Úterý 18. února 2020, svátek má Gizela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 18. února 2020 Gizela

Kdo všechno v dávnověku věděl o všech kontinentech?

13. 01. 2019 6:26:13
Když jsem shlédl nejnovější díl Vetřelců dávnověku o Antarktidě, začal jsem si dávat dohromady, kdo vlastně všechno v dávných dobách věděl o všech pozemských kontinentech. Že by to skutečně nebyly jen novověké objevy?

Lidstvo po celá staletí a tisíciletí znalo jen tři kontinenty, na kterých tehdy žilo. Evropu, Asii a Afriku. O dalších možných pozemských kontinentech jen snilo. Až Ameriku pro naši civilizaci Kryštof Kolumbus roku 1492 (i když už k ní cca o 500 let dříve dopluli Vikingové). Austrálie byla pro Evropu poprvé objevena na začátku 17. století holandskými mořeplavci Williemem Janszoonem a Drickem Hartogem. A potvrzena a zmapována byly v roce 1770 Jamesem Cookem. A do třetice Antarktida byla objevena až roku 1820 nezávisle na sobě ruskými a britskými mořeplavci. Ale je možné, aby i přesto o ni i dalších později objevených kontinentech věděl už někdo v dávnověku?

Záhadný Aristoteles

Zatímco Platón ve svých dialozích se poprvé zmínil o záhadném potopeném kontinentu za Heraklovými sloupy, o Atlantidě, tak jeho žák a pokračovatel Aristoteles šel ještě dál. Předpokládal existenci rozsáhlé pevniny v prostoru jižního pólu. Měla tvořit jakousi protiváhu kontinentů na severní polokouli. Jak na to přišel? Těžko říci. Ale podle mne není bez zajímavosti, že Aristoteles byl vychovatelem Alexandra Velikého. O něm jsem psal v článku "Byl Alexandr Veliký ve spojení s mimozemšťany?", že ho až moc často v životě doprovázely jevy, které by se dnes mohly označit jako UFO. Náhoda? Podobně tuto zemi předpokládali i další filozofové starověku, například Pomponius Mela v 1. století n.l. a Klaudios Ptolemaios ve 2. století n.l.

Že by i v Koránu?

Dále o jakých si postavených "sedmi pevných" hovoří i kapitola "Zvěst" z Koránu, knihy, jež podle mého názoru vznikla podobně jako většina dalších pozemských náboženstvích z nepochopeného setkání lidí s cizími astronauty z vesmíru. Někteří badatelé těchto sedm pevných přisuzují k vrstvám atmosféry. Mne tam však hapruje to slovo "pevné". Proto se domnívám, zda náhodou nemůže jít o sedm kontinentů. Evropa, Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie a Antarktida.

Amerika na minci z Kartága

Dalšími díly v mozaice o tom, že někdo dávno už o těchto kontinentech věděl, jsou záhadné mapy. Na jednu zajímavou mapu upozornil v 90. letech 20. století badatel Mark McMenamin z univerzity v Mount Holyoke (USA, Massachusetts). Všiml si, že na jedné minci s koněm ze starověkého Kartága, která vznikla mezi léty 350 - 320 let před naším letopočtem, je pod nohami koně vyryt zvláštní obrazec, který silně připomíná tvar Středozemního moře, pobřeží Evropy a Afriky. Nápadně patrný je hlavně Pyrenejský poloostrov. Vlevo od obrazce se nalézá další obrazec, který by se svojí polohou a při troše fantazie i svým tvarem mohl přirovnat k Severní Americe. (viz https://www.mtholyoke.edu/offices/comm/vista/9606/4.html)

Na Americký kontinent pravděpodobně ukazuje i tzv. Vinlandská mapa Vikingů (viz https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vikingove-opravdu-predbehli-kolumba-dokazuje-to-mapa.A090721_110357_zahranicni_ipl)

Mapa Piriho Reise

Pojďme ale na další mapy, kde je však vidět i Antarktida. V istanbulském paláci Topkapi byla v roce 1929 objevena slavná mapa tureckého admirála Piriho Reise. Ten ji vytvořil v roce 1513 podle starších map. Nejzajímavější je, že je na ní kromě Afriky a Evropy vidět i Amerika a Antarktida, které v této době nemohly být ani zmapované. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Piri_Reis, https://www.youtube.com/watch?v=XvT3TprzKgQ).

Mapa Oronce Fineho

Další mapou, která ukazuje ve skutečnosti velmi blízký tvar Antarktidy a zmiňuje se o ni i poslední díl Vetřelců v dávnověku (viz https://zoom.iprima.cz/vetrelci-davnoveku/pyramidy-v-antarktide cca 14. minuta), je mapa z roku 1531, jejímž autorem je francouzský matematik a kartograf Oronce Fine. Na mapě je dokonce vidět, jak by Antarktida vypadla bez ledu. Například pozice hor odpovídá současným známým antarktickým horám. A z nich dokonce vytékají i řeky. Jak to mohl tento kartograf vědět, když Antarktida byla objevena až o 300 let později a možné antarktické řeky neznáme ani my dnes?

Egypťané v Austrálii

A v poslední době se také hodně diskutuje o tom, zda náhodou starověcí Egypťané nemohli na svých lodích doplout až do Austrálie. Tam totiž v buši u města Gosford v Novém Jižním Walesu byly na skále nalezeny hieroglyfy, které odpovídají době faraonů 4. dynastie. Na skále je tam vyryta zpráva o smrti egyptského prince Džeseba, syna faraona Rádžedefa, který zde byl údajně uštknut pakobrou východní, a to dvakrát za sebou. I když se sice diskutuje o pravosti této rytiny, tak prý existují další spojitosti mezi Austrálií a starověkým Egyptem (viz http://www.magazin2000.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=674%3Aegypt-australie&catid=64%3Aislo-102013&Itemid=17). A víte například, že v hrobce faraona Tutanchamona nalezl její objevitel Howard Carter v roce 1923 i bumerangy? (viz http://blog.hmns.org/2017/04/egyptian-duck-hunting-a-real-fling/)

Mezikontinentální styky mohly být časté

Dávnými mezikontinentálními kontakty se zabýval legendární norský badatel Thor Heyerdahl. Na dřevěných člunech se například pokoušel dostat po moři, a to úspěšně mezi kontinenty. Například mezi Afrikou a Amerikou nebo mezi Amerikou a Polynésií. Spolupracovali s ním i dva slavní Češi. Jednak Eduard Ingriš, cestovatel, tramp, muzikant a autor slavné trampské písně Niagára. Ten se hned dvakrát vydal na dřevěném člunu Kantuta z Peru do Polynésie. První plavba v letech 1955/56 sice skončila neúspěchem. Ale druhá v roce 1959 již byla úspěšná. A druhý Čech, který s Heyerdahlem spolupracoval, byl inženýr Pavel Pavel, který se proslavil hypotézou možného transportu soch na Velikonočním ostrově. Thor Heyerdahl se však nesmazatelně zapsal do historie archeologie, když dokázal, že takovéto kontakty mohly být i v dávných dobách běžné. (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Thor_Heyerdahl)

Jak je vidět, v historii naší planety je ještě mnoho nezodpovězených otázek. A možná se budeme divit, co naši dávnověcí předkové věděli a my to o nich dosud nevíme.

Další zdroje: https://zoom.iprima.cz/vetrelci-davnoveku/pyramidy-v-antarktide

https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Antarktidy

Související články:

Byl Alexandr Veliký ve spojení s mimozemšťany?

Záhada devíti světů

Archeoastronautika na druhé straně zeměkoule

Věděly dávné civilizace o potopeném kontinentu?

Kde všude mohla ležet Atlantida?

Rubrika: archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | neděle 13.1.2019 6:26 | karma článku: 28.25 | přečteno: 1529x

Další články blogera

Libor Čermák

Má gratulace Stanislavu Křečkovi ke zvolení ombudsmanem

Gratuluji Stanislavu Křečkovi ke zvolení veřejným ochráncem práv. Věřím, že dokáže zlepšit obraz veřejnosti k této instituce na rozdíl od toho, co v této funkci vyváděla jeho předchůdkyně paní Šabatová.

13.2.2020 v 7:23 | Karma článku: 38.75 | Přečteno: 980 |

Libor Čermák

Stoupenci pražské kavárny by se měli naučit dívat na jiné názory jako sobě rovné.

V posledních letech mám pocit, že nejrůznější sluníčkáři, pražskokavárníci a politickokorektisti se chovají tak, jako kdyby jen a jen oni měli tu jedinou správnou pravdu. A nikdo jiný. Jenže v demokracii si jsou názory ale rovné.

11.2.2020 v 18:30 | Karma článku: 39.22 | Přečteno: 1125 |

Libor Čermák

Učitelek z Řeporyj se musím zastat!

To bylo humbuku, který vytvořil jistý starosta pražské MČ Řeporyje, jehož jméno nechci na svém blogu nijak propagovat. Jak je možné, že se učitelky ze školky vůbec snažily, aby jim a jejich svěřencům neujel vlak?

8.2.2020 v 8:02 | Karma článku: 48.53 | Přečteno: 24482 |

Libor Čermák

Smutný osud inspektora Brůžka

Kdo by neznal televizní seriál „Hříšní lidé města pražského“ a slavnou policejní mordpartu ze čtyřky, jejíž členové tvoří hlavní hrdiny. Seriál a jeho pokračování „Panoptikum města pražského“ vznikl na motivy povídek Jiřího Marka.

8.2.2020 v 7:00 | Karma článku: 33.10 | Přečteno: 1287 |

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Co bylo před multivesmírem, před multi-multivesmírem, před multi-multi-multivesmírem......

Řešíme-li otázku, co bylo před velkým třeskem, dojdeme asi k názoru, že to byl bůh nebo multivesmír. Hned se pak ale musíme zeptat, co bylo před nimi! A mohli bychom v řadě "před" asi pokračovat do nekonečna. Opravdu mohli?

18.2.2020 v 9:15 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 146 | Diskuse

Jan Tomášek

Cesty elektrické energie 2

Rozvody vysokého napětí se staly součástí české krajiny, často k nelibosti výtvarníků - či mnoha dalších jedinců - nicméně elektřina je potřeba a rozvodné a distribuční soustavy slouží v zásadě spolehlivě.

18.2.2020 v 4:40 | Karma článku: 9.17 | Přečteno: 285 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - dá se otrávit muškátovým oříškem?

Muškátový oříšek a muškátový květ - dá se přílišnou dávkou koření dobře naladit nebo spíš otrávit? (délka blogu 3 min.)

17.2.2020 v 8:00 | Karma článku: 27.94 | Přečteno: 697 | Diskuse

Tomáš Flaška

Špionážní technika dříve a dnes

Totalitní režimy své odpůrce sledovaly ve dne v noci. V Technickém muzeu v Praze byla výstava té techniky z doby komunismu. A když to porovnáme s dneškem, nelze se než pousmát.

16.2.2020 v 10:56 | Karma článku: 29.71 | Přečteno: 967 | Diskuse

Robert Šimeček

Lidstvo jako nekonečný vesmír

Stojíme na prahu období skutečně radikálních změn ve všech oblastech našeho života. Na cokoliv pomyslíme, je možné uskutečnit. Předpokladem skutečné vývojové akcelerace je tento fakt přijmout jako fakt a plně si to uvědomit.

15.2.2020 v 15:59 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 236 | Diskuse
Počet článků 2314 Celková karma 30.88 Průměrná čtenost 1794

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz