Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Měl někdo ve starověku ponorky?

22. 07. 2013 10:21:00
Když čteme starověké mýty a pověsti, nemůžeme se ubránit pocitům, že mnohé technické vymoženosti, jaké máme dnes, už tu někdy někdo v dávné minulosti měl. Jedním z toho můžou být i ponorky.

ponorka.jpgOdkud přicházeli bohové našich dávných předků? Nejčastěji na Zem sestupovali z oblohy, tedy z nebe či vesmíru za pomocí hromů a blesků. O takovýchto bozích najdeme zprávy snad ve všech mytologiích. Nejspíš by těmto kulturami byla jako božská vnímána i naše dnešní technika. A tak ohledně těchto bohů zřejmě nešlo o nikoho jiného, než o nějakou nám nadřazenou technologickou civilizace, například nějakou mimozemskou.

Další skupinou jsou bohové, kteří přicházejí z jeskyní a z podzemí. Já jsem se těmto božstvy zabýval v článku „Přicházeli starověcí bohové také z paralelního časoprostoru?“. Tam jsem navrhl hypotézu, že takováto božstva mohli být ve skutečnosti cestovatelé a příslušníci též z technologicky nám nadřazené civilizace, ovšem pocházející z paralelních světů, jakými se například zabývám v rubrice „multidimenzionální prostor“. Jejich domovem může být planeta Země. Avšak taková, která se nalézá v jiné dimenzi a s dalšími světy, včetně s tím naším domovským tvoří jakési vícerozměrné kulové těleso

A pak je tu ještě třetí skupina bohů. Mnoho kultur po celém světě má i takové pověsti, kde mnozí jejich bohové přišli z moře. V tomto případě se domnívám, že může jít o představitele obou předešlých skupin, které se z nějakého důvodu usadili v moři. Vždyť v současnosti naše armády dělají to samé. Mají například složité ponorky, ve kterých dokážou přežít vojáci pod mořem i řadu dní. Mohli mít snad také ponorky i dávní bohové? V některých případech to tak vypadá. A tak zde vypíšu pár příkladů:

Jonáš a velryba

Ve Starém zákoně se nalézá příběh o Jonášovi a velrybě, která má velice zvláštní vlastnosti. „Hospodin však nastrojil velikou rybu, aby Jonáše pohltila. Jonáš byl v útrobách ryby tři dny a tři noci. I modlil se v útrobách ryby k Hospodinu, svému Bohu. Řekl: "V soužení jsem volal k Hospodinu, on mi odpověděl. Z lůna podsvětí jsem volal o pomoc a vyslyšels mě. Vhodil jsi mě do hlubin, do srdce moře, obklíčil mě proud, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne převalily. A já jsem si řekl: Jsem zapuzen, nechceš mě už vidět. Tak rád bych však zase hleděl na tvůj svatý chrám! Zachvátily mě vody, propastná tůň mě obklíčila, chaluhy mi ovinuly hlavu. Sestoupil jsem ke kořenům horstev, závory země se za mnou zavřely navěky. Tys však vyvedl můj život z jámy, Hospodine, můj Bože! Když jsem byl v duši tak skleslý, Hospodina jsem si připomínal; má modlitba vešla k tobě ve tvůj svatý chrám. Ti, kdo se šalebných přeludů drží, o milosrdenství se připravují. Já ti však s díkůvzdáním přinesu oběť, co jsem slíbil, splním. U Hospodina je spása!" I rozkázal Hospodin rybě, a vyvrhla Jonáše na pevninu.“

Jak je možné, že někoho může spolknout ryba, a to tak, aby mu nic neudělala? Ostatně zuby má snad každá ryba. Je možné, aby někdo v útrobách ryby dokázal přežít tři dny a tři noci? jak mohl skrz tělo ryby Jonáš vědět, že je v takových hlubinách, tzv. u kořenů horstev? Rybě to prý rozkázal samotný Hospodin. Byla snad jím tato ryba přímo řízena? A když to bylo někým řízené, byla to vůbec ryba? Nemohl to být nějaký stroj, tedy ve smyslu ponorky? Podrobněji jsem se tím zabýval v článku „Biblické ponorky?“. Jenže v rámci mytologií, to není nic ojedinělého.

Dogoni a bůh Nomo

V africké zemi Mali žije tajuplný národ Dogonů. Tento národ, ačkoliv žije přírodním způsobem, si po věky udržuje úžasné vědomosti o hvězdě Sírius. Teprve až v roce 1862 astronom Alven G. Clark objevil, že hvězda není osamocená, ale je doprovázena další hvězdou, bílým trpaslíkem, který se ovšem svojí hmotnost blížící Slunci. Ovšem Dogoni již něco takového tvrdí odedávna. Říkají, že vědí nejen o této hvězdě, ale že se zde prý vyskytuje ještě další objekt, který naše věda ještě nezná. Navíc vědí, že Digitaria, jak nazývají „Sírius B“, oběhne centrální hvězdu zhruba za 50 let, že je extrémně těžká a přitom malá. To jsou všechno poznatky, které zná až moderní věda. Odkud to však zná primitivní národ z Afriky? (zabýval jsem se jimi už v článku „Podivuhodné znalosti dávných civilizací“. Odkud? Tyto znalosti dle své mytologie měli získat od bytosti zvané Nommo. Mělo jít o podivnou obojživelnou bytost, která sice přiletěla z hvězd, ale podobala se spíše rybě.

Oannes.jpgOannes v Sumeru

V Sumerských legendách se vyskytuje bytost zvaná Oannes, což byla opět jakýsi rybí bytost, která se na našem světě objevila, aby zde učila lidi. Měl se vynořit z vod Perského zálivu. A následovaly ho další podobné bytosti označované jako „annedotos“ nebo „mysaros“.

Čína

Obdobné pověsti má i další významná starověká oblast, a to Čína. Tady se hovoří o obrovské rybě, která bojovala s bohem hromu. Mělo se tak stát u Lej-čchou, což je poloostrov v jižní Číně, který rozděluje Jihočínské moře od Tonkinského zálivu.

Železná ryba v Thajsku

Je docela pravděpodobné, že svědectví o výše uvedené události je dokonce dvojí. Oni totiž podobnou pověst mají i Thajci z kultury Jüe. Ti ji nazývají železná ryba Ao. Ryba měla patřit bohyni východního moře Kuan-jin. A vypadala prý jako oheň požírající drak.

Řecké pověsti

Svojí pověst spojené s rybami a zdejším božstvem mají i staří Řekové. V ryby se totiž měla proměnit bohyně Afrodita a její syn Érotos, když na břehu řeky Eufrat prchaly před obrem Tyfónem. Co, když vlastně jen nasedli do nějakých ponorek, a tak to vypadalo, že se proměnili v ryby? Na oplátku pak byly obě ryby přeneseny na oblohu, kde září jako stejnojmenné souhvězdí. Že by další spojnice z vesmírnými božstvy? O tom, že Afrodita pravděpodobně skutečně mohla přijít seshora, jsem se zamýšlel v článcích „Jsou to návraty antických bohů?“ a „Kypr z pohledu záhad a archeoastronautiky

Podvodní základny

O tom, že podle pověstí nebyl pro starověké bohy žádný problém žít pod vodou, vyprávějí i další báje, jež upozorňují, že mnozí z nich měli i své podvodní paláce. Například aztécký bůh Tlaloc, řečtí bohové Dionýsos a Poseidon, germánští bohové Frigg a Ägir či sumerský Enki. A našly by se určitě i další.

Archeoastronautičtí badatelé se co se táče zapomenutých technologií dávnověku, se ponejvíce zabývají možnými létajícími prostředky, možnou elektřinou a možnými atomovými explozemi. Ale na případná podmořská plavidla se dost pozapomíná. Svědčí snad všechny tyto pověsti, o kterých jsem se zmínil, o tom, že pro dávné bohy nebyl žádný problém ani žít pod vodou a dokonce tato monstra i řídit? A není to vlastně jen další z řady zapomenutých technologií starověkých bohů, kterou pro moderního člověka objevil až novověk?

Použité prameny

Zdroj: Bible – Starý zákon (Projekt Gutenberg)

Rétyi A.: Nejsme sami ve vesmíru, Dialog, Liberec, 1996

Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999

Kleczek J.: Naše souhvězdí, Albatros, Praha, 1986

Použité obrázky: wikipedia

Související články:

Co je záhadný objekt na dně Baltu?

Biblické ponorky?

Ptáci nebo letadla?

Podivuhodné znalosti dávných civilizací

Rubrika: archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | pondělí 22.7.2013 10:21 | karma článku: 19.82 | přečteno: 2750x

Další články blogera

Libor Čermák

Na kterých amerických základnách můžou ukrývat UFO?

Už od 40. let 20. století se proslýchá, že americká armáda ukrývá havarovaná UFO a těla mimozemšťanů. Ale na kterých základnách by se měly ukrývat? Ufologové a záhadologové mají několik typů.

18.1.2018 v 9:42 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 309 |

Libor Čermák

Jak se prezident Miloš Zeman zasloužil o českou ekonomiku?

Myslím si, že hodně. Miloš Zeman je ekonom, a proto je i takovým prezidentem, který se snaží, aby naše země bohatla i hospodářsky. Pojďme se tedy podívat na nejzajímavější jeho úspěchy v této oblasti:

17.1.2018 v 18:21 | Karma článku: 27.53 | Přečteno: 884 |

Libor Čermák

Proč je Miloš Zeman naším nejlepším prezidentem za posledních 70 let

Nadpis tohoto článku není žádné prázdné pláctnutí do vody. To je konstantování, za kterým si plně stojím. A pokud budete číst dál, dozvíte se proč.

16.1.2018 v 5:13 | Karma článku: 38.11 | Přečteno: 1832 |

Libor Čermák

Skalní hrad Sloup

Skalní hrad Sloup je nezapomenutelné místo nedaleko Nového Boru. Já jsem zde byl v roce 2012. A tak jsem si v tomto fotoblogu na tuto úžasnou památku v pískovcových skalách zavzpomínal.

15.1.2018 v 10:30 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 598 |

Další články z rubriky Věda

Jakub Kouřil

Na konci vesmíru

Už několik světelných let jsem nikoho nepotkal. Poslední planety, kolem kterých jsem proletěl, byly prázdné a bez života. Čenichám konec vesmíru, vnímám jej ve svých kostech, musí tu už někde být. Prostor je čím dál řidší

18.1.2018 v 12:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Libor Čermák

Na kterých amerických základnách můžou ukrývat UFO?

Už od 40. let 20. století se proslýchá, že americká armáda ukrývá havarovaná UFO a těla mimozemšťanů. Ale na kterých základnách by se měly ukrývat? Ufologové a záhadologové mají několik typů.

18.1.2018 v 9:42 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 309 |

Dana Tenzler

Jak se pozná stáří hornin? (2) Vesmírné hodiny

Stáří hornin dnes umíme určit hned několika na sobě nezávislými metodami. Tomu, že je Země stará 6000 let, proto už věří jen hrstka zaslepených fanatiků. Na jedné metodě datování hornin se podílí i kosmické vlivy. (délka 5 min.)

18.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 12.87 | Přečteno: 209 | Diskuse

Dana a Rudolf Mentzlovi

Kosmická strava

Americký astronaut John Glenn již při svém prvním letu prokázal to, co Jurij A.Gagarin tušil. I v kosmu se musí jíst.

17.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 10.07 | Přečteno: 182 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak se odhalí stáří hornin?

Stvořil Zemi Bůh nebo se stvořila jaksi sama od sebe? A jak je vlastně stará? To, že je Bible jen pohádka, se podařilo prokázat pomocí zirkonu, nepatrného krystalu, který hraje roli geologických hodin. (délka blogu 5 min.)

15.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 544 | Diskuse
Počet článků 1733 Celková karma 23.45 Průměrná čtenost 1768

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.