V posledních letech jsem kromě záhadologických publikací propadl četbě dobrodružné literatury. A tak vedle Dänikena nebo Hausdorfa můj čtenářský deník obohatily takvové knížky jako foglarovky, mayovky, verneovky, příběhy Káji Maříka, sci-fi od Ludvíka Součka či nejnovější dobrodružné romány pro mládež jako příběhy z Klárova od P. H. Šlika, Prašina od V. Matochy nebo Písečníci od V. Dvořáka. A můžu jmenovat ještě celou řadu dalších. Ale občas se mi stane, že když ty knížky čtu očima záhadologa, že i v těchto románech na mne vypadne nějaký problém záhadologicý. Jako ve zmíněném Vynálezu zkázy.
Co vše Jules Verne (1828-1905) ve svých knížkách předpověděl? Či spíše vytušil? Ať už to byla kosmická loď, ponorka, počítač, rychlovlak, vrtulník a mnoho dalšího. Tak podobný jev můžeme vysledovat i v jeho díle Vynález zkázy, poprvé vydaného v roce 1896. Tam jsem objevil hned několik věcí, které tehdy běžné nebyly, ale dnes jsou.
Například dopravní prostředky poháněné elektřinou. Druhým vynálezem je jistě bleskomet Thomase Rocha, ve kterém mnozí jistě uvidí předpověď atomové bomby, jíž se poprvé použilo až po 49 letech od vzniku této knihy.
Bermudský trojúhelník (mapy.cz doplněné LČ)
A jako nadšený záhadolog jsem tam objevil ještě něco, co má dnes blízko právě k záhadám a tajemnu. Kde se nalézá ona obrovská jeskyně na ostrově Back cup? Mělo jít o ostrov na Bermudách, kde žije pirát Kerr Karraje, odkud pořádá své loupeživé plavby. I díky němu záhadně mizí lodě v oceánech. A čemu se to právě nejvíce podobá? Přeci Bermudskému trojúhelníku. O této oblasti mezi Bermudami, Portorikem a Floridou se začalo mluvit v roce 1945, kdy nad ním zmizela letka č. 19 s pěti letouny Grumman TBF Avenger a nejvíc se stala populární až v 70. letech 20. Ale byl to J. Verne v 19. století, kdo svůj příběh umístil právě na Bermudy.
| Jaké je vysvětlení záhady Bermudského trojúhelníku? Kvůli objektivitě je rozdělím do dvou skupin: |
Vysvětlení přirozená: - větší frekventování lodí a letadel v této oblasti zvyšuje pravděpodobnost i většího počtu havárií. - častý výskyt hurikánů a dalších atmosférických jevů -hluboký a členitý terén podmořského dna stěžuje nalezení vraků - přítomnost většího množství hydrátu metanu může způsobovat rozdílný tlak vody i vzduchu, a tím by byl potopení lodi či letadla pravděpodobnější |
Vysvětlení tajuplná
|
Závěrem bych se ještě zmínil o tom, že v roce 1958 natočil podle této knihy film režisér Karel Zeman. Po Cestě do pravěku (1955) to byl jeho druhý celovečerní film, kde se inspiroval právě verneovkami. Tento film byl díky trikovým efektům výtvarně inspirován dřevorytinami Léona Beneta, které tvoří ilustrace ke knížce. Film získal mj. Velkou cenu EXPO 1958 a byl prodán k promítání celkem do 79 zemí světa.
