Středa 25. listopadu 2020, svátek má Kateřina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 25. listopadu 2020 Kateřina

Záhady Diovy sochy v Olympii

30. 01. 2013 6:05:00
Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba Diova socha v Olympii?

athena.jpg
Antický sochař Feidiás byl úžasný umělec. Žil v letech 490 – 430 před naším letopočtem. Za svého života vytvořil několik výjimečných prací, z nichž vynikají hlavně dvě, jež byly zhotoveny tzv. „chryselefantinovou technikou“. Základ takovýchto soch tvoří dřevěné těleso či kostra, na kterou se pak nanáší vrstvy slonoviny a zlata. Pro nás je velkou škodou, že ani jedna z těchto soch se do současnosti nedochovala. Ale víme, že existovaly. První sochou tohoto druhu byla 12 metrů vysoká bohyně Athéna, která byla vytvořena pro chrám Parthenón na Akropoli v Athénách. Ta údajně stála na pravé noze a tu levou prý měla lehce pokrčenou. Na hlavě měla antickou přilbu. Pravou ruku měla opřenou o sloupek, na níž byla bohyně vítězství Niké. V levé ruce pak měla kopí a štít, u něhož se plazil had. Kromě velkého množství slonoviny na ní bylo použito údajně celkem 44 talentů čistého zlata, což odpovídá váze 1,15 tuny. Její reprodukce se nachází v současné době v americkém Nashville (viz obrázek), takže se tam můžeme podívat, jak asi tato socha vypadala, a to včetně rozměrů. Když Feidiás tuto sochu dokončil, vydal se na Peloponéský poloostrov, do Olympie, aby zde vytvořil ještě velkolepější dílo, a to tak výjimečné, že se do historie zapíše jako jeden ze sedmi divů světa.

Není bez zajímavosti, že právě zde se konaly roku 776 před naším letopočtem první olympijské hry, které se pak opakovaly každé čtyři roky. A tady mělo stát i jeho vrcholné dílo. Předlohou se tentokrát stal hlavní olympský bůh Zeus. I ten byl umístěn do velkolepého antického chrámu. Seděl zde na mohutném trůnu z ebenového dřeva. Celé dílo bylo vysoké zhruba 13 metrů. Ovšem kdyby Zeus ze svého trůnu vstal, vzpřímený by měřil dokonce 18 metrů! Vytvořený byl stejnou technikou jako předešlá socha. Tělo měl ze slonoviny. Jeho plášť, vousy a vlasy s olivovým věncem byly vytvořeny s čistého zlata. Navíc byl ještě vykládán drahokamy. V levé ruce držel berlu rozhodčích olympiády, na níž seděl orel. V pravé ruce měl pak sochu bohyně vítězství Niké. Samozřejmě to muselo být ještě impozantnější dílo než předchozí socha Athény. Stavba pak byla dokončena kolem roku 435 před naším letopočtem.

zeus.jpg
Bohužel se mi nikde nepodařilo nalézt kolik tak asi celá socha vážila. A tak jsem si pro přehlednost zkusil udělat pár jednoduchých výpočtů. Jak přesně celé dílo vypadalo se lze dnes jen domnívat. Nejrůznějších zobrazení této sochy je mnoho. Jen na internetu jsem nalezl desítky jeho možných kreseb. Známe jen přibližnou výšku cca 13ti, respektive 18ti metrů. Další věci jsem zkusil odhadnout podle zobrazení. Zkusme se nejdříve zamyslet nad samotným trůnem. Předpokládejme, že mohl mít výšku 12-13 metrů. Pravděpodobně měl mohutné opěradlo, sedadlo a čtyři nohy. Jaká by mohla být jeho šířka? Z jeho různých vyobrazení jsem trojčlenkou odvodil šířku i délku zhruba pět metrů a tloušťku dřeva cca jeden metr. A tak zkusme počítat. Kdyby opěradlo trůnu zaobíralo cca polovinu výšky trůnu, vycházel by nám tak jeho objem 30 metrů krychlových (6 x 5 x1). Vzhledem k tomu, že hustota ebenového dřeva je 1000 kg na metr krychlový, dostali bychom jen u pouhého opěradla váhu neuvěřitelných 30 tun! Sedadlo by pak mělo 25 tun (5 x 5 x 1) a čtyři nohy (předpokládejme výšku 6 metrů) by pak měly dohromady 24 tun. Netvrdím, že můj výpočet je správný, ale pokud vše sečteme, dostaneme, že pouhé tyto základní díly Diova trůnu by mohly dohromady vážit až neuvěřitelných 79 tun!

A co pak socha samotného Dia? Kdybychom vycházeli ze stejných parametrů a víme, že Zeus by vzpřímeně měřil 18 metrů. Na šířku pak 5 metrů a na délku odhaduji polovičku 2,5 metrů. To by odpovídalo kvádru o celkovém objemu 225 metrů. Když si představíme, že samotný tvar těla nezaujme takovýto objem, buďme skromní a předpokládejme zhruba méně jak polovičku, tedy nějakých cca 100 kubických metrů. Pro zajímavost, hustota slonoviny je zhruba dvakrát větší než hustota ebenového dřeva a hustota zlata dokonce 19krát větší. V každém případě to opět půjde do mnoha tun, jejichž hmotnost bude pravděpodobně přesahovat i váhu trůnu.

A tak se mi při takovýchto rozměrech a hmotnostech, chtě nechtě, vybavuje otázka: Jak to bylo s transportem sochy? Feidiás tento problém neřešil. Ten měl svojí dílnu hned tady v Olympii. Postavil ji tak zde a socha tady vydržela stát několik staletí, prakticky celý starověk. Až v roce 394 našeho letopočtu byla kvůli náboženskému ediktu tehdejších římských císařů, jenž nepřipouštěl uctívání pohanských bohů, převezena do Konstantinopole, dnešního Istanbulu. Tam ji pak v roce 475 zničil oheň. A tak se ptám, jak byl tento transport prováděn? Dnes by se tato akce řešila za pomocí jeřábů a moderní techniky, ale tehdy? Pravda, socha mohla být převážena lodí po moři, ale i tak k nejbližšímu mořskému pobřeží je to z Olympie pořád nějakých cca 12 kilometrů vzdušnou čarou. Může se namítnout, že i tam se dá dostat po řece, neboť přes Olympii teče řeka Alfeios, která vede do moře. Ta má však délku nějakých 110 kilometrů. Pro porovnání, dokonce i naše Sázava je více než dvakrát delší (225 km). A vy byste si uměli představit, že by se po Sázavě mělo plavit něco težšího než loďky z vodáky? Já ne. A tak řešení bude nejspíš někde jinde.

delphatheolym.jpg
A na závěr bych se chtěl zmínit ještě o další záhadě, která se týká jak tohoto divu světa, tak zároveň i Athény, druhé zmíněné Feidiovy sochy. V článku, který jsem věnoval jinému ze sedmi divů světa „Záhady faroského majáku“, jsem se zmínil, že spojnice dvou egyptských divů světa, tedy pyramid a majáku je namířena na řecké Delfy. Je jen náhoda, že právě s Delf je to stejně daleko (cca 120 km) jak do Athén, tak do Olympie? Vznikne nám tak rovnoramenný trojúhelník. Jak je vidět, tak i zde je záhad více než dost.

Použité informace včetně použitých fotografií:

wikipedie

Lenková J., Šiška V., Mackerle I., Zeman J.: Velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha, 2002

Použité obrázky: wikipedie, http://www.flickr.com/photos/15791740@N08/1849830462, http://forusrakos.blog.cz/1101/2 , www.google.com/maps

Související články:

Záhady faroského majáku

Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky

Rubrika: archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | středa 30.1.2013 6:05 | karma článku: 21.77 | přečteno: 4593x

Další články blogera

Libor Čermák

Ještě, že u nás se letos nevolí. Kvůli rouškám nemám koho bych volil

V našem volebním obvodě letos žádné volby neprobíhají. Ale kdyby byly. Mám koho volit? Opoziční strany komunistů a tzv "liberálů" by to u mne nebyly z principu. A co strany vládní? Kvůli rouškám by to teď nebyly ani ony.

29.9.2020 v 6:10 | Karma článku: 18.17 | Přečteno: 394 |

Libor Čermák

Bezrouškový cyklovýlet do Mnichovic a zpět

Komu podobně jako mně vadí roušky na výletech apod, tomu doporučuji cyklovýlety. Například včera jsem podnikl cyklovýlet z Uhříněvse přes Říčany po nové cyklostezce do Mnichovic a zpět. A zažil jsem i něco z Josefa Lady a Mikeše.

13.9.2020 v 15:16 | Karma článku: 15.28 | Přečteno: 339 |

Libor Čermák

Prestiž filmových Oskarů končí. Už nebude o umění, ale o politice

Protože jsem tvrdý zastánce svobody slova i svobody, a to i v umění, tak jsem s otevřenými ústy zíral na nová pravidla pro předávání Oskarů za nejlepší film, která se mají řídit jakými si kvótami za "rozmanitost".

10.9.2020 v 8:01 | Karma článku: 35.04 | Přečteno: 842 |

Libor Čermák

Vážená ARD, já nejsem ten Čech, který by se za našeho pana prezidenta styděl!

Podle německé ARD se prý lidi za našeho pana prezidenta M. Zemana stydí. Co? Já tedy v žádném případě! Já bych se styděl jen v případě, kdybychom za prezidenta měli nějakého sluníčkáře. Ale to přece není případ Miloše Zemana.

18.8.2020 v 10:49 | Karma článku: 44.38 | Přečteno: 2579 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Výlet na noční stranu Europy

Jak se bude cítit astronaut na neosvětlené, noční straně Europy? Nové experimenty ukazují, že tam dochází k zajímavým optickým jevům. (délka blogu 8 min.)

23.11.2020 v 8:00 | Karma článku: 19.72 | Přečteno: 300 | Diskuse

Zdenek Slanina

Získá akademie na už osmý pokus vedení, co bude proti podvodům a perzekuci whistleblowerů?

Akademie si volí nové vedení každé 4 roky, a teď v prosinci to bude už poosmé. Osmička - toť v Japonsku i jinde šťastné číslo. Získá akademie na tento už 8. pokus konečně vedení, co bude proti podvodům a perzekuci whistleblowerů?!

20.11.2020 v 15:33 | Karma článku: 20.28 | Přečteno: 4218 |

Roman Polach

Odpůrci strategie kolektivní imunity připomínají sektu

Ruku na srdce. Tahle epidemie mohla být už dávno za námi, kdybychom si nehráli na "poručíme větru, dešti" a nesnažili se zabránit šíření koronaviru za každou cenu.

20.11.2020 v 9:05 | Karma článku: 24.39 | Přečteno: 721 | Diskuse

Dana Tenzler

Co je nového na Marsu?

Co právě dělají sondy na sousední planetě? Díky pozemským sondám je poslední dobou na Marsu pěkně rušno (délka blogu 5 min.)

19.11.2020 v 8:00 | Karma článku: 22.74 | Přečteno: 354 | Diskuse

Dana Tenzler

Zirkon - kámen mnoha barev

Je to přírodní minerál, který si laik často plete se zirkonií - umělou imitací diamantu. Co je to zirkon a jak vypadají šperky, které jsou z něho zhotovené? (délka blogu 5 min.)

16.11.2020 v 8:00 | Karma článku: 22.36 | Přečteno: 397 | Diskuse
Počet článků 2350 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1829

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz