Středa 25. listopadu 2020, svátek má Kateřina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 25. listopadu 2020 Kateřina

Záhady egyptských obelisků

14. 10. 2013 8:18:00
Vedle egyptských pyramid jsou dalšími úžasnými stavbami starověkého Egypta i monumenty zvané obelisky. Jsou vyrobeny z jednoho kusu kamene. Jejich výška mnohdy převyšuje 20 metrů a váha 200 tun.

Egyptské obelisky jsou bezesporu jedním z nejúžasnějších staveb starověkého Egypta. Obvykle byly vyráběny z jediného kusu žuly, což jak známo je velice tvrdý těžký kámen. Šlo o komolý jehlan s čtvercovým průměrem a prudkým sklonem, jehož výška byla dána poměrem 1:10, co se týče šířky ku výšce. A úplně nahoře byla jeho špička vytvarována do tvaru pyramidy, a tak se nazývá „pyramidion“. Z dálky tak vlastně může egyptský obelisk vypadat jako startující raketa do vesmíru. Že by se tedy opět jednalo o prvek tzv. cargo kultu, kdy se nižší kultura setká s technologií kultury vyšší? A když si nedokáže vysvětlit, tak se ji snaží alespoň napodobovat jako prvek náboženského uctívání.

Proč tedy vůbec byly monumenty tohoto tvaru stavěny? Podle Egypťanů to prý byly zhmotněné paprsky slunce. Podle dalšího názoru symbolizovaly pahorek benben, což byl první kus suché země, který se na počátku vynořil z vod. Ale pahorek, který vypadá jako sloup? Co když benben byl ve skutečnosti díky tomuto tvaru nějaká ponorka, nebo dokonce již zmíněná raketa?

zemesaturn.jpg
A co ten poměr velikostí jedna ku deseti? Jak jsem se zmiňoval ve svých článcích o egyptských pyramidách (viz odkazy níže), nějaká astronomická souvislost se dá najít takřka ve všech nejdůležitějších pyramidách starého Egypta. A v obeliskách? zaostřeme se například na onen poměr šířky ku výšce, což, jak jsem už psal, je 1:10. Všiml jsem si například toho, že hodně podobný poměr cca 1:9,5 odpovídá cca poměru jak vzdáleností tak velikostí planety Země a planety Saturn, která tehdy byla nejvzdálenější známou planetou sluneční soustavy. Byl snad tvar obelisku zároveň i jakýmsi prvkem, který určoval polohu a velikost planet ve sluneční soustavě? V tomto případě by hned nastala další otázka, odkud by staří Egypťané vlastně vůbec znali správné vzdálenosti a velikosti planet od Slunce? Vždyť to dokáže spočítat až moderní astronomie.

Egyptské obelisky však ještě skrývají další hádanky. Tou nejpodstatnější je velká hmotnost. Ty největší převyšují 200 i 300 tun, což pro zajímavost je cca stokrát víc, než váha průměrného kamene, ze kterého byla stavěna například Cheopsova pyramida. A přesto s nimi uměli staří Egypťané nějak manipulovat. Nejprve vylámat z lomu, pak ho dostat na místo učení a nakonec ještě postavit. Jak je to náročné poukazují moderní pokusy s jejich transportem. Například v roce 1999 zkusili američtí archeologové dopravit obelisk o váze „pouhých“ 25 tun. Potřebovali k tomu 150 lidí, kteří za den kámen posunuli jen o několik metrů. Kolik lidí by asi bylo potřeba k transportu desetkrát těžšího obelisku? Vztyčování obelisku se pak údajně dělo za pomocí písečného náspu, na který se sloup vytáhl. Museli to nějak ovládat jak nejen starověcí Egypťané, ale i starověcí Římané, kteří si je dokázali přivézt až do své vlasti.

Obelisk byl navíc popsán hieroglyfy či pokryt nejrůznějšími reliéfy. Snad právě proto se během novověku mnohé z nich zalíbili nejrůznějším mocným světa, kteří si je nechali převést do své země. Ovšem až v novověku, kdy už byla technologie jeřábů a dalších pomocných strojů. Jak tento problém řešili staří Egypťané a Římané?

V Egyptě se nalézají tři hlavní lokality, kde se obelisky stavěly. Zde bych chtěl vytvořit jejich přehled.

Heliopoilis

Heliopolis.JPG
Město Heliopolis nalézající se v centru dnešní Káhiry bylo jedno z nejvýznamnějších měst v Egyptě. Bylo to středisko slunečního kultu, od kterého vzniklo i jeho pojmenování. Uctívaní zde byly především bohové Re a Atum. Domnívám se, že kromě Slunce se tu však oslavovala ještě jedna hvězda, a to Sírius. To nejen proto, že tato hvězda byla pro Egypťany velice důležitá, ale ještě kvůli něčemu jinému. Ve svých článcích s egyptskou tématikou (viz níže) se zmiňuji o tom, že hlavní pyramidy jsou uspořádány podle hvězd souhvězdí Orionu a jeho okolí. Například pyramidy v Gíze označují pás Orionu, pyramidy v Dahshuru zas Aldebaran s Hyadami. A stejně tak lze v tomto zobrazení polohu města Heliopolis přiřadit právě poloze hvězdy Sírius.

1) A jednou z mála památek, která se zde zachovala, je nejstarší známý egyptský obelisk panovníka 12. dynastie, faraóna Senurseta I. (vládl v době 1956-1911 let před naším letopočtem). Ten ho nechal postavit k výročí své vlády. Žulový obelisk měří na výšku 20,5 metrů a váží na 120 tun.

2) Ovšem původně tu obelisků bylo více. Některé z nich byly převezeny do Říma. Například 24 metrový obelisk nechal v 10. roce před naším letopočtem římský císař Augustus převést do Říma, kde dnes zdobí náměstí ve čtvrti Flaminio.

3) Další cca 22 metrový zdejší obelisk byl převezen rovněž císařem Augustem převezen do Říma, tentokrát na Montecitorio.

4) Dále tu stály dva 21metrové obelisky, které nechal zbudovat faraón Thutmose II. Ty jsou od 19. století k vidění jednak v londýnském Wesminstru a v newyorském Centralparku. Oba váží kolem 224 tun.

Chrám v Karnaku

Karnak.JPG
Faraón Senurset I. o kterém jsem se zmínil v předešlém odstavci, kromě obelisku založil ještě jednu významnou stavbu. Kolem roku 1950 před naším letopočtem založil chrám v Karnaku poblíž Luxoru. Postupem času (tedy během následných 1500 let) se z něj stal největší chrámový komplex v Egyptě. Na jeho stavbě se podílela i většina faraónů, z nichž někteří zde nechali vystavět i famosní žulové obelisky.

1) Učinila tak například královna 18. dynastie Hatšepsut, která zde v 15. století před naším letopočtem nechala vztyčit hned dva obelisky. Ten, který dosud stojí má výšku 28,6 metrů a hmotnost 343 tun. Jeho pyramidiony byly zhotoveny z elektra, což je slitina zlata a stříbra.

2) Obelisk zde nechal vystavět i její otec Thutmose I. Ten je necelých 20 metrů vysoký a váží 143 tun.

3) Z chrámu v Karnaku pochází i slavný lateránský obelisk. Který dnes stojí v blízkosti lateránské baziliky v Římě. Ten je pravděpodobně vůbec největším obeliskem. Nechal ho zbudovat faraón Thutmose III. Měří 32 metrů a váží 455 tun. Jeho stěhování a vztyčení se účastnilo cca 1000 mužů, 140 koní a 47 jeřábů.

4) Thutmose III. tu nechal zbudovat ještě jeden obelisk vysoký původně 30 metrů. Ten je však dnes k vidění v Istambulu. Bohužel jeho spodní část byla poškozena a tak dnes měří jen asi 19 metrů.

Luxor

Luxor.jpg
Své obelisky má i nedaleký Luxor. Tak se město jmenuje dnes. Ve starověku to byl Veset, což mimo jiné v době 11. dynastie a v době Nové Říše bylo také hlavní město Egypta. Řekové mu zas říkaly Théby. Kolem roku 1400 před naším letopočtem, zde byl založen chrámový komplex, jehož součástí též bylo několik obelisků. Největší z nich tu nechal vystavět ve 13. století před naším letopočtem faraón Ramsese II.

1) Hned před vchodem do chrámu tu stály dva obelisky z růžové žuly vysoké 25 metrů.

2) Dodnes tu stojí pouze jeden, protože druhý věnoval egyptský vícekrál Mohamed Alí v 19. století Francii. Ten nyní stojí na pařížském náměstí Place de la Concorde.

Obelisky svojí mystikou však přitahují i dnes. Říká se, že symbolizují nadvládu. A dokonce je lze nalézt i v symbolice zednářské. A tak je dnes můžeme spatřit v mnoha významných místech. Jak jsem se zmínil, z Egypta byl obelisk dovezen například do Říma, do Londýna, do Paříže nebo do New Yorku.

DSC06445.JPG

V dalších místech můžeme zas nalézt novodobé obelisky. Za všechny takové jmenujme například Washington D.C. a nebo i pražské Hradčany (viz můj článek Praha mystická). Prakticky všude tam, kde se dnes rozhoduje o něčem důležitém, lze nalézt nějaký obelisku podobný monument. A tak se ptám, zda se jedná jen a pouze symbol a nebo zde hraje i nějaký význam konkrétní tvar předmětu? Zkrátka a dobře obelisky pořád v sobě drží spousta záhad a tajemství.

Zdroje:

Wikipedie

http://www.litosonline.com/en/articles/en/84/obelisk-hatshepsut

http://www.starovekyegypt.net/architektura-nove-rise/karnak-monumentalni-slava-egypta.php

http://www.egyptartsite.com/karbelisk.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Benben

použité fotografie: wikipedie, Libor Čermák

Související články:

Záhady Menkaureovy pyramidy

Největší úspěchy české egyptologie

Záhady faraóna Rachefa

Záhady pyramid v Dahshuru

Egyptské symboly z hlediska archeoastronautiky

Záhady egyptských pyramid v Gize

Záhady faroského majáku

Svět plný pyramid

Rubrika: archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | pondělí 14.10.2013 8:18 | karma článku: 22.11 | přečteno: 4299x

Další články blogera

Libor Čermák

Ještě, že u nás se letos nevolí. Kvůli rouškám nemám koho bych volil

V našem volebním obvodě letos žádné volby neprobíhají. Ale kdyby byly. Mám koho volit? Opoziční strany komunistů a tzv "liberálů" by to u mne nebyly z principu. A co strany vládní? Kvůli rouškám by to teď nebyly ani ony.

29.9.2020 v 6:10 | Karma článku: 18.17 | Přečteno: 394 |

Libor Čermák

Bezrouškový cyklovýlet do Mnichovic a zpět

Komu podobně jako mně vadí roušky na výletech apod, tomu doporučuji cyklovýlety. Například včera jsem podnikl cyklovýlet z Uhříněvse přes Říčany po nové cyklostezce do Mnichovic a zpět. A zažil jsem i něco z Josefa Lady a Mikeše.

13.9.2020 v 15:16 | Karma článku: 15.28 | Přečteno: 339 |

Libor Čermák

Prestiž filmových Oskarů končí. Už nebude o umění, ale o politice

Protože jsem tvrdý zastánce svobody slova i svobody, a to i v umění, tak jsem s otevřenými ústy zíral na nová pravidla pro předávání Oskarů za nejlepší film, která se mají řídit jakými si kvótami za "rozmanitost".

10.9.2020 v 8:01 | Karma článku: 35.04 | Přečteno: 842 |

Libor Čermák

Vážená ARD, já nejsem ten Čech, který by se za našeho pana prezidenta styděl!

Podle německé ARD se prý lidi za našeho pana prezidenta M. Zemana stydí. Co? Já tedy v žádném případě! Já bych se styděl jen v případě, kdybychom za prezidenta měli nějakého sluníčkáře. Ale to přece není případ Miloše Zemana.

18.8.2020 v 10:49 | Karma článku: 44.38 | Přečteno: 2579 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Výlet na noční stranu Europy

Jak se bude cítit astronaut na neosvětlené, noční straně Europy? Nové experimenty ukazují, že tam dochází k zajímavým optickým jevům. (délka blogu 8 min.)

23.11.2020 v 8:00 | Karma článku: 19.72 | Přečteno: 301 | Diskuse

Zdenek Slanina

Získá akademie na už osmý pokus vedení, co bude proti podvodům a perzekuci whistleblowerů?

Akademie si volí nové vedení každé 4 roky, a teď v prosinci to bude už poosmé. Osmička - toť v Japonsku i jinde šťastné číslo. Získá akademie na tento už 8. pokus konečně vedení, co bude proti podvodům a perzekuci whistleblowerů?!

20.11.2020 v 15:33 | Karma článku: 20.28 | Přečteno: 4218 |

Roman Polach

Odpůrci strategie kolektivní imunity připomínají sektu

Ruku na srdce. Tahle epidemie mohla být už dávno za námi, kdybychom si nehráli na "poručíme větru, dešti" a nesnažili se zabránit šíření koronaviru za každou cenu.

20.11.2020 v 9:05 | Karma článku: 24.39 | Přečteno: 723 | Diskuse

Dana Tenzler

Co je nového na Marsu?

Co právě dělají sondy na sousední planetě? Díky pozemským sondám je poslední dobou na Marsu pěkně rušno (délka blogu 5 min.)

19.11.2020 v 8:00 | Karma článku: 22.74 | Přečteno: 354 | Diskuse

Dana Tenzler

Zirkon - kámen mnoha barev

Je to přírodní minerál, který si laik často plete se zirkonií - umělou imitací diamantu. Co je to zirkon a jak vypadají šperky, které jsou z něho zhotovené? (délka blogu 5 min.)

16.11.2020 v 8:00 | Karma článku: 22.36 | Přečteno: 398 | Diskuse
Počet článků 2350 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1829

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz