Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde se o Velikonocích otvírají poklady?

13. 04. 2014 12:36:00
Kdo by neznal baladu K. J. Erbena s názvem „Poklad“. Matka zapomene své dítě ve skále s pokladem. Tento romantický příběh však vychází z pověstí, které se vážou k mnoha místem.

Zmíněnou baladu si můžete přečíst i online, například na http://cs.wikisource.org/wiki/Kytice_z_pov%C4%9Bst%C3%AD_n%C3%A1rodn%C3%ADch/Poklad a nebo si můžete zdarma stáhnout celou Kytici ze stánek Městské knihovny v Praze, a to z http://search.mlp.cz/cz/titul/kytice/3370042. Ovšem pověsti, kde k takovým věcem skutečně mělo dojít, se vážou k mnoha nejrůznějším místům.

Kupodivu tyto pověsti mívají i hodně společného. Už například ta pověst o dítěti, které tam zapomněla jejich ziskuchtivá matka a ta se s ním mohla setkat až za rok. Podle těchto pověstí však žádné dítě v oněch horách za ten rok hlady neumřelo, neboť jeho plynutí času bylo jiné, a tak dítě zestárlo jen nepatrně. Také se často nad místem pokladu objevují modré plamínky nebo je dokonce hlídá nějaká zvláštní bytost. Často se též vyžaduje z nějakých důvodů i nutnost mlčení. Atd.

Téměř vždy se zmíněné skály otevírají na nějaký významný církevní svátek. Na svém blogu jsem se před časem věnoval pokladům, které lze nalézt i o Vánocích, a to na odkazu „Tajemství vánočních pokladů“. Ovšem daleko častěji by se tyto příběhy měli odehrávat právě o velikonocích. Nejčastěji na Velký pátek a nebo na Květnou neděli. Proto jsem se rozhodl, že se těmto pověstím budu v dnešním článku věnovat podrobněji. Podíval jsem se tak do Labyrintu tajemna od Martina Stejskala a vypsal jsem si ty pověsti, které povídají o pokladech, a to konkrétně ty, u kterých je přímo zmíněno, že se otevírají právě o velikonocích o velikonocích.

Zkusme se nejprve projít místa, kde se dají poklady nalézt na Květnou neděli:

B o ř e ň

Asi tři kilometry jižně od města Bílina je v Českém Středohoří 539 metrů vysoký znělcový vrch Bořeň. Prý se zdálky podobá ležícímu lvu. Podle místní pověsti jsou v něm zakopány poklady, které jsou hlídané skřítky. Dostat se k nim a obdivovat je může pouze člověk čistého srdce, a to právě na Květnou neděli. (http://www.tajemnamista.cz/vizitka/85-boren)

Č e s k é B u d ě j o v i c e

Poblíž Roudného u Českých Budějovic se nalézá Tomkův les a v něm kdysi stával hrádek Rammschissel. Místní pověst říká, že jeden z majitelů tu kdysi zakopal poklad a pak nechal dělníky, kteří ho ukryly, zastřelit. Nakonec majitel sám padl ve válce. Na připomínku těchto pověstí se říká, že kdo na Květnou neděli v těchto místech spatří zjevení hlavně pušky, může se pokladu zmocnit. Musí se však po cestě sem i nazpět nepromluvit ani jediné slovo.

C h o l i n a

Zhruba 20 kilometrů severozápadně od Olomouce se v Dubčanech u Choliny vypráví, že je tu zakopán poklad zdejšího vladyky. Najít ho je možné jen na Květnou neděli, kdy nad ním hoří modrý plamen.

C h r u d i m

V lese Hůra králové se nalézá Zubzandovská skála, která se prý otevírá na Květnou neděli. Komu se tam prý povede vstoupit na 500 stop, nalezne tam kapradí kvetoucí zlatem.

