Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde by byl ve vesmíru možný život?

5. 03. 2014 9:16:00
Je planeta Země jediným známým ostrovem života ve vesmíru? Zatím ano, ale už teď známe minimálně dvacet konkrétních exoplanet, kde by se život mohl teoreticky vykytovat také.

Jo to úžasné, jak naše znalosti o vesmíru v posledních letech pokročily doslova mílovými kroky. Takřka každou chvíli oznámí vědci objev nějaké nové zajímavé exoplanety, která obíhá některou z cizích hvězd. Dokonce minulý týden se jich, díky nových dat s programu Kepler, rozrostl rovnou o sedm set. A z této nové skupiny jsou hned čtyři, které jsou, co se týče svojí velikosti do 2,5 Zemí a zároveň obíhají v tzv. zóně života své centrální hvězdy. A aby tomu nebylo málo, se svojí troškou do mlýna přispěchali i evropští astronomové, kteří ohlásili objev osmi nových exoplanet o hmotnosti 4 -10 zemí, z nichž tři obíhají v obyvatelné oblasti. Dnes už tedy známé dohromady téměř 1800 exoplanet. Z čehož víme že dvacet z nich by teoreticky mohlo splňovat kritéria pro výskyt nám známého života. Musí se jednat o menší tělesa, která nejsou plynná, ale můžou mít pevný povrch. Uran, nejméně hmotná obří plynná planeta ve sluneční soustavě má hmotnost cca 15 zemí, tak musíme hledat tělesa maximálně do hmotnosti10 Zemí. Zároveň musí obíhat svojí hvězdu v tzv. zóně života, což je oblast, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Pokud najedeme takovéto planety, mají potřebné vlastnosti pro výskyt života.

Já o takovýchto planetách píšu pravidelně, vždy, když se objeví nějaká nová. Ale vzhledem k nejnovějším aktualitám z této oblasti jsem usoudil, že je do tohoto článku pro přehled napíšu všechny společně, včetně jejich vlastností. Tak tedy tady jejich seznam:

clanok_foto_775.jpgG l i e s e 5 8 1 g

To je těleso, které na podzim roku 2010 vyvolalo rozruch, neboť se jednalo o první objevenou planetu tohoto druhu. A tak se domnívám, že se jedná o největší astronomický objev toho roku. Učinil ho tým z kalifornské univerzity v Santa Cruz. Planeta se nalézá ve vzdálenosti 0,15 astronomických jednotek od své centrální hvězdy, 20 světelných let vzdálené Gliese 581. Jeden její oběh se rovná 36,5 dne. I přesto, že je její vzdálenost od své hvězdy je zhruba třetinová, než vzdálenost Merkuru od Slunce, tak, podmínky, které panují v okolí Gliese 581, můžou v této vzdálenosti být příhodné pro přítomnost vody v kapalném stavu. Toto nově objevené těleso je zhruba 3 - 4 x hmotnější než naše Země a co je nejdůležitější, má kamenný povrch. A i přesto, že její průměrná teplota je odhadována na -31 až -12 stupňů Celsia, je zde velká naděje, že zde na některých místech můžou být podmínky pro příjemný život, jaký známe my, zde na Zemi. Planeta totiž má vázanou rotaci a oběžnou dobu, takže ke své hvězdě nastavuje stále jednu svojí polovinu. Znamená to, že na té straně, kde je stále noc, panují podmínky hluboko pod bodem mrazu. Naopak přivrácená strana je bičována paprsky centrální hvězdy neustále, a tak zde můžou panovat naopak hodně vysoké teplotní podmínky. Ale poblíž hranic obou polokoulí se však vyskytuje jakási „mezioblast“, kde se teplota může udržovat na pozemských hodnotách. A vzhledem k tomu, že těleso je zhruba 3-4krát větší než Země, nemusí být celková rozloha této oblasti nijak zanedbatelná. Takže potencionální podmínky pro život zde panovat můžou, a to na nemalé části planety.

Další info v článku: Planeta s podmínkami pro život objevena!

