Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaká by mohla být technologie staveb, a to nejen tunelů, v budoucnosti?

25. 03. 2017 6:13:13
K této úvaze mne přiměly legendy o údajných prastarých tunelech, které prý v podzemí spojují kontinenty po celé planetě. Jsou to sice jen pověsti, ale na inspiraci k možným technologiím budoucnosti to snad stojí

Polský fyzik, profesor Dr. Jan Paják, kdysi zaznamenal příběh jistého muže jménem Vincent. Vlastně mu u to vyprávěl ještě v době jeho gymnasijních studií. Údajně se to mělo stát mnohem dříve, když i dotyčný můž byl ještě chlapcem.

Jednou se jeho otec rozhodl, že se mu vydá cosi ukázat. A tak vyšli spolu z domova a došli až k Babí hoře, která leží v Oravských Beskydech na polsko-slovenské státní hranici. Oba překročili hranici a vydali se svahem po slovenské straně Babí hory. Zhruba ve třetině bočí hory se tu prý nalézá podivná skála. A v ní je prý vstup do zvláštního podzemí. Tady prý hoch pomohl svému otci odtlačit jakýsi kámen a za ním se ukrýval vstup do podzemních chodeb. Byl kulatý a tak široký, že by jím prý projel i vlak. Zajímavé byly jeho stěny. Prý vypadaly jako ze skla. Chodba sice klesala kamsi dolů, ale byla rovná, jak podle pravítka. Dovedla je do jakési veliké komory válcového tvaru. A do ní prý ústilo dalších několik podobných tunelů. Některé byly kruhové, jiné trojúhelníkové. Podle sdělení jeho otce vedou do každé země a na každý kontinent. Jeden ze zdejších tunelů prý dokonce obkružuje celý svět. Prý vede do Německa, pak do Anglie, pak přes oceán do Ameriky. Pak překříží Japonsko, Koreu, Čínu, Tibet, Rusko, Kavkaz, Krym, Rumunsko, až prý ústí opět sem. Pak se prý najednou ozval dunivý zvuk. A tak se na pokyn Vincentova otce oba rychle rozeběhli zpět ven na povrh. Prý to byl zvuk podivného dopravního prostředku, který prý používají príslušníci zvláštní podzemní civilizace, která tyto tunely kdysi dávno vytvořila.

Toto je zkráceně ona pověst, ktrou prý dotyčný zažil. Jak moc je v současné době dokázaná, to s prominutím nevím. Spíše se domnívám, že je to něco podobného, jako pověst o blaničtích rytířích. Ale kdo ví, třeba mě někdo přesvědčí o mém omylu ,o čímž se netajím, že by mne to potěšilo. Pokud by vás toto téma zaujalo víc, doporučuji například odkaz: http://www.hacmor.cz/clanky/tajemstvi-minulosti/sklenene-tunely-a-babi-hora-na-slovensku.html.

A mimochodem na Slovensku to není jediná podobná pověst. Možná ještě známější je tajuplná Měsíční šachta nalézající se někde v Tatrách, o které napsal sdělení ve svém deníku jistý vojenský kapitán Dr. Antonín Horák. Ten se v ní se svojí skupinou schovával v době Slovenského národního povstání. Prý i zde se nalézaly opět podivné zesklovatělé stěny. (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bs%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1achta). Dokonce zde nalezl i pozůstatky medvěda jeskyního, žijícího v Evropě v době Pleistocénu (starších čtvrtohor). Pochází snad z této doby i ona Měsíční štola? V současné době také po ní probíhá pátrání. Svého času se ji vydal hledat i legendární český záhadolog Ivan Mackerle. Jedná se snad o pozůstatek toho samého podzemního komplexu jako na Babí hoře? Souvislosti z obou tajemných míst tomu podle mého názoru dosvědčují.

Ale ať chci nebo ne, stále se mi hlavou honí technologie, jakou by se takovéto tunely mohly postavit. Jak že se vlastně staví tunely dnes? Vezme se razící štít a tím se provrtá zem. Funguje to od jemné zeminy až po tvrdou skálu. Takto jsou raženy nejen tunely, ale i například stanice metra. Ty stanice, které takto byly stavěny, poznáte podle toho, že mají kruhový profil. Je to většina stanic pražského metra trasy A i B. Odtěžená zemina se pak samozřejmě musí ještě nějakým způsobem z nově vytěžené díry vyvézt, například někam na skládku. Samožejmě proto, aby nepřekážela stavbě. Pak přijedou například betonáři, a ti vylijí ostění tunelu, aby stavba byla stabilnější. A pak nastupují další profese.

