takový obdobný zákon nemohl fungovat i pro tělesa v onom možném 4D vesmíru? A proč by se tak nemohly tato tělesa skládající se z oněch „kopii těles“ zformovat do tvaru 4D koule? Když by ty prohlubně byly pořád menší a menší, mohlo by to přeci docela dobře napodobit řezy koulí po rovnoběžkách, pokud se přibližujeme k severnímu či jižnímu pólu.

Tím by vzniklo těleso, které bychom mohli pojmenovat třeba „hyperplaneta“ či „hyperhvězda“. Teď si představme, že by toto těleso mělo zase nějakou svojí „hypergravitaci“ a tudíž by vzniklo další zakřivení směrem někam do potencionálního pátého geometrického rozměru. Tím by se vše znova opakovalo, a tak pořád do nekonečna.

Že by už moc přitažené za vlasy? To už nechám posoudit každého. Toť má hypotéza „hyperplanet“ či „hyperhvězd“. Společně s dalšími hypotézami z rubriky multidimenzionální prostor ji předkládám veřejnosti, ať si ji, obrazně řečeno, zváží, a určí zda bude shledána lehkou těžkou nebo těžkou.

Obrázek použit z wikipedie