Záhady faraóna Rachefa

20. 09. 2013 9:19:00
Faraóna Rachefa (neboli Chefrena) často v pohledu na egyptské faraóny zastiňuje jeho otec Chufev. Toto zastiňování je však neopodstatněné, neboť i k němu se váže spousta zajímavostí a záhad.

Faraón Rachef, nazývaný též Chefren nebo Khafre vládl Egyptu celkem 26 let, a to od roku 2558 př. n. l. do roku 2532 př. n. l. Existují ještě další varianty doby jeho vlády, a to 2572-2546 př. n.l a nebo 2522-2496 př.n.l. Ve všech třech případech jde však o délku vládnutí 26 let. Podle Manehta však vládl dokonce 66 let. Ale držme se té nejčastěji zmiňovaných 26 let Na egyptský trůn nastoupil po svém bratrovi Radžedefovi. Stejně jako jeho otec Chufev vládl jako nikým a ničím neomezený despota. A měl také několik manželek.

Když se to tak vlastně vezme, tak řádově vládl obdobně dlouho jako otec Chufev (23 let). Mnozí záhodologové se diví, jak ten mohl za svůj život stihnout postavit Velkou pyramidu (viz Záhady egyptských pyramid v Gize) z 2,3 milionů vápencových bloků, z nichž většina stavebních kamenů váží mezi 2,5 a 80 tunami . A to samé se vlastně dá říci i o Rachefovi. Vždyť ten vystavěl obdobně velkou pyramidu a obdobnou technikou. A navíc to nebylo zdaleka všechno. Chefrenova pyramida (to je ta prostřední v Gíze) byla původně jen o tři metry nižší (143 metrů) než Cheopsova, a tak je druhou nejvyšší pyramidou v Egyptě. Ale zdá se být vyšší, neboť je postavená na vyvýšenině. Její půdorysné rozměry jsou 215,25 x 215,25 m (což je jen o 15 metrů méně než u Cheopsovy).

Velikosti Cheopsovy pyramidy se často přirovnávají ke vzdálenostem planet ve sluneční soustavě. (Například, že výška 147 m odpovídá zhruba miliardtině vzdálenosti Země od Slunce (149 mil kilometrů) a strana o šířce 230 m odpovídá zase cca miliardtině vzdálenosti Marsu od Slunce. (228 mil. kilometrů). Ve svém minulém článku o Egyptě „Záhady pyramid v Dahshuru“, jsem si zas všiml toho že výška Cheopsovy pyramidy je k výškám Červené a Lomené pyramidy v Dahshuru ve stejném poměru, jako je u vzdálenost oběžných drah Země a Venuše. A jak je tomu u Chefrenovy pyramidy? I zde jsem si všiml zajímavých astronomických souvislostí s oběžnými dráhami planet! Výška pyramidy 143 metrů se rovná téměř přesné desetimiliardtině vzdálenosti planety Saturn od Slunce. Velká poloosa Saturnu je přibližně 1426 milionů kilometrů. A aby tomu nebylo málo, půdorysný rozměr 215,25 metrů je dvojnásobek miliardtiny velké poloosy planety Venuše (cca 108 milionů kilometrů), to znamená, že je to jedna miliardtina průměru její oběžné dráhy. Náhody?chefrenpyramida.jpg

A jak vypadá vnitřek Chefrenovy pyramidy? Dalo by se očekávat, že bude podobný tomu v Cheopsově pyramidě. Jenže podle současných výzkumů je tomu trochu jinak. Ačkoliv je pyramida obdobně veliká, jediné dosud známé chodby vedou takřka na úrovni terénu. A pohřební komnata se nalézá takřka pod úrovní terénu. A tam také k ní vedou dvě chodby. A tak se ptám, zda jsou skutečně všechny vnitřní prostory Chefrenovy pyramidy již objeveny. Vždyť je možné, že v takové ohromné mase materiálu se můžou skrývat další neobjevené prostory, jako se tomu předpokládá u Cheopsovy.

