Objevena další zajímavá planetární soustava s možná obyvatelnou planetou

16. 08. 2019 9:30:13
Objevování planet zemského typu v obyvatelných zónách cizích hvězd už dnes není nic mimořádného. Tento týden přišli astronomové s další 12 světelných let vzdálenou GJ 1061d, třetí planetou velmi zajímavé planetární soustavy.

Hvězda GJ 1061 neboli Gliese 1061 je červený trpaslík vzdálený od nás cca 12 světelných let v souhvězdí Hodin. Je to červený trpaslík, o kterém vědci říkají, že pro svoji velikost, hmotnost, zářivost i teplotu by mohl být dvojníkem Proximy Centauri, nám nejbližší hvězdy, u níž už též byla objevena planeta zemského typu v její obyvatelné zóně (viz "Vítejte na obyvatelné planetě u Proxima Centauri"). Oproti Proximě má však GJ 1061 jednu výhodu. Její stelární aktivita je mírnější.

A u této hvězdy byly díky spektrografu HARPS objeveny tři planety. V poslední době se exoplanety hojně objevují především tzv. "tranzitní metodou", tj. měřením malých poklesů jasnosti hvězdy, tedy v době, kdy planeta přes ní přechází. Objev planet u GJ 1061 však došlo jiným způsobem, a to pomoci metody měření radiálních rychlostí. To je metoda založená na tom, že planety, které obíhají svoji hvězdu, tak nepatrně i s hvězdou pohybují.

A touto metodou bylo objeveno, že první planeta, která hvězdu obíhá GJ 1061b (jakýsi tamější Merkur) má hmotnost cca 1,4 planety Země a svoji centrální hvězdu oběhne jednou za 3,2 dní. Druhá planeta, GJ 1061c (jakási tamější Venuše) má hmotnost 1,8 krát větší než Země. Svoji planetu oběhne za 6,7 dní. Bohužel obě planety jsou své hvězdě na obyvatelnou zónu hodně blízko.

To až třetí planeta GJ 1061d oběhne svojí centrální hvězdu jednou za 13 dní, a tak se nalézá v obyvatelné zóně své hvězdy. Její hmotnost je cca 1,7 krát větší. Pro srovnání Proxima Centauri b oběhne svoji hvězdu jednou za 11 dní. A tak jak bylo spočítáno, dostává GJ 1061d cca 60 procent záření, které dostává Země od Slunce. Podle mého názoru však může výrazně planetě pomoci fakt, že je o něco větší než Země, a tudíž může mít i mohutnější atmosféru, která planetě dodá příhodný skleníkový efekt.

To, že se se v soustavě GJ 1061 nalézá pozoruhodný planetární systém, mluví kromě potencionálně obyvatelné planety i další fakta. Za prvé všimněte si, že s velikostí prvních třech planet se tato soustava podobá soustavě sluneční. První planeta je o něco menší než další dvě v pořadí, které jsou přibližně stejně velké.

Dalším zajímavým faktem je, že zdejší planety jsou v přibližné rezonanci 1:2:4. To znamená, že když vnější planeta oběhne jednou, prostřední planeta dvakrát a vnitřní planeta čtyřikrát. Něco podobného můžeme nalézt i ve sluneční soustavě mezi Jupiterovými měsíci Io, Europy a Ganymeda. I ty oběhnou Jupiter v obdobné rezonanci.

A do třetice mne zaujala vzdálenost 12 světelných let od nás. Kdo sleduje objevy potencionálně obyvatelných planet, ví, že tato vzdálenost od nás není nic neobvyklého. Když vezmeme vzdálenost 12 plus minus jeden světelný rok (tedy 11-13 světelných let), tak se v této vzdálenosti od nás nalézají například také:

Ross 128 b (11 sv. let, viz "Vzhůru do vesmíru za obyvatelnými planetami!")

Tau Ceti e (11,9 sv. let, viz Předvánoční příděl obyvatelných planet")

Luyten b (12,2 sv. let, viz "Vzhůru do vesmíru za obyvatelnými planetami!")

GJ 273b (12,4 sv. let, viz "Jaké jsou nejbližší obyvatelné planety?")

Teegarden b a c (12,5 sv. let, viz "V souhvězdí Skopce objeveny dvě blízké a možná i obyvatelné planety")

Kapteyn b (12,8 sv. let, viz "Že by život u záhadné, 13 svět. let vzdálené Kapteynovy hvězdy?")

Takže ve vzdálenosti cca 12ti světelných let od nás se nalézá hned osm potencionálně obyvatelných planet. Je snad tato vzdálenost i jakousi průměrnou vzdáleností mezi obyvatelnými planetami v Mléčné dráze? Tak jistě si to netroufám tvrdit, ale zdá se mi tato skutečnost velmi zajímavá.

Zdroj:https://www.exoplanety.cz/2019/08/14/gj-1061-astronomove-objevili-malou-slunecni-soustavu-na-jedne-z-planet-muze-byt-zivot/

Autor: Libor Čermák | pátek 16.8.2019 9:30 | karma článku: 15.58 | přečteno: 359x

Další články blogera

Libor Čermák

Vy byste dokázali někoho někam nahlásit za jeho nesprávný názor? Je tedy ne!

Občas se mi stává, že když se na dotykáči brouzdám na Facebooku, tak když na něco sáhnu, objeví se tabulka, kde je mimo jiné napsáno: "Nahlášení příspěvku". Nahlášení? To se jako lidi mají za své názory navzájem někam udávat?

13.9.2019 v 13:54 | Karma článku: 33.94 | Přečteno: 737 |

Libor Čermák

Cesta na Dolní Moravu

Letošní dovolenou jsem strávil v Dolní Moravě pod Králickým Sněžníkem. A na výletech po jejím okolí. Ale i samotná cesta byla zajímavá, během které jsem navštívil jedno zajímavé poutní místo a i jeden zajímavý pěchotní srub.

8.9.2019 v 17:38 | Karma článku: 25.86 | Přečteno: 1424 |

Libor Čermák

Někdo z Evropské unie budovat vztahy s Čínou může a jiný ne?

S otevřenou pusou vždy zírám na to, když nějaký politik, který není na svém místě, jako současný pražský pirátský primátor, se snaží poničit obchodní vztahy s takovými zeměmi, se kterými bychom měli hospodářsky spolupracovat.

7.9.2019 v 15:35 | Karma článku: 38.62 | Přečteno: 1124 |

Libor Čermák

Aféra Koňěv: Snaha o zviditelnění jednoho topkaře zneuctívá historii

Jak známo, tak v Praze máme nejen Koňevovu ulici (na Žižkově), ale i jeho sochu. Od 90. let ani jedno nikomu nevadilo. Ale že najednou teď? To dokazuje, že za tím není nic jiného než politikaření.

1.9.2019 v 11:32 | Karma článku: 38.96 | Přečteno: 1063 |

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 34.11 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 24.14 | Přečteno: 591 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 3092 |

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.24 | Přečteno: 567 | Diskuse

Jan Fikáček

Richard Feynman o povrchnosti fyziky a matematiky

Fyzici rádi vykládají fyziku jako to nejhlubší lidské poznání. Jenže toto poznání je stále povrchní, což velmi jasně formuloval geniální nositel Nobelovy ceny za fyziku, hravý Richard Feynman. Uvádíme volný překlad jeho slov:

10.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 39.50 | Přečteno: 1873 | Diskuse
Počet článků 2269 Celková karma 29.71 Průměrná čtenost 1770

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz