Neděle 29. ledna 2023, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 29. ledna 2023 Zdislava

Jsou leylines obrazce otisky předchozích civilizací?

9. 01. 2013 9:00:10
Při mé badatelské činnosti jsem na mapě nalezl několik tzv. ley lines obrazců. Mnohdy je mi vyčítáno, že tam spojuji památky různých kultur, jež spolu vůbec časově nesouvisely. Tímto však nabízím řešení.

Samozřejmě, že je to jen hypotéza, která může i nemusí být správná. Ale jako taková má právo být vyřčena.

Představme si, že naše civilizace by z nějakých důvodů zanikla. Ať už atomovou válkou nebo nějakou globální katastrofou. Je velice pravděpodobné, že určitá skupina lidí by to nějak přežila. Ale protože to bude jen nepatrný zlomek lidstva, už nebude v jejich síle navázat na současnou technickou vyspělost. A tak ti přeživší budou muset postupně celou civilizaci od základů postavit znovu. Protože naše vědomosti budou mezitím zapomenuty a nebo jen předávány v mýtech a legendách, tak si to možná vyžádá až několik desítek generací, než se dostanou na nějakou pro nás přijatelnou vyspělost své civilizace. Poslední zbytky staré civilizace se budou postupně ztrácet, až z nich nezůstane téměř vůbec nic. Vše mezitím pohltí příroda, čas a eroze, takže nově vzniklá civilizace bude mít jen minimální možnost odhalit, že už tu kdysi dávno byl před nimi někdo podobný. Domnívám se, že tato vize zániku naší a vzniku nové civilizace může být docela možná. Ale pojďme se vrátit ještě jednou do onoho bodu zániku. Přeživší lidé, samozřejmě budou hledat střechu nad hlavou, a tak jistě nepohrdnou zbytky původních měst.

Otázkou však je, zda už se nějaký takovýto scénář někdy v minulosti nestal. Vůbec bych se tomu nedivil. Podle mého názoru se klidně může jednat o koloběh, jenž tak může fungovat i celá desetitisíciletí či statisíciletí.

A teď si přestavte, že když si sháním informace o pravěkých hradištích, které mi například zapadají do mých geometrických souvislostí, zvaných například ley lines , dost často se mi stane, že je to sídlo nejen jedné dávné kultury, ale i několika dalších předešlých. Lidé dávných kultur zkrátka využívali sídla těch před nimi, aby tam pak vystavěla sídla svá. A takto se místa nejstarších osídlení předávala stále do budoucnosti. A tak se ptám, zda bychom se takto čistě teoreticky nemohli po cestě zpět časem dostat až do oněch pro nás mýtických dob, kdy naší planetu čistě teoreticky mohla obývat nějaká nám předcházející civilizace?

Při svém hledání geometrických souvislostí jsem narazil na indicie, které by tomu mohly naznačovat. Jedná se především o to, že se mezi pravěkými lokalitami nalézají určité geometrické souvislosti, které kolikrát vytvoří i konkrétní geometrický obrazec. Takovýchto obrazců, tvořených výhradně z pravěkých či raně středověkých sídlišť jsem po naší republice dosud objevil čtyři. Třikrát je patrný nějaký létající předmět jednou obličej, který bych přirovnal k mimozemskému humanoidovi. A aby tomu nebylo málo, ve všech čtyřech obrazcích jsem narazil na obdobnou síť vzdáleností, vycházející z cca 9-10 kilometrů.

A tak nyní tyto ley lines obrazce, jak jim říkám, postupně představím:

avltptak.jpg
V oblasti dnešní Orlické přehrady se líbilo nejen kempařům a táborníkům, ale i lidem v dávných dobách. Jinak by se zde nenacházelo tolik pravěkých či raně středověkých hradišť. Asi nejvýznamnější bylo zřejmě keltské oppidum Nevězíce, které se nalézá zhruba 3 km jižně od dnešního zámku Orlík nad Vltavou. Důležité místo v této pradávné historii měl i ostroh, kde se dnes nalézá hrad Zvíkov. Pokud tato dvě místa spojíme a pak linii prodloužíme, narazíme na další tři pravěká hradiště: Svatý Jan, Kořensko u Hostů při soutoku Vltavy a Lužnice a Litoradlice. Podél této osy jsou pak souměrné další dvě pravěké památky. Jednak hradiště „Hrad“ u Skočic a halštatské mohyly u Dražiček nedaleko Tábora. Vzniká nám tedy kříž, který je základ tohoto téměř sedmdesát kilometrů dlouhého ley lines obrazce, kterému říkám „Orlický pták“, a který navíc kopíruje tok řeky Vltavy. Tento pták má i hlavu se zobákem. Tu vytvoří další tři dávné památky, jež mají navíc tu vlastnost, že jejich vzdálenost je od sebe ve velice podobných relacích, a to cca 9 -10 km: Baba, Hradec (poblíž Hluboké nad Vltavou) a slovanské mohyly na vrcholu „Vávra“ v Mojském lese. Tento pták má i zadní ocas, který vytvoří pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník s obdobnými proporcemi, jako u „hlavy“. Vytvoří ho Hradeň u Vystrkova a Hrad u Čimelic. Celý obrazec je pak možné si prohlédnout na přiloženém obrázku a nebo na googlemapě. (viz Ptáci nebo letadla?)

aberdrak.jpg
Přesuňme se však o něco severněji, a to k řece Berounce. Zde se nám totiž vytvoří další obdobný obrazec. Jeho základ tvoří čtverec o straně zhruba 30 km. V jeho vrcholech se pak nalézají pravěké hradiště Damil u Tetína a Hamouz, dále Jemníky (menhir - viz Jemníky na kpufo.cz) a pověstné Kounovské řady (Kde leží český Carnac?). Když si jejich okolí prohlédneme dále, zjistíme že další obdobně významná pradávná místa (Klobucký menhir a Žatec na severu a hradiště Otmíčská hora a Radná na jihu) opět vytvoří symetrii, která dodá čtverci dojmu křídel. Významné pravěké hradiště Vladař u Žlutic (viz Máme linii svatého Michaela také v Čechách?) na západní straně a keltské oppidum Závist společně s dolnochaberským menhirem, pak vytvoří obrazec jakéhosi obřího draka. Toho jsem podle řeky Berounky, která mu kopíruje část obou úhlopříček nazval „Berounský“. Opět viz obrázek a nebo podrobněji googlemapa ley lines obrazců . A i zde. Pokud změříme šířku drakových křídel, zjistíme, že měří opět cca 9 km. (viz Ptáci nebo letadla?)

aLEYUBEEROUNKY.jpg
Dále bych se chtěl zmínit ještě o jedné geometrické zajímavosti, kterou jsem vloni objevil na mapě v oblasti Českého krasu. Hradiště Kotýz, nedaleko Koněpruských jeskyní, vytváří spolu s dalšími pravěkými hradišti a místy dávného osídlení v okolí dva rovnostranné trojúhelníky o straně cca 9 km. První vytvoří Kotýz, keltské oppidum u Stradonic (viz Z Berouna kolem Staré řeky na keltské oppidum) a svatý Jan pod Skalou (viz Trampskou stopou po Českém Krasu). Druhý trojúhelník vytvoří Kotýz, dále valy tzv. Šance mezi Skřípelí a Osovem a do třetice Otmíčská hora (hradiště z doby halštatské). To ale není všechno. Pokud z těchto dvou posledně jmenovaných míst zpustíme pravoúhlý rovnostranný trojúhelník, dostaneme se na Plešivec, což je magický vrchol v Brdech (viz článek Mystická hora v Brdech). Pokud tento trojúhelník zvětšíme prodloužením jeho odvěsen, dostaneme se jednak na Velíz na Berounsku, což je vrch, kde je doloženo keltské osídlení a později zde měl jedno ze svých důležitých sídel i kmen Vršovců. Analogickým způsobem směřuje druhá odvěsna na Píšťák u Řevnice, kde též bylo prehistorické hradiště v době kamenné i bronzové. (viz Přechod Hřebenů). A aby tomu nebylo málo, Pokud spojíme Velíz a Píšťák, na jedné linii mezi nimi uprostřed je hádejte co? Kotýz. Dostáváme tak velice zajímavý obrazec, který připomíná buď rybku skaláru a nebo ptáka (či snad dokonce letadlo?). Viz Ze Srbska přes Koněpruské jeskyně do Berouna

askalhum.jpg
Nyní se přenesme na severní část našeho území, do oblasti Českého Ráje. Kde se opět odehrává něco trochu podobného. Poblíž hradu Kost se zde rozprostírá skalnaté údolí zvané Plakánek, které je spojeno i s několika pověstmi. Nad údolím se nalézá hradiště Poráň, které sloužilo lužické kultuře, lidu popelnicových polí a zřejmě i v době železné. Zajímavé je i to, že odtud je to cca 9 km do dalších významných skalních měst v okolí. K Drábským světničkám v oblasti Mužský – Příhrazy, k Hruboskalskému skalnímu městu a konečně k Prachovským skálám. A stejně jako v okolí Plakánku, tak se v těchto oblastech nalézají hradiště a sídliště z nejstarších pravěkých dob. Pro pravěké lidi byla skalní města nejen útočištěm před nevlídným počasím, ale pro majestátnost zdejších pískovcových věží, zřejmě i něčím jakoby chrámem. A právě skalní města Drábské světničky, Hruboskalsko a Plakánek vytvoří první rovnostranný trojúhelník. Pokud sem doplníme i Hřmenín, v jehož okolí jsou také četné nálezy například lužické kultury, dostaneme společně s Plakánkem a Prachovskými skálami druhý trojúhelník. Záhada ještě více vzroste, pokud vyšetříme osu, podle které jsou souměrné. Jednak směřuje ke hradu Trosky, a je také skloněná pod úhlem ukazujícím na azimut západu slunce o zimním slunovratu. To že tato linie mohla být v minulosti něco víc, než jen pouze nedůležitá, svědčí například dnešní hlavní silnice, která zhruba v délce 10 km kopíruje tuto osu mezi Židněvsí a Horním Bousovem. Pokud osu navíc prodloužíme více na jihozápad, dostaneme se do oblasti mezi obce Vinařice a Nepřevázka, kde jsou slovanské mohyly i pozůstatky předslovanského osídlení, včetně hradiště nebo keltských nálezů. Pokud tuto lokalitu spojíme s místy, které jsem popsal výše, dostaneme obraz hlavy humanoida s velkýma očima takového, jak to popisují oběti tzv. únosů. A tak vzhledem k oněm skalním městům, jsem ho nazval „Skalním humanoidem“. Viz Po stopách záhadných bytostí v České kotlině

A tak se ptám, jak je pravděpodobné, aby takovéto docela složité a mnoho desítek kilometrů rozsáhlé obrazce vytvořily jen a pouze, proti nám, primitivní pravěké kultury, které se navíc vyskytovaly v různých historických obdobích? Nebo spíš tyto kultury postupně od sebe přebíraly svá sídla, a tak tyto obrazce jsou jakési pozůstalé otisky nějaké nám předchozí civilizace? Vždyť pro ně by vytyčení něčeho takového mezi svými tehdejšími sídly nemusel být žádný problém. Jak daleko asi můžeme být touto hypotézou daleko od pravdy?

Související články:

Byl už u nás nalezen fragment dřívějších civilizací?

Co můžou být nově objevené geoglyfy v Asii a Africe?

Byl už na Zemi ještě někdo před lidstvem?

Existují nějaké stopy po předešlých technických civilizacích?

Co když existovala v druhohorách civilizace?

Mají pověsti o potopách reálný základ?

Tajemství hvězdných hor

Rubrika: archeoastronautika

Mapa ley lines obrazců: viz googlemapa

Autor: Libor Čermák | středa 9.1.2013 9:00 | karma článku: 20.85 | přečteno: 4241x

Další články blogera

Libor Čermák

Vytušil J. Verne i Bermudský trojúhelník?

O spisovateli J. Vernovi se říká, že ve svých knihách napsaných v 19. století předpověděl celou řadu vynálezů běžně používaných až ve stoletím 20. A tak bych se dnes zamyslel nad jeho příběhem Vynález zkázy.

15.1.2023 v 8:24 | Karma článku: 15.69 | Přečteno: 308 |

Libor Čermák

Jak to, že jsi tam neudělal žádné postavy tmavé pleti?

Nedávno jsem pro děti z mých kroužků udělal deskovou hru. Doplnil jsem ji i figurkami. Co mne ale během hry zaskočilo, byla poznámka jednoho dítěte. „Libore, proč jsi tam neudělal žádného černocha? To jsi rasista?"

13.1.2023 v 9:53 | Karma článku: 38.48 | Přečteno: 1126 |

Libor Čermák

Kandidáty pražské kavárny vždy jen přecházím a nevolím

Vždy, když jsou nějaké volby, tak ty kandidáty, které kandidují nebo je podporují strany tzv. pražské kavárny, tak je vždy přejdu a nevolím je. Jedním z důvodů je například to, jaký mají postoj k otázce tzv. "pravdy a hodnot."

12.1.2023 v 10:23 | Karma článku: 36.37 | Přečteno: 1151 |

Libor Čermák

Legenda o Manitouovi a jeho pomocnících

Dnes začíná můj nový seriál ze žánru sci-fi western. „Cesta za tajemnou čelenkou“, kde se budete setkávat s mladým kovbojem Tomem a jeho indiánským kamarádem Tokakuou. A nejen s nimi, ale i se záhadnými a tajuplnými úkazy.

1.1.2023 v 11:51 | Karma článku: 7.02 | Přečteno: 194 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Výzkum Venuše - minulé mise

Vydalo se k ní sice více misí než k Marsu, dodnes o ní ale moc nevíme. Nikdo zatím nevyfotografoval ve viditelném světle její povrch z výšky nebo z oběžné dráhy. Jedná o Venuši, naši sousední - a přitom

26.1.2023 v 8:00 | Karma článku: 20.27 | Přečteno: 212 | Diskuse

Jan Fikáček

Gravitace není síla? Jak tajemné! Nebo nesmysl?

Tvrzení, že gravitace není síla, se opírá o Newtonovu definici síly. Podle ní je síla to, co způsobuje zrychlení tělesa s hmotností, vzorcem tedy síla F = m.a. Podíváme se, jestli máme brát tuto 340 let starou definici vážně.

24.1.2023 v 9:07 | Karma článku: 20.44 | Přečteno: 840 | Diskuse

Dana Tenzler

Mohly by na Marsu žít pozemské mikroorganismy?

Život, který se vyvinul na naší planetě, mohl v dávné minulosti existovat i na Marsu. Přežil ale změnu tamního klimatu a může i nadále přežívat v suchých a extrémně chladných podmínká

23.1.2023 v 8:00 | Karma článku: 20.61 | Přečteno: 247 | Diskuse

Dana Tenzler

Poprvé - a naposledy (kometa C/2022 E3 ZTF)

Koncem měsíce se můžete (poprvé a naposledy) pokochat kometou, která navštěvuje vnitřní Sluneční soustavu jen extrémně zřídka. Co je zač a čím je zajímavá? (délka blogu 3 min.)

19.1.2023 v 8:00 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 276 | Diskuse

Jan Fikáček

Je dezinformací tvrzení, že je věta "Myslím, tedy jsem." jistá?

Správný filosof nebo vědec se má řídit heslem "o všem pochybuj". Proto jsem někdy v roce 1997 připravil a uskutečnil na Přírodovědecké fakultě UK v Praze přednášku, kde jsem vykládal, proč je zmíněná věta nejistá.

17.1.2023 v 9:07 | Karma článku: 22.53 | Přečteno: 630 | Diskuse
Počet článků 2377 Celková karma 22.43 Průměrná čtenost 1883

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Evropu čeká nemovitostní zvrat, varují experti. Hrozí potíže s financemi

Problémy s financováním exkluzivních staveb v evropských metropolích naznačují, že by Evropu mohl na realitním trhu...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Z šestnáctileté dívky se vlivem vzácného onemocnění stala stařenka

Raizel Grace Calago z Filipín se ještě před dvěma lety účastnila soutěže krásy. Dnes ale vypadá jako padesátiletá žena...

Zemřel hudebník Petr Hošek, hlas a tvář punkové kapely Plexis

Ve věku nedožitých 56 let zemřel po krátké nemoci Petr Hošek, zakladatel a hlavní tvář legendární pražské punkové...

Nahota dospívajících? Film Modrá laguna by dnes neprošel, míní Shieldsová

Brooke Shieldsová zavzpomínala na natáčení slavného snímku z roku 1980 s názvem Modrá laguna. Podle sedmapadesátileté...