Nalézáme se v peruánském velkoměstě Cuzco. V nadmořské výšce okolo 3300 metrů nad mořem (mimochodem více než dvakrát výš než Sněžka) žije tu asi 350 000 obyvatel, což je město velikosti něco mezi Brnem a Ostravou. Lidé tu však žili odnepaměti. V okolí tohoto vysokohorského sídla se nacházejí památky prastarých indiánských kultur, například Inků. Ta asi nejznámější incká stavba se nalézá u severního okraje Cuzca. Zde se v nadmořské výšce cca 3700 metrů nad mořem nalézá pevnost Sacsayhuaman. Je to stavba, nad kterou člověk nemůže nežasnout. Zdejší chrám obklopuje více než čtyři sta metů dlouhá zeď postavená z obrovských tvarovaných kamenů z vápence, andezitu a dioritického porfyru, které do sebe navazují tak, že se mezi ně nepodaří zasunout ani karton papíru. Vlastně se jedná o takovou kyklopskou stěnu. A to všechno bez malty či jiného pojiva a přesto vydržela celá ta staletí všechna zemětřesení, která se zde vyskytla. Tyto zdi tu navíc jsou ve třech patrech a jejich půdorysný tvar ještě jaksi pilově zubatý, což je vlastně ještě prodlužuje. Největší kameny mají až 300 tun a jsou přes 6 metrů vysoké (cca výška dvouposchoďového domu). Přitom mnohé pocházejí až z lomu vzdáleného 60 km! A protože jsme v horách, musely sem být dopraveny přes složitý horský terén. Nezapomeňme však také, že se nalézáme téměř ve 4000 metrech nad mořem kde je podstatněji řidší vzduch, než u nás v nížinách, což pomoci při stavbě tohoto divu světa zrovna moc dvakrát nepřidá. Jenomže, kdo by si myslel, že celý Sacsayhuaman tvoří pouze tato zeď, je na omylu.
Ve skutečnosti je to komplex mnoha chrámů, jenž obsahuje i další prvky, jenž nám nechávají rozum stát. Další zajímavé místo s názvem Kenko, se nalézá asi kilometr na východ. Je to kruhový amfiteátr, nad kterým se tyčí skála s puklinami a jeskyněmi, do které jsou fantastickým způsobem vytvarovány schodiště a reliéfy či zatočené žlábky. Při bližším zkoumání to vypadá, jako by to vše bylo vyrobeno z nějaké plastelíny nebo vyříznuto laserem, než vytesáno do přírodní tvrdé skály. A pak se zde nalézají ještě gigantické kameny tvarované hladkými pravoúhlými lomy. Opět jako kdyby to bylo vymodelováno z nějaké lehce tvarovatelné hmoty viz např. zde.
Sacsayhuaman je prostě fantastická stavba, kdo jí však postavil a kdy? Incké legendy praví, že ji postavil bílý bůh Viracocha. Ten údajně vlastnil hůl, ze kterou dokázal zapálit skálu. Tento oheň prý i dokázal zlehčit kameny tak, že je uzvedl i jeden člověk. Toto zlehčení trvalo jen nějaký čas a pak se zas kameny vracely na svojí původní hmotnost. To říká pověst. A co fakta? Ze stavbou prý začal incký vládce Pachacutec (1438-1471). Jenomže mnozí archeologové se domnívají, že některé část Sacsayhuamanu musí být mnohem starší. Jedná se například o nejspodnější dlouhou zeď postavenou z oněch obrovských kamenů, o kterých jsem se zmínil na začátku článku.
Ovšem, co už tak není ve známost, že tato jedinečná pevnost má v okolí několik bratříčků, kde se též objevují takové jedinečné kamenické práce. Nyní se například vydejme vzdušnou čarou asi tak cca čtyři kilometry na severovýchod. Zde totiž v jednom andském údolí stojí další zajímavá stavba stavěná obdobným způsobem kyklopských stěn. Právě se nacházíme v Tambomachay, dalším velkolepém díle starých Inků. Tambomachay jsou vlastně jakési lázně vystavěné jako kaskádová pevnost z žulových balvanů různého tvaru. Skládá se z řady akvaduktů, vodopádů a kanálů. Ale dle některých názorů mohla mít funkci i jako vojenská základna. (viz Tambomachay na anglické wikipedii.