Pondělí 30. března 2020, svátek má Arnošt
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 30. března 2020 Arnošt

Kéž by už ta planeta „Devět“ byla konečně objevena

22. 01. 2016 5:03:13
Astronomický svět vzrušil výpočet možné existence nové deváté planety Sluneční soustavy. Je pravda, že během posledních několik týdnů dost stoupla možnost, že planety Neptunem nekončí.

Jak prohlásili američtí astronomové Michael E. Brown (objevitel mimo jiné transplutických těles Eris, Sedna, Haumea a Orcus) a Konstantin Batygin, tak odchylky v dráhách nedávno objevených transneptunických těles značí o přítomnosti neznámé velké planety sluneční soustavy, která je cca 4krát větší a desetkrát hmotnější než Země, a která by se měla pohybovat nejméně ve vzdálenosti dvěstěkrát větší než je vzdálenost Země od Slunce. Tam by měl případný objekt obkroužit Slunce po protáhlé elipsovité dráze jednou za 10-20tisíc let. Podle autorů této hypotézy je jen malá šance (0,0007 %), že by tyto dráhy oněch těles byly takto náhodné. Může tam tedy, v dálných končinách sluneční soustavy, se tedy skutečně ještě něco takového nalézat? Zatím vše hraje do karet, že ano. Jediné, co schází, je planetu s pracovním názvem „Devět“ skutečně objevit.

Zatím se jedná jen o výpočet. A kupodivu to není jediná indicie z posledních týdnů, která by mohla poukazovat o přítomnosti nějaké planety ve vzdálených končinách sluneční soustavy. Například astronomický server www.exoplanety.cz přinesl minulý měsíc zprávu hned o dvou zvláštních pozorováních. Obě vznikla díky síti radioteleskopů Alma v Chile . A v obou případech byl pozorován objekt, který se vůči prvnímu pozorování a hvězdnému pozadí trochu posunul. Přesně tímto způsobem byly objeveny Pluto a další podobná tělesa.

Oba objekty byly pozorovány při sledování vzdálených hvězd. V prvním případě šlo o hvězdu W Aql, kterou radioteleskopy sledovaly na jaře roku 2014. Na dubnovém snímku hvězdy se tam u ní objevil objekt, který byl i na březnovém snímku, ale posunul se. Na květnovém snímku však už ale nebyl. O co se jednalo, nemají vědci vysvětlení. Klidně by mohlo jít o neznámý, až 800 km velký asteroid mezi Jupiterem a Neptunem. Ale vzhledem k tomu, že tento prostor je ohledně takto velkých těles o velikosti až trpasličích planet podrobně prozkoumán, může jít i objekt, jenž je mnohem dál . Třeba až objekt planetární velikosti ve vzdálenosti 40000 astronomických jednotek.

Ve druhém případě byla pozorována v létě roku 2014 slunci nejbližší hvězda Alfa Centauri. A tam se u ní objevil také podobný neznámý objekt. I zde by mohlo jít i o transneptunický objekt planetární velikosti.

Zkrátka a dobře, astronomové v těchto případech něco nalezli, ale pořád nevědí, co to je. Ale opět by tato pozorování mohla přilít olej do ohně hypotéze, že planety Neptunem ještě nekončí. V každém případě jsem přesvědčen, že objev nové planety a jeho doplnění sluneční soustavy by popularizaci astronomie pomohl daleko víc než jev opačný, tj. škrtání těles ze seznamu planet sluneční soustavy (viz Pluto).

Zdroj: http://www.exoplanety.cz/2016/01/20/existuje-daleko-za-plutem-devata-planeta-vedci-zacinaji-verit-ze-ano , http://www.exoplanety.cz/2015/12/13/nasli-dalsi-planetu-ve-vnejsich-koncinach-slunecni-soustavy

Související články:

Tak kdy nám už konečně přibudou další trpasličí planety?

Tak je tam nějaká planeta? A nebo ne?

Jsou ve sluneční soustavě další skryté planety?

Kde bych doporučoval hledat nové planety sluneční soustavy?

Jak pak znáte vnější část sluneční soustavy?

