Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaká by mohla být technologie staveb, a to nejen tunelů, v budoucnosti?

25. 03. 2017 6:13:13
K této úvaze mne přiměly legendy o údajných prastarých tunelech, které prý v podzemí spojují kontinenty po celé planetě. Jsou to sice jen pověsti, ale na inspiraci k možným technologiím budoucnosti to snad stojí

Polský fyzik, profesor Dr. Jan Paják, kdysi zaznamenal příběh jistého muže jménem Vincent. Vlastně mu u to vyprávěl ještě v době jeho gymnasijních studií. Údajně se to mělo stát mnohem dříve, když i dotyčný můž byl ještě chlapcem.

Jednou se jeho otec rozhodl, že se mu vydá cosi ukázat. A tak vyšli spolu z domova a došli až k Babí hoře, která leží v Oravských Beskydech na polsko-slovenské státní hranici. Oba překročili hranici a vydali se svahem po slovenské straně Babí hory. Zhruba ve třetině bočí hory se tu prý nalézá podivná skála. A v ní je prý vstup do zvláštního podzemí. Tady prý hoch pomohl svému otci odtlačit jakýsi kámen a za ním se ukrýval vstup do podzemních chodeb. Byl kulatý a tak široký, že by jím prý projel i vlak. Zajímavé byly jeho stěny. Prý vypadaly jako ze skla. Chodba sice klesala kamsi dolů, ale byla rovná, jak podle pravítka. Dovedla je do jakési veliké komory válcového tvaru. A do ní prý ústilo dalších několik podobných tunelů. Některé byly kruhové, jiné trojúhelníkové. Podle sdělení jeho otce vedou do každé země a na každý kontinent. Jeden ze zdejších tunelů prý dokonce obkružuje celý svět. Prý vede do Německa, pak do Anglie, pak přes oceán do Ameriky. Pak překříží Japonsko, Koreu, Čínu, Tibet, Rusko, Kavkaz, Krym, Rumunsko, až prý ústí opět sem. Pak se prý najednou ozval dunivý zvuk. A tak se na pokyn Vincentova otce oba rychle rozeběhli zpět ven na povrh. Prý to byl zvuk podivného dopravního prostředku, který prý používají príslušníci zvláštní podzemní civilizace, která tyto tunely kdysi dávno vytvořila.

Toto je zkráceně ona pověst, ktrou prý dotyčný zažil. Jak moc je v současné době dokázaná, to s prominutím nevím. Spíše se domnívám, že je to něco podobného, jako pověst o blaničtích rytířích. Ale kdo ví, třeba mě někdo přesvědčí o mém omylu ,o čímž se netajím, že by mne to potěšilo. Pokud by vás toto téma zaujalo víc, doporučuji například odkaz: http://www.hacmor.cz/clanky/tajemstvi-minulosti/sklenene-tunely-a-babi-hora-na-slovensku.html.

A mimochodem na Slovensku to není jediná podobná pověst. Možná ještě známější je tajuplná Měsíční šachta nalézající se někde v Tatrách, o které napsal sdělení ve svém deníku jistý vojenský kapitán Dr. Antonín Horák. Ten se v ní se svojí skupinou schovával v době Slovenského národního povstání. Prý i zde se nalézaly opět podivné zesklovatělé stěny. (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bs%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1achta). Dokonce zde nalezl i pozůstatky medvěda jeskyního, žijícího v Evropě v době Pleistocénu (starších čtvrtohor). Pochází snad z této doby i ona Měsíční štola? V současné době také po ní probíhá pátrání. Svého času se ji vydal hledat i legendární český záhadolog Ivan Mackerle. Jedná se snad o pozůstatek toho samého podzemního komplexu jako na Babí hoře? Souvislosti z obou tajemných míst tomu podle mého názoru dosvědčují.

Ale ať chci nebo ne, stále se mi hlavou honí technologie, jakou by se takovéto tunely mohly postavit. Jak že se vlastně staví tunely dnes? Vezme se razící štít a tím se provrtá zem. Funguje to od jemné zeminy až po tvrdou skálu. Takto jsou raženy nejen tunely, ale i například stanice metra. Ty stanice, které takto byly stavěny, poznáte podle toho, že mají kruhový profil. Je to většina stanic pražského metra trasy A i B. Odtěžená zemina se pak samozřejmě musí ještě nějakým způsobem z nově vytěžené díry vyvézt, například někam na skládku. Samožejmě proto, aby nepřekážela stavbě. Pak přijedou například betonáři, a ti vylijí ostění tunelu, aby stavba byla stabilnější. A pak nastupují další profese.

Ale co ty skleněné zdi v oněch legendárních tunelech? No zkusme se zamyslet. Jak vlastně vzniká sklo? Roztavením sklářské hmoty a pak jejím ochlazením. Podobným způsobem nevzniklo jen sklo, ale pravděpodobně obdobnými přírodnímí procesy i tzv. tektity, jakými jsou například české vltavíny. Ale jak by se takovýto zesklovatělý materiál mohl dostat na zdi těchto tunelů? Podle mého názoru, docela jednoduše. Představme si, že by někdo vymyslel takový razící štít, který by dokázal na čele a na obvodě svého okraje vytvořit silně vysoké teploty, způsobující roztavení horniny. A přitom by se vlivem tlaku a teplot veškerá vytěžená zemina natlačila právě na stěny tohoto právě vyraženého tunelu. Oproti současně běžně používaným technologií, by to mělo mnoho východ. Odpadlo by vyvážení zeminy na skládku a pak i ono betonování ostění. Vše by se tak vlastně využilo, čímž by se vše i urychlylo. Domnívám se, že je možné, že právě toto by mohla být ona technologie staveb tunelů v budoucnosti. Třeba tuto technologii někdo skutečně dokáže vymyslet a podaří se mu ji dát do široce užívané praxe.

Ale teď zkusme na chvíli i připustit tu variantu, že už v dávných dobách by tuto technologii někdo měl, a takovéto legendární podzemní tunely, spojující kontinenty, takto skutečně vytvářel. A tak mne napadlo. Když by dokázal s nejrůzněji tvrdou zeminou včetně sklalních podloží dělat takováto kouzla, co kdyby například na podobné bázi mohly například fungovat ty prastaré technologie, které dokázaly přesně do sebe vytvarovat a zapasovat ty kameny, jaké například používali dosud záhadní stavitelé prastarých peruánských pevností typu Sacsayhuaman a dalších podobných staveb - viz "Nezodpovězené otazníky prastarých kameníků"? Ty skutečně existují a může si je tam jet podívat každý na této planetě. Mohla by to být od tohoto hodně vzdálená technologie? Myslím si, že ne. Metoda změkčování kamene je uvažována jako jedna z možných hypotéz jejich vzniku. Tak, proč by to například nemohlo jít nějak takto?

Autor: Libor Čermák | sobota 25.3.2017 6:13 | karma článku: 12.84 | přečteno: 477x

Další články blogera

Libor Čermák

Benešovy dekrety jsou nadějí i pro budoucí Evropu

Poslední dobou mě rozčilují politici, co jezdí na srazy sudetských Němců, potomků těch, co museli po 2. sv. válce opustit Československo dle tzv. Benešových dektertů. Ale víte, že právě ty můžou být nadějí i pro současnou Evropu?

26.5.2017 v 9:51 | Karma článku: 35.36 | Přečteno: 1139 |

Libor Čermák

Povinná branná výchova do škol? Samozřejmě, že jsem pro

V posledních době se dočítám, že někteří politici chtějí do škol vrátit brannou výchovu. Připadá vám to jako návrat před listopadových časů? Nebo by to pro vás byla naopak užitečná aktivita, která děti dokže připravit na leccos?

18.5.2017 v 10:13 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 490 |

Libor Čermák

Na demonstraci proti M. Zemanovi by mne nikdo nedostal ani dvaceti páry koní

Tak jsem se doslechl, že se zase mají konat nějaké demonstrace proti našemu panu prezidentovi. Proti že komu? Proti Miloši Zemanovi? Tak to se mnou rozhodně nepočítejte. Proti nejlepšímu prezidentovi za posledních 70 let nepůjdu.

17.5.2017 v 18:48 | Karma článku: 41.56 | Přečteno: 2050 |

Libor Čermák

Sto let od mariánského zjevení ve Fatimě

Je tomu právě sto let, co došlo k jednomu z nejvýznamějších církevních zázraků a současně k jedné z nejvýznamnějších záhadologických události 20. století. K mariánskému zjevení v portugalské Fatimě. Co se tehdy vlastně stalo?

13.5.2017 v 5:13 | Karma článku: 23.14 | Přečteno: 814 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Mlhovina v Orionu a její královna

Známá mlhovina v Orionu skrývá ve svém nitru nejteplejší a nejjasnější hvězdu v našem vesmírném okolí. Obří hvězda je mladší, než naše lidská rasa. (délka blogu 5 min.)

25.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.02 | Přečteno: 384 | Diskuse

Dana Tenzler

K čemu se hodí … indium?

Měkký kov nám enormně zpříjemňuje život. S velkou pravděpodobností vám právě teď umožňuje čtení mého blogu. Přitom je indium velice vzácné a hrozí dokonce, že se brzo vyčerpají jeho veškeré světové zásoby. (délka blogu 8 min.)

22.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 28.17 | Přečteno: 885 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 563 | Diskuse

Michal Češek

Následky zmizení zdravotních sester?

Sestry se řadí mezi nejpočetnější skupinu zaměstnanců v nemocnicích. Kdyby sestry zmizely – ať už čistě hypoteticky či fakticky, situace by měla bez nadsázky katastrofální následky.

20.5.2017 v 20:41 | Karma článku: 46.11 | Přečteno: 16192 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězda, která požírá jinou hvězdu – Algol

I mezi hvězdami se najdou kanibalové. Ten nejznámější se nachází v souhvězdí Persea. K vysvětlení jeho vlastností přispěli nevědomky už staří Egypťané. (délka blogu 8 min.)

18.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.39 | Přečteno: 398 | Diskuse
Počet článků 1655 Celková karma 17.75 Průměrná čtenost 1731

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.