Mléčná dráha plná života

10. 11. 2013 8:34:00
Poslední dny byly opět mimořádné, co se týče nových objevů možného života ve vesmíru. A to tak, že média dokonce přehlédla objevy několika nových planet zemského typu v obyvatelných zónách své hvězdy.
naše galaxie Mléčná dráhanaše galaxie Mléčná dráhawikipedie

Američtí vědci nedávno vyhodnocovali údaje z vesmírného teleskopu Kepler. A výsledek? Teleskop Kepler pracoval ve vesmíru od roku 2009 do roku 2013. Během této doby prozkoumával hvězdy v sektoru části souhvězdí Lyry a Labutě. Teleskop hledal exoplanety na principu zeslabení jasnosti v době, kdy před ním přecházela jeho planeta. Přitom se zaměřil na hvězdy typu „G“ (žluté trpaslíky podobné našemu Slunci) a „K“ (oranžové trpaslíky o něco menší a o málo chladnější, než naše Slunce). Přitom je se třeba také uvědomit, že tímto způsobem nelze najít všechny planety u těchto hvězd, ale jen takové planety, které v našem směru přímo přecházejí před hvězdou. Planety které svojí hvězdu obíhají v jiné rovině (třeba kolmé k nám), už tímto způsobem objevit nelze. Tímto způsobem bylo potvrzeno celkem 603 planet a z toho 10, které svojí velikosti odpovídají Zemi a nalézají se v zóně života své hvězdy. Z toho vědcům vyšlo, že jen v naší galaxii se může nalézat minimálně 8,8 miliard hvězd, které v zóně života obíhá planeta, svojí velikostí odpovídající naší Zemi.

Fantastické. Mléčná dráha by tedy mohla být plná života. Otázkou tedy je, zda by se na těch všech planetách dokázal vytvořit život. Život, jak ho známe tady na Zemi je velice složitý proces, a tak mnozí skeptici namítají, že je prý málo pravděpodobné, že tak složitá kombinace chemických prvků, jakou tvoří pozemský život, by se dokázala opakovat ještě někde jinde. Já však tuto skepsi nesdílím. Mám k tomu dva důvody. Zaprvé si myslím, že, co se povedlo někde, se dokáže zopakovat i jinde. Ve vesmíru nevím o jediném jevu, který by existoval jen jednou a víckrát už ne. Podle mne je docela i možné, že třeba existuje i nějaké pravidlo, podle kterého se ty života nosné molekuly takto formují podle nějakého přírodního zákona. Vždyť to vidíme i tady na Zemi, jak například mnohé nerosty krystalizují do nějakého konkrétního tvaru. Proč by se právě toto nemělo dít i na bázi molekul?

A druhý důvod, proč tuto skepsi nesdílím, je ta možnost, o které uvažuje stále více vědců. A tím je šíření života po celé galaxii formou tzv. panspermie. Podrobně se jí zabývám ve svém dřívějším článku: „Po stopách životonosných meteoritů“. Podle této hypotézy by někde v galaxii stačila před miliardami let třeba i jediná planeta, kde by se život rozvinul podobně jako zde na Zemi. Po zániku této planety by se její pozůstatky, včetně stop tamějšího života, rozletěly po galaxií, dokud by nedopadly na nějaké příhodné planety, kam by se pak ten život přenesl. A takto řetězovitě, by se mohl rozšířit po celé galaxii. To, že by tomu tak skutečně mohlo být, potvrdil na konci letošního října experiment ruských vědců, provedený pomocí družice Bion-M1, která letos kroužila kolem Země v době od 19. dubna do 19. května. Pokus dokázal, že kmen termofilních bakterií umí přežít nejen v prostředí bez kyslíku, ale nezahubil je ani rozžhavený průlet atmosférou Země. Tento pokus udělal hypotézu panspermie zas o něco víc pravděpodobnější.

Jak se však média věnovala těmto výzkumům amerických a ruských vědců, úplně přehlídla některé nové objevy již zmíněného teleskopu Keller. Mezi těmi jsou dokonce i konkrétné planety zemského typu obíhající v zónách života. Jak uvádí článek „Revize v datech z Keplera a stovky nových světů“ na exoplanety.cz , tak u hvězdy KOI-1422 byly zjištěny tímto teleskopem hned dvě až tři planety v obyvatelné zóně.

- Poloměr planety KOI-1422.04, je zhruba 1,6krát větší než poloměr naší Země. Oběhne svojí hvězdu jednou za 63 dní a rovnovážná teplota bez vlivu atmosféry by na ní měla být kolem 241 Kelvinů (- 30 stupňů C).

- To planeta KOI-1422.05 oběhne svojí hvězdu jednou za 34 dní a rovnovážná teplota by na ní měla být 297 Kelvinů (26 stupňů C). Pro porovnání, na Zemi je to 23 stupňů Celsia. Naší planetě je dokonce bližší i svým poloměrem neboť je jen 1,4krát větší. A tak se domnívám, že se jedná o naší planetě dosud nejpodobnější objevené těleso.

- V této soustavě se ještě nalézá planeta KOI-1422.02, která má poloměr dvou Zemí a svojí centrální hvězdu oběhne jednou za 19 dní. Rovnovážná teplota je na ní 355 Kelvinů (zhruba 84 stupňů Celsia). A tak se vědci domnívají, že už bude pro život zemského typu příliš horká. Ale proč by se zde nemohlo něco vyskytovat třeba v polárních oblastech? Vždyť ty jsou přeci studenější, než oblasti kolem rovníku.

A kromě toho stejný článek poukazuje i na další planetu u hvězdy typu oranžový trpaslík, s názvem KOI-4036. Zde by se měla vyskytovat planeta o poloměru 1,6 Zemí, která oběhne svojí hvězdu jednou za 169 dní. Rovnovážná teplota bez vlivu atmosféry by se zde měla pohybovat kolem 245 Kelvinů.

Zkrátka a dobře, v posledních dnech tolik nových pozitivních dat, které nás opět přibližují objevu mimozemského života. Tak to už tu dlouho nebylo. Teleskop Kepler, sice kvůli poruše svijí tolik úspěšnou misi pomalu ukončuje. Jsem však toho názoru, že by ho měly následovat další podobné projekty, které se zaměří i na jiná místa Mléčné dráhy a nejen na úzký sektor na hranici souhvězdí Lyry a Labutě. A o každém takovémto objevu jen ať média pořádně informují! Ať pozemšťané vědí, jakým směrem kráčí výzkum a pokrok. Přeci si nebudou pořád do nekonečna myslet, že jsou to právě jen oni, co je tím jediným nejdokonalejším vývojovým stupněm života ve vesmíru. Jen ať se pohled na pozemšťanů na tuto věc pěkně mění! Když už se například zvládli vymanit z přesvědčení, že naše planeta je středem celého vesmíru, tak se také jistě dokážou vymanit i z pocitu výjimečnosti a osamocenionizmu v rámci našeho postavení ve vesmíru. Jen do toho!

Zdroje: http://www.exoplanety.cz/2013/11/05/22-hvezd-v-galaxii-obiha-planeta-v-obyvatelne-oblasti http://technet.idnes.cz/planety-s-podminkami-pro-zivot-mlecna-draha-fer-/tec_vesmir.aspx?c=A131105_072755_tec_vesmir_skr#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=technet&utm_content=main http://www.novinky.cz/veda-skoly/317784-zivot-se-na-zemi-dostal-z-vesmiru-potvrdil-rusky-pokus.html http://www.exoplanety.cz/2013/11/05/revize-v-datech-z-keplera-a-stovky-novych-svetu

Související články:

Tři obyvatelné planety v jednom hvězdném systému

Planetární soustava Kepler-62- další místo s možným životem

Předvánoční příděl obyvatelných planet

V planetární soustavě HD 40307 se možná ukrývá život

Objevena exoplaneta u Alfy Centauri

Byl potvrzen objev další obyvatelné planety

Objevy planet v zóně života se množí

Nové naděje na mimozemský život

Kosmický výlet planetární soustavou 55 Cancri

Procházka planetární soustavou HD10180

Planeta s podmínkami pro život objevena!

Rubrika: Vesmír a život v něm

Autor: Libor Čermák | neděle 10.11.2013 8:34 | karma článku: 23.99 | přečteno: 1581x

Další články blogera

Libor Čermák

Budou současní umělci stejně odvážní jako tvůrci "Takové normální rodinky"?

Na internetu jsem narazil na článek, který se zabýval tím, proč už nepokračovalo natáčení nových dílů seriálu "Taková normální rodinky". Kvůli požadavkům ČST seriál zpolitizovat. A tím by se ale měli inspirovat i současní umělci!

14.11.2018 v 6:38 | Karma článku: 19.54 | Přečteno: 417 |

Libor Čermák

Autoři příběhů by se měli postavit proti ideologii genderismu-multikulturalismu

Genderismus-multikulturalismus představuje v současné době největší ohrožení svobody slova. A ohrožuje i literární tvorbu, zvláště chlapeckou, protože jí chce přikazovat, jak má správně ideologicky vypadat dobová prezentace.

13.11.2018 v 10:45 | Karma článku: 28.67 | Přečteno: 551 |

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Libor Čermák

Přístup k některým spisovatelům je barometrem stavu svobody a demokracie ve společnosti

Erich von Däniken a Jaroslav Foglar. Dva spisovatelé, kteří na první pohled spolu nemají téměř nic společného. Ale na ten druhý pohled zjistíme, že toho mají možná společného více, než si myslíme. Ukážu vám to:

10.11.2018 v 18:33 | Karma článku: 33.11 | Přečteno: 965 |

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Jan Fikáček

Kterak zařídit, aby zítra nevyšlo Slunce

Že nepochybujete o tom, že zítra vyjde Slunce? Že je to naprostá jistota? Ano! Je dobré si uvědomit, že je to tak extrémně jisté, že o tom nikdo trochu při smyslech vůbec nebude pochybovat. Nicméně...

12.11.2018 v 9:21 | Karma článku: 27.74 | Přečteno: 1121 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika na jezírku … co o ní víme my a co vodoměrky?

Vypadá to, jako by běhaly po tenké fólii, napnuté na vodní hladině. Nikdy ji neprošlápnou a nenamočí se. Jak se hmyz (vodoměrka nebo bruslařka) udrží na hladině, vysvětluje (jak jinak) fyzika. (délka blogu 3 min.)

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 575 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Tajemství svobodné vůle

Celý vesmír i život má být jeden řetězec příčin a následků. S tímto tvrze­ním se nedá nesouhlasit. Při pohledu zpět zjistíme, že vše, co se nám v životě přihodilo, co jsme udělali i neudělali, bylo nějak podmíněno.

11.11.2018 v 17:30 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 535 | Diskuse

Jan Mestan

Vidět Zemi růst

Chile je zemí, kde jsou častá zemětřesení. Dokonce tam nastalo to nejsilnější naměřené v roce 1960 o síle 9.5. Takové zemětřesení pak vede k vertikálním zdvihům. A to dost značným. Jednorázově se jedná o decimetry až metry.

10.11.2018 v 14:08 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 354 | Diskuse
Počet článků 2038 Celková karma 29.23 Průměrná čtenost 1775

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz