Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

17. 08. 2017 5:53:13
V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

Koho toto může napadnout? Vždyť první pokusný jaderný výbuch se odehrál 16. července 1945 na White Sands v Novém Mexiku. A jeho použití jako zbraně pak v srpnu téhož roku v Japonsku. Ale že by něco takového proběhlo už o staletí či tisíciletí dřív? Kdo to kdy slyšel? Co pak v takovýchto dávných dobách mohl mít někdo už takovouto technologii?

Budete se divit, ale mít ji mohl. Nebyl to ale určitě někdo, kdo by byl součástí naší, tehdy ještě primitivní pozemské civilizace. A kdo to tedy byl? Jak známo z nejrůznějších náboženských spisů a mytologických legend, tak na naší planetě po celá tisíciletí už někdo využívá nejrůznější vyspělou technologii. Dávní lidé jim říkali "bohové". A tak se k nim i modlili. Neuměli si totiž představit, že by nějaká jiná společnost mohla být na vyšší civilizační úrovni než oni. S tím mají koneckonců některé kultury problém i dnes. A jak pak takovým kulturám vysvětlit to, že tak vyspělá technologie může existovat? Vždyť oni kolikrát odmítají i sebemenší tušení i o tom, že někde ve vesmíru může existovat planeta podobná Zemi s mimozemskou civilizací. A právě odtamtud tito jejich dávní "bohové" zřejmě přišli. A tak se v nejrůznějších legendách dochovaly zprávy nejen o bozích sestupujících z oblohy, ale i o výbuších "jasnějších než tisíc sluncí". A kromě toho existují i podivné archeologické nálezy. Pojďme se tedy tím vším projít.

Civilizace Hindu.

"Jedna rána, která v sobě nesla sílu a moc celého vesmíru. Skrývala v sobě svítící sloup kouře a ohně a zářila víc než tisíc sluncí na obloze. Svislý výbuch se svými vlajícími oblaky se po zásahu rozprostíral jako slunečník. Byla to neznámá pomsta, železný blesk, obrovský posel smrti, který je obrátil na prach. Mrtvoly byly tak spálené, že nebylo možné je rozeznat. Keramika se rozlila a ptáci ochlupení. Po zásahu bylo všechno napadené. Lidé ztráceli vlsay a nechty a bojovníci se darmo stavěli vody, posel smrti si stejně po čase vzal jejich životy" (zdroj: http://zahadyajevy.blogspot.cz/2013/05/atomova-bomba-neni-zadna-novinka.html , http://romanbaros.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=568094). Toto není líčení přeživších v Hirošimě, v Nagasaki či v Černobylu. Toto je výňatek z indického eposu Mahabharata, který vznikl ve čtvrtém století před naším letopočtem. Kdy? Ještě jednou, ve 4. století před Kristem. Největší sranda je ale to, že v Indii jsou místa s rozvalinami, jejichž města zanikla neznámým či podivným způsobem někdy kolem roku 1900 před naším letopočtem. Je to Mohendžodáro a Harappa. A aby tomu nebylo málo, tak v kostrách zdejších lidí byla nalezena 50 x vyší radioaktivita, než je obvyklé (http://extrastory.cz/nuklearni-vybuchy-udajne-smetly-nekolik-prehistorickych-civilizaci-na-nasi-planete.html)

Sodoma a Gomora

V 19. kapitole knihy Genesis se píše o zkáze Sodomy a Gomory. A toto:

"Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo. Tak podvrátil ta města i celý okrsek a zničil všechny obyvatele měst, i co rostlo na rolích. Lotova žena šla vzadu, ohlédla se a proměnila se v solný sloup. Za časného jitra se Abraham vrátil k místu, kde stál před Hospodinem. Vyhlížel směrem k Sodomě a Gomoře a spatřil, jak po celé krajině toho okrsku vystupuje ze země dým jako dým z hutě. Ale Bůh, když vyhlazoval města toho okrsku, pamatoval na Abrahama: poslal Lota pryč ze středu zkázy, když vyvracel města, v nichž se Lot usadil. Lot pak vystoupil ze Sóaru a usadil se se svými dvěma dcerami na hoře, protože se bál usadit se v Sóaru. Usadil se s oběma dcerami v jeskyni."

I toto mnozí archeoastronautičtí badatelé přirovnávají k možnému dávnověkému atomovému výbuchu.

Nový Zéland

Kmen Maorů na Novém Zélandu má báji, jak před dávnými časy byl ohrožen nepřátelskými válečníky. A tak prosil o pomoc boha Rongamaie. Ten se objevil v záři jako slunce. Rozryl zemi, na níž zahalily výhled oblaky prachu. Následoval hluk jako hrom a nakonec šumění jako z mušle.

zdroj: Dopatka U.: Velká Encyklopedie Ericha von Dänikena, Vašut, Praha, 1999

Oklo (Gabon)

Velice zvláštní a ojedinělý přírodní úkaz se nalézá v Gabonu. Říká se mu "přírodní jaderný reaktor". To proto, že vědci nemají žádné jiné vysvětlení jevu, který ze všeho nejvíc připomíná úložiště vyhořelého paliva, které sa nalézá v oblasti zdejších nalezišť uranu. Nejzajímavější je ovšem jeho stáří. Je přibližně dvě miliardy let starý. Já se ptám, zda je to skutečně přírodního původu? Anebo tady tenkrát působila nějaká dávnověká civilizace?

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_jadern%C3%BD_reaktor

Oko Sahary?

Závěrem jsem si nechal jště jednu velice podivnou geologickou strukturu, která též nemá obdobu nikde na světě. Byla objevena až díky satelitům. Jmenuje se "Oko Sahary neboli Rišat. Je to soustava soustředných kruhů o průměru 40 - 50 kilometrů. Nalézá se v Mauretánii, zhruba 100 km od hranic ze Západní Sahariou. Když jste tam na zemi, jako vůbec nic vám to nepříjde. Ale když se díváte z vesmíru, tak už tuto obří strukturu spatříte. Jak vznikla? Vědci ji považují za tzv. geologický dóm. Ale jak to ve skutečnosti bylo, o tom se stále vedou spory. A nic přesně se o jejím původu neví. Mohla snad někdy v dávnověku vzniknouit i uměle?

http://www.zahadyazajimavosti.cz/historie/712-atlantida-v-africe

Záhadné podzemní prostory?

Atomové výbuchy v dávnověku? Když se tak nad tím zamyšlým, po celém světě také nalézáme i záhadné podzemní prostory, jejichž význam dosud neznáme. Podrobně jsem se jimi zabýval v článku "Záhada tajuplných prehistorických podzemních prostorů.". A jak pak se dnes chráníme my před případnou atomovou válkou? Stavíme podzemní bunkry. Co když už o těchto věcech měli lidé nějaké povědomí v oněch dávných dobách? A tak vznikly vznikly ony destítky takovýchto záhadných staveb. Nevím jak vám, ale mne to do sebe zapadá.

Související články:

Záhada tajuplných prehistorických podzemních prostorů.

Pradávné vzpomínky na science fiction války

Mohly znát starověké civilizace moderní palné zbraně?

Co když můžou za vymírání druhů nám předešlé civilizace?

rubrika archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | čtvrtek 17.8.2017 5:53 | karma článku: 24.74 | přečteno: 1163x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 29.91 | Přečteno: 620 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 340 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 687 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 564 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.53 | Přečteno: 368 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.55 | Přečteno: 181 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 258 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 129 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 220 |
Počet článků 1702 Celková karma 23.05 Průměrná čtenost 1747

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.