K a r l š t e j n u C h ř i b s k é

Zdejší hrad na Děčínsku, známý pod názvem Karlštejn a nebo Chřibský hrádek, kdysi vlastnili loupeživí rytíři, kteří zde uschovali poklad. Jednou na Květnou neděli vystoupila na hrad jedna chudá vdova se svým malým synkem, a tam nalezla otevřený vchod do podzemí. Oba tam vstoupili, avšak žena oslněna zlatem, tam svého synka zapomněla a když vyšla ven, skála se zavřela i s jejím dítětem. Musela pak čekat až do dalších velikonoc, než se zase skála otevřela a se svým chlapcem se opět setkala.

J a b l o n n é v P o d j e š t ě d í

Z bývalého hostince prý vede stará podzemní chodba na hrádek Starý Falkenburk. Ukrývá se v ní prý velký poklad, který hlídá dvojice černých psů s ohnivýma očima. Je možné tam vstoupit jen na Květnou neděli.

K o b y l í

Na kobyliském hřebenu u Břeclavi jsou prý zakopány poklady. Podle legendy se otevírají jen na Květnou neděli a na Velký pátek. Zatím je tu však lidé chodili marně hledat.

K o š ť á l o v

Sedm kilometrů jihozápadně od Lovosic se nalézá hrad Košťálov. Je zde ukrytý poklad, který opět hlídá pes s ohnivýma očima. Je možné ho vyzvednout pouze na Květnou neděli. I zde podle pověsti jedna matka zapomněla své dítě a mohla se s ním setkat až po roce.

M ě l n í k

U Mělníka se nalézá vrch Spravedlnost a pod ní je údajně ukryt poklad, který se dá vyzdvihnout pouze na Květnou neděli v době pašijí. Jedna pasačka tu podle místního vyprávění strávila rok, než opět mohla vyjít.

N e j d e k

Severně od Nejdku na Přerovsku se v Radíčkovském údolí měl kdysi stát hrad. Dnes zde vyvěrá pramen zvaný Kachní studánka. Podle pověsti se na Květnou neděli se zde objevuje kachna, která má v zobáku klíč od vrchu s pokladem. A jen tehdy se tedy lze do toho vrchu dostat.

N o v ý H e r š t e j n

Na tomto hradě nedaleko Kdyně na Domažlicku prý kdysi Jan z Velhartic při útoku Bavorů ukryl své tři dcery a všechny své poklady. Hrad však byl dobyt a dívky zde zahynuly ve věži. Na Květnou neděli tu obcházejí jejich přízraky a pod nimi jsou i ukryty ony poklady.

N o v ý H r a d

Deset kilometrů severozápadně od Šumperku se nalézal údajně největší severomoravský hrad Furchtenberk. V dávných dobách prý také patřil loupeživým rytířům , kteří zde zanechali poklad. Pokud je chce někdo vykopat, tak se musí jednat o spravedlivého člověka a musí tak učinit o půlnoci na Květnou neděli.

O l t á ř í k

Zvláštní druh pokladu se dle pověsti otevírá každou Květnou neděli na hrádku Oltářík u Lovosic. Během pašijí se podzemní chodbě dá napít ze sudů naplněných starým vínem.

P o l i c e n a d M e t u j í

Na Květnou neděli se otevírá poklad po loupežnících, kteří sídlili v Kovářově rokli v Broumovských stěnách. Jedná se o pískovcové skalní bludiště.

R á d l o

Velikonoční poklad je zakopán i u Velkého kamene v Rádle na Jablonecku . Tento poklad lze vyzvednout pouze o Květné neděli při pašijích. Tam, kde je zakopán hoří modrý plamínek. Poklad však může vidět pouze nevinná osoba.

R o n o v

Mezi pověstmi hradu Ronov u České Lípy se vypráví i jedna , že uvnitř hory, na které je hrad postaven, se nalézá poklad, který lze vyzdvihnout pouze na Květnou neděli. I zde sem prý jednou vstoupila matka se svým dítětem, které zde zapomněla. Celý rok ho v hoře mezitím hlídala Bílá paní.

R y c h l e b y

Na Květnou neděli, když se v javornickém kostele čtou pašije, lze dobýt poklad ve zřícenině zdejšího hradu, který podle pověsti nashromáždil zelený rytíř. Střeží ho obrovský zelený had se zlatým klíčem v tlamě. Ten vydá jen tomu , kde beze slova vydrží, aby se mu had obtočil kolem těla a do úst mu přitom klíč předal.

