Nevím, jak vy, čtenáři, ale já o velikonocích rád jezdím do skanzenů. Protože tam nejlépe nasáknu prastarou atmosférou lidových velikonočních zvyků. Letos to byl po několika letech skanzen v Kouřimi, protože tam jsou nové chalupy.
V Kouřimském skanzenu jsem byl naposledy o vánocích roku 2013 při svém výletu (viz reportáž Pěší výlet kolem Kouřimi). Tehdy mne tu zaujalo zaměření na vánoční zvyky (viz Za vánočními tradicemi do skanzenu v Kouřimi). A proto jsem se o letošní Květné neděli vydal právě sem. Proč? Jednak jsem se chtěl podívat na obdobně uspořádané velikonoční zvyky a jednak jsem si chtěl prohlédnout nové domečky a další objekty, o které byl v loňském roce skanzen rozšířen. I ty jsou hezké, a tak jeho návštěvu doporučuji.
Jak vypadala postní doba našich předků? To je k vidění právě ve výše zmíněné chalupě "Loupežníka Karaby". Oblíbeným pokrmem o tzv. Černé neděli (první postní neděli) a Družební (čtvrtá postní neděle) byly prý preclíky.
Jeden z nových objektů kouřimského skanzenu je roubený dům z Týřovic postavený v 16. až 18. století.
O letošních velikonocích je možné se v něm seznámit se zvyky, které se udržovaly a snad i někde pořád udržují o Smrtné neděli (pátá postní neděle) a o Květné nedědeli (svěcení kočiček neboli ratolestí). O Smrtné neděli se obvykle vynášela smrt, neboli Morana a házela do vody.
Dívky pak přinášely tzv. líto, vejci ozdobený jehličnatý strom, který se umisťoval do blízkosti včelích úlú.
Dům z Masojed a dům z Krchleb. Oba jsou z přelomu 18. a 19. století.
takto vypadá Svatý týden v podobě lidových tradic. Například nejrůznějšími řechtačkami a klapačkami chlapci nahrazovali zvuk zvonů, které tzv, odlétly do Říma.
Velký roubený dům ze Strašic z 1. čtvrtiny 19. století a vedle něj sýpka z Kornatic (rok postavení 1774) jsou další dva nové objekty ve skanzenu.
Rychta z Bradlecké Lhoty z roku 1689 sice není novým domem, ale povedla se mi její fotka s nádherně rozkvetlými stromy v okolí.
A v ní? Jak vypadají velikonoční tradice na Boží hod velikonoční a Pondělí velikonoční? Prostřený stůl, mazance, pomlázky, kraslice, atp.
Moje maličkost u domu z Jílového u Děčina. Budova pochází ze začátku 19. století. Opět s hezky rozkvetlými stromy.
A v něm expozice, jak vypadaly velikonoční svátky u německy mluvících obyvatel severočeského pohraničí. Můžeme se tu dokonce setkat i s jakýmsi "betlémkem", znázornující scénu s Kristem z Olivetské hory.
Zdroj: místní informační tabule
To mi připomnělo, že i já jsem letos vytvořil svůj, jak říkám "velikonoční Jeruzalém", který znázorňuje Kristovo vzkříšení. Už jsem tak na svém blogu představil Kalvárii (Velikonoční čokoládový kalendář), Kristovo Vzkříšení (O velikonocích vstal Kristus z mrtvých), Jeruzalémský chrám (Postavte si maketu jeruzalémského chrámu) a kapli Božího hrobu (Jak postavit kapli Božího hrobu?). Ale proč nedat do jeho popředí i nějaké chaloupky jako ze skanzenu?
Npříklad můžete použít tyto jednoduché vystřihovánky, které jsem vytvořil. Jedná se o chaloupku se stodolou. Samotná chaloupka se skládá z roubených zdí (č. 1) a střechy (č. 2), která se na ní přilepí. Stodola se slepí s částí č. 3 a č. 4. A na ně se umístí střecha (č. 5). Květinky na oknech můžete nechat ty, které jsem do vystřihovánky nakreslil a nebo podobně jako já na obrázku, můžete použít odstřižky z houbiček na nádobí.
A pokud byste chtěli ještě další chaloupky, můžete například použít další podobnou, kterou jsem na svém blogu publikoval při předloňských vánocích, v článku "Vánoční doba: Jak Matěj vyráběl jednoduchý betlém " jako kulisu k betlému. Také by se hodila. Nebo o něco složitější vystřihovánku, viz "Jak si postavit roubenou chalupu", kterou jsem udělal podle jedné z chalup z dalšího známého středočeského skanzenu, a to z Přerova nad Labem (viz Pohádkový Přerov nad Labem)
Psal jsem před třemi roky v rubrice Velikonoce 2014 :
Velikonoční fotoblog
Psal jsem před dvěma roky v rubrice: Velikonoce 2015 :
Je to pití vína zdravé a nebo ne?
Psal jsem před rokem v rubrice výlety a tramping :
Pěší výlet z Milovic přes Loučeň
A další související články:
Páťa a kolo Zláťa: Školák z 19. století
Páta a kolo Zláťa: Jak Páťa pomohl propadlíkovi