Bylo Pluto vyřazeno ze sluneční soustavy?

Rubrika: Vesmír a život v něm

Autor: Libor Čermák | pátek 22.1.2016 5:03 | karma článku: 18.03 | přečteno: 596x

Další články blogera

Libor Čermák

Krajní pravici? Krajní levici? Krajní liberalismus? Děkuji ne!

Celý život jsem odpůrcem jakýchkoliv krajních politických ideologií, které chtějí jiné lidi z ideologických důvodů trestat. A to jak těch, které naše země sužovaly ve 20. století, tak i těch, které by rády nastoupily nyní.

28.3.2020 v 8:37 | Karma článku: 24.55 | Přečteno: 343 |

Libor Čermák

Jaké čtení teď pořídit dětem? Co takhle příběhy z Klárova?

Je možné, že teď, když jsou děti doma, mají za úkol si přečíst nějakou knížku. Rád bych vám nějaké doporučil. Kromě foglarovek, na které dělám na blogu recenze, mne také zaujmula čtveřice knížek příběhů z Klárova.

27.3.2020 v 14:41 | Karma článku: 8.74 | Přečteno: 136 |

Libor Čermák

Současná filmová, seriálová a zábavná tvorba nestojí za nic!

Na Reflexu jsem si přečetl, jak někomu prý naskakuje vyrážka z nového doč. programu ČT3. Prý jsou tam samé prošlé konzervy a něco, co dotyčný nazývá pseudozábavou. Vy víte o pohodovějších pořadech, než jaké tam jdou? Já tedy ne.

26.3.2020 v 14:29 | Karma článku: 37.34 | Přečteno: 1157 |

Libor Čermák

Co když bifurkace Casiquiare vznikla uměle někdy v dávnověku?

Vždy když slyším o známé jihoamerické bifurkaci Casiquiare mezi veletoky Orinoko a Rio Negro, dozvím se, že se jedná o přírodní jev. Ale mne už několikrát napadlo: Co když tento tok vznikl někdy v dávnověku uměle?

25.3.2020 v 17:02 | Karma článku: 19.21 | Přečteno: 535 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Víme, co je vesmír? Blogová kniha o vesmíru (2)

Několik kapitol z blogové knihy o vesmíru. Co je vesmír, kde končí - a co je za ním? Jak to, že velká část vesmíru chybí? (délka blogu ca. 100 min.)

30.3.2020 v 8:00 | Karma článku: 9.21 | Přečteno: 174 | Diskuse

Jan Fikáček

Nadsvětelná rychlost, obrácení směru čas? Jak prosté, milý Watsone.

"Povídá se", že se při nadsvětelné rychlosti obrací směr času. Dosadíme-li ji ale do vzorců speciální teorie relativity, dostaneme čas imaginární. Tachyony jsou velká záhada. Vše jde ale vysvětlit jednoduchým způsobem.

29.3.2020 v 19:47 | Karma článku: 30.78 | Přečteno: 993 | Diskuse

Karel Wágner

Jak Tomio Okamura předběhl SÚKL

Stav pacienta, kterému je podáván experimentální lék Remdesivir, se zlepšil. Mohl tak být již odpojen od mimotělního oběhu.

28.3.2020 v 9:09 | Karma článku: 25.63 | Přečteno: 789 | Diskuse

Jiří Václavík

Rychlokurz historické geologie - co mají společného velká vymírání?

V průběhu existence Země docházelo k extrémním výkyvům klimatu, složení atmosféry, povrchu, teploty apod. Pojďme se podívat na několik zajímavých souvislostí.

28.3.2020 v 8:16 | Karma článku: 12.69 | Přečteno: 166 | Diskuse

Jan Tomášek

Cesty elektrické energie 5 (spínače VN)

Co se týče rozvodů vysokého napětí možná by nebylo od věci se zastavit u některých jednotlivostí trochu podrobněji. Například takové spínače vysokého napětí.

28.3.2020 v 7:14 | Karma článku: 8.28 | Přečteno: 322 | Diskuse
Počet článků 2323 Celková karma 32.18 Průměrná čtenost 1806

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz