Svatojánské proudy – kolébka českého trampingu

Pojďme se podívat do míst, kde Vltava odpradávna protékala hlubokým skalnatým údolím a její proud zde vytvořil nádherné peřeje. A právě zde, na levém břehu řeky, se zrodil před devadesáti lety fenomén oblíbený až dodnes – tramping.

Byla sobota 27. června a já, jakožto vášnivý milovník turistiky, jsem se rozhodl k menšímu výletu. Zabalil jsem si batůžek, vyrazil vlakem na Smíchovské nádraží a zde nasedl na autobus. Můj cíl byl jasný. Posadil jsem se na sedadlo, přitom jsem se začetl do publikace „Dějiny trampingu“ od Boba Hurikána a čekal, dokud nedorazíme do Štěchovic. Toto město, o kterém už Werich s Voskovcem nazpívali písničku Babička Mary, je totiž jakousi pomyslnou branou do toho romantického a dobrodružného světa trampů, tuláků a trampských osad. Vystavěno bylo na soutoku dvou řek. Tu větší, Vltavu, trampové překřtili na Velkou řeku a tu menší, Kocábu na Hadí řeku. 

A tak jsem se vydal k turistickému ukazateli, abych se přesvědčil, kudyže má vést ta trasa podél Svatojánských proudů. Když jsem zjistil, že se má jít nejdříve po modré a pak po zelené, nebylo již sebemenší pochyb, kudy se mám tedy vydat. A tak stoupajíc do nedaleké stráně jsem nechal Štěchovice za sebou. Přitom však nemohu přeslechnout hukot, který se to line zdola od řeky. Nebylo to nic jiného než přehrada Štěchovice, vodní dílo, díky kterému v letech 1938 - 44 ony romantické peřeje Svatojánských proudů navždy zmizeli pod vodní masou přehradní nádrže. Hukot však byl slyšet pořád. To kvůli zdvihlé hladině jihočeských řek zrovna odpouštěli přehradu. Jenomže já mám další cíle, a tak po zelené pokračuji zas dál. 

Brzy však dorazím do první ze zdejších trampských osad - Na Fáberku. Tato osada vznikla na místě starého vodáckého tábořiště objeveného za první světové války při potoku Yukon. Pojmenována byla na počest převozníka Fábery, který zde měl přívoz a na protějším břehu dřevěnou kantýnu. Časem se rozrostla o další sruby, a to především na stráních na obou březích Yukonu. Ty je možno obdivovat v původní podobě dodnes. Dříve tu také kotvili hausbóty. (www.faberka.estranky.cz )

Jenomže cesty mám před sebou pořád ještě hodně, a tak pokračuji dál. Trasa vede kolem skalních stěn a útesů, dokud se po dalším asi kilometru nedorazí do legendární trampské osady „Ztracená naděje“, známější pod zjednodušeným názvem „Ztracenka“. A právě ta stála na počátku toho všeho, čemuž se dnes říká tramping. Místo objevila dobrodružství chtivá mládež již krátce před první světovou válkou. A tak zde vzniklo tábořiště Roaring Camp, neboli Tábor řvavých. V roce 1918 pak na tomto místě vznikla první trampská osada u nás, která se podle filmové kovbojky „Údolí ztracené naděje“ pojmenovala tak, jak se jmenuje dodnes. I přesto, že její dolní část byla z důvodů záplavy jarních ledů v roce 1929 a později i z důvodu výstavby Štěchovické přehrady přesunuta výše nad řeku, tak i v současné době to tu dýchne nostalgií trampských ohňů a písní. Však si to zde oblíbily i takové osobnosti jako písničkář Jarka Mottl, malíř Zdeněk Burián nebo komik Jaroslav Štercl. A množství chat, které se zde nachází, centrální prostor s hřištěm, to vše dává najevo, že si toto místo oblíbilo i plno dalších trempů.Viz osada Ztracenka na stechovice.info nebo ztracená naděje na www.svatojanske-proudy.cz)

.

Když jsem si zde odpočinul, pokračoval jsem dále. Opět jsem šel kolem skalních soutěsek a Velkou řeku jsem měl v údolí po levé ruce dole. Zpestření této trasy jsou i dva tunely pro pěší, které byly proraženy napříč skalním masivem. Jeden krátký a jeden dlouhý. Ale jaké to tu asi muselo být nádherné před napuštěním přehrady? Nejednoho tady jistě napadne známá píseň Vzpomínka na svatojánské proudy.

Ale to už začínáme pomalu přicházet do další trampské osady s příznačným názvem, a to „Svatojánské proudy“. Toto místo, dle webových stránek, začalo být prvními trampy obýváno již kolem roku 1910. V pozdějších letech zde začalyvznikat sruby a tím pádem i osady. Byly to například Vatra, Margon nebo U Dvou šutrů a další. V roce 1982 se spojením těchto a dalších osad vznikla osada Svatojánské proudy. V centrální části osady si je možné dokonce seznámit s její historií. A má také na internetu své stránky, a to: www.osadasvproudy.estranky.cz

Ale to už byl slyšet ten obdobný zvuk, jako ve Štěchovicích. Neklamné znamení, že vzhledem ke stoupající hladině jihočeských řek probíhá i vypouštění přehrady Slapy, která je zde na dohled. V Třebenicích jsem si tedy došel na oběd a pak pokračoval po modré přes Kolnu zpět do Štěchovic.

Když jsem přišel do Štěchovic, rozhodl jsem se, že zde vyhledám ještě něco, co s trampingem též úzce souvisí. V loňském roce zde byla slavnostně odhalena obnovená mohyla A. B. Svojsíka, zakladatele skautingu v Československu (viz tisková zprava). A tak jsem se rozhodl, že tento pomník s pohnutou a zároveň zajímavou historií též navštívím. A tak jsem se vydal ještě podél Kocáby, jen aby se mi ji podařilo nalézt. Na pomoc jsem si tedy vzal webové stránky www.svojsikovamohyla.ic.cz, které jí jsou věnované. Mohyla byla vystavěna v poválečné době, ale její výstavbu neprováděli žádní profesionální zedníci. Stavěli ji členové zdejšího skautského střediska, takže většinou děti. Je skutečně obdivuhodné, jak nahoru do kopce nosily v tornách kameny a písek z pískovny, a to na místo, kde za 2.světové války tajně skládaly skautské sliby. A červnu 1946 byla mohyla slavnostně odhalena. Jenomže přišla padesátá léta a Svojsíkova mohyla zřejmě nešla do ideologie místních svazáků, a tak ti jí prostě a jednoduše odstřelili. A vloni ji k 70. výročí úmrtí A.B. Svojsíka ji obnovili skauti ze Zbraslavi, a to stejným způsobem, jako byla postavena.

Tak tu opět stojí. Nezbývá, než věřit, že už nikdy nepřijde taková doba, aby zas někomu ideologicky překážela.

       Další zdroje:

Bob Hurikán: Dějiny trampingu, Novinář, 1990

 www.stechovice.info

www.svatojanske-proudy.cz    

Související články:

Na kole Prokopským údolím po stopách Jaroslava Foglara

rubrika: náměty na výlety 

rubrika: tábornictví a turistika