Ř í p

O Květné neděli se prý otevírá i hora Říp. Uvnitř je možno spatřit velký palouk, kde se pasou koně se zlatými podkovami. Prý je v něm také rybník s hejnem hus zlatého peří a kvočna s dvanácti zlatými vejci.

V a r n s d o r f

Poblíž města se nalézá skalní útvar Sedm hald. Ten se otevírá o Květné neděli o pašijích. A i zde se vypráví známá verze o matce a dítěti.

Z l a t á K o r u n a

Kolovalo zde množství pověstí o zakopaných pokladech hlídanými skřítky , jenž lze získat o Květné neděli.

Ovšem jak uvidíte z následujícího seznamu, tak nejvíce je míst, kde se dají poklady nalézt na Velký pátek.

B í l o v i c e - L u t o t í n

Poblíž Kostelce na Hané se nalézá obec Lutotín, kde prý kdysi stával hrad, jenž se propadl do země kvůli prostopášnostem jeho majitele. Podle zdejší pověsti kdysi na Velký pátek zdejší zavedla Bílá paní dva chlapce do zdejšího vrchu, a ti zde museli strávit celý rok.

B r a d l e c

V Českém Ráji se nalézá zřícenina hradu Bradlec. Pod ní se prý nalézá tajná chodba , která spojuje hrad z bývalou tvrzí v Železnici. V ní je prý ukryt poklad, který je možné nalézt pouze na Velký pátek před východem slunce.

B u c h l o v - F a r k a č k a

Severně od hradu Buchlova v okrese Uherské Hradiště se nalézá kopec Farkačka. Vypráví se, že pán z hradu Buchtova na něm kdysi zakopal poklad, nad kterým v noci vyskakují plamínky. Vykopat ho je možné pouze na Velký pátek.

Č e j k o v i c e

Další, tentokrát jezuitský, poklad, který se otevírá jen na Velký pátek při čtení pašijí, se má nalézat v renesančním zámku v Čejkovicích na Hodonínsku.

Č e s k ý Š t e r n b e r k

I známý hrad nad Sázavou, Český Šternberk v sobě ukrývá pověst o velkopátečním pokladu. To skála, na které je hrad postaven, v tento den pukne a otevře se. A sypou se z ní dukáty přímo do řeky

Viz např.: Po magických místech kolem trampské řeky

D ž b á n

Nad obcí Mutějovice na Rakovnicku se nalézá zřícenina hradu Džbán. Vypráví se o pokladech, které jsou v něm ukryty a které se otevírají jen na Velký pátek.

H a s i š t e j n

Hrad Hasištejn, jenž se nalézá cca 11 kilometrů západně od Chomutova, také prý skrývá mnoho pokladů. Všechny se otevírají na Velký pátek a přitom se hrad objevuje i ve své bývalé kráse. Včetně všemi jeho majiteli a služebnictvem. (viz http://www.kudyznudy.cz/Vylety/Doporucene-vylety/Chebsko-%281%29.aspx)

H o s t o m i c e

Mezi Hosotmicemi a Dobříší se nacházejí zbytky opevněného hradiště s názvem Hradec. Pověst říká, že je v něm ukryt zlatý poklad hlídaný bělovlasým starcem. Spatřit ho je možné jen na Velký pátek.

H r a d e c K r á l o v é

V lese nad Roudničkou, dnes předměstím Hradce Králové se nalézá vrh. V něm je dle pověsti ukryt část slavného pokladu opatovického kláštera. Jen na Velký pátek o pašijích ho může spatřit pouze spravedlivý člověk.

H u d l i c e

Zvláštní velkopáteční pověst se váže k Hudlicím na Berounsku. V lese se tu prý nachází studánka, v níž se na Velký pátek zjevuje zlatá kachna. Střeží ji velký huňatý pes. Po skončení pašijí třikrát táhle zavyje a všechno pak zmizí.

H u m p o l e c

Podle pověsti se poklady, které se otevírají jen na Velký pátek, nalézají v tajných chodbách pod zbytky hradu Orlík u Humpolce. Místní obyvatelé se podle pověstí také setkávali s přízraky, které poklady hlídají.

C h o c e ň

Na hradě Zídkov u Chocně je prý poklad loupeživého rytíře, který se také otevírá jen na Velký pátek v době čtení pašijí.

C h o u s t n í k o v o H r a d i š t ě

Podle pověsti založili zdejší hrad u Dvora Králového templáři. Na Velký pátek se prý otevírají staré zasypané sklepy, kdy je možné spatřit zdejší poklady.

K d y n ě

Poklady, které se otevírají jen na Velký pátek, jsou také ukryté v okolních kopcích u města Kdyně na Domažlicku.

K o b y l í

Na kobyliském hřebenu u Břeclavi jsou prý zakopány poklady. Podle legendy se otevírají jen na Květnou neděli a na Velký pátek. Zatím je tu však lidé chodili marně hledat.

K o l d í n

Čtyři kilometry severně od Chocně, u Koldína se na louce pod hradiskem se objevuje na Velký pátek modrý plamínek šlehající ze země. Značí úkryt velkého pokladu. Aby se poklad dal dostat, je třeba přes plamínek přehodit chlebové dobroty.

K o s t e l e c n a d O r l i c í

Opět jen na Velký pátek lze získat poklad ze skály Čertův sklípek na kostelecké Stráni. To zrovna černý pes, který ho hlídá, na několik okamžiků opouští jeskyni a jde se napít do řeky Orlice

K o z í h r á d e k

I na Kozím hrádku u Tábora, kde pobýval Jan Hus, by měl být ukryt poklad, který se otevírá jen na Velký pátek. V době pašijí se prý skála, na které hrad stojí, otevírá a sypou se z ní zlaté peníze.

K o z í h ř b e t

Jediná možnost vyzvednout poklad z bývalého hrádku nad potokem Mastník u Sedlčan je též na Velký pátek.

K r a s l i c e

Hned několik pověstí o velkopátečních pokladech se vyskytuje v okolí města Kraslice na Sokolovsku. Zde se však otevírají jen lidem narozeným v neděli. Týká se to například Zámeckého vrchu a nebo vrchu Kamenáče.

M e r k l o v i c e

U Merklovic na Rychnovsku se nalézá les Okrouhlice. A zde stál kdysi klášter, který se i se svými poklady propadl do země. Na povrch poklad vystupuje jen na Velký pátek. Je ovšem hlídán velkým černým psem.

M o u ř í n o v

V Mouřínově na Vyškovsku jsou údajně zakopány sudy s poklady habánů. Hlídají je černý pes, černý kohout a černě oděný habán. Vchod k nim se otevírá opět jen na Velký pátek.

M y s l í v

Na vrchu Kákovský kámen u Myslívi na Klatovsku byl podle pověsti hrad, který zkameněl. Ve své původní kráse, a to i ze svými poklady, se prý zjevuje jen jednou do roka, na Velký pátek, když se v kostele čtou pašije.

N a p a j e d l a

U Napajedel na Zlínsku se nalézají Budačinské skály. Povídá se, že jsou v nich ukryté zbojnické poklady, které hlídají hadi. A i tato skála se otevírá jen na Velký pátek.

O ř e c h o v

U vsi Ořechov u Uherského Hradiště se nalézá skalní útvar Skalka. I zde jsou uvnitř schované poklady, které se otvírají jen na Velký pátek.

O s t a š

Na Velký pátek se otevírá i stolová hora Ostaš u Police nad Metují. I zde jsou v zasypané chodby, ve kterých se nalézají poklady. Poznají se tak, že hoří plamenem.

