Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Páťa a Zláťa: Jak spolu vyráběli elektřinu

10. 03. 2017 4:03:13
Když Páťa obešel celou Horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, dorazil opět k bufetu, kde si nechal zaparkované svoje kolo. „Tak to je něco úžasného!“, prohlásil. A to ještě netušil, že to ještě není všechno.

Tento díl navazuje na předešlou část: Páťa a kolo Zláťa: Na Dlouhých stráních

„No a co sis myslel?“ odpověděl mu Zláťa. „Já tě přeci beru na samá úžasná místa.“

„To jo,“ přitakal mu Páťa. „Akorát nemůžu pochopit, jak z toho vlastně vzniká ta elektřina.“

„Aha, odpověděl mu Zláťa. „Tak jestli to nemůžeš pochopit, tak šlápni z kopce po cestě dolů a tam to poznáš.“

A tak Páťa šlápl do pedálů, jak mu jeho kamarád poradil. Vyjel zpátky tou samou cestou, kterou se sem dostal. Když dojel k dřevěnému přístřešku, odbočil naopak doprava a rovnou dolů. Cesta nebyla úplně nepříjemná. Vždyť jel pořád z kopce, a tak nemusel ani moc šlapat do pedálu. Jen přibrzďovat to občas chtělo. Za chvíli projel kolem dalšího vstupu do podzemí zdejší přečerpávací elektrárny.

Ale to už vlevo pod sebou párkrát zahlédl i Dolní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Je to neuvěřitelné. Zatímco vzdušnou čárou jsou obě nádrže vzdáleny asi jen 1,5 kilometrů, po cestě dolů po těch serpentýnách to je od jedné nádrže ke druhé neuvěřitelných třináct kilometrů. Pěšky je to asi hezký pochod. A kdyby to měl na kole jet obráceně ze zdola nahoru, těžko říci, zda by to takový cykloturistický začátečník, jako byl Páťa, vůbec zvládl.

Ovšem na kole byl Páťa dole asi jen za půl hodiny. A u hráze Dolní nádrže narazil na další cyklisty. A také jednoho pána, asi ve středním věku, který zde na upnutém kole do speciálního cyklotrenažéru vysvětloval, jak vzniká elektrický proud. Je třeba mít otáčející, takzvaný rotor. To zde představuje zadní kolo bicyklu, pohánějící šlapáním. A k tomu pevný stator, v němž se nalézá magnet. To je ten cyklotrenažér. A přesně tímto způsobem vzniká elektrický proud. Například v dynamu jízdního kola. Pán nyní vyzval Páťu, aby si své kolo on teď upnul do speciálního pevného cyklotrenažéru. Samozřejmě, že mu pomohl, protože jinak by měl hoch s tím to upnutím problémy. Pak nasedl na Zláťu v trenažéru a šlapal. Jel sice pořád na místě, ale přeci se na displeji cykloternažéru ukazovalo, že se vyrábí elektřina. A ve vodních elektrárnách takto vlastně voda pohání rotory v turbínách a tím tam vzniká také elektrický proud. A tady na Dlouhých stráních tomu dochází díky gravitaci a přečerpávání vody z jedné nádrže do druhé. Ale tam té elektřiny je o mnohem víc než od pouhého šlapání na kole. A ta se pak posílá do rozvodné sítě. Když takto Páťa šlapal asi deset minut. Řekl mu pán, aby už skončil. Aby se zas tak moc neunavil. A aby si mohli zašlapat i další kolemjedoucí cyklisti. Páťa odepnul Zlátu z trenažéru a poděkoval. A Zláťa mu poblahopřál. Tím, že takto svým šlapáním vyrobil tolik elektřiny, si mohl teď odšlapat kýžených třináct, kterého přenesou zpět domů do Ryklic. A přitom si říkal: „To by bylo něco, kdyby si takhle lidé za pomocí svého jízdního mohli vyrábět šlapáním tvorbou elektrického proudu častěji! To by bylo panečku fitcentrum!“

„To jo“, odpověděl mu Zláťa, "vždyť už existují posilovny, které energií zásobují právě ti, kteří v nich šlapou na rotopedech. A dokonce si i představ, že v jedné brazilské věznici vymysleli i to, že tam takhle šlapou přímo odsouzení, aby se tam na celách zbůhdarma neváleli.“

Zajímavé to nápady se dají dělat s jízdními koly a výrobou elektřiny, napadlo Páťu. A s těmito myšlenkami se po třinácti minutách nepřetržité jízdy na kole konečně teleportoval zpět domů na ryklickou cyklostezku. A odtud je to k němu domů už jen, co by kamenem dohodil.

(Další dobrodružství Páti a Zláti zase někdy příště.

Páťa a kolo Zláťa (seriál) :

První výlet: po Modřanské cyklostezce: 1. díl: Nečekaná výhra, 2. díl: Opravdu zvláštní kolo, 3. díl: Cesta pod Vyšehradem, 4. díl: Zloděj na cyklostezce,

Druhý výlet: Ve skanzenu: 5. díl: O své kolo se musíš starat!, 6. díl: Školák z 19. století, 7. díl: Páta a kolo Zláťa: Jak Páťa pomohl propadlíkovi

Třetí výlet: Na Dlouhých stráních: 8. díl: Výlet do hor, 9. díl: Na Dlouhých stráních

Reportáže z mých výletů: které s tímto dílem souvisí:

Horská túra přes Dlouhé stráně

Dlouhé stráně – netradiční reportáž z budoucnosti

(další zdroj: http://zpravy.idnes.cz/brazilsti-vezni-vyrabi-energii-pro-mesto-slapanim-na-rotopedech-pxn-/zahranicni.aspx?c=A120716_101642_zahranicni_ipl)

Další moje příběhy pro děti a mládež na mém blogu:

Seriály:

Páťa a kolo Zláťa (seriál) (O dobrodružství chlapce Páťi na zvláštním jízdním kole)

Seriál „Vánoční doba“ (Jak chlapec Matěj prožíval dobrodružství adventních, vánočních a tříkrálových obyčejů)

Seriál „Inlajnový duch“ (Jak se chlapec Rosťa učil jezdit na kolečkových bruslích a měl při tom velice zvláštního učitete)

Seriál „Hrdinové Čeksasu“ (Jak se skupina kluků dostala na letní tábor, kde po vzoru divokého západu bojovala a s jinými tábory v okolí)

Výročí havárie UFO (seriál) (Jak Vojta s Domčou řešli možnou havárii neidentifikovaného létajícího objektu)

Pohádky:

Pohádka „O bílé paní Bradlecké“ a další mé dárky čtenářům

Můj blogerský vánoční speciál s pohádkou „O zakleté královně a kouzelném amuletu“

O Honzovi a říční víle Stříbravě

Vánoční doba: Nová pohádka i na Den přípitků (O dračím stromu)

Jak inlajny chtěly být čisté

Jak se planety učily bruslit

Pohádka o (ne)šťastné Třináctce

Autor: Libor Čermák | pátek 10.3.2017 4:03 | karma článku: 11.48 | přečteno: 279x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 679 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 370 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 768 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 611 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 384 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 242 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 507 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 22.31 Průměrná čtenost 1753

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.