G l i e s e 5 8 1 d

V planetární soustavě Gliese 581 byly dosud objeveny ještě další planety. Hned po předchozí planetě má oběžnou dráhu Gliese 581d. I o této planetě se uvažuje jako možné nositelce případného života Její vzdálenost od centrální hvězdy je cca 0,22 astronomických jednotek a jeden její oběh trvá 67 dní. Objevena byla týmem ze ženevské observatoře v dubnu 2009. Planeta se vyskytuje na vnějším okraji obyvatelné zóny Gliese 58, ale její vzdálenost z ní dělá něco, jako zdejší Mars, neboť množství energie, které na ni ze své centrální hvězdy dopadá, je ve srovnání ze Zemí zhruba 30procentní. Je zhruba 6krát či dokonce více hmotnější než Země, a tak se zřejmě jedná o těleso velikostí něco mezi Zemí a Uranem.

Další info v článku: Planeta s podmínkami pro život objevena!

H D 8 5 5 1 2 b

Právě se nalézáme ve vzdálenosti 36 světelných let od Slunce, a to v souhvězdí „Plachty“. Tam se nalézá hvězda – oranžový trpaslík o hmotnosti 0,7 Slunce. Její název je HD 85512. Tuto hvězdu ve vzdálenosti 0,26 astronomické jednotky, což je asi 40 milionů kilometrů - o něco blíž než je Merkur vůči Slunci, obíhá kamenná planeta o hmotnosti 3,6násobku Země. Svojí hvězdu oběhne za 58 dní. Ale vzhledem k tomu, že HD 85512 je chladnější než Slunce, odpovídá tato vzdálenost vnitřnímu okraji obyvatelné zóny, tedy oblasti, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Tento jedinečný objev se uskutečnil v roce 2011 díky spektrografu HARPS, který je součástí dalekohledu Evropské jižní observatoře v Chile. Jeho objevitelem je tým astronomů z USA, Německa a Švýcarska (L. Kaltenegger, S. Udry a F. Pepe). Jedná se o další objevenou exoplanetu, podobnou Zemi, kde by teoreticky mohly být podmínky pro život. Vše však záleží na tom, jaké je složení atmosféry a zda se i na této planetě skutečně nalézá voda. Zdroj: (www.exoplanety.cz/2011/08/hd-85512-b)

Další info v článku: Nové naděje na mimozemský život

gj667ca.jpgG J 6 6 7 C c

Je objev další takovéto planety, který se stal v listopadu 2011. Byl učiněn spektrografem HARPS. Nalézá se ve vzdálenosti 22 světelných let od nás v souhvězdí Štíra. Je to trojnásobná hvězda GJ667. Skládá se ze dvou oranžových trpaslíků o hmotnosti 0,7 a 0,6 našeho Slunce. Tyto hvězdy obíhají ve značně protáhlé dráze kolem společného těžiště s periodou 42 let. Ovšem ve vzdálenosti 65 až 215 astronomických jednotek od nich (pro porovnání zhruba 2 x dál než je od slunce trpasličí planeta Eris) obíhá tuto dvojici ještě třetí hvězda, a to červený trpaslík s hmotností třetiny Slunce. U této hvězdy označované jako GJ667C bylo již objeveno několik planet. Jedna z nich je „GJ667C c“ s hmotností 4,8 Zemí, jenž má pravděpodobně pevný povrch. Vědci si spočítali, kolik tato planeta dostane od své hvězdy záření v porovnání se Zemí a výsledek byl velice překvapivý. Jedná se o 90 procent. Z toho vyplývá, že planeta je sice o něco studenější, ale přeci jen pořád v zóně života své mateřské hvězdy. Selský rozum mi v tom případě říká toto: Zeměpisné šířky planety, obdobné našim budou asi hodně studené, zřejmě až ledové. To ovšem nemusí platit o rovníkových oblastech. Ty jsou zpravidla vždy teplejší a tam by už možná mohly panovat nějaké příhodné podmínky pro život. A vzhledem k tomu, že planeta je větší než Země a téměř pětkrát hmotnější, prostoru na život tam nebude málo. Ale neznáme složení atmosféry, která může významným podílem zvýšit povrchovou teplotu na planetě. (zdroj: http://www.exoplanety.cz/2011/11/gj-667c-c, http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/astronomove-nasli-obyvatelnou-planetu-se-dvema-tetami_218580.html)

Další info v článku: Objevy planet v zóně života se množí

G J 6 6 7 C f

V roce 2012, se ozval astronom Philip C. Gregory z kanadské University of British Columbia, že u výše zmíněné objevil celkem šest až sedm planet. Reakce kolegů vědců byla nejprve negativní. Byl kritizován za to, že údajně nepoužil všechna dostupná data, že takovýto systém může být nestabilní a že studie není dotažena do konce. Jenomže v roce 2013 se stal obrat. Astronomové použili nová data z HARPSu, a jeho objev potvrdili! Takže tu máme jeden z nejvíce početnějších planetárních systémů, jaký kdy byl dosud ve vesmíru objeven. A co víc, tři z těchto planet, jak také Gregory správně předpokládal, se nalézají v tzv. obyvatelné zóně hvězdy GJ667c. Jednou z nich je v pořadí čtvrtá planeta v této soustavě „GJ 667cf“. Svojí pozicí v obyvatelné zóně hvězdy nejvíce odpovídá naší Zemi, neboť rovnovážná teplota by zde mohla pohybovat kolem 0 stupňů celsia. Planeta je zhruba jen 2,7krát hmotnější než naše Země a svojí hvězdu oběhne za 39 dní.

Další info v článku: Tři obyvatelné planety v jednom hvězdném systému

G J 6 6 7 C e

Ve vnější části zóny života hvězdy GJ667c obíhá i GJ 667ce. Tato planeta je zhruba stejně hmotná, jako ta předešlá, takže se svojí velikostí a možná i podmínkami pro výskyt života by se mohlo jednat o jakási zdejší dvojčata. Svojí centrální hvězdu oběhne jednou za 62 dní.

Další info v článku: Tři obyvatelné planety v jednom hvězdném systému

K e p l e r 2 2 b

A v prosinci 2011 jsme se dozvěděli o další planetě, kde se uvažuje o možném vzniku života. Tato planeta byla objevena díky projektu Kepler, a tak je též po něm pojmenovaná, jako „Kepler 22b“. Přelomový význam tohoto objevu spočívá hlavně v tom, že jde o první objev takovéto planety u hvězdy podobné našemu Slunci, tedy o spektrální typ „G“. Znamená to jediné, že výskyt planet pozemského typu Země už není u tohoto druhu hvězd ničím ojedinělým. Mateřská hvězda nově objevené planety se nalézá od nás v poměrně velké vzdálenosti, a to 600 světelných let od nás. Kepler 22b ji oběhne zhruba jednou za 290 dní a jeho velikost je zhruba 2,4krát větší než Země. Vědci spočítali, že průměrná teplota na tělese by se mohla vyskytovat na hodnotách kolem minus 13 stupňů celsia (takže opět přicházejí v úvahu hlavně rovníkové oblasti). Ale opět do toho není připočítán vliv atmosféry, jejíž složení také neznáme. A tak výsledná teplota může být také o něco vyšší.

(zdroj: http://www.exoplanety.cz/2011/12/kepler-22b, http://www.novinky.cz/veda-skoly/252603-prvni-planeta-v-obyvatelne-zone-se-jmenuje-kepler-22b.html?ref=ostatni-clanky)

Další info v článku: Objevy planet v zóně života se množí

clanok_foto_779.jpgG l i e s e 1 6 3 c

Je to druhá planeta v pořadí u hvězdy Gliese 163 a byla objevena v srpnu 2012. Nalézá se ve vzdálenosti 50 světelných let v souhvězdí Mečouna a víme o ní to, že oběhne svojí hvězdu jednou za 26 dní. Je to cca jen nějakých 20 milionů kilometrů (pouhá třetina vzdálenosti Merkuru). Ale vzhledem k tomu, že se jedná o červeného trpaslíka, tedy o hvězdu oproti našemu Slunci, daleko chladnější, odpovídá zde tato vzdálenost vnitřnímu okraji zóny života. Tato planeta je typu „superzemě“, která má zhruba dvakrát větší poloměr než naše planeta, dostává od své hvězdy zhruba o 40 procent více energie, než naše planeta od Slunce. Ale pořád by to ještě mělo být těleso, kde by se mohla nalézat voda v kapalném stavu a tím pádem, by tu mohlo být prostředí vhodné k životu. Bude tu jen o něco tepleji než na naší Zemi. Tento nový objev byl představen na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Pekingu. (zdroj: http://www.exoplanety.cz/2012/08/30/gliese-163 a http://phl.upr.edu/press-releases/ahotpotentialhabitableexoplanetaroundgliese163.

Další info: Byl potvrzen objev další obyvatelné planety

HD40307.jpgH D 4 0 3 0 7 g

Za další možnou planetou, která by mohla mít život, se vydáme do souhvězdí Malíře, do vzdálenosti zhruba 42 světelných let. Jako třetí planeta objevená v roce 2012 týmem Mikka Tuomiho a šestá celkově v této soustavě, bylo objeveno těleso označené písmenem „g“. Zjištěná hmotnost předpokládá, že je zhruba sedmkrát větší než naše planeta, a tak se nejspíš opět jedná o tzv. „Supezemi“. V tomto případě je to o těleso, které obíhá svojí centrální hvězdu ve vzdálenosti o něco málo menší vzdálenosti, než Venuše. Ve vzdálenosti 0,6 astronomických jednotek (což je mimo jiné 0,6 i vzdálenosti Slunce-Země) oběhne svojí planetu jednou za 198 dní. Nalézáme se ale v zóně života hvězdy HD40307. Navíc vzdálenost planety umožňuje, že její rotace není vázaná ke hvězdě, tudíž k ní nepřitáčí stále jednu stranu, a klasicky rotuje jako Země. Tato planeta je tak v řadě další planetou, která by čistě teoreticky mohla být nositelkou života. (http://www.exoplanety.cz/2012/11/08/hd-40307-g )

Další info: V planetární soustavě HD 40307 se možná ukrývá život

kepler62.jpgK e p l e r 6 2 e

Letíme Mléčnou dráhou a najednou se dostaneme do vzdálenosti asi 1200 světelných let od Země. Přitom jsme v prostoru, jehož sektor se nalézá v souhvězdí Lyry. Tady se nachází oranžový trpaslík s poloměrem cca 0,6 Slunce. Zkoumali ho vědci z NASA pomocí kosmického dalekohledu Kelper, a tak je hvězda pojmenovaná Kepler-62. Protože je spektrální třídy K, je o něco chladnější než naše Slunce. To však by případné existenci života zásadně nevadilo. Jediný rozdíl od pozemských podmínek je ten, že se zde zóna života nalézá o něco blíž, než u nás. A právě díky dalekohledu Kepler bylo zjištěno, že hvězdu obíhá minimálně pět planet, jejichž velikost se od naší domovské planety nijak zásadně neliší. Žádná z nich nemá větší průměr než pouhý dvojnásobek Země! Znamená to jedno. Mezi naší domovskou planetou a největší dosud objevenou planetou v této soustavě je jen takový poměr velikostí jako mezi Marsem a Zemí. A tak si zkusme tyto nově objevené planety alespoň trochu přiblížit. Zatímco první tři planety hvězdy Kepler-62 jsou namačkány na sebe ve vnitřní části, teď se zde konečně vyskytuje větší mezera. A to až do vzdálenosti 0,43 astronomické jednotky, což je v porovnání se sluneční soustavou vzdálenost, jež zhruba odpovídá planetě Merkur. Ale protože jsme u chladnější hvězdy, než je Slunce, nalézáme se zde už ve vnitřní části obyvatelné zóny. A právě zde jednou za 122 dnů obíhá Kepler-62e. Planeta je 1,6krát větší než Země, a tak je docela pravděpodobné, že obdobně jako naše domovská planeta bude mít pevný povrch, na němž by mohla téct kapalná voda. Planeta je o něco teplejší než Země. Ale zas ne tak moc, protože vědci označují zdejší podmínky jako „havajské“. Pro nás je však důležité, že zde máme dalšího planetárního kandidáta na případný výskyt potencionálního mimozemského života. A co je více než zajímavější, v této soustavě se nejedná o jediný případ!

Další info: Planetární soustava Kepler-62- další místo s možným životem

K e p l e r 6 2 f

I pátá planeta této hvězdy se také nalézá v obyvatelné zóně této hvězdy. I když trochu dále, neboť vědci zdejší podmínky srovnávají s těmi na Aljašce. Tato planeta obíhá ve vzdálenosti jako je zhruba Venuše od Slunce. Ovšem jeden její oběh trvá skoro stejně jako náš pozemský rok. Nadějná je zde i velikost tělesa, která činí pouze 1,4 velikost naší Zeměkoule. I když se jedná o něco studenější planetu, šance, že by zde mohlo něco žít je stále značná.

Další info: Planetární soustava Kepler-62- další místo s možným životem

K e p l e r 6 9 c

V roce 2013 byla představa další možná planeta, na které by mohl být teoreticky i život. Hvězda podobná našemu Slunci jménem Kepler 69 se nachází ve vzdálenosti 2700 světelných let v souhvězdí Labutě. Díky teleskopu Kepler byly objeveny dvě planety, které ji obíhají. První, zhruba 2 x větší než Země, je hodně blízko a centrální hvězdu oběhne jednou za 13 dní. Druhá, Kepler 69 c, je jen 1,7 x hmotnější než Země, a nalézá se na vnitřním okraji obyvatelné zóny této hvězdy, Svojí hvězdu oběhne jednou za 242 dní. (http://www.exoplanety.cz/2013/04/18/kepler-69

T a u C e t i e

V souhvězdí Velryby, zhruba 12. světelných let od nás, nalézá se hvězda Tau Ceti a můžeme ji dokonce vidět na obloze pouhým okem. Po Alfě Centauri se jedná o druhou nejbližší hvězdu podobnou našemu Slunci. Má obdobnou povrchovou teplotu a zhruba 77 procent velikosti našeho Slunce. Byl to opět astronom Mikko Tuomi z univerzity v Hertfordshire, kdo objevil, že tato hvězda má poměrně bohatý planetární systém. Společně se svými kolegy analyzoval více než 6000 snímků Tau Ceti, které byly pořízeny na několika observatořích po celém světě (Chile, Austrálie, Havaj) a dospěl k závěru, že zde obíhá minimálně pět planet. Tři z nichž jsou příliš blízko své hvězdy, dokonce blíž než Merkur vůči Slunci, a tak je zde život dost nepravděpodobný. Ale čtvrtá planeta je sice čtyřikrát hmotnější než Země, ale oběhne Tau Ceti jednou za 168 dní. Protože Tau Ceti je oproti našemu Slunci o něco málo chladnější, znamená to, že planeta se pohybuje v zóně života hvězdy, může zde být voda v kapalném stavu, a tak klidně by se zde mohl vyskytovat nějaký obdobný typ života, jaký známe u nás na Zemi. V současné době se jedná o nejblíže známou exoplanetu, kde by mohl teoreticky existovat život.

Další info: Předvánoční příděl obyvatelných planet

kepler296.jpgK e p l e r 2 9 6 f

Jak už jsem psal na začátku článku, na konci února 2014 jsme se dočkali zveřejnění dalších dat z Kepleru. Bylo tak potvrzeno přes sedm set nových exoplanet. Čtyři z této skupiny jsou menší nebo rovny 2,5 velikosti Země, které obíhají v obyvatelné zóně hvězdy. Jedna z nich se nalézá se v hvězdné soustavě, Kepler 296. Je to dvojhvězda vzdálená 1700 světelných let, z nichž kolem jedné z nich obíhá minimálně pět planet. Ta pátá, označená Kepler 296 f je veliká 1,8 poloměrů Země a svojí planetu oběhne za 63 dní. Svojí polohou odpovídá zhruba první čtvrtině obyvatelné zóny centrální hvězdy.

Zdroje: http://www.openexoplanetcatalogue.com/system.html?id=Kepler-296+c

http://www.exoplanety.cz/2014/02/28/analyza-pres-700-potvrzenych-exoplanet-od-keplera

K e p l e r – 1 7 4 d

Další možnou exoplanetou vhodnou pro možný výskyt života je Kepler-174 d. Obíhá kolem hvězdy, od nás vzdálené 1174 světelných let. U této hvězdy byly dosud objeveny tři planety. Třetí v pořadí, Kepler-174 d, je zhruba 2,2 větší než naše Země a oběhne svojí hvězdu za 247 dní. Je to ovšem dost studená planeta, neboť rovnovážná teplota se zde pohybuje kolem 70 stupňů pod nulou.

Zdroje: http://www.openexoplanetcatalogue.com/system.html?id=Kepler-174+d

http://www.exoplanety.cz/2014/02/28/analyza-pres-700-potvrzenych-exoplanet-od-keplera

K e p l e r – 2 9 8 d

Další možnou exoplanetou, nově zveřejněnou z dat Kepleru a zároveň vhodnou pro možný výskyt života je Kepler-298 d. Nalézá se u hvězdy vzdálené 1574 světelných let, u které byly objeveny také tři planety. Výše zmíněná planeta je ta třetí v pořadí. Je zhruba 2,5krát větší, než Země, a svojí hvězdu oběhne za cca 77 dní. Bylo spočítáno, že rovnovážná teplota na této planetě kolem 19 stupňů Celsia.

