Koněpruské jeskyně byly objeveny v roce 1950, a to při těžbě ve zdejším velkolomu "Čertovy schody". Pokud se na tento lom podíváme ve fotomapě, zjistíme, že má tvar koně, či nějakého jiného podobného zvířete. A vzhledem k tomu, že se v jeho okolí nalézají jak místa, která mají ve svém názvu koně (Koněprusy, Zlatý kůň, Kobyla), tak i mnoho pověstí o koních, ptám se, zda se jedná jen o dílo člověka nebo o hříčku přírody.
I když k oficiálnímu objevení došlo až v roce 1950, jeskyně byly pravděpodobně objeveny mnohem dříve. Bylo zde například objeveno mnoho kostí nejrůznější zvířat z období 800 tisíc - 13 tisíc let před naším letopočtem, která sem zřejmě někdy svojí neopatrností spadla. Nejstarším nálezem je jeskynní medvěd 800 tisíc let starý.
Člověk je zřejmě poprvé objevil také zhruba před 13 tisíci lety, neboť z té doby zde byly nalezeny lidské kosti.
Žilo to tady i v pravěku v době bronzové a železné. Nedaleko od jeskyní se nalézá hradiště Kotýz. Jeho název zřejmě souvisí s keltskou bohyní, a to Kotys. Podle pověsti jezdila odtud na koni stará bába, zřejmě nejvyšší zdejší kněžka, a při tom pletla punčochu. Jednou jí klubko spadlo na zem a kůň na něj šlápl. Bába zaklela a vrch se pod ní otevřel a oba se propadli a proměnili v kámen. Že by další dávnověký odkaz na to, že o zdejších jeskyních lidé věděli?
A další objevení Koněpruských jeskyň lidmi se konalo ve středověku, kdy se v letech 1469-72 se v horním patře Koněpruských jeskyň nalézala penězokazecká dílna, kde se vyráběly falešné mince.
Z této doby možná pochází o pověst o chlapci a dívce, které zde kdysi vstoupili do hory a tam byli obdarovány poklady. Hoch dostal zlatou hůl a dívka zlatou růži. Když se to doslechla zlá vdova po hradním pánovi, též se rozhodla, že na svém koni vjede do hory. Jenže jak byla chamtivá po pokladu, tak se její kůň začal proměňovat ve zlato. A protože se hora začala zavírat, tak se jí podařilo bez pokladu utéci. A tak zdejší vrch "Zlatý kůň" přišel ke svému jménu.
Zpřístupněny veřejnosti pak byly jeskyně v roce 1959.
Je to třípatrový jeskynní systém.
Přičemž prohlídková trasa prochází dvěma svrchními patry.
Celková délka Koněpruských jeskyní je 2050 metrů.
Je to tedy nejdelší jeskynní systém v Čechách. Nikoliv však v ČR, neboť na Moravě jsou delší jeskynní systémy.
Přitom mne napadlo, zda se i v České krasu nenalézají nějaké další veřejnosti nepřístupné jeskyně, jejichž délka je alespoň přes kilometr. A jsou tu.
Mezi Srbskem a Karlštejnem by se měla nalézat jeskyně Ementál, jež měří 1884 metrů a je tedy jen o nějakých 100 - 200 metrů kratší komplex než ten Koněpruský. Tato jeskyně byla objevena v letech 1988-90 a jedná se údajně o nejkrásnější jeskyni v Českém krasu. Mezi Srbskem a Bubovicemi, u lomu Čeřinka, byla v roce 1972 objevena 1360 metrů dlouhá a zároveň nejhlubší jeskyně v Čechách, a to Arnoldka. A obdobně dlouhý (1230 metrů) je i další jeskynní komplex, nalézající se v okolí Srbska, a to Srbská jeskyně – Netopýří jeskyně. Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=273770
Během návštěvy Koněpruských jeskyní se může každý návštěvník projít několika zdejšími jeskyněmi a dómy. Například Spallanzaniho jeskyní, Kuklovým dómem, Proškovým dómem se sintrovým jezírkem, Petrovým Dómem či Petrbokovou jeskyní.
Jako kluka mne vždy fascinovala příhoda, jak jednu z jeskynní objevil teprve třináctiletý hoch, a to proto, že byl ideálně veliký a protáhl se zdejším otvorem. Přitom se však polekal jednoho ze stalagmitů v domnění, že se jedná nějakou postavu. A tak se tento krápník nazývá „strážce“. Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=262378. Člověk znalý foglarovek si zde možná vybaví Foglarův poslední román "Modrá rokle", kde také vystupují třináctiletí chlapci zkoumající jeskyně.
Já osobně jsem zde byl několikrát. Minimálně třikrát jako dítě. V roce 1986 s dědou a babičkou, v roce 1990 se skautem a pak ještě někdy s rodiči. A počtvrté v roce 2012 během výletu „Ze Srbska přes Koněpruské jeskyně do Berouna“. Z této mé návštěvy pocházejí i doprovodné fotografie.
Další zdroje:
https://www.caves.cz/jeskyne/konepruske-jeskyne
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kon%C4%9Bprusk%C3%A9_jeskyn%C4%9B
Stejskal M.: Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991
Související články s podobnými místy v Českém krasu: