Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Medvědím proudu, aneb, když sluneční soustava prochází hvězdokupou

26. 01. 2017 6:40:13
Koho by nefascinovala krása otevřených hvězdokup? Na obloze jich můžeme spatřit mnoho a některé z nich dokonce i pouhým okem. Ale je možné, že dokonce my sami se teď v jedné takové hvězdokupě nacházíme?

Plejády, Hyády v souhvězdí Býka. Nebo Jesličky v Raku (kterým jsem se například věnoval ve svém nedávném článku (Na Vánoce nejsou jesličky jen v betlémech, ale i na obloze!). Všechny tyto a mnohé další nás fascinují pro svojí pestrost v seskupení či rozložení hvězd. Říká se jím otevřené hvězdokupy. Jsou to mladé hvězdy, které vznikly společně z jedné mlhoviny. Jsou to vlastně takoví hvězdní bráškové či sestřičky. Bohužel nebudou takto vypadat napořád, protože se postupem času rozptýlí mezi ostatní hvězdy v galaxii. I naše Slunce takhle před 4,5 miliaradmi let vzniklo. Také někde mělo svoji rodnou mlhovinu, ze které se zrodilo. A to nejen Slunce, ale spolu s ním i další hvězdy, které se také za tu dobu rozptýlily mezi ostatní hvězdy v galaxii. Nedávno dokonce astronomové objevili hvězdu, o které je vysoce pravděpodobné, že právě vznikla společně s naším Sluncem ze stejné mlhoviny, a tedy i ve stejné otevřené hvězdokupě. Psal jsem o ni v článku "Objeven sourozenec našeho Slunce". Je to 110 světelných let vzdálená hvězda HD 162826, která se nalézá v souhvězdí Lyry. A po celé Mléčné dráze se jistě takto pohybují desítky, ne-li stovky dalších takových.

Když se podíváme na Plejády, tak mnozí neznalí pozorovatelé si o nich omylem začnou pro jeho tvar myslet, že je to Malý vůz. Není to ani Velký ani Malý vůz. Jsou to Plejády, neboli Kuřátka, nebo otevřená hvězdokupa M45. Ale kupodivu toho mají docela dost společného s Velkým vozem. To protože pět ze sedmi hvězd Velkého vozu (Merak, Phekda, Megrez, Alioth a Mizar + Alcor) a několik dalších hvězd ze souhvězdí Velké Medvědice (37 UMa, 78 UMa, HD 115043, HD 109011, HD 110463) a HD 109647 v Honících psech, jsou hvězdy právě se rozpadající takovéto hvězdokupy, která se jmenuje Collinder 285, neboli Mědvědí proud. Všechny tyto hvězdy jsou zhruba stejně staré (300-400 milionů let), všechny mají podobné spoektrum a povrchovou teplotu a všechny se pohybují stejným směrem (zhruba na východ) a k nám se dokonce přibližují. Jádro Medvědího proudu je od nás vzdálené zhruba 80 světelných let a jedná se tak o nejbližší otevřenou hvězdokupu k nám.

Jenomže, jak astronomové zjistili, Mědvědí proud se skládá i z dalších hvězd, které se už více či měně rozšířily do prostoru. A tak do té samé rodiny patří například i Gemma (nejjasnější hvězda v souhvězdí Severní koruny), Menkalinan (druhá nejjasnější hvězda ve Vozkovi) a mnoho dalších hvězd rozšířených po celé severní hvězdné obloze. I přesto, že Velkou Medvědici nalezneme na severu, jsou členové Medvědího proudu dokonce i takové hvězdy, které na naší obloze nalezneme v jižní části, tedy pod nebeským rovníkem, jako třeba hvězda chí Ceti ve Velrybě nebo HD 165185 ve Střelci. Mnozí astronomové dokonce vedou spory o tom, zda sem nepatří dokonci i Sirius, nejjasnější hvězda naší oblohy. Z toho mi vyplývá jedno. Pokud si představím jak jsou ty hvězdy takto uspořádané na obloze a tedy i v prostoru, že pokud zde zaujímají takovouto severní část oblohy plus kousek i jižní, tak zkrátka a dobře mi to při prostorové představivosti takto uspořádaných hvězd připadá, se naše sluneční soustava v současné době pohybuje na okraji tohoto Medvědího proudu. Slunce sice není jeho součástí (protože je cca desetkrát starší), pouze se teď právě na své cestě nalézá v prostoru těchto hvězd. Ale i přesto bych se vás chtěl zeptat: Jak se vám líbí v život v otevřené hvězdokupě?

Zdroje: https://en.wikipedia.org/wiki/Ursa_Major_Moving_Group

http://hvezdnouoblohou.wz.cz/velkamedvedice.php

Související články:

Na Vánoce nejsou jesličky jen v betlémech, ale i na obloze!

Objeven sourozenec našeho Slunce

v rubrice: Vesmír a život v něm

Autor: Libor Čermák | čtvrtek 26.1.2017 6:40 | karma článku: 11.95 | přečteno: 347x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 679 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 370 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 768 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 611 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 384 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 242 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 507 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 22.31 Průměrná čtenost 1753

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.