GizaSphinga.jpgRachefovi jsou však kromě pyramidy připisovány další významné stavby v Gíze. Tou druhou nejdůležitější je známá Velká sfinga, největší socha na světě, která je zhotovená z jednoho kusu kamene. Je vytesaná do zdejšího vápencového podloží. Stejně jako všechny tři hlavní pyramidy, i ona je orientovaná podle světových stran. Její osa vede přesně ve směru východ západ. Má přímý vztah k Chefernově pyramidě. Jižní strany obou monumentů na sebe navazují tak, že vlastně vytvoří přímku. Délka sfingy, 74 metrů, je čtvrtina strany Chefrenovy pyramidy. Její výška je 21 metrů a šířka 19 metrů. A i tato stavba je protknutá mnoha záhadami.

Gizaorion.jpg

Když jsem se v článcích „Záhady egyptských pyramid v Gize“ a „Záhady pyramid v Dahshuru“ zmiňoval o tom, že pyramidy 4. dynastie jsou orientované podle souhvězdí Orionu a Býka, zapadá do této soustavy i Velká Sfinga. Všiml jsem si totiž, že ta leží v bodě, který svojí pozici cca odpovídá mlhovině M78, což je reflexní mlhovina v Orionu vzdálená od nás cca 1600 světelných let. Z dnešního astronomického pohledu je to poměrně významný objekt, neboť byl zařazen do Messierova katalogu 110 nejjasnějších mlhavých objektů (mlhovin, hvězdokup a galaxií). Ale i tak k jejímu nalezení je nutný minimálně menší dalekohled. A tak se ptám, jak o ní staří Egypťané věděli?

Stejně jako u Velké pyramidy (viz „Záhady egyptských pyramid v Gize“) se vedou spory o to, jak je Sfinga vlastně stará. Oficiální egyptologie ji přisuzuje až faraónovi Rachefovi. Ovšem mnozí vědci upozorňují na stopy vodní eroze na jejím podstavci, způsobené silnými dešti nebo záplavami. Ty se však v Egyptě vyskytovaly naposled mezi lety 14000 -7000 před naším letopočtem. Osobně se domnívám, že kdyby tady v Gíze ze země skutečně trčel kus skály, proč by ho už Rachefův otec Chufev měl nechat jen tak bez povšimnutí? A nebo už tam Sfinga byla z dřívějška? Mimochodem, v roce 1850 byla v ruinách Isidina chrámu nalezena stéla, na níž je nápis, že tento chrám Chufev založil vedle domu Sfingy. To znamená, že Sfinga mohla stát už době Ráchefova otce!

A další záhadou je vlastní smysl Sfingy. Jde o hybridní bytost - křížence člověka a lva. Tento motiv není v Egyptě ničím ojedinělým, podobných menších nezobrazení sfing zde existuje mnoho. A nejen v Egyptě. Vyskytují se i jinde ve světě, například v řeckých bájích a pověstech. A i nejen z Egypta jsou známé i další kříženci nejrůznějších zvířat. To vyvolává dojem, že tu v dávné minulosti mohl být někdo, kdo uměl provádět genetické manipulace.

gizachramy.gif

Vedle Sfingy se nalézají další chrámy. I ty by měl mít na svědomí faraón Rachef, neboli Chefren. To proto, že jsou to komplexy staveb přímo navazující k jeho pyramidě. Je to především tzv. Údolní chrám a chrám Sfingy. Oba chrámy mají zvláštní půdorys. Při troše fantazie v nich lze nalézt zobrazení nějakého přistávacího kosmického modulu. Ale to už je věcí fantazie. Ale zajímavější je to, že interiér Údolního chrámu byl postaven z obrovských kamenných bloků, jejichž hmotnost kolikrát převyšuje i 100 tun. Úžasné

Jak je vidět, záhad je na celé nekropoli v Gíze pořád mnoho. A rozhodně se všechny nevážou jen na tu nejčastěji zmiňovanou Velkou pyramidu. Mnoho záhadného lze nalézt i u dalších zdejších staveb.

Zdroje a použitá literatura:

Wikipedie

Däniken E.: Tajemný dávnověk Středomoří, Dialog, Liberec, 2013

Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999

Paneš F.: Egypt a mimozemšťané – o čem vyprávějí prastaré skalní chrámy na Nilu?, Fantastická fakta 2/1997

Použité obrázky: wikipedie

www.google.cz/maps

http://www.catchpenny.org/sphinx.html

Související články:

Záhady pyramid v Dahshuru

Záhadné tajemství nejdelších rovnoběžek a poledníků

Záhady egyptských pyramid v Gize

Věděli naši dávní předkové, že Země je kulatá?

Svět plný pyramid

Rubrika: archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | pátek 20.9.2013 9:19 | karma článku: 20.57 | přečteno: 2336x

Další články blogera

Libor Čermák

Objevena další zajímavá planetární soustava s možná obyvatelnou planetou

Objevování planet zemského typu v obyvatelných zónách cizích hvězd už dnes není nic mimořádného. Tento týden přišli astronomové s další 12 světelných let vzdálenou GJ 1061d, třetí planetou velmi zajímavé planetární soustavy.

16.8.2019 v 9:30 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 309 |

Libor Čermák

Vládo a prezidente, ne abyste teď odstupovali!

V uplynulých dnech mne potěšily minimálně 2 zprávy o tom, že jak ve Strakově akademii, tak na Pražském hradě máme v současné době to nejlepší, co si může běžný obyvatel ČR přát. A ne, že je teď nějací křiklouni doženou k demisi

14.8.2019 v 12:06 | Karma článku: 34.82 | Přečteno: 961 |

Libor Čermák

Přestaňme konečně vlastenectví chápat jako extrémismus!

Víte, co mají společného seriálové postavy F. L. Věk, Martin Nedobyl, Jan Born, Lumír Fajst nebo Josef Pumplmě? Byli to čeští vlastenci. A já se ptám, byli to extrémisti? Zcela určitě nikoliv. Proto vlastenectví není extrémismus!

13.8.2019 v 6:46 | Karma článku: 38.69 | Přečteno: 1030 |

Libor Čermák

Nemám rád, když mi někdo vnucuje nějakou politickou ideologii!

Před třiceti lety a dřív to byl socialismus, dnes je to politická korektnost. A tak bohužel i teď se mezi tzv. elitami objevují snahy povinně vnucovat lidem svojí politickou ideologii. Nic se mi nepříčí tak moc, jako právě toto.

11.8.2019 v 12:15 | Karma článku: 37.23 | Přečteno: 1028 |

Další články z rubriky Věda

Petr Hlinomaz

Jak správně předpovědět počasí

Nekoukej do mobilu, ale nahoru. Asi tak bych to shrnul. Zvykli jsme si spoléhat na moderní technologii, jenže i ta může často zklamat.

23.8.2019 v 8:49 | Karma článku: 7.11 | Přečteno: 166 | Diskuse

Dana Tenzler

O muži, který zachránil celý svět

Ne, dnešní blog nebude o ekologii. Nebude o samozvaných hrdinech, kteří se perou o místo před kamerou. Bude o člověku, který opravdu zachránil svět. Zcela potichu a bez účasti médií. (délka blogu 5 min)

22.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 44.98 | Přečteno: 6777 | Diskuse

Petr Hlinomaz

Ochrany životního prostředí se ujal extrémismus

Antropogenní vliv skleníkových plynů úzce souvisí s ochranou životního prostředí, přesto někteří tento jasný fakt stále nedokáží pochopit, dokonce to považují za faul, neboť zejména oxid uhličitý přeci naopak životu prospívá.

21.8.2019 v 8:42 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 534 | Diskuse

Jan Mestan

V plochou Zemi podle časopisu Forbes věří zhruba třetina mileniálů

Mileniálové ve Spojených státech, zdá se, často nevnímají Zemi kulatě. Ale jako placku. Zbytek světa na tom nebude lépe.

20.8.2019 v 10:46 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 664 | Diskuse

Jan Fikáček

Naučte svého psa kvantovou mechaniku

Současná fyzika je zvláštní v tom, že někdy hledá podivné souvislosti tam, kde jsou souvislosti v principu prosté. Na jednu stranu je to logické, neboť fyzika 20. století je ve srovnání s newtonovskou fyzikou hodně zvláštní.

19.8.2019 v 9:03 | Karma článku: 40.73 | Přečteno: 2241 | Diskuse
Počet článků 2262 Celková karma 29.85 Průměrná čtenost 1768

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz