Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak bylo vyspělé zdravotnictví předešlé pozemské civilizace?

24. 02. 2014 14:11:00
Podle starých legend se v dávných dobách lidé dožívali mnoho stovek let. Píše o tom Bible, sumerské spisy nebo čínské legendy. S nejnovějšími objevy se ale tyto legendy začínají jevit v novém světle.
Operace srdce na kameni z IcaOperace srdce na kameni z Ica

Život lidí se neustále prodlužuje. Například legendární babička Boženy Němcové. Ta, když přijela do Starého Bělidla, bylo ji něco kolem padesáti let a už byla spíše vnímána jako stařena. Dnešní padesátnice jsou však fešandy, a to prakticky ještě v rozpuku života. Od té doby se totiž kvalita zdravotnictví i délka života značně prodloužila. Předpokládá, že dnes narozené děti se už budou moci bez problému dožít i jednoho sta let. Může za to jak životní styl, tak především vědecký pokrok v lékařství. A aby tomu nebylo málo, nedávno vědci oznámili objev skutečného elixíru mládí, kdy objevili, že buňky myší v určité lázni lze skutečně omladit (Vědci odhalili tajemství elixíru mládí, dokážou omladit buňky). Je docela možné, že takovéto věci lze skutečně nějak dosáhnout. A také je možné, že v dávných dobách to někdo už nějak uměl. Protože ve starých legendách z nejrůznějších částí světa se takovýmito příběhy často hemží.

Pojďme se podívat, co o věku tehdejších lidí říká například Bible:

„Všech dnů Adamova života bylo devět set třicet let, a umřel.“ (Genesis 5, 5)

„Všech dnů Šétových bylo devět set dvanáct let, a umřel.“ (Genesis 5, 8)

„Všech dnů Enóšových bylo devět set pět let, a umřel.“ (Genesis 5, 11)

„Všech dnů Kénanových bylo devět set deset let, a umřel.“ (Genesis 5, 14)

„Všech dnů Mahalalelových bylo osm set devadesát pět let, a umřel.“ (Genesis 5, 17)

„Všech dnů Jeredových bylo devět set šedesát dvě léta, a umřel.“ (Genesis 5, 20)

„Všech dnů Henochových bylo tři sta šedesát pět let.“ (Genesis 5, 23)

„Všech dnů Metúšelachových bylo devět set šedesát devět let, a umřel.“ (Genesis 5, 27)

„Všech dnů Lámechových bylo sedm set sedmdesát sedm let, a umřel.“ (Genesis 5, 31)

„Všech dnů Noeho bylo devět set padesát let, a umřel.“ (Genesis 9, 29)

Máme zde deset starozákonních hrdinů. Devět z nich se podle biblického vyprávění dožilo mezi 700 a 1000 let. Z dnešního pohledu se to zdá být jako nesmysl. Ale když si představíme, že zde v dávných dobách mohla klidně vzniknout nějaká civilizace s takovými vědeckými a technickými znalostmi, kterou naše věda ještě nedokázala odhalit, může se nám i toto jevit v úplně jiném světle. V době Noema pak přišla ona známá potopa. Protože ji ve svých vyprávěních nemá jen Bible, ale i legendy mnoha jiných národů světa (viz článek Mají pověsti o potopách reálný základ?), jedná se pravděpodobně o událost, která se skutečně mohla stát. A podle mého názoru, to právě byla tato událost, která tu předešlou pozemskou civilizace smetla z povrchu zemského. Přežila ji jen hrstka lidí, na kterých bylo, aby založili civilizaci novou, tu naší. To, že zmíněná událost mohla být koncem jedné velké civilizace, svědčí ještě něco jiného. Od teď se totiž začíná věk biblických hrdinů zkracovat, (namátkou. Šém žil 600 let, Terach 205 let, Abrahám 175 let, Jákob 147 let a tak dále), a to postupně až na takovou délku, jak ho známe z dnešních dnů. Domnívám se, že v případě zániku vyspělého zdravotnictví, ke kterému mohlo se zkázou předešlé pozemské civilizme dojít, je to naprosto logické.

O dlouhověkosti tehdejších lidí se však nedočítáme jen z Bible. Podobné legendy známe například i ze Sumeru. O dlouhověkosti se například píše v Eposu o Gilgamešovi, kde je hlavní hrdina tak zarmoucen smrtí přítele Enkidua, že se pokusil najít legendární bylinu věčného mládí. Další sumerský epos „Etana“ vypráví o třináctém králi Kyšské dynastie, jehož vláda prý trvala 1500 let. Kromě toho existuje i seznam mezopotamských prakrálů, jejichž délky života se též počítají v tisících letech. A aby tomu nebylo málo, opět jsou zde králové před potopou a po potopě. A těm po potopě se opět značně zkrátila délka života na dobu, jaká je běžná u nás.

A do třetice podobné zprávy lze nalézt i v čínské mytologii. Podle ní měl každý z legendárních vládců, synů nebes, žít úctyhodných 18000 pozemských let. A též se v těchto legendách objevují zprávy o pilulkách nesmrtelnosti, či nápojích života.

A podobné pověsti lze nalézt i jinde. Je to vůbec možné, aby se někdo mohl dožívat až stovek let? Z pohledu současné vědy a ve vztahu k jiným pozemským živočichům asi těžko. Ale díky novým objevům není vyloučeno, že by to jednou teoreticky bylo možné. Bylo tedy někdy v dávných dobách pozemské zdravotnictví na takové úrovni, že by takováto kouzla dokázalo? A nejen to. Kromě abnormálně dlouhé délky života víme, že v pradávných dobách znali tehdejší lidé i další medicínské zázraky.

Z dávných dob jsou známé například úspěšné provedení operace hlavy a dalších částí lidského těla, kdy jí pacient nejen že přežil, ale se i vyléčil. Takovéto věci jsou známé i z našich zeměpisných šířek (viz například Jaká tajemství se ukrývají v Býčí skále?).

Další záhada se objevila na tajuplných kamenech nalezených v řece nedaleko peruánského města Ica. Na některých z nich je zobrazena například výjev moderní operace srdce. (viz obrázek)

Z této části světa a z té samé kultury pochází i tzv. genetický kotouč, na kterém je zobrazen vývoj plodu člověka od vajíčka i přes spermii. A bez použití mikroskopu. Jak toto vše mohli dávní lidé, neznalí moderních vědeckých postupů, znát? O tomto a o další podobné záhadě jsem se zmiňoval v článku „Tajuplné nálezy ze Skotska“ Věděli snad dávné civilizace i o dělení buněk?

Bez použití mikroskopu zřejmě staří Egypťané a Řekové znali dvoušroubovici DNA (viz článek Egyptské symboly z hlediska archeoastronautiky)

A tak se ptám, zda nejnovější výdobytky naší civilizace nejsou jen znovuobjevání něčeho, co už někdo před tisíciletími znal? A bylo by prokázání nám předešlých civilizacích řešením této záhady?

Použité prameny: wikipedie,

Bible – Starý zákon (Projekt Gutenberg)

Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999

Obrázek: http://survincity.com/2012/11/peru-ica-stones-the-library-of-the-past

Související články:

Mají pověsti o obrech reálný základ?

Co když lidstvo pozná, že tu není první?

Dlouhé stráně – netradiční reportáž z budoucnosti

Dokument z příštího věku lidstva

Byl už na Zemi ještě někdo před lidstvem?

Co když existovala v druhohorách civilizace?

Mají pověsti o potopách reálný základ?

Bude si něco o nás myslet příští pozemská civilizace?

Existují nějaké stopy po předešlých technických civilizacích?

Jsou leylines obrazce otisky předchozích civilizací?

Co můžou být nově objevené geoglyfy v Asii a Africe?

Byl už u nás nalezen fragment dřívějších civilizací?

Autor: Libor Čermák | pondělí 24.2.2014 14:11 | karma článku: 20.44 | přečteno: 3209x

Další články blogera

Libor Čermák

Na kterých amerických základnách můžou ukrývat UFO?

Už od 40. let 20. století se proslýchá, že americká armáda ukrývá havarovaná UFO a těla mimozemšťanů. Ale na kterých základnách by se měly ukrývat? Ufologové a záhadologové mají několik typů.

18.1.2018 v 9:42 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 315 |

Libor Čermák

Jak se prezident Miloš Zeman zasloužil o českou ekonomiku?

Myslím si, že hodně. Miloš Zeman je ekonom, a proto je i takovým prezidentem, který se snaží, aby naše země bohatla i hospodářsky. Pojďme se tedy podívat na nejzajímavější jeho úspěchy v této oblasti:

17.1.2018 v 18:21 | Karma článku: 27.53 | Přečteno: 887 |

Libor Čermák

Proč je Miloš Zeman naším nejlepším prezidentem za posledních 70 let

Nadpis tohoto článku není žádné prázdné pláctnutí do vody. To je konstantování, za kterým si plně stojím. A pokud budete číst dál, dozvíte se proč.

16.1.2018 v 5:13 | Karma článku: 38.11 | Přečteno: 1832 |

Libor Čermák

Skalní hrad Sloup

Skalní hrad Sloup je nezapomenutelné místo nedaleko Nového Boru. Já jsem zde byl v roce 2012. A tak jsem si v tomto fotoblogu na tuto úžasnou památku v pískovcových skalách zavzpomínal.

15.1.2018 v 10:30 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 599 |

Další články z rubriky Věda

Jakub Kouřil

Na konci vesmíru

Už několik světelných let jsem nikoho nepotkal. Poslední planety, kolem kterých jsem proletěl, byly prázdné a bez života. Čenichám konec vesmíru, vnímám jej ve svých kostech, musí tu už někde být. Prostor je čím dál řidší

18.1.2018 v 12:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Libor Čermák

Na kterých amerických základnách můžou ukrývat UFO?

Už od 40. let 20. století se proslýchá, že americká armáda ukrývá havarovaná UFO a těla mimozemšťanů. Ale na kterých základnách by se měly ukrývat? Ufologové a záhadologové mají několik typů.

18.1.2018 v 9:42 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 309 |

Dana Tenzler

Jak se pozná stáří hornin? (2) Vesmírné hodiny

Stáří hornin dnes umíme určit hned několika na sobě nezávislými metodami. Tomu, že je Země stará 6000 let, proto už věří jen hrstka zaslepených fanatiků. Na jedné metodě datování hornin se podílí i kosmické vlivy. (délka 5 min.)

18.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 12.87 | Přečteno: 209 | Diskuse

Dana a Rudolf Mentzlovi

Kosmická strava

Americký astronaut John Glenn již při svém prvním letu prokázal to, co Jurij A.Gagarin tušil. I v kosmu se musí jíst.

17.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 10.07 | Přečteno: 182 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak se odhalí stáří hornin?

Stvořil Zemi Bůh nebo se stvořila jaksi sama od sebe? A jak je vlastně stará? To, že je Bible jen pohádka, se podařilo prokázat pomocí zirkonu, nepatrného krystalu, který hraje roli geologických hodin. (délka blogu 5 min.)

15.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 544 | Diskuse
Počet článků 1733 Celková karma 23.45 Průměrná čtenost 1768

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.