Ale co ty skleněné zdi v oněch legendárních tunelech? No zkusme se zamyslet. Jak vlastně vzniká sklo? Roztavením sklářské hmoty a pak jejím ochlazením. Podobným způsobem nevzniklo jen sklo, ale pravděpodobně obdobnými přírodnímí procesy i tzv. tektity, jakými jsou například české vltavíny. Ale jak by se takovýto zesklovatělý materiál mohl dostat na zdi těchto tunelů? Podle mého názoru, docela jednoduše. Představme si, že by někdo vymyslel takový razící štít, který by dokázal na čele a na obvodě svého okraje vytvořit silně vysoké teploty, způsobující roztavení horniny. A přitom by se vlivem tlaku a teplot veškerá vytěžená zemina natlačila právě na stěny tohoto právě vyraženého tunelu. Oproti současně běžně používaným technologií, by to mělo mnoho východ. Odpadlo by vyvážení zeminy na skládku a pak i ono betonování ostění. Vše by se tak vlastně využilo, čímž by se vše i urychlylo. Domnívám se, že je možné, že právě toto by mohla být ona technologie staveb tunelů v budoucnosti. Třeba tuto technologii někdo skutečně dokáže vymyslet a podaří se mu ji dát do široce užívané praxe.

Ale teď zkusme na chvíli i připustit tu variantu, že už v dávných dobách by tuto technologii někdo měl, a takovéto legendární podzemní tunely, spojující kontinenty, takto skutečně vytvářel. A tak mne napadlo. Když by dokázal s nejrůzněji tvrdou zeminou včetně sklalních podloží dělat takováto kouzla, co kdyby například na podobné bázi mohly například fungovat ty prastaré technologie, které dokázaly přesně do sebe vytvarovat a zapasovat ty kameny, jaké například používali dosud záhadní stavitelé prastarých peruánských pevností typu Sacsayhuaman a dalších podobných staveb - viz "Nezodpovězené otazníky prastarých kameníků"? Ty skutečně existují a může si je tam jet podívat každý na této planetě. Mohla by to být od tohoto hodně vzdálená technologie? Myslím si, že ne. Metoda změkčování kamene je uvažována jako jedna z možných hypotéz jejich vzniku. Tak, proč by to například nemohlo jít nějak takto?

Autor: Libor Čermák | sobota 25.3.2017 6:13 | karma článku: 12.85 | přečteno: 496x

Další články blogera

Libor Čermák

Jaké jsou nejnovější kruhové obrazce v obilí?

Na přelomu června a července obvykle začíná vyvrcholení sezóny záhadných obrazců v obilí. Letos jich sice není tolik, ale i tak jsou poměrně zajímavé. A jaké jsou ty poslední?

15.7.2017 v 14:37 | Karma článku: 17.74 | Přečteno: 1327 |

Libor Čermák

Jak jsem v turisťáku bojoval s triskaidekafobií?

Lidé, co trpí triskaidekafobií, dnes jistě zpozorní. Máme třináctého. Ale je skutečně třeba aby se tato pověra rozšiřovala? A tak jsem letos s dětmi v turisťáku vymyslel věc, která by možná mohla být lékem na tuto fobii.

13.7.2017 v 14:13 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 293 |

Libor Čermák

Jsou ty "burkiny" pro člověka vůbec zdravé?

V Česku se v souvislosti s čestlickým akvaparkem rozhořel spor o plavkách "burkinách". Vůbec se mi ale nelíbí, že novináři ony kritické komentáře vůči nim nazývají slovem "nenávistné". Například já bych si do nich vůbec nevlezl.

11.7.2017 v 5:55 | Karma článku: 35.65 | Přečteno: 1644 |

Libor Čermák

Moje cesta s plnou polní v Českém ráji

Když jsem v červnu cestoval na oldskautský tábor, netušil jsem, že mi cesta připraví i pěší dobrodružství v podobě cca čtyřkilometrového pochodu s plným batohem. A takto jsem se tak vydal z Mladějova do Pařezské Lhoty.

10.7.2017 v 11:50 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 446 |

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 18.89 | Přečteno: 352 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se vám spíš vyleje káva bez pěny, než káva s pěnou?

„Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva, kterou vylijete na klávesnici počítače,“ říká jedno ověřené přísloví. Káva s pěnou se nevyleje. Jak vytvořit optimální pěnu do kávy? (délka blogu 6 min.)

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 409 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 377 | Diskuse

Dana Tenzler

Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva…

... kterou vylijete na klávesnici počítače, říká jedno pravdivé přísloví. Proč je někdy káva nakyslá a jindy tak hořká, že ji musíte přisladit cukrem? A proč ji cukr nejen sladí, ale také zbavuje hořkosti? (délka blogu 7 min.)

20.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 32.53 | Přečteno: 2892 | Diskuse

Radka Pilná

Chlorella SP - extra třída z Třeboně

Sladkovodní jednobuněčná řasa Chlorella SP dokáže takové kousky, které byste u jiné chlorelly těžko hledali. Zelený pudr pěstovaný v Třeboni je speciálně upraven dezintegrací, díky které předvede vše, co umí.

17.7.2017 v 10:00 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 285 |
Počet článků 1675 Celková karma 22.68 Průměrná čtenost 1740

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.