P e č k y

Pověst, která se k Pečkám vztahuje, vypráví o tom, že tu na louce prý kdysi stála tvrz Kotkov. A pokud někdo tuto louku na Velký pátek celou oběhne se zatajeným dechem, nalezne poklad, který se pod ní nalézá. (viz Pěší túra po magických místech Kolínska)

P e l h ř i m o v

Na Velký pátek lze též nalézt poklad, který se otevírá pod čtvercovým kamenem u Nemojovského mlýna v lesíku zvaném Stráň.

P c h e r y

Na Velký pátek se otevírá poklad V Kodřicích u obce Pchery na Kladensku. Stála tu kdysi tvrz, jejíchž majitel měl ve svém sklepení nashromážděno velké bohatství. Časem se však hrádek sesypal. A tam, kde se poklad nalézá se objevují modravé plamínky.

P o c i n o v i c e

Na Domažlicku, v Pocinovicích se vypráví, že při čtení pašijí na Velký pátek se otevírá Zlatá jáma, uvnitř které jsou ukryté poklady.

P o l i č k a

V okolí města Poličky na Svitavsku je také mnoho míst, kde jsou zakopány poklady otevírající se na Velký pátek. Například v Tillově rokli je zakopán buben schovaný francouzským vojskem. A mnoho dalších míst.

P ř í b o r

Mnoho pokusů o vyzvednutí dalšího velkopátečního pokladu se prý už uskutečnilo v lese Frývaldu u Příboru. Prý tu příborští v době válek uschovávali své cennosti.

R o t š t e j n

Skalní hrad Rotštejn v Českém ráji skrývá pod svými zříceninami i velký poklad loupežníků. Jednou se ho na Velký pátek vydal hledat jeden mladík. Byl však skálou pohlcen a aniž by to tušil, strávil pod zemí celý rok.

S i o n

Hrad Sion u Kutné Hory prý ukrývá poklady jeho zakladatele Jana Roháče z Dubé. Kdo ho chce dostat, musí sem nejprve přijít na Květnou neděli a spatřit zde tři duchy. Pak na Zelený čtvrtek a zde musí spatřit dva duchy. A nakonec na Velký pátek, kdy už tu bude jen jeden duch a ten ukáže před sebe a mávne rukou. Je potřeba se dívat, kam ukáže a kolikrát mávne, což bude udávat počet kroků. Kde je třeba kopat.

S t ě ž e r y

U obce Stěženy u Hradce Králové stojí socha Sv. Jana. Pod ní je údajně ukryt poklad , který se zjevuje jen na Velký pátek.

S v o j š i c e

u svojšické části Bošice poblíž Kouřimi se nachází Vinný vrch. A v něm jsou ukryté poklady. Jednou tam na Velký pátek vstoupil místní švec. Za rok vyšel s plným množstvím stříbra.

T e t í n

Když se v kostelech v Tetíně a okolí čtou na Velký pátek pašije, otevře se nedaleký vrch Damil a v něm se nalézá zlaté tele. Může ho však dostat jen poctivý člověk.

T ř e m š í n

Jen na Velký pátek lze spatřit poklad na zřícenině na Třemšínu. Ovšem nesmí se při tom promluvit. Hlídá ho lesní skřítek s červenou čepičkou.

T u r o v

V Turově na Náchodsku jsou kromě spícího vojska též četné poklady. V Křivdově lomě je jde nalézt jen na Velký pátek. Poklad je hlídán trpaslíky a i zde se dochovala pověst o ženě, jež zde zapomněla své dítě a shledala se s ním až po roce.

V í c e m i l i c e

U Vícemilic poblíž Bučovic je prý zakopána pokladna ruského vojska z bitvy u Slavkova. Protože všichni padli, neměl ji kdo vyzvednout. Nad místem, kde by měla být, prý na Velký pátek hoří oheň, jen spatří jen ten, kdo umí mlčet.

V i n a ř i c e

I ve Vinařické hoře u Kladna by měl být ukryt poklad, který lze získat jen na Velký pátek

Z á l e z l y

Na Parchaticku u Zálezel, nalézá se kopec Věnec s prehistorickým hradištěm. Podle pověsti je zde ukryt poklad , který lze vyzdvihnout jen na Velký pátek, když se v kostele čtou pašije. A i mnoho dalších pověstí se k těmto pokladům vztahují.

Z u b š t e j n

V zříceninách hradu Zubštejn na Vysočině jsou prý četné poklady hlídané skřítky. I ty se otevírají na Velký pátek v době pašijí. A i sem se váže pověst o matce, která v ve zdejších sklepech zanechala své dítě a setkala se s ním až po roce.

A jsou i místa, kde se pověst nezmiňuje o konkrétním dni, ale jen o Velikonocích nebo v době pašijí, což můžou být jak Květná neděle, tak Velký pátek.

A b e r t a m y

Například severně od Abertam v Krušných horách (okres Karlovy Vary) je skalní útvar zvaný Skalka. Pověst říká, že je to zřícenina hradu, ve které je možné nalézt poklad ze zlatých a stříbrných mincí, drahých kamenů a perel. Poklad se otevírá jen o Velikonocích, v době pašijích. A to jen dvakrát za třicet let, kdy je ho možné se zmocnit. (http://www.tajemnamista.cz/vizitka/22-skalka-felsl-u-abertamy )

F r e n š t á t p o d R a d h o š t ě m

V okolí Frenštátu pod Radhoštěm je prý ukryto mnoho pokladů. Například ten, který je v Čeladné, mohou získat pouze prvorození synové od tří sester. Musí ovšem kopat v pašijové dny o půlnoci.

J e t ř i c h o v

U Jetřichova na Náchodsku je kopec Prstencová hora. Vevnitř prý sedí Bílá paní, která hlídá poklad a přitom a šije košili. Každý rok udělá pouze jeden steh. V době pašijí se hora prý otevírá a při tom Bílá paní třikrát křikne slovo „ber“. Až se tak stane potřetí, hora se opět uzavře.

K o s t o m l a t y n a d L a b e m

Zde se nalézají zbytky starého hradu s názvem Mydlovary, kde se prý podle pověsti nalézá poklad, který hlídá velký černý pes a skřítek. Jen jednou v roce, v čase pašijí, se otevírá a spravedlivý člověk si zde může naprat, kolik unese. Také se zde povídá příběh o chlapci, kterému do sklepení spadla bota a on ji potom vynesl plnou zlata.

L i b o č a n y

U Libočan na Lounsku se nalézá skála Kozákov, na níž kdysi bývalo staré hradiště. Říká se, že je tu zakopán poklad, jenž je možný hledat jen o pašijích.

M l a d ě j o v

U Mladějova na Svitavsku se nalézá hora Haushery, kde prý kdysi stával hrad. Podle pověsti je tu pod zemí velký poklad zlata a drahých kamenů. Vždy když v nedalekém rychnovském kostele čte kněz pašije, tak se hora otevře a poklad lze vyzvednout.

N e p o m u k

Nad obcí Vrčení u Nepomuku v okrese Plzeň jih se nalézá kopec Štědrý. Povídá se, že je v něm ukrytý poklad, jenž se otevírá jen při zvucích velikonočních pašijí.

O p o č n i c e

K Opočnici na Nymbursku, kde k návrší „v Bolicích“ se vztahuje pověst o tom, že je tu údajně ukryt poklad, který se otevírá jen dvakrát do roka. O jitřní vánoční mši a o velikonocích, při čtení pašijí. Doporučuje se zde, aby případný nálezce celé návrší nejdříve bez dechu devětkrát oběhl.

R o k š t e j n

Na Květnou neděli či na Velký pátek, lze vyzdvihnout poklad na zřícenině hradu Rokštejn na Jihlavsku. Hlídá ho velký černý pes.

A pak jsou také pověsti, kdy se poklady otevírají v jiné velikonoční dny než na Květnou neděli a Velký pátek.

Mikulov

U Mikulova se nalézá zvláštní tzv. Kočičí skála. Je to zajímavý vápencový útes, ke kterému se váže pověst o uschovaném sudu zlata a drahého kamení, které hlídají skřítci. Ta se prý otevírá pouze na Velikonoční neděli.

S v o r

Podle jiné pověsti tu měla být na vrcholu hory Klíč jeskyně uzavřená těžkými železnými vraty, v níž se nalézal poklad hlídaný velkým černým psem. Ta se otevírala pouze jednou v roce na velikonoční neděli. Viz Výstup na Klíč a ještě úžasnější sestup

Takže kdo se chce o to pokusit, tak tady všude může o velikonocích podle místních pověstí získat bájný poklad. Já osobně se domnívám, že se v těchto pověstech jedná spíše o zprávu o průniku jiného časoprostoru, neboť obvykle v místech s těmito poklady běží čas jinou rychlostí, než u nás. Podrobněji se tím zabývám v článku „Mýtická svědectví o paralelním časoprostoru“.

Ovšem nalezl jsem ještě jednu zajímavou souvislost, a to geometrickou. Abych tuto geometrii popsal, je třeba opět odkázat na můj předešlý článek o vánočních pokladech „Tajemství vánočních pokladů“. V článku jsem popisoval, že místa s vánočními poklady (na mapě jsou označeni modře) lze spojit třemi liniemi. Na první přímce leží Prácheň, Řepice a Albrechtice. Na druhé přímce Planá, Litice a Lanžhot. A na třetí přímce Opočnice, Kouřim a Řepice. Co se však stane, když k těmto vánočním pokladům přidáme ty velikonoční? Hodně zajímavá věc.

poklady.jpg

Já jsem si poklady roztřídil podle dnů, kdy je lze vyzdvihnout. Tj. na květnonedělní, velkopáteční a ty ostatní. Když jsem si vynesl ty květnonedělní (označené žlutě), zjistil jsem, že opět vytvoří síť linií. A co víc, tyto linie jsou téměř rovnoběžné s těmi vánočními!

- Takže na jedné linii nám leží například Chřibský hrádek, Jablonné v Podještědí a Nový hrad u Šumperku.

- Na další linii Bořeň, Oltářík, Říp, Mělník a Chrudim.

- Třetí linie květnonedělních pokladů spojuje Nový Herštejn, Mělník a Rádlo.

- A čtvrtá linie spojuje Zlatou Korunu, české Budějovice a Chrudim.

A Pak jsem si vynesl i velkopáteční poklady (označené červeně). A opět dostaneme rovnoběžné linie:

- Například Hasištejn - Pchery – Sion – Zubštejn – Napajedla.

- Druhou linii velkopátečních pokladů tvoří Džbán – Český Šternberk – Buchlo.

- Třetí linii Hostomice – Kozí hřbet – Pelhřimov – Čejkovice.

- Čtvrtou linii tvoří Myslív – Třemšín – Hostomice – Rotštejn.

- Pátou linii Kozí Hrádek – Stěžery – Turov – Ostaš a Jetřichov.

- Na šesté linii leží Choceň – Koldín – Merklovice.

A na sedmé linii Ořechov – Napajedla - Příbor

A aby tomu nebylo málo, další místa údajných pokladů se mnohdy nalézají na liniích, kde dominují poklady, jenž lze vyzdvihnout v jiných dnech Já vždy, když zjistím nějakou zvláštní geometrickou souvislost, tak vždy zpozorním. Protože teď už by to mohlo znamenat, že by se nemuselo jednat jen o pověsti, ale o nějaký složitější fenomén. Ale kdo ví, co se na naší planetě ještě nalézá?

Použité zdroje: Stejskal M.: Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991,

Odkazy v článku

www.google.com/maps

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A úplně na závěr a zároveň na navození Velikonoční atmosféry přidávám odkaz na Krkonošskou pohádku s názvem „Jak šel Trautenberk do hor pro poklad“, která se dnešního tématu přímo týká. Je na odkaze:

http://www.youtube.com/watch?v=bzo7TUW63Tk

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Související články:

Adventní kalendář: tajemství vánočních pokladů

Jaké můžou být druhy paralelních vesmírů?

Mýtická svědectví o paralelním časoprostoru

Rubriky: multidimenzionální prostor

adventní kalendář 2012

adventní kalendář 2013

Velikonoce 2014

Autor: Libor Čermák | neděle 13.4.2014 12:36 | karma článku: 15.90 | přečteno: 2557x


Další články blogera

Libor Čermák

Mají pedagogové indoktrinovat multukulturalismus nebo pěstovat vlastenectví?

Je možné, že řada tzv. uvědomělých pedagogů a vedoucích řeší problém, zda do svých svěřenců indoktrinovat multukulturalismus a nebo v nich pěstoavat vlastenectví. Jenže u mne se ale děti indoktrinace multikullturalismu nedočkají.

17.7.2018 v 12:43 | Karma článku: 25.54 | Přečteno: 550 |

Libor Čermák

Cože? Na tábor s keramickým talířem?

"Ešusy nepotřebujete. Máme talíře", zní jedna hláška z filmu "Pan Tau na pionýrském táboře". Některé letní tábory se tím však i teď inspirují. Domnívám se ale, že právě toto není pro klasické tábory v přírodě ten nejlepší nápad.

17.7.2018 v 5:44 | Karma článku: 18.68 | Přečteno: 463 |

Libor Čermák

Raději budu žít v rozděleném národě než v multikulturalistické diktatuře

Pražská kavárna obviňuje našeho p. prezidenta za to, že prý rozděluje národ. Hm, zajímavá myšlenka. Ale já se ptám, jak by ten náš stát měl vypadat, aby nebyl rozdělený? Jediné, kde je rozdělení národa protizákonné je, diktatura.

16.7.2018 v 7:13 | Karma článku: 46.78 | Přečteno: 6606 |

Libor Čermák

Autoři, nenechejte si den kazit hlupákama

Všichni vy, co někam píšete, už se vám také určitě stalo, že na vaší práci někdo reagoval způsobem, který má od inteligence daleko. Takový člověk není nic jiného, než obyčejný závistivka a chce vám zkazit dobrý pocit ze psaní.

15.7.2018 v 13:50 | Karma článku: 31.43 | Přečteno: 771 |

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Je Země placatá a objevili jsme černé díry v roce 1783?

Víte, kdo formuloval představu černé díry v roce 1783 a že si stále myslíme, že je Zem placatá a nehybná? To a mnoho dalšího se dovíte ve fyzikálních a filosofických komentářích první kapitoly/přednášky knihy Carla Rovelliho.

16.7.2018 v 9:08 | Karma článku: 25.33 | Přečteno: 960 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - jak vyčistit stříbro?

Proč se stříbro špiní - Kde vzít v kuchyni elektrony - Malé drama v hrnci - Další metody. (délka blogu 5 min.)

16.7.2018 v 8:00 | Karma článku: 20.69 | Přečteno: 398 | Diskuse

Libor Čermák

Obrazce v obilí i v Česku. A konečně i fraktál!

Co přinesly události v oblasti obrazců v obilí poslední dva týdny? Nejen nádherný fraktálový obrazec v Anglii,nejen dva nové agrosymboly v Česku. Ale i další zajímavosti. O tom všem v mém novém vydání agrosymbolového zpavodajství.

15.7.2018 v 7:08 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 677 |

Libor Čermák

Jak by měl vypadat záhadologický kroužek pro děti?

Tak. Teď určitě začnou skeptikové zas křičet. Jak někoho může napadnout vytvořit záhadologický kroužek pro děti? Tak, ať se to někomu líbí či ne, tak mne už to napadlo. A myslím si, že to jistě není pro děti nezajímavá aktivita.

13.7.2018 v 9:13 | Karma článku: 12.86 | Přečteno: 250 |

Jaroslav Jirát

Jak se zbavit migrény

bez léků. Migréna začne, když se rozšíří cévy v mozku. K tomu dojde, je-li mozek špatně vyživován kyslíkem nebo glukózou, v důsledku přiškrcení některé z cév, které do mozku vedou.

12.7.2018 v 16:31 | Karma článku: 14.14 | Přečteno: 614 | Diskuse
Počet článků 1899 Celková karma 28.20 Průměrná čtenost 1789

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více




Najdete na iDNES.cz