Zdroje: http://www.openexoplanetcatalogue.com/system.html?id=Kepler-298+d

http://www.exoplanety.cz/2014/02/28/analyza-pres-700-potvrzenych-exoplanet-od-keplera

K e p l e r – 3 0 9 c

A čtvrtou planetou z této kategorie je planeta u hvězdy Kepler-309, vzdálené necelých 1900 světelných let. U této hvězdy byly objeveny dvě planety, z nichž ta druhá je také cca 2,5 větší než naše Země a obíhá centrální hvězdu cca jednou za 105 dní. Rovnovážní teplota je zde kolem 0 stupňů Celsia.

Zdroje: http://www.openexoplanetcatalogue.com/system.html?id=Kepler-309+c

http://www.exoplanety.cz/2014/02/28/analyza-pres-700-potvrzenych-exoplanet-od-keplera

G l i e s e 1 8 0 c

Tým astronoma Mikka Tuomiho z Velké Británie analyzoval data ze spektrografů HARPS a UVES a začátkem letošního března zveřejnili studii, ze které mimo jiné vyplývá, že u hvězdy typu červený trpaslík s názvem Gliese 180, nalézající se od nás 39 světelných let v souhvězdí Eridanus, se nalézají dvě planety. Ta méně hmotnější, o hmotnosti šesti Zemí, se nazývá Gliese 180 c a svojí centrální hvězdu oběhne jednou za 24 dní. Nejzajímavější že se nalézá v obyvatelné oblasti hvězdy.

Zdroj: http://www.exoplanety.cz/2014/03/04/gj180-gj422-gj682

G l i e s e 4 2 2 b

U stejné studie ještě chvíli zůstaneme, ale tentokrát se vydáme ke hvězdě Gliese 422. Je to opět červený trpaslík ve vzdálenosti 41 světelných let v souhvězdí Lodní kýl. I tuto hvězdu obíhá v obyvatelné zóně planeta o hmotnosti 10 Zemí, která ji oběhne jednou za 26 dní.

Zdroj: http://www.exoplanety.cz/2014/03/04/gj180-gj422-gj682

G l i e s e 6 6 2 b

A do třetice stejná studie britských astronomů. Nejmenší planeta této studie, která obíhá v obyvatelné oblasti je zhruba 4,4krát větší těleso než je naše Země. Obíhá hvězdu Gliese 662, vzdálenou 16 světelných let v souhvězdí Štíra. Oběhne ji jednou za cca 17 dní. V tuto chvíli se jedná po planetě „Tau Ceti e“ o druhou nejblíže známou exoplanetu, kde by mohl teoreticky existovat život.

Zdroj: http://www.exoplanety.cz/2014/03/04/gj180-gj422-gj682

To je atlásek! Minimálně dvaceti planet s možným výskytem života. A to je jen minimální zlomek toho, co se může v Mléčné dráze vyskytovat. K tomu navíc musíme připočítat tu jednu planetu, o které to víme stoprocentně, tedy Zemi. Má ještě vůbec význam v takovémto bohatém exoplanetárním spektru prohlašovat, že jsme jediný známý ostrov života ve vesmíru? Domnívám se, že s novými objevy už takovýto postoj postrádá jakýkoliv smysl.

Naopak nedávno se nechal slyšet významný americký astronom Seth Shostak, že je pravděpodobné, že do roku 2040 na mimozemšťany skutečně už narazíme. „Tady platí Moorův zákon, podle něhož se kapacita našich počítačů každý rok a půl zdvojnásobí. Do roku 2040 lidé prozkoumají asi dva milióny hvězdných systémů. To je opravdu dost na to, aby se nějaký závratný objev skutečně podařil.“ (http://www.novinky.cz/koktejl/328654-do-roku-2040-pry-lide-narazi-na-mimozemstany.html)

Já tvrdím, že toto zjištění by zcela určitě upgradovalo celou naší pozemskou civilizaci po stránce vědecké i filozofické. A vyžádalo nejen u některých, v tomto směru stále skeptických, lidí úplnou změnu v myšlení. A kromě toho lidé zjistí, jak jsou naše rozdíly a problémy nepatrné v porovnání s tím vším, čemu říkáme vesmír. Už aby to bylo.

Související články v rubrice Vesmír a život v něm

Autor: Libor Čermák | středa 5.3.2014 9:16 | karma článku: 14.97 | přečteno: 1130x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 679 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 370 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 768 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 611 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 384 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 242 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 507 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 22.31 Průměrná čtenost 1753

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.