Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pěší výlet po rozhlednách nad Slapskou přehradou

6. 08. 2017 6:49:13
Můj další pěší výlet nebyl zas tak dlouhý. Ale vedl po zalesněných kopcích Besedná a Veselý vrch s rozhlednami a jedním zajímavým venkovským muzeem v Prostřední Lhotě.

Ve čtvrtek jsem měl nějaký menší úkol v Novém Kníně, kde jsme udělali letos s naším turistickým oddílem dětský letní tábor (Obrázky z letního tábora). Já jsem se tam vydal autobusem 361 z pražského smíchovského nádraží. Tento autobus jede mimo jiné přes Davli, Štěchovice, takže většinu cesty se díváte na Vltavu. V Štěchovicích zahne nahoru na Slapy a projíždí dvěma vesnicemi, jejichž názvy, pokud se spojí dohromady, znějí docela legračně. První vesnice se jmenuje "Buš a druhá "Čím". Čím tady asi mám bušit? V každém případě v Buši mají hezkou kamennou radnici, jež vypadá jako horská chalupa. A protože jsem tudy nejel zdaleka poprvé, vím, že už řadu let na ni visí americká vlajka. Proč? Nevím. Akorát mne napdlo, zda to náhodou není kvůli dvěma nedávným americkým prezidentům, kteří se jmenovali stejně jako tato obec. Jinak se omlouvám za neúplně kvalitní fotografii, kterou jsem pořizoval z okénka autobusu, a proto se v ní odráží všechno možné.

Z autobusu jsem vystoupil až ve druhé jmenované vesnici, v Čími. První zmínka se váže k roku 1318 (doba vlády Jana Lucemburského.

Já jsem se odtud vydal po červené turistické značce. A též jsem tady narazil na statek postavený s kamenů.

Zhruba po kilometru chůze jsem odbočil na rozcestí pod Ostrým vrchem na zelenou turistickou značku.

A z tohoto kopce je nádherný rozhled na celou vesnici Čím.

A konečně jsem se ocitl v lese.

Cesta pak vede podle maskáčové marinkotky, tentokrát s naší českou vlajkou.

A začne stoupat na vrchol Besdná (496 metrů nad mořem), kde se nalézá dřevěná Drtinova rozhledna.

František Drtina, po kterém je pojmenovaná, se narodil v roce 1861 v nedalekém Hněvsíně. Byl to filozof, univerzitní profesor, politik, spolupracovník T. G. Masaryka. Kromě toho to byl i jeden ze zakladatelů českého skautingu. Už v roce 1912, tedy ve stejném roce, kdy A.B. Svojsík poprvé tábořil se skauty poblíž Lipnice nad Sázavou (viz S plnou polní přes Lipnici do Světlé nad Sázavou), založil Fr. Drtina první český oddíl vodních skautů. A ti ještě v tomto roce spluli na vorech Vltavu z Českých Budějovic do Prahy.

Rozhledna zde byla otevřena 11. července 1926 a původně měla tvar husitské hlásky. V roce 1967 byla pro schátralost a pro nezájem úřadů o osobu Františka Drtiny stržena. V letech 2014-15 zde byla vystavěna nová rozhledna - tato dřevěná.

Rozhledy jsou z ní nádherné.

Zde je na příklad Veselý vrch ze sousední rozhlednou. A vzadu Brdy. Takto teď bude vést moje cesta.

Tak jsem pokračoval dál do zelené turistické stezce.

Těsně, než jsem přišel do Sejcké Lhoty, překvapilo mne na odpočující cestě toto sousoší s Pannou Marii. Nejprve jsem si myslel, že jsem někde v Lurdech nebo ve Fatimě. (Sto let od mariánského zjevení ve Fatimě)

Samotná Sejcká Lhota. První písemná záznam pochází z roku 1335 (opět doba vlády Jana Lucemburského).

Také jsem tu prošel kolem ohrady s koňmi. Jeden z nich přišel až ke mne. Jako kdyby chtěl, abych si ho vyfotografoval.

Tento rybník má roztomilý název. Jmenuje se Šolovník.

Hezké místo. co říkáte?

Přišel jsem do nádherného borového lesa. Nevím, zda je to jen moje vlastnost, ale vždcky, když jsem v místech, kde jsou borové lesy, tak pokaždé se mi tam dobře spí.

A tak jsem postupně dorazil k druhé rozhledně. Tentokrát ocelové na 489 metrů nad mořem vysokém Veselém vrchu.

Rozhledna je to tzv. "průhledná". To znamená vybudováná od schodiště až po vyhládkovou plošinu ve 25,5 metrech z ocelového roštu. takže jsem si vychutnal i pohled skrz ně až dolů.

Nic pro slabé nátury. Ale já se naopak na takovéto rozledny, ze kterých se člověku závratí doslova klepají nohy, docela i těším. Takto vypadá 26 metrů až dolů.

I přesto, že pokladna byla uzavřena, tak rozhledna byla otevřena. Nejprve jsem znejistěl, zda můžu nahoru. Ale nakonec jsem se přeci jen odvážil. Odměnou mi byl nádherný výhled na meandr Vltavy před Slapskou přehradou.

Jo a ještě něco. Pod tímto kopcem u Mokrska se nalézá jedno z největších zásob zlata v Evropě. Hovoří se až o 120 tunách!

Odbočil jsem na modrou turistickou stezku a ocitl jsem se v Prostřední Lhotě.

Tady jsem si nejprve došel na trošku pozdní oběd. Cestu k restauraci lemovala zídka posázená velkým množstvím netřesků.

No a po něm jsem navštívil asi největší zdejší zajímavost, muzeum Špýchar věnovaný životu ve středním Povltaví.

Ukázka typické domácnosti.

Jé, klasické sněžnice.

Nejrůznější zemědělské stroje.

A jízdní kola a motocykly.

Když jsem vyšel po prohlídce Špýcharu opět ven, myslel jsem, že nevěřím vlastním očím. Přihnala se nějaká fronta a s ní i déšť. To tedy bude hezké, v tomhle jít až do Nového Knína. Naštěstí ale jel kolem autem místní hajný. A tak mi zastavil a do Nového Knína mne svezl autem. O tomto městě už tentokrát podropněji se popisovat nebudu, to protože jsem se mu podrobně věnoval při loňském výletu "Pěší výlet z Dobříše přes Nový Knín".

Ale i tak si myslím, že jsem si udělal hezký pěší výlet. Sice jen deset kilometrů pěšky, ale hezkou přírodou a po zajímavých věcech.

zdroj: wikipedie, místní informační tabule

Další výlety: 135: Moje cesta s plnou polní v Českém ráji 134 Pěší výlet Čertovou brázdou, 133: Pěší výlet po Kladensku, 132: Inlajnový výlet do pražských Vysočan, 131: Beltainový pěší výlet přírodou z Benešova do Týnce nad Sázavou, 130: Pěší výlet z Mladé Boleslavi do Bakova nad Jizerou, 129: Květný výlet kolem Kouřimi, 128: Pěší výlet z Běchovic do Úval 127: Pěší výlet Modřanskou roklí 126: Procházka podzimní Prahou, 125: Pěší túra kolem Kolína, 124: Pěší výlet z Uhříněvsi, přes Dobřejovice, do Stránčic,123:Pěší výlet z Dobříše přes Nový Knín, 122: Pěší výlet okolo Tábora, 121: Pěší výlet z Hořovic přes Valdek do Jinců, 120: Z Nové Paky po stopách duchů a strašidel ,119: Pěší výlet ze Sobotky Plakánkem na Kost, 118: Pěší výlet hruboskalským skalním městem, 117: Peší výlet kolem Trosek, 116: Pěší výlet do Jičína po stopách Rumcajse, 115 a níž: viz rubrika výlety a tramping

Autor: Libor Čermák | neděle 6.8.2017 6:49 | karma článku: 13.67 | přečteno: 330x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 679 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 370 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 768 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 611 |

Další články z rubriky Cestování

Michal Dokoupil

Jak v Kambodži utéct z civilizace

Pod jménem Kambodža si každý vybaví dvě věci, Angkor Wat a Rudé Khméry. Já ale při svých návštěvách postupně prozkoumávám i další části a zajímavosti této divoké země. Tentokrát jsme zamířili na pobřeží.

19.10.2017 v 14:30 | Karma článku: 4.29 | Přečteno: 121 | Diskuse

Jana Schlitzová

Zřícenina Lopata

Zřícenina Lopata, název trochu zvláštní, ale rozhodnutí udělat si tady procházku, byl báječný. Vystupujeme na skalní plošinu, kde se hrad nacházel. Ohýnek a voňavé buřtíky umocňují romantiku na Lopatě.

19.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 10.49 | Přečteno: 268 | Diskuse

Martin Orálek

Jak jsem těžil zlato v Ghaně 46

Po filozoficko-ekologickém zamyšlení se přesunuji k méně vznešenému tématu - jídlu. Jídlo bylo pro nás v Africe neustále problém. A ani zde tomu nebylo jinak...

19.10.2017 v 10:42 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 218 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Blýskání na lepší časy?

Vypadá to tak. Egyptská turistika zaznamenává boom. Nedosahuje ani zdaleka hodnot z doby před revolučním únorem 2011, ale přece jenom. Posuďte sami.

19.10.2017 v 9:15 | Karma článku: 5.69 | Přečteno: 124 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 9: Potvrdí někdo údajně omlazující účinky vodopádu Tvindefossen?

Ostružiník moruška bohatý na vitamin C roste jen na severu - našli jsme jej a také další vodopády a hlavně klid a pohodu severské přírody. Škoda, že mi v oblasti Tyssedalen "odešla" moje patnácti léty půlkou Evropy prověřená obuv.

19.10.2017 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 22.31 Průměrná čtenost 1753

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.