Páťa se zase těšil na další výlet na kole. Kam ho asi dnes Zláťa vezme? A jaký úkol pro něj asi připraví? Ale nejdřív si hoch své královské zlatočervené kolo samozřejmě musí vyzvednout z garáže.
Páťa si vyvezl své kolo z garáže a posadil se na něj. A už se chtěl zase rozjet na ryklickou cyklostezku. Ale v tom ho Zláťa zastavil.
„Počkej Páťo“, už jsme spolu udělali čtyři výlety. Dnes to bude pátý. Měl bys sis však také zkontrolovat, jestli máš sedlo stále ve správné výšce. To, aby se ti dobře jelo.“
„A to nějak jde?“ Zeptal se Páťa svého kola.
„Samozřejmě že to jde.“ Odpovědělo mu jeho kolo. „Hlavně neslézej ze mne, ať ti to můžu povědět.“
Páťa se tedy zadíval na kožené sedlo svého kola a zapřemýšlel, jestli ho má správně vysoko.
„Představ si, chlapče, že to, v jaké výšce máš na kole sedlo, je pro tebe velice důležité. Když ho máš příliš nízko, tak zatěžuješ kolena a špatně se ti jede. Když zas hodně vysoko, tak při šlapání zas moc natahuješ svaly na noze. A také se ti špatně jede. A tak je třeba, abys to měl správně nastavené.“
Páťa se tedy podíval a zjistil, že jeho sedlo je příliš naražené dolu na sedlovou trubku. A proto se Zláti zeptal, jak že to jde zvedat.
„Pod sedlem mám umístěný takový rychloupínač. Ten, když povolíš, tak můžeš se sedlem pohybovat nahoru a dolu.“
Páťa tedy povolil rychloupínač a zjistil, že sedlo jde skutečně povytáhnout výš. Když sedlo povytáhl výš asi o deset centimetrů, rozjel se. Ale jak měl sedlo příliš vysoko, nemohl teď pořádně dosáhnout na pedály. Ba dokonce ani špičkou nohy na zem.
„Á“, zarazil ho Zláťa. Takhle bys moc daleko nedojel a brzy bys ze mne spadl. Teď ti povím, jak máš sedlo správně nastavit. Nejprve jeden můj pedál dej tak, aby její klika směřovala dolu. Sedlo kola by mělo být tak vysoko, že když si stoupneš nohou na ten spodní pedál a sedneš si na sedlo, měla by být tvoje noha téměř napnutá. Ale zas ne úplně.“
A to tak Páťa zkusil. Chtělo to teď dát sedlo asi o pět centimetrů dolů. A tak to udělal.
„No ne, teď se mi jede nádherně“ zajásal Páťa. A když se konečně dojel na cyklostezku, začal šlapat těch třináct minut, aby se teleportoval na daší Zláťův výlet. A protože měl výšku sedla správně nastavenou, nebyl to žádný problém. A Zláťa ho po těch magických třinácti minutách přenesl na nějaký most přes řeku. Za ním se nacházela železniční trať, všude kolem skály a před ním městečko.
A tak se zvědavý Páťa zeptal: „Zláťo, řekni mi, prosím, kde to jsme?“
(A teď mám pro vás čtenáři otázku i já. Poznáte, kam to Zláťa svého mladeho kamaráda Páťu přenesl?)
Pokračování příště
První výlet: po Modřanské cyklostezce: 1. díl: Nečekaná výhra, 2. díl: Opravdu zvláštní kolo, 3. díl: Cesta pod Vyšehradem, 4. díl: Zloděj na cyklostezce,
Druhý výlet: Ve skanzenu: 5. díl: O své kolo se musíš starat!, 6. díl: Školák z 19. století, 7. díl: Páta a kolo Zláťa: Jak Páťa pomohl propadlíkovi
Třetí výlet: Na Dlouhých stráních: 8. díl: Výlet do hor, 9. díl: Na Dlouhých stráních, 10. díl: Jak spolu vyráběli elektřinu
Čtvrtý výlet: Na Hadí řece: 11. díl: Dobrodružství na Kocábě, 12. díl: Mezi trampy, 13. díl: Morseovka na Kocábě, 14. díl: U Svojsíkovy mohyly
Další moje příběhy pro děti a mládež na mém blogu:
