Když čteme starověké mýty a pověsti, nemůžeme se ubránit pocitům, že mnohé technické vymoženosti, jaké máme dnes, už tu někdy někdo v dávné minulosti měl. Jedním z toho můžou být i ponorky.
Odkud přicházeli bohové našich dávných předků? Nejčastěji na Zem sestupovali z oblohy, tedy z nebe či vesmíru za pomocí hromů a blesků. O takovýchto bozích najdeme zprávy snad ve všech mytologiích. Nejspíš by těmto kulturami byla jako božská vnímána i naše dnešní technika. A tak ohledně těchto bohů zřejmě nešlo o nikoho jiného, než o nějakou nám nadřazenou technologickou civilizace, například nějakou mimozemskou.
Další skupinou jsou bohové, kteří přicházejí z jeskyní a z podzemí. Já jsem se těmto božstvy zabýval v článku „Přicházeli starověcí bohové také z paralelního časoprostoru?“. Tam jsem navrhl hypotézu, že takováto božstva mohli být ve skutečnosti cestovatelé a příslušníci též z technologicky nám nadřazené civilizace, ovšem pocházející z paralelních světů, jakými se například zabývám v rubrice „multidimenzionální prostor“. Jejich domovem může být planeta Země. Avšak taková, která se nalézá v jiné dimenzi a s dalšími světy, včetně s tím naším domovským tvoří jakési vícerozměrné kulové těleso
A pak je tu ještě třetí skupina bohů. Mnoho kultur po celém světě má i takové pověsti, kde mnozí jejich bohové přišli z moře. V tomto případě se domnívám, že může jít o představitele obou předešlých skupin, které se z nějakého důvodu usadili v moři. Vždyť v současnosti naše armády dělají to samé. Mají například složité ponorky, ve kterých dokážou přežít vojáci pod mořem i řadu dní. Mohli mít snad také ponorky i dávní bohové? V některých případech to tak vypadá. A tak zde vypíšu pár příkladů:
Jonáš a velryba
Ve Starém zákoně se nalézá příběh o Jonášovi a velrybě, která má velice zvláštní vlastnosti. „Hospodin však nastrojil velikou rybu, aby Jonáše pohltila. Jonáš byl v útrobách ryby tři dny a tři noci. I modlil se v útrobách ryby k Hospodinu, svému Bohu. Řekl: "V soužení jsem volal k Hospodinu, on mi odpověděl. Z lůna podsvětí jsem volal o pomoc a vyslyšels mě. Vhodil jsi mě do hlubin, do srdce moře, obklíčil mě proud, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne převalily. A já jsem si řekl: Jsem zapuzen, nechceš mě už vidět. Tak rád bych však zase hleděl na tvůj svatý chrám! Zachvátily mě vody, propastná tůň mě obklíčila, chaluhy mi ovinuly hlavu. Sestoupil jsem ke kořenům horstev, závory země se za mnou zavřely navěky. Tys však vyvedl můj život z jámy, Hospodine, můj Bože! Když jsem byl v duši tak skleslý, Hospodina jsem si připomínal; má modlitba vešla k tobě ve tvůj svatý chrám. Ti, kdo se šalebných přeludů drží, o milosrdenství se připravují. Já ti však s díkůvzdáním přinesu oběť, co jsem slíbil, splním. U Hospodina je spása!" I rozkázal Hospodin rybě, a vyvrhla Jonáše na pevninu.“
Jak je možné, že někoho může spolknout ryba, a to tak, aby mu nic neudělala? Ostatně zuby má snad každá ryba. Je možné, aby někdo v útrobách ryby dokázal přežít tři dny a tři noci? jak mohl skrz tělo ryby Jonáš vědět, že je v takových hlubinách, tzv. u kořenů horstev? Rybě to prý rozkázal samotný Hospodin. Byla snad jím tato ryba přímo řízena? A když to bylo někým řízené, byla to vůbec ryba? Nemohl to být nějaký stroj, tedy ve smyslu ponorky? Podrobněji jsem se tím zabýval v článku „Biblické ponorky?“. Jenže v rámci mytologií, to není nic ojedinělého.
Dogoni a bůh Nomo
V africké zemi Mali žije tajuplný národ Dogonů. Tento národ, ačkoliv žije přírodním způsobem, si po věky udržuje úžasné vědomosti o hvězdě Sírius. Teprve až v roce 1862 astronom Alven G. Clark objevil, že hvězda není osamocená, ale je doprovázena další hvězdou, bílým trpaslíkem, který se ovšem svojí hmotnost blížící Slunci. Ovšem Dogoni již něco takového tvrdí odedávna. Říkají, že vědí nejen o této hvězdě, ale že se zde prý vyskytuje ještě další objekt, který naše věda ještě nezná. Navíc vědí, že Digitaria, jak nazývají „Sírius B“, oběhne centrální hvězdu zhruba za 50 let, že je extrémně těžká a přitom malá. To jsou všechno poznatky, které zná až moderní věda. Odkud to však zná primitivní národ z Afriky? (zabýval jsem se jimi už v článku „Podivuhodné znalosti dávných civilizací“. Odkud? Tyto znalosti dle své mytologie měli získat od bytosti zvané Nommo. Mělo jít o podivnou obojživelnou bytost, která sice přiletěla z hvězd, ale podobala se spíše rybě.
Oannes v Sumeru
V Sumerských legendách se vyskytuje bytost zvaná Oannes, což byla opět jakýsi rybí bytost, která se na našem světě objevila, aby zde učila lidi. Měl se vynořit z vod Perského zálivu. A následovaly ho další podobné bytosti označované jako „annedotos“ nebo „mysaros“.
Čína
Obdobné pověsti má i další významná starověká oblast, a to Čína. Tady se hovoří o obrovské rybě, která bojovala s bohem hromu. Mělo se tak stát u Lej-čchou, což je poloostrov v jižní Číně, který rozděluje Jihočínské moře od Tonkinského zálivu.
Železná ryba v Thajsku
Je docela pravděpodobné, že svědectví o výše uvedené události je dokonce dvojí. Oni totiž podobnou pověst mají i Thajci z kultury Jüe. Ti ji nazývají železná ryba Ao. Ryba měla patřit bohyni východního moře Kuan-jin. A vypadala prý jako oheň požírající drak.
Řecké pověsti
Svojí pověst spojené s rybami a zdejším božstvem mají i staří Řekové. V ryby se totiž měla proměnit bohyně Afrodita a její syn Érotos, když na břehu řeky Eufrat prchaly před obrem Tyfónem. Co, když vlastně jen nasedli do nějakých ponorek, a tak to vypadalo, že se proměnili v ryby? Na oplátku pak byly obě ryby přeneseny na oblohu, kde září jako stejnojmenné souhvězdí. Že by další spojnice z vesmírnými božstvy? O tom, že Afrodita pravděpodobně skutečně mohla přijít seshora, jsem se zamýšlel v článcích „Jsou to návraty antických bohů?“ a „Kypr z pohledu záhad a archeoastronautiky“
Podvodní základny
O tom, že podle pověstí nebyl pro starověké bohy žádný problém žít pod vodou, vyprávějí i další báje, jež upozorňují, že mnozí z nich měli i své podvodní paláce. Například aztécký bůh Tlaloc, řečtí bohové Dionýsos a Poseidon, germánští bohové Frigg a Ägir či sumerský Enki. A našly by se určitě i další.
Archeoastronautičtí badatelé se co se táče zapomenutých technologií dávnověku, se ponejvíce zabývají možnými létajícími prostředky, možnou elektřinou a možnými atomovými explozemi. Ale na případná podmořská plavidla se dost pozapomíná. Svědčí snad všechny tyto pověsti, o kterých jsem se zmínil, o tom, že pro dávné bohy nebyl žádný problém ani žít pod vodou a dokonce tato monstra i řídit? A není to vlastně jen další z řady zapomenutých technologií starověkých bohů, kterou pro moderního člověka objevil až novověk?
Použité prameny
Zdroj: Bible – Starý zákon (Projekt Gutenberg)
Rétyi A.: Nejsme sami ve vesmíru, Dialog, Liberec, 1996
Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999
Kleczek J.: Naše souhvězdí, Albatros, Praha, 1986
Použité obrázky: wikipedia
Související články:
