Záhadné prehistorické kuželovité stavby

Nevím, zda je to pouhá náhoda, ale hned ze tří kontinentů se nám dochovaly podivné kamenné stavby ve tvaru komolého kuželu. Dodnes není jasné k čemu sloužily.

A začneme hned v Evropě, na středomořském ostrově Sardinie. Ta totiž skrývá podivnou záhadu. Dosud totiž není jasné, co měly znamenat a proč se stavěly tzv. nuraghi. Jsou to jakési kamenné věže, které dosahují výšky až 20 metrů. Nejasné je i jejich stáří. Některé jsou údajně staré 3500 let. A uvažuje se dokonce i o 6. tisíciletí před naším letopočtem, což by znamenalo, že by mohly být až dvakrát starší než egyptské pyramidy. (viz nuraghi). Ale v každém případě se jich na tomto ostrově zachovalo na 8 tisíc. Ovšem původně jich zde bývalo až neuvěřitelných 30 tisíc! Ovšem jejich účel je stále záhadou. Zabýval jsem se jimi také v článku „Archeoastronautické středomoří“. A záhada je ještě o to větší, že velice podobné stavby se nalézají i v jiných koutech světa.

Nyní se přesuňme do Ománu. Je to stát na Arabském poloostrově. Z hlediska archeoastronautických záhad je o něm málo slyšet. Ale přeci jen se zde cosi nachází.
Kuwekabovy věže jsou velice zvláštní památka, o níž jsem toho na internetu našel naprosté minimum. Jedinečné věže vznikly asi 2500 let před naším letopočtem. Je jen náhoda, že do té samé doby archeologové datují i vznik egyptských pyramid? I jejich pravý význam dosud neznáme (viz Záhady egyptských pyramid v Gize). Ale zpět ke Kuwekabovým věžím. Jedná se opět o kamenné stavby ve tvaru komolého kužele. V čísle 14 letošního ročníku Magazínu 2000 záhad se o nich píšou velice zajímavé věci. Kameny jsou zde na sebe vršeny s milimetrovou přesností. Jaký je účel staveb? Nevíme. V některých se našly pozůstatky kostí, a tak vědci začali uvažovat o hrobkách. Jenomže se ukázalo, že kostry jsou mladšího data než samotné stavby. Věže jsou prý památkou na jistého džina Kuwekaba. Jistě není bez zajímavosti, že džinové jsou jak podle Koránu, tak podle zdejších legend jakési bytosti z nebe, kteří sem přišli ještě v době před stvořením Adama. A samotný Kuwekab měl dokonce jakousi tajuplnou blýskavou zbraň. Nedá se nic dělat, ale tyto legendy jsou nejen dle mého názoru dalším svědectvím v řadě o tom, že tu před tisíciletími mohla působit nějaká nám neznámá civilizace, kterou tehdejší lidi považovali za bohy či jiné nebeské bytosti. Stojí snad i za Kuwekabovými věžemi? I zde není bez zajímavosti ani to, že podobných kamenných věží jsou v okolí stovky. A některé se dostaly i na seznam kulturního světového dědictví, viz např. Archeologická naleziště Batu, al-Chutmu a al-Ajnu (viz foto)

A do třetice se podíváme do Jižní části Afriky, do Zimbabwe. Zde se totiž nalézá tajuplná kamenná stavba známá pod názvem Great Zimbabwe.
Obrovská kamenná pevnost zde byla postavena podle archeologických názorů cca před 800 lety. Skládá se z elipsovité zdi postavené z kamenů bez malty. A uvnitř této pevnosti se opět nalézá mohutná kamenná věž ve tvaru komolého kužele. Nemá žádný vchod ani žádná okna, a tak její smysl je zahalen tajemstvím. Celá stavba je pak považována za nejzáhadnější stavbu jižně od rovníku. Opět se tady setkáváme s oním tajuplným prvkem komolých kamenných věží. A co víc, zajímavá je i poloha této pevnosti Jednak se nalézá přesně na opačné straně Zeměkoule než Havajské ostrovy, o jejichž záhadách jsem psal v článku „Havajské ostrovy z pohledu archeoastronautiky“, a kromě toho se nachází na téměř identické zeměpisné délce, cca 31. stupni východní délky, jako egyptské pyramidy! (viz „Záhady egyptských pyramid v Gize“) A tak můžeme i o Great Zimbabwe tvrdit, že leží na poledníku, který nejdéle vede po pevnině a který také dělí moře a světadíly na dvě stejně velké části (viz „Záhadné tajemství nejdelších rovnoběžek a poledníků“). Je i toto jen náhoda? Nebo snad tyto dvě nejzáhadnější africké stavby, jež se nalézají na opačných koncích kontinentu, tisíce kilometrů od sebe, o sobě nějak věděly?

A tak se ptám, co to, že tento architektonický prvek nalézáme jako součást záhadných staveb minimálně na třech různých kontinentech?

Jak jsem tak psal tento článek, vzpomněl jsem si na další obdobnou věc, která se však nalézá ještě na čtvrtém kontinentu, v Americe. Před časem jsem tu psal o „Indiánském kmenu Anasaziové – velká záhada“. Tam jsem se zmiňoval, že tento záhadný indiánský národ stavěl velká puebla a v nich záhadné kruhové stavby tzv. kiva. Ty mají kruhový, tedy stejný půdorys jako výše zmíněné věže na Sardinii, Ománu a Zimbabwe. Jsou to ale stavby, které vypadají jako kašny nebo studny. K jakým účelům sloužily, to nevíme. Také jsem psal, že v publikaci „Místa, kde se lidé setkávají s bohy“ od Collna Wilsona je zmínka, že kamenné bloky žuly, ze které jsou zdejší kiva vystavena, vykazují vysokou hladinu radioaktivity. A já se ptám, jak se tam dostala? Když se nad tím zamyslím, napadá mne, zda takovéto stavby komolých kuželů, pro které nemůžeme najít nějaké uspokojivé vysvětlení, nemohly být nějaké pradávné technické zařízení. Vždyť stavby podobného tvaru jsou součástí i našich technických staveb (komíny továrem, chladící věže elektráren, atp.) Co když tady skutečně kdysi dávno působila nějaká záhadná vyspělá civilizace a například i tyto stavby a jsou něčím, co po ní zbylo? Je to možné a nebo ne?

Je myšlenka hodně přitažená za vlasy? Pokud se vám to skutečně tak zdá, mám pro vás ještě jednu hypotézu, kterou sám za sebe považuji za tu nejpravděpodobnější. Je možné, že tu někdo neznámý a kdo měl vyspělou technologii skutečně v dávné minulosti působil. Vždyť odkazy na něj najdeme snad ve všech náboženských mytologiích a legendách. Je docela možné, že tu taková civilizace skutečně vystavěla nějaké takovéto technické stavby, jaké jsem popsal výše. Ale nejspíš k tomu asi nepoužívala kámen, ale nějaký materiál typu třeba našeho betonu. Když zde pak její mise skončila, je pravděpodobné, že stejně jako když zálesáci po sobě uklidí ohniště, tak i tato civilizace po sobě tyto stavby uklidila. Jenomže naši předkové tyto stavby spatřili a viděli, že tam vzniká něco pro ně nepochopitelného. A tak potom tyto původní stavby začali napodobovat za použití kamenů. Je to něco podobného, jako například Dänikenův názor, že čáry na Nazce jsou linie, které mají napodobovat letištní ramveje, aby z oblohy přilákaly zpět ony bohy. A nebo z mých článků připomeňme například „Co můžou být skandinávské kamenné lodě?“ Nebo „K čemu sloužily záhadné zlaté klobouky?“. Říká se tomu cargokult, tedy napodobování technologie vyšší kultury považovanou za božskou. Třeba je to řešení i této záhady a též důvod, že tyto stavby se nalézají na různých místech planety.

Zdroj: wikipedie. Archeoastronautické středomoří

Szillat Ch.: po stopách džinů, článek v Magazínu 2000 záhad č. 14, roč. 2013, Etna Praha.

Wilson C.: Místa, kde se lidé setkávají s bohy, Knižní klub – Balilos, Praha, 1998

Použité foto: wikipedia

Autor mapy: L. Čermák

Související články v rubrice